Starostové z Křivoklátska: Vyjádření k uplynutí lhůty pro vypořádání námitek a k nově sdíleným podkladům ze strany MŽP

Zdroj | AOPK ČR

V pátek 24. února 2023 byl zároveň starostům dotčených obcí ze strany MŽP zaslán asi třicetistránkový materiál doplňující některé chybějící informace k záměru. Dva dny před termínem lhůty pro vypořádání námitek a pět měsíců po vyhlášení záměru tak představuje MŽP třiatřicetistránkovou prezentaci s pěti zcela novými mapovými podklady. Poprvé jsou adresně definovány důvody pro vyhlášení národního parku, doložena kategorizace lesů, představena pracovní verze zón péče a načrtnuta klidová území a možné cyklotrasy…

Na první stránce dokumentu je uvedeno, že vyhlášení NP Křivoklátsko je ojedinělá možnost, jak na území státu navýšit plochu s režimem přísné ochrany a přiblížit se 10 % závazku přísně chráněných území, který nám ukládají mezinárodní závazky. V této souvislosti je mylně poukazováno na protokol z Montrealské úmluvy o biologické rozmanitosti z prosince 2022. „Tato informace je ovšem zavádějící a nepravdivá. Závazek k přísné ochraně 10 % území nevyplývá z Montrealské úmluvy, nýbrž ze Strategie EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030,“ podotýká starosta obce Běleč Lukáš Kocman.

„Především se ale podle dat AOPK do přísně chráněných území kromě národních parků, NPR a PR započítávají i I. a II. zóna CHKO. Jelikož je NP Křivoklátsko navrhován pouze na území I. a II. zóny CHKO, znamená to, že jeho vyhlášením se ČR k cíli definovaném EU nepřiblíží ani o centimetr čtvereční,“ rozhořčeně shrnuje starosta Kocman.

„Pokud chceme plnit mezinárodní závazky, ať už ty plynoucí z montrealské úmluvy o biodiverzitě nebo ty plynoucí ze strategie EU, musíme začít chránit území, která doposud žádnou velkoplošnou ochranu nemají. Například oblast Soutoku nebo Krušných hor. Jenom tak se k danému cíli skutečně přiblížíme,“ uzavírá ještě starosta Kocman.

Dalším zásadním a poprvé zveřejněným podkladem je kategorizace lesa a rozdělení parku do zón péče. Z mapek jasně vidíme, že přírodní a přírodě blízký les je pouze na necelých 4 % rozlohy uvažovaného parku. Lesy ponechané samovolnému vývoji pak na zhruba 20 % rozlohy. Do zóny přírodní a přírodě blízké tak je zařazeno méně než 25 % území uvažovaného parku. Zákon č. 123/2017 Sb. národní parky definuje jako území s "převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů".

„Jistě se shodneme, že ‚převažující‛ znamená 51 a více procent. Území vybrané pro NP Křivoklátsko tak nesplňuje podmínky uložené zákonem o ochraně přírody a krajiny ani z poloviny, protože přírodní a přírodě blízký les je na míň než 5 % plochy a člověkem málo ovlivněný na zhruba 20% plochy,“ shrnuje Petr Jirka starosta Broum. „Je to něco, co tvrdíme od začátku. A myslíme si, že zákony téhle země se mají dodržovat a ne ohýbat. To neprospěje ničemu a už vůbec ne ochraně přírody,“ uzavírá starosta Jirka.