https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/skupina-umelcu-otevreny-dopis-k-projednavani-novely-zakona-o-ochrane-prirody-a-krajiny
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Skupina umělců: Otevřený dopis k projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny

3.6.2025
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Jiří Komárek / Wikimeda Commons
„Vidím … divokou část skal, Pravčickou bránu, kde jsme stáli pod kamenným obloukem, který nad našimi hlavami vytvořil mocný duch přírody.“
Hans Christian Andersen, 1831
 

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

když v roce 1838 na návrh svých lesníků hrabě Jiří František August Buquoy zřídil na svém novohradském panství rezervace Žofínský prales a Hojná voda, napsal v souvislosti s tímto na evropském kontinentu ojedinělým počinem lesnímu inspektorovi Františkovi Železnému: „Vzhledem k tomu, že lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovat zmíněnou lesní část jako památník dávno minulých dob názornému požitku pravých přátel přírody, vzdáti se v ní veškerého lesohospodářského těžení a přikazuji Vám, abyste dalšími rozkazy uvedl tuto moji vůli ve skutek, aby se v této části žádné dříví nekácelo, stelivo nehrabalo a drobné dříví nesbíralo, zkrátka, aby vše bylo ponecháno v dnešním stavu.“ Podobné osvícené myšlenky vedly k založení rezervace Boubínský prales knížetem Janem Adolfem Schwarzenbergem v roce 1858 a krkonošské Strmé stráně nad Labským dolem hrabětem Janem Nepomukem Františkem Harrachem v roce 1904.

Všechna tato místa měla jedno společné. Romantickou krásu a divokost, kterou jim vtiskla přítomnost starých stromů a pozůstatky historických „rozvratů“, které nebyly zpracovány jako se tomu dělo a děje v hospodářských lesích, ale byly ponechány přírodním procesům. Vývraty, plodnicemi hub porostlé padlé kmeny, doupné stromy a stojící souše vytvořily zákoutí nevšední atmosféry a síly, která nás dodnes opakovaně nutí vracet se a nechat se znovu a znovu uchvacovat a nabíjet energií nespoutané přírody.

První rezervace a jim podobná místa se záhy stala inspirací pro umělce. Malíře, hudební skladatele, spisovatele, později pro fotografy a filmaře. Připomeňme například jednoho z největších českých krajinářů Julia Mařáka, který byl v roce 1887 povolán z Vídně na pražskou akademii, aby vedl proslavený ateliér krajinomalby, kde vychoval přes čtyřicet vynikajících malířů. Mařák, milovník Šumavy a Krkonoš, vytvořil svá úctyhodná díla právě v lesní divočině našich budoucích národních parků. A co víc, naučil tato místa milovat své žáky.

František Kaván, Otakar Lebeda a Ota Bubeníček zachycovali krásy Krkonoš, Ferdinand Engelmüller mistrovsky maloval Šumavu, poklonu jejím pralesům později složil svým dílem Josef Váchal, žák dalšího Mařákovce Aloise Kalvody. Roman Havelka se stal předním malířem Podyjí, jehož krásy mu odhalil jeho další učitel František Bohumír Zvěřina.

K moderním pokračovatelům této tradice patří i akademická malířka Helena Slavíková Hrušková, která se ve svých akvarelech opakovaně vracela k vinicím Šobesu a krajinné poezii Podyjí. Zájem malířů o místa našich současných národních parků je ale starší než Mařákova krajinářská škola. Krajinu Českého Švýcarska a Krkonoš zachytil už romantický autor Caspar David Friedrich, od jehož narození vloni uplynulo 250 let, v Podyjí ve stejné době malovali Josef Doré a Giovanni Maria Monsorno.

Novou a dostupnější možnost zachycovat krásu divoké přírody přinesla fotografie a film. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko záhy získaly své dvorní fotografy, mnohým z nich byl vzorem a ikonou Josef Sudek. Zdenko Feyfar, Jiří Bruník, Jiří Havel, to jsou jména neodmyslitelně spjatá s Krkonošemi. Stejně jako Jindřich Eckert, Sláva Štochl nebo Čestmír Krátký se Šumavou. Podyjskou krajinu zachytil Bohumír Prokůpek, který ji vnímal jako jedinečný prostor, kde se přirozená divokost pralesa setkává s kultivovanou krásou zahrady. Nemálo umělců všech oborů přírodu národních parků objevuje a pravidelně navštěvuje i dnes.

My, níže podepsaní, se s respektem k předchůdcům hlásíme k současné generaci malířů, fotografů a filmařů, grafiků a ilustrátorů, hudebníků a herců, inspirovaných našimi národními parky.

Fotografie některých z nás vás vítají na letištích, když se vracíte z cest. Při pohledu na fotografie z divočiny českých národních parků si s úlevou uvědomujete, že jste bezpečně doma. Knihy s našimi fotografiemi nebo ilustracemi bývají součástí darů, které s sebou vozí parlamentní a vládní delegace, nebo je kupujete v knihkupectvích pro své zahraniční přátele. Naše kalendáře zdobí vaše kanceláře nebo byty. Když doslouží, bývají součástí školních projektů, najdete je na nástěnkách nebo pod sklem pracovních stolů.

Nejsou to fotografie plantáží dřevin, pasek ani apartmánových komplexů. Jsou to místa, kde jsme nechali přírodu být opravdovou přírodou. Když se zaposloucháte do skladeb našich hudebních velikánů, když zavřete oči na koncertech, vybavíte si romantickou přírodu českých luhů a hájů, domov rostlin, zvířat a rusalek. Právě na tuhle přírodu jsme totiž všichni podvědomě pyšní.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

se znepokojením sledujeme projednávání sněmovního tisku 878, který obsahuje novelu zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zejména pak rozsáhlý soubor pozměňovacích návrhů, z nichž některé zcela otevřeně a některé skrytě útočí na samu podstatu národních parků v Česku a skrze to na budoucí podobu přírodních biotopů v nich.

Příroda potřebuje k rozvinutí svých krás čas, který přesahuje jedno funkční období Poslanecké sněmovny nebo vlády. Zdvořile vás žádáme, myslete na to při hlasování ve třetím čtení. Nepřipravte nás ani budoucí generace o inspiraci, radost a nejcennější místa našeho společného domova.

S úctou

Patricie Anzari, hudebnice, básnířka, performerka, Jetřichovice - Rynartice
Daniel Bárta, zpěvák, skladatel, hudebník a fotograf, Praha
Vojtěch Bárta, divadelní režisér a dramaturg, Praha
Lucie Barvinek Šiklová, historička umění, kurátorka, Praha
Aleš Bergman, divadelní režisér a pedagog, Řevnice
Stanislav Biler, spisovatel a novinář, Brno
Tereza Bínová, básnířka, Telč
Miluše Bittnerová, herečka, Praha
Ivanka Blagoeva, výtvarnice, pedagožka, Fořt
Šárka Blažková, grafická designérka, Jinočany
Jan Boroš, hudebník a producent, Praha
Vladimír Brož – Vladimír518, umělec, Praha
Tereza Brůha Gsöllhoferová, scénografka, Praha
Vlastislav Buchar, hudebník, pedagog, Vrchlabí
Ivan Bukovský, malíř, Příbram
Ivan Buraj, divadelní režisér, Praha
Zuzana Burianová, divadelní a rozhlasová režisérka a dramaturgyně, Praha
Petr Čermáček, básník a výtvarník, Brno
Dušan Černý, malíř a grafik, Praha
Michal Cihlář, grafik, Buštěhrad
Lucie Cimburková, koordinátorka Českého kulturního networku Nová síť, Brno
Anna Císařovská, herečka, Praha
Josef Císařovský, režisér, dokumentarista, Praha
Matěj Čížek, filmař, Praha
Anna Čonková, herečka, Bratislava (Slovensko)
Karel Čtveráček, kameraman a režisér, Praha
Natália Deáková, režisérka, Praha
Martin Dejdar, herec, Praha
Anastázie Dobrodinská, herečka, Praha
Kateryna Dobroyer, výtvarnice, Praha
Tereza Dostálová, scénografka a výtvarnice, Praha
Cyril Drozda, herec, Brno
Diana Dufková, fotografka, Hostinné
Jan Dungel, malíř a ilustrátor, Brno
František Ďuriš, hudebník, básník, Sušice
Lenka Dusilová, zpěvačka a skladatelka, Praha
Antonín Dvořák, dramaturg a VŠ učitel, Ostrava
Vojtěch Dyk, herec a hudebník, Praha
Lenka Falušiová, malířka, grafič,a Vrbno pod Pradědem
Vladimír Fekar, dramaturg, dramatik, Zlín
Ondřej Fibich, básník, Kašperské Hory
Jakub Folvarčný, herec, Praha
Jan Frič, divadelní režisér, Praha
Zuzana Fürsterová, malířka a konceptuální umělkyně, Praha
Míla Fürstová, malířka, grafička, ilustrátorka, Cheltenham (Velká Británie)
Jonáš Gruska, hudebník, Bratislava (Slovensko)
Josef Gušlbauer, hudebník, Praha
Lenka Halová, zpěvačka a hudebnice, Valašské Meziříčí
Kristina Hamplová, spisovatelka, Praha
Václav Havelka, hudebník, producent, Praha
Zuzana Havlínová, fotografka, Praha
Igor Hlavinka, výtvarník, Praha
Pavel Hora, výtvarník a pedagog, Praha
Jan Horáček, fotograf a filmař, Praha
Vladislav Hošek, fotograf, Čkyně
Jindřich Hradil, fotograf, Hradec Králové
Kristýna Hrušínská, herečka, Praha
Jan Hrušínský, herec, Praha
Libor Hruška, herec, Praha
Tomáš Hrůza, vizuální umělec, Miřenice
Oto Hudec, výtvarník a pedagog, Košice
Václav Hudeček, hudebník, Praha
Eva Hudečková, spisovatelka, Praha
Jan Husták, divadelní tvůrce, vizuální umělec, Kopřivnice
Šimon Chlouba, malíř, student UMPRUM, Praha
Anna Chrtková, kurátorka, scénografka, Praha
Martha Issová, herečka, Praha
Sebastian Jacques, hudebník, Praha
Eva Jeníčková, grafička, Třebíč
Edith Jeřábková, kurátorka, Praha
Tereza Jindrová, kurátorka, Praha
Václav Jiráček, herec, Praha
Jan Jiráň, herec, Praha
Anna Jožová, umělecká sklářka, Praha
Petr Jan Juračka, fotograf, filmař a vědec, Pardubice
Jaroslav Jurečka, dramaturg, Brno
Michal Kalhous, fotograf, Šternberk
Bohdan Karásek, scenárista a režisér, Praha
Rozálie Karásková, novomediální umělkyně, studentka AVU, Praha
Radek Karkys, filmař, fotograf, Praha
Adam Kašpar, malíř, Hanušovice
Aleš Kauer, básník, výtvarník, nakladatel, Jihlava
Aminata Keita, divadelní režisérka, Brno
Miloslav Klíma, dramaturg, Praha
Nikola Klinger, filmař, Praha
Tomáš Kočko, zpěvák, hudebník, Vrbice u Břeclavi
Jakub Kopecký Plášil, fotograf divoké přírody, Praha
Miroslav Kořínek, herec, Praha
Karina Kottová, kurátorka a umělecká ředitelka, Malé Kyšice
David Koutecký, výtvarník, Praha
Alžběta Králová, básnířka, Děčín/Praha
Dan Kranich, herec a hudebník, Praha
Tereza Krejčí Dobiášová, spisovatelka a kurátorka, Praha
Patrik Kriššák, malíř, Praha
Agáta Kryštůfková, herečka, Praha
Anežka Kubátová, herečka, Praha
Katarína Kubošiová – Katarzia, hudební producentka, Praha
Štěpán Kučera, spisovatel, Jablonec nad Nisou
Slavomír Kudláček, památkář, Pardubice
Kateřina Kuchtová, výtvarná umělkyně a kulturní organizátorka, Český Krumlov
Miroslav Kumhala, herec, Brno
Milan Kunc, akademický malíř, Praha
Václav Kuneš, tanečník a choreograf, Praha
Magdaléna Kynčlová, herečka, Hradec Králové
Jiří Lábus, herec, Praha
Zuzana Landori, scénografka, Čebín
Monika Le Fay, režisérka a spisovatelka, Praha
Martin Leták, herec, Praha
Nikola Ludlová, pracovnice v kultuře - Společnost Jindřicha Chalupeckého, Praha
Ondřej Lukeš, filmový producent, Praha
Ondřej Macl, spisovatel a performer, Praha
Štěpán Málek, zpěvák, Praha
Radek Malý, spisovatel, překladatel, VŠ pedagog, Praha
Petr Marek, hudebník, herec, filmař, pedagog, Praha
Miloslav Maršálek, herec, Prostějov
Vlasta Matoušová, malířka, grafička, ilustrátorka, Turnov
Zuzana Měsíčková, herečka, Praha
Jan Mikulášek, divadelní režisér, Praha
Michaela Mlíčková Jelínková, spisovatelka, Praha
Oldřich Morys, vizuální umělec, Frýdek-Místek/Praha
Pavel Musil, fotograf, Městec Králové
Martin Nawrath, facilitátor, terapeut, Kuřim
Aleš Němec, divadelník, Praha/Třeboň
Jan Němec, spisovatel, šéfredaktor časopisu Host, Brno
Václav Neužil, herec, Praha
Tobiáš Nevřiva, režisér a dramaturg, Praha
Tomáš Niesner, hudebník, Přerov
Pavla Nohynková, herečka, Praha
Anežka Nováková, básnířka, produkční, Opava
Matěj Nytra, dramaturg a pedagog, Brno
Veronika Oleríny, sochařka, Praha
Pavel Ouředník, fotograf, Strakonice
Zdeněk Patzelt, fotograf, Sedmihorky
Kristýna Peterková, zpěvačka, Praha
Jiří Petr, filmař, dokumentarista, Praha
Barbora Petříčková, hudebnice, zpěvačka, skladatelka, Černá u Bohdanče
Prokop Pithart, fotograf, filmař, Třeboň
Jana Plavec, fotografka, Praha
Markéta Plánková, herečka, Praha
Jana Plodková, herečka, Praha
Petr Pochop, herec, Jilemnice
Petr Pola, dramaturg, kulturní manažer, akademický pracovník, Praha
Tomáš Polcar, sochař, Slavětín nad Ohří
Ester Polcarová, fotografka, grafička, designérka, Slavětín nad Ohří
David Prachař, herec, Praha
Rudolf Prekop, fotograf, Praha
Tomáš Procházka, divadelník a hudebník, Kamenický Šenov
Michaela M. Prokopcová, hudebnice, zpěvačka, pedagožka, Pilníkov
Lukáš Prokůpek, fotograf a filmař, Praha
Ondřej Prosický, fotograf, Lety
Jan Přeslička, zpěvák a hudbník, Jihlava
Filip Pýcha, hudebník, Praha
Tomáš Rasl, fotograf, Praha
Lukáš Rittstein, sochař, Praha
Ondřej Ruml, zpěvák, Praha
Linda Rybová, herečka, Praha
Renata Rychlá, herečka, Praha
Miloš Šálek, fotograf, Trutnov
Lenka Šebek Loubalová, herečka, Praha
Marie Šeborová, sochařka a medailérka, Praha
Maxmilian Schiller, konceptuální umělec, Praha
Jitka Schneiderová, herečka, Praha
Klára Šiková, výtvarnice, Velké Svatoňovice
Jaroslava Šiktancová, režisérka, Praha
Dominika Šindelková, vypravěčka, zpěvačka, Brno
Martin Sitta, herec, Praha
František Skála, malíř, sochař, Praha
Alžběta Skálová, malířka, ilustrátorka, Praha
Barbora Skočdopolová, herečka a zpěvačka, Praha
Jan Skovajsa, VŠ pedagog a hudebník, Praha
Eliška Sládečková, herečka, zpěvačka, tanečnice, Loučeň
Barbora Šlapetová, malířka, Praha
Olga Słowik, básnířka, Praha
Jolana Šmejcová, scénografka, Rumburk
Pavlína Smékalová, ilustrátorka, grafická designérka a tatérka, Praha
Pavol Smolárik, herec, hudebník, Praha
Marika Smreková, divadelní režisérka, umělkyně, aktivistka, Praha
Jan Šnéberger, sochař, Vítkov
Markéta Šnébergerová, ilustrátorka, Vítkov
Václav Sojka, fotograf, Chřibská
Eliška Soukupová, herečka, tanečnice a moderátorka, Praha
Barbora Šporclová Kodetová, herečka, Praha
Jiří Srna, karikaturista, výtvarník, grafik, Jablonec nad Nisou
Oliver Staša, kameraman, Praha
Jana Šteflíčková, herečka, Praha
Milan Šteindler, herec, Praha
Radek Štěpánek, básník, publicista a redaktor, Telč
Ivan Stříteský, dokumentarista, Prostějov
Debora Štysová, architektka a divadelnice, Praha
Jaromír Švaříček, sochař, Dolní Břežany
Jan E. Svatoš, fotograf a filmový režisér, Praha
Romi Svatošová Straková, fotografka a kameramanka, Praha
Dagmar Švecová, výtvarnice, Písek
Adam Svozil, divadelní režisér a scénarista, Praha/Olomouc
Jan Tomáš, hudebník, Hradec Králové
Petr Vacek, herec, Praha
Marek Orko Vácha, teolog a spisovatel, Lechovice
Josef Valenta, divadelní pedagog, Blatce
Jakub Vaněk, spisovatel, Praha
Václav Vašků, fotograf, Praha
Aleš Vejnar, hudebník a skladatel, Vrchlabí
Jorika Veselá, výtvarnice, studentka AVU, Praha
Petra Vlachynská, scénografka, Praha
Miroslav Vlasák, zpěvák a hudebník, Týn nad Vltavou
Lucie Vlasáková, zpěvačka a hudebnice, Týn nad Vltavou
Vojtěch Vlk, fotograf, Praha
Petr Vršek, herec, Praha
Alena Wagnerová, spisovatelka, Praha/Saarbrücken
Barbora Werner, vedoucí Klubu mladých diváků, Praha
Hasan Zahirovič, herec a divadelní režisér, Praha
Zuzana Žáková, herečka, Praha
David Zelinka, režisér, performer, překladatel, Praha/Pardubice
Jiří Zemánek, historik umění a kulturní aktivista, spolek Pilgrim, Kváskovice
Martin Zet, sochař, Libušín
Roman Zotov-Mikshin, tanečník a choreograf, Jinočany


reklama

 
Skupina umělců

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AL

Alena Lyskova

3.6.2025 12:31
Vážení umělci, je hezké, že se snažíte o záchranu našeho přírodního bohatství. Je třeba však na ty Vaše rozmary, kterému vy vzdělaní říkate umění někde vydělat peníze. Pokud celý stát bude v budoucnu chráněnou krajinou nebo národním parkem, kde vezme naše vládnoucí elita finanční prostředky na podporu Vaší bohulibé umělecké činnosti, na sociální dávky , na důchody a hlavně na zbrojení? Všichni se chcete věnovat vznešeným činnostem a nás pracující spodinu( zemedělce a dělníky ve fadrikách) byjste nejraději sedřeli z kůže. Zdali-pak jste si vědomi, že do národních parků a přírodních rezervací je vstup veřejnosti zakázán nebo velmi omezen. Tak se moc netěšte na Vaše krásné fotografie. Jo já jsem zapoměla vy máte ze zákona výjimky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.6.2025 12:39 Reaguje na Alena Lyskova
1*
Odpovědět
su

3.6.2025 16:07 Reaguje na smějící se bestie
Proboha, můžete mi vysvětlit, za co tomuhletomu slintu dáváte 1*?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.6.2025 12:42 Reaguje na Alena Lyskova
můžete být taky "umělkyně", co vám brání?
Odpovědět
su

3.6.2025 16:06 Reaguje na Alena Lyskova
On chce někdo chránit celý stát???
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.6.2025 16:24 Reaguje na
Ano. Stát nyní je ze zákona proti znečištování chráněn, nesmíte lít, odkládat ... sr..ky, kam se vám zlíbí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.6.2025 01:32 Reaguje na Alena Lyskova
5
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.6.2025 12:50 Reaguje na Alena Lyskova
1*
Odpovědět
PE

Petr Elias

7.6.2025 09:23 Reaguje na Alena Lyskova
Opravdu velmi hloupý třídní boj soudružko. Už jste jako macháček. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2025 13:23
Vážení umělci, Jiří František August Buquoy, za přičinění svých lesníků, předběhl dobu. Obě přírodní rezervace jsou mimo ChKO i NP, přesto jsou stále zachovalé! Podobným činem se později zvěčnil šumavský lesmistr Josef John, který navrhl J.A. Schwanzerbergovi chránit poslední zbytky původních pralesů s významným zastoupením listnáčů. Jimi oplývají i výše zmíněné PR v Novohradských horách.

V tu dobu byl velká poptávka po kvalitním smrkovém řezivu, proto se všude, kde to jen šlo, vysazovaly smrkové plantáže. I K. Klostermanem opěvovaná Šumava se proměnila tímto směrem. Vyhlásit zbrkle (tj. bez přípravy - jak tomu bylo v případě Bavorského NP) NP s rozsáhlým bezzásahovým územím v sm monokultuře nebyl nejšťastnější krok. Klimatická změna, větrné polomy a nedostatek srážek způsobily přemnožení kůrovce, který kdysi hluboké hvozdy proměnil v Moře souší.

Proto je zájem tyto chybné kroky neopakovat a zavčasu proti hmyzu zakročit. Rovněž tak i výsadba listnatých dřevin je více než žádoucí. Vězte tedy, že řada z těch navrhovaných opatření je ve smyslu lepší ochrany před škodami, zkázonosnými požáry, a potřebné následné výsadby vhodných dřevin. Můžete si být jisti, že nejlepšími ochránci našich lesů jsou vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří však o sobě nedávají téměř vědět, narozdíl od halasných (v drtivé většině městských) aktivistů. Nenechte se tedy unášet emocemi, zalesnění se u nás zvyšuje, včetně péče o poslední zbytky původních pralesů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2025 13:30 Reaguje na Karel Zvářal
oprava: jinak tomu bylo v případu NP Bavorský les - 50 (slovy padesát) let zásahů proti kůrovci
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.6.2025 15:02 Reaguje na Karel Zvářal
:-) no to teda, ono Bavorům taky les byl sežrán, ale oni to tam nechali. Mohli udělat protiopatření ale to neznamená, že tím změnili strukturu lesa, ta je pořád stejná. Oni s tím trochu zaexperimentovali a následkem čehož měli věkově pestrý les, který byl přirozeně obnoven.
Takže se stabilita obnovila a les byl i odolnější proti škůdcům, místo vyšlechtěných umělých výsadeb.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.6.2025 20:47 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ale, ale, co tak najednou podporujete péči místo bezzásahu?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2025 21:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nějakou mlhou to zaonačit musí, v tom je dobrej!-)
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

3.6.2025 23:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Mě kdysi říkali, že zázrak Bavorského lesa je založen rokem 1945 a následně, kdy tam byly velké polomy, ale nikdo je nezpracoval, nebyli lidi, měli jiné tenkrát problémy. Takže tam vyrostl nový les, jak co tam vzklíčilo, dolétlo. Takže kůrovec tam sice nedávno si na smrcích pochutnával, ale protože tam byly listnáče, nebylo tolik holin.
Ale určitě to nebude pravda.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.6.2025 14:49 Reaguje na Karel Zvářal
prales si dneska může vytvořit v zásadě kdokoliv, kdekoliv, ale znamená to, že si hospodářské příjmy odepsal a to už se každému nechce.
Pralesy mohou vznikat úplně stejně jako ptačí parky.

Pořád operovat s jedním lesním plamínkem je trochu úsměvné, při porovnání toho, co dokázalo shořet v Americe nebo Kanadě.
Tím, jsme si tady ověřili, že zahořet les může i to, jak jsme na to byli připraveni je věcí další.

Rčení, že žádný strom neroste do nebes v těchto případech je příhodné, ale nedělejme z toho přírodní pohromu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2025 15:09 Reaguje na Jaroslav Řezáč
„Vidím … divokou část skal, Pravčickou bránu, kde jsme stáli pod kamenným obloukem, který nad našimi hlavami vytvořil mocný duch přírody.“
Hans Christian Andersen, 1831

Ten "plamínek" stál spoustu lidí spoustu úsilí uhasit. Kdyby to nechali tak, možná by se již pohádkář neměl kam vracet. S RV4 umím dobře, chce-li si někdo takto naběhnout, ať smolí podobné pamflety:-)

Vážím si každé poctivé práce, žvanit z gauče či od klávesnice dovede kdejaký ňouma. Byla-li shoda na zlepšení stavu průjezdnosti cest - asi/určitě k tomu měli důvod. Nejsme Kanada, u nás jsou sídla rozeseta cca po kilometru.

A když se podíváte na západ od nás (schválně nepíši západ s velkým Z), zjistíte, že chrání střípky toho, co máme doma. A ono chránit u mne neznamená "nechat ležet", ale vždy a především péči. U těch sadů výše je nějaké trapné ticho (až na jednu světlou výjimku) - ale i ony jsou výsledkem lidské práce, nikoliv divočiny...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.6.2025 15:23 Reaguje na Karel Zvářal
jsme žili v domění, že se to děje všude okolo nás a sami jsme si lesní požár větších rozměrů připustit nedokázali, připravenost na takovou akci nebyla valná a určité selhání to bylo v tom, kdy se to začalo hasit.

Na Západě jsme nikdy nebyli. Naše poloha je střední Evropa.
Historicky jsme nebyli nikdy víc, jak periférie " západu" v době monarchie jsme se posunuli politicky a hospodářsky do středu R-U monarchie byla středoevropskou.
To, že se odpoutáváme od " Západu" konečně. Ostatně, ten " Západ" ke kterému jsme vzhlíželi už dávno ke vzhlížení není... poměry se politicky a sociálně výrazně změnili.
To, že tu nemáme takový " požár" no malý lívanec na mapě, malé požáry, velký, velké požáry. Nejsme nic extra, jak se ukazuje. Přijmout realitu, že se to dít může i u nás to jsme se naučili.
Nedělejme z toho emoce.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.6.2025 13:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Celkem by mě zajímalo kolik takových lesních požárů jste pomáhal hasit? Kolik protipožárních hlídek jste o víkendech držel. V minulosti jsme měli celkem propracovanou protipožární ochranu lesů. Samozřejmě hořelo. Díky tomu že většina požárů byla zachycena již v zárodku toho ale neshořelo nikdy moc. No a hlavně, dřív se vědělo že pokud něco hoří je to to suché. Na to aby začalo hořet i zelené již musí být pořádný žár který na nějakém jehličí či stařině nikdy normálně nedosáhnete.
No a jestli to nevíte tak do lesa se nejprve dává až potom se bere.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.6.2025 15:30 Reaguje na Karel Zvářal
výsledek lidské práce? jako vážně? lidi z lesa akorát berou a co do něj vrací? nic.
Jediná lidská činnost je vidět, jak jsou nacpané koše lesních plodů, hub a dřevo, když už se budou i přírodně obnovovat.
Jsou to dary, ale my máme dojem, že na vše máme nárok a podle těch " nároků" náročně hospodaříme...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2025 15:39 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Známý vozil po Sametu zájezdy ze z., a byla prča je pozorovat, jak jsou z naší přírody na větvi. Že si mohou zadarmo obejmout strom, jaký v životě neviděli, poslechnout bubnování datla, kterého v životě neviděli. Ano, u nás jsou lesy v převážné většině pro lidi. V tom vidím naši nedoceněnou svobodu, jakou (všude) na z. nemají. Takže za mě nejhůře chvalitebná:-)
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.6.2025 12:55 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak.My viděli šťasné túristy také odtud,směli ! si na ohni v kempu opéci buřta .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2025 15:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pane Řeáči, většinu aktivistů sejří, že se z lesa vozí kulatina. Vězte, že veškerá opadanka tam zůstává (listím už se nestele), pařezy se již nepálí, takže spousta materiálu pro růst hub.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.6.2025 09:11 Reaguje na Karel Zvářal
Ono pokud se tam rozšíří Václavka, tak i těch
pařezů může být někdy přespříliš a staří hajní
je chudým nabízeli k vykopaní, aby se zbavili
ohnisek václavky, která měla snahu se šířit i
na zdravé stromy. Já hlupák si ji donesl pouze s napadeným dřívím a dodnes mi z trávy rostou na zbytcích pilin václavky. Sežrala už jabloň, meruňku a váhám s novou výsadbou stromů tam,
kde jsem zpracovával nakažené dřevo. Ona je
totiž mnohdy horší, než kůrovec a smrk načne
a kůrovec zkázu dokoná. Smrk s nemocnými
kořeny má problém čerpat z půdy vodu a pak
smůlou bojovat s kůrovcem. Nemá čím zalít
jeho larvy ani v deštích, když má nemocné
kořeny od václavky a jiných dřekazných hub, které staří lesáci pro toto nenáviděli.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.6.2025 20:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A už zas bezzásah? No ale vy kmitáte.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.6.2025 11:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Čím více budeme lesy hospodářsky využívat a dřevo zpracovávat, tím více uhlíku z atmosféry budeme odebírat. Já chápu i jiné argumenty, vy ale tento argument chápat nechcete. To považuji za vadný zideologizovaný přístup.
Odpovědět
Ra

Radek

3.6.2025 15:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
cituji : prales si dneska může vytvořit v zásadě kdokoliv, kdekoliv, ale znamená to, že si hospodářské příjmy odepsal a to už se každému nechce.

Až slezete z toho gauče někde v panelákovém pokoji a nebo opustíte divadelní kavárnu tak si přečtěte zákon (č. 289/1995 Sb.). snad pochopíte jak je to s tím vytvářením pralesa .
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.6.2025 15:41 Reaguje na Radek
no to je zákon pro hospodářské lesy, kde je něco o pralesu?
Domnívám se, že majitel může svůj les, který může být menší částí většího celku uvést do pozice přirozené obnovy, kterou bude nechávat procesům přirozeně. To, jak bude do toho porostu zasahovat strukturálně je na něm v zájmu stanoveného cíle.
Odpovědět
Ra

Radek

3.6.2025 16:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak si přestaňte vytvářet doměnky a přečtete si ho, přestanete lítat v ochranářských oblacích , až to budete mít tak zjistíte co vlastník musí a jaké mu hrozí sankce při nezasahování , jistě si všimnete časových lhůt které musí dodržet .
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.6.2025 17:13 Reaguje na Radek
asi je třeba číst tu zprávu celou...nejen první řádek.
Odpovědět
Ra

Radek

3.6.2025 18:52 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Hlavní povinnosti:
Obnova lesa do 2 let po těžbě
Ochrana proti škůdcům a chorobám
Péče o porost výchova, prořezávky
Hospodaření podle LHP nebo LHO
bez patřičných povolení mužete platit z lesa akorád tak daně .
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

3.6.2025 23:42 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jistě - přirozená obnova je super, ale taky má mnoho úskalí.
A jedno z nejzásadnějších je zajišťovat výchovné zásahy, aby stromy vyrostly silné, ne vytažené jako sadby rajčat za oknem.
Ano - mohu vše nechat samovolnému vývoji, něco během desetiletí uschne, rozláme se, někteří jedinci přežijí a za nějaké století vytvoří nějaký prales. Ale potom se příští generace nějakému přínosu z lesa nedočkají.
Ve škole nám říkali - kluci naučte se myslet v rovině nejméně sta let, vaši práci budou sklízet vaše děti, vnuci a pravnuci.
Takže budeme za sto let potřebovat dřevo jako v současné době, nebo méně, a nebo naopak ještě více?
Budeme mít finanční prostředky na nákup dřeva z výběrových těžeb?
Až si na to odpovíme, můžeme se bavit dál.
Jsem pro rozmanité lesy, ale musíme si taky říci, že to není tak jednoduché, jak si to mnoho lidí maluje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.6.2025 07:40 Reaguje na Pavel Jeřábek
No máte pravdu. Vždy něco vyroste. Když se nebudeme bavit o hospodářském lese, na bezzásahové ploše vyroste bezzásahová les. V měřítku naší republiky a podle podmínek vzniku to zcela jiste nebude snový boreální prales ameriky nebo asie.
Odpovědět
Ra

Radek

4.6.2025 10:00 Reaguje na Pavel Jeřábek
Přesně tak to je , vysvětli jste to velice dobře .
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.6.2025 13:59 Reaguje na Pavel Jeřábek
Já bych to s tím používáním dřeva otočil. Pokud zůstane dřevo za rozumnou cenu a fosilní uhlík bude řádně zpoplatněn, bude zájem o dřevo jako o konstrukční materiál narůstat. A přestane se jím i plýtvat jako tomu je v současných dřevostavbách. Je totiž rozdíl, zda z jistého množství dřeva postavím jeden nebo tři pasivní domy.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

3.6.2025 20:23
Chtel bych videt umelce, co v nadseni krasou tamni krajiny foti treba
umelohmotne zabrany, ktere Krnap instaloval na esteticky exponovanych mistech, jako je vodopad Pancavy (co by tam asi nejaky novy pan Feyfar fotil dnes pri vychodu slunce, i kdyby mel teda mesic predem vyrizenou povolenku od Krnapu ?) nebo vrchol Snezky. Zchatralou, hnijici chatu u Roklanskeho jezera, "ochranci Sumavy" vypustene tamni klauzy, kurovcem sezrany stary prales. Vyhruzne cedule se zakazem vstupu. "Unikatni pampelisku krkonosskou" na Snezce - kterou zadny umelec urcite nezna, rozrazil krkonossky- coz ale neni ten, o kterem psal basne Nezval.(Ten psal o uplne obycejnem nechranenem rozrazilu.) Takze - trochu moc sentimentu na muj vkus mezi temi umelci. Umelci maji tvorit jednotlive dle vlastniho originalniho vkusu, nemeli by se pripojovat k stadnim - byt s jakoby uslechtilym cilem - aktivitam. Libi se mi - v nasi rodine tradovany citat malire Kavana, pritele meho dedecka: Mam svuj ctverecni kilometr, ktery maluji po cely zivot... Zajimalo by mne, do ktere "zony"
a s jakym rezimem "ochrany" by ho Krnap zaradil (ten jeho ctverecni kilometr :) mozna do zadne. Kolik tetrevu, medvedu, vlku jerabu krkonosskych a lomikamenu je zobrazeno na umelecky opravdu hodnotnych obrazech nasich hor v ceskych galeriich? :) Prijde mi to cele ponekud smesne, tahle iniciativa tisicu umelcu. (Ono ani s temi vedeckymi vyboji spojenymi zrovna s "nejcennejsimi zonami" narodnich parku to nebude zadna velka slava :) Ostatne kdejaky stary lom, vysypka ci opusteny povrchovy dul nebo zpustla zahrada jsou nejspis zajimavejsimi ekologickymi tematy nez pomala "sukcese" nove vegetace v kurovcem sezranem lese.

Me celkove proste pripada ta idea "zachovavat kus neporusene prirody" uprostred huste osidlene stredoevropske krajiny ponekud nesmyslna. Je li nejaky kus zeme - treba prazske malostranske zahrady - obzvlaste cenny, zaslouzi si spis soustredenou peci zahradniku - nez ho jen oplotit (skutecnym dratem nebo byrokratickymi barierami) svazat mnozstvim zakazu a prikazu, v "vedeckych" duvodu nechat zpustnout a snit potaji/i verejne o tom, ze se tam casem prirozene nastehuji vlci a medvedi... Krkonose jsou samozrejme velmi pozoruhodne tim, jak tvori ostruvek Arktidy uprostred
stredoevropske krajiny. Jiny, nez mnohem vetsi Alpy ale tez velmi zajimavy, pres jeho miniaturnost.(Navic, Krkonose maji - nebu aspon mivaly - daleko vic snehu nez Arktida :) Tohle je jejich pozoruhodnost - a ne par neprilis napadnych kyticek, ktere jinde nerostou. V tomhle smeru je treba uz i Slovensko, Balkan, Kavkaz nemluve o Borneu, Galapagach atd. neskonale zajimavejsi a vedecky hodnotnejsi. Akorat, ze tam tech umelcu a vedcu, co by to chteli nalezite chranit neni tolik :)
Chapal bych ostrazitost a prisnost, co se novych staveb pripadne i novych komunikaci tyce. Stare kvetnate louky asi casem zaniknou, bez dotaci se o ne casem nebude nikdo starat a jejich misto by mohly zaujmout sjezdove trate s nove se tam rozsirujici zajimavou vegetaci (ktera se na nekterych sjezdovkach v 1. zone - kdysi nesmyslne zalesnene kleci - uz docela projevuje)

Princip, ktery bychom meli prevzit od Svycaru. Narodni park, odkud
budeme turisty spis odrazovat ci je vyhanet - ma smysl udelat pokud mozno v nejmene atraktivni - pro cloveka jako konzumenta radovanek - casti prislusnych hor.
Ne v te nejatraktivnejsi! Zavrit pristup k Mont Blancu nebo Monte Rose kvuli tetrevum a sokolum v tamnich skalach. Svycari nejsou takovi fanatici, aby pod Jungfrau ci nad Zermattem vyhlasili narodni park. Vyhlasili ho = misto toho - v te nejmene navstevovane casti jejich Alp
Stejny princip by se hodil v Ceskoslovensku - pardon za me staromilske nazory (ja vlastne ani nevim, kde v Cesku by melo smysl narodni park
pojimany v tom smyslu, jak ho "ekologove" presentuji dnes, vyhlasovat
Snad v nejakem odlehlejsim vetsim udoli v Nizkych Tatrach, kde by se to dukladne oplotilo a medvedi by tam byli chraneni :)
Odpovědět
JV

Jaroslav Vinický

4.6.2025 09:11
Jak jednoduché je zmanipulovat neznalé... Tím mám na mysli všechny, kteří tu výzvu podepsali. A dost mě to překvapuje u Dana Bárty.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.6.2025 11:03 Reaguje na Jaroslav Vinický
1**
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.6.2025 17:00 Reaguje na Jaroslav Vinický
Někdo tu podpisovku musel zorganizovat, mezi prvními mě vytanul výše jmenovaný. Protože příroda.
Odpovědět
PE

Petr Elias

7.6.2025 09:29 Reaguje na Jaroslav Vinický
Tak to máte blbé, když vás někdo zmanipuloval. :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.6.2025 13:30 Reaguje na Petr Elias
Tak vás samozřejmě zmanipulovat nejde. U vás je to již diagnoza. No a u těchto umělců je spíš otázka co sami považují za ten prales. Ono úplně stačí že si pletou obnovní těžbu s odlesněním.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.6.2025 09:28
Pokud bychom měli dodržet zásady bezzásahu, tak se neměl požár NP ČŠ VŮBEC hasit. Měli jsme nechat spadnout i Právčickou bránu a dokonce okolní lesy, vesnice a města. Miliony vynaložené na hašení jsou podle ekologistů asi
zbytečně vynaloženými prostředky, když je požár pro NP ČŠ přínosem a být
hasiči, tak místo jeho příštího hašení jdu na pivo. Předci byli podle
ekologistů hlupáci, když požárům lesů předcházeli eliminací souší a klestí v lesích jejich bezplatnou likvidací chudinou a sledováním lesů z požárních věží a různých vyhlídek. Hasili co je živí, ale ekologisty lesy neživí a
je jim fuk, zda je žere kůrovec, či pak i oheň. Je to přece přírodní jev
a oni žijí mimo přírodu, která je neživí jako lesáky atd. Ono i ty umělce
už začínám mít rád jako osinu v zadnici, když žádají za hodinu kvákání
vstupné v řadě stokorun a tisíců. Některé už zcela ignoruji za ten pláč
nad nízkými důchody a příjmy a obratem se chlubí z dovolené v Karibiku.
Nepovažuji je za odborníky na přírodu, ale za prodejné děvy, které si
nechají zaplatit i za podpis pod nějakou peticí zadanou dotovanými
neziskovkami a úplatnými "vědci".
Odpovědět
PE

Petr Elias

7.6.2025 09:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Jsi starý ubožák.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

8.6.2025 06:55 Reaguje na Petr Elias
Měl byste se panu Břetislavovi omluvit.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist