https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/republikovy-vybor-ceske-lesnicke-spolecnosti-prosazujeme-zachovani-stavajici-minimalni-vymery-honiteb
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Republikový výbor České lesnické společnosti: Prosazujeme zachování stávající minimální výměry honiteb

19.3.2023
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Minimální výměra honiteb je jedním ze zásadních témat, diskutovaných v rámci projednávání novely Zákona o myslivosti. Republikový výbor České lesnické společnosti, z. s. zastává postoj pro zachování stávající minimální výměry 500 ha. Toto stanovisko je založeno na prakticky i vědecky ověřených faktech a nijak nesouvisí se zájmy jednotlivců či lobbistických skupin. Úvodem je nutné konstatovat, že ani současná minimální výměra honiteb dle nejnovějších vědeckých poznatků zcela nerespektuje biologické nároky většiny druhů spárkaté zvěře, žijící na našem území.
 
Závěry výsledků, které potvrzují výše zmíněné lze dokumentovat například u jelena evropského, který se v průměru pohybuje na území o výměře 1 039 ha. Prase divoké pak obývá území o průměrné výměře 661 ha. Podobné výsledky byly zjištěny také u dalších druhů spárkaté zvěře, která se na našem území vyskytuje. Na základě dostupných výsledků výzkumu lze tedy jednoznačně poukázat na nedostatečnou současnou minimální výměru honiteb. Jelen evropský, prase divoké, ale i další druhy spárkaté zvěře mezi uměle vytyčenými honitbami tak často přechází.

Lesní hospodářství, zásady ekologie lesa a myslivecký management jsou v kontextu tohoto regionu ČR založeny na podobných principech. V rámci objektivního přístupu je proto velmi snadné srovnat minimální výměru honitby s okolními zeměmi. Největší minimální výměra se nachází ve státech, ve kterých se vyskytuje populace jelena evropského, avšak sousední státy s tímto druhem zvěře smysluplně hospodaří. Jako příklad lze uvést sousední Polsko, kde minimální výměra honitby činí 3 500 ha. Poté následuje Maďarsko, s minimální výměrou honitby o 3 000 ha. Specifické je Slovensko. Na území tohoto nám velmi blízkého státu je výměra honitby diferenciována na základě druhů zvěře, které se v honitbě vyskytují a se kterými je tedy i myslivecky hospodařeno. V honitbách, ve kterých se nachází jelen evropský, činí minimální výměra 3 000 ha. V podhůřích, kde je hospodařeno primárně se srnčí zvěří, klesá výměra na 2 000 ha, v nížinách pak činí minimální výměra „pouze“ 1 000 ha (nicméně i v tomto případě se jedná o dvojnásobek hodnoty minimální výměry honitby v ČR). Typicky přístup našich sousedů ze Slovenska pak zcela dostatečně respektuje biologické nároky lesní zvěře.

Požadavek na snížení minimální výměry honiteb, byť i pouze pro honitby vlastní na výměru 250 ha, je veřejnosti předkládán jako klíčové opatření, nezbytné pro snížení škod působených spárkatou zvěří na lesních porostech či na zemědělských plodinách. Současně je toto „řešení“ prezentováno jako zásadní pro snížení početních stavů spárkaté zvěře obecně. Doposud však nebyl nikdy prokazatelně doložen vztah mezi snížením populací spárkaté zvěře, potažmo i škodami zvěří a minimální výměry honiteb. Trvale udržitelné myslivecké hospodaření musí být založeno na respektování biologických a ekologických nároků zvěře, která je naším národním bohatstvím. Těmto požadavkům odpovídají honitby o větších výměrách, ve kterých lze mysliveckým managementem zajistit nejen odpovídající početnost zvěře, která se zde vyskytuje, ale také přirozený poměr pohlaví, který je v menších honitbách mnohdy vychýlen ve prospěch samic.

Myslivci pak mohou prostorové chování zvěře ovlivňovat různými managementovými opatřeními, jako je například odváděcí přikrmování, nebo zóny s intenzivním lovem v místech s vysokým rizikem vzniku škod, což cíleně předchází vzniku poškození. To lze však pouze v honitbách větších výměr, v nichž je možné těmito opatřeními ovlivnit prostorové a potravní chování dané populace bez ohledu na lovecký přístup v sousedních honitbách. Pouze v těchto honitbách mohou myslivci přijmout zodpovědnost za početnost zvěře a případný vznik škod bez opakovaného poukazování na možný pohyb zvěře ze sousedních honiteb. Mysliveckým plánováním je následně možné udržovat dlouhodobě stabilní početnost zvěře a dosáhnout tak harmonizovaného stavu mezi volně žijící spárkatou zvěří a lesním prostředím včetně přirozené obnovy lesa.

Nutno dodat, že veškeré postoje ČLS, uvedené v této zprávě, vychází z kolektivní potřeby snížení škod zvěří na lesních porostech. Česká lesnická společnost zároveň dlouhodobě apelujeme na soustavné snižování stavů spárkaté zvěře, a to především prasete divokého a introdukovaných druhů, jako je jelen sika či daněk skvrnitý. Jsme zcela přesvědčeni o tom, že zástupný problém, kterým se stal souboj různých zájmových skupin o minimální výměru honitby, k výše uvedeném cíli nepovede. Pojďme tedy řešit podstatu problému v celorepublikovém kontextu, nikoliv zájmy jednotlivců.


reklama

 
Republikový výbor České lesnické společnosti

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

19.3.2023 07:33
No, vztah mezi velikostí honiteb a počtem zvěře je doložen výskytem takzvaných selskýczh honiteb za První republiky. Kdy nakonec jednotliví sedláci, ve snaze předejít tomu, aby "jeho" srnce střelil soused, jakmile přejde na jeho honitbu, postupně zvěř ve svých honitbách vystříleli. Potom jenom čekali na jednotlivé kusy, které knim zabloudí z prosperující velké honitby v blízkosti, aby takový kus hledající nové teritorium co nejrychleji taky zastřelili.
Odpovědět

Radek Čuda

23.3.2023 16:23 Reaguje na Radim Polášek
S ohledem na to, že se zde celkem právem lká nad tím, jak o výkon myslivosti neustále klesá zájem, stejně jako jsou zde samotnými myslivci popisovány problémy s tím, jak ulovenou zvěřinu udat za nějakou alespoň trochu smysluplnou cenu, je nějaké srovnání s dobou kdy TGM rajtoval na koni dost mimo a nějakého vystřílení zvěře bych se opravdu nebál.

Klepat někde kosu po nocích s flintou a pak řešit transport a zpracování ulovené zvěře jsou činnosti, které na žebříčku oblíbených činností dnešních majitelů lesa moc vysoko nebudou.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.3.2023 09:00
Další zločinná organizace podpořila vraždící lůzu. Je vidět, jak myslivci vše ovládají. Ale my Strana zelených se všemi organizacemi sdruženými v platformě Národní ekologistické fronty jako je Duha, ČSOP, ČSO nebo Pitkovci to tak nenecháme, a budeme bojovat za zisky našich sponzorů do posledního dechu. S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.3.2023 10:40 Reaguje na Michal Ukropec
1*
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.3.2023 21:51 Reaguje na Michal Ukropec
5
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.3.2023 05:12 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.3.2023 12:30
Tolik odborných názorů, komentáře od Piteků, Vermouzsků, Stýblů nebo Bláhů žádné. Ani od Majky Kletečkové.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2023 08:02 Reaguje na Michal Ukropec
Co byste po paní Kletečkové chtěl? Oznámkovala vás. Většinou je normální doprovodit známku vysvětlením ale to je pro tyto ekology většinou moc složité. Takže buďte rád alespoň za toto hodnocení. Být hodnocen výborně se cení.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.3.2023 19:55
Argumenty žádné, je na čase najít mrtvého luňáka nebo vlka.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2023 08:03 Reaguje na Michal Ukropec
Nebojte, to přijde.
Odpovědět
re

regis24

20.3.2023 08:33
Já tomu nerozumím, vždyť vševědoucí král lhářů Pitek tvrdí, že jedině když on bude mít svoji vlastní honitbu o rozloze maximálně 150 hektarů bude možno hospodařit se zvěří. A tady další organizace toto jeho ničím nepodložené tvrzení vyvrací.
To skoro vypadá, jako že ten Pitek veřejnosti úmyslně lže...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.3.2023 13:32 Reaguje na regis24
1*.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist