https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/svetovy-meteorologicky-den-233-pocasi-klima-a-zdravi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zdeněk Horký: Světový meteorologický den - 23.3. - počasí, klima a zdraví

23.3.1999
Světovým meteorologickým dnem si připomínáme den 23. března 1950, kdy vstoupila v platnost Konvence Světové meteorologické organizace. SMO toto výročí slaví každý rok a vždy se zaměřuje na jedno vybrané téma. Volba hesla "Počasí, podnebí a zdraví "pro rok 1999 je zejména vhodná v době, kdy se různá společenství na celém světě snaží vzpamatovat z nedávných přirodních katastrof, ptají se na důvody jejich vzniku a na to, zda je možné omezit ekonomické a zdravotní dopady těchto projevů v budoucnosti.
 
Lidské bytosti reagují fyziologicky na řadu atmosférických podmínek, včetně teploty, vlhkosti, větru, slunečního záření a znečištění ovzduší. Lidé sice mají značnou schopnost přizpůsobovat se nejrůznějším typům podnebí a životního prostředí, ale zůstávají zranitelní vůči podstatným změnám vnějších meteorologických podmínek. Ve většině zemí mohou lidé pohodlně žít v rozsahu teplot od 17 do 31 °C, avšak zvýšení vnitřní tělesné teploty nad 40,6 °C působením teploty okolního prostředí může vést ke smrti úpalem. Vědci také zjistili, že během horka umírá na některé nemoci (např. infarkt myokardu) mnohem více lidi než v chladném období. Lidské reakce však závisí nejen na teplotě, ale i na vlhkostí a větru. Městské obyvatelstvo je mnohem zranitelnější než obyvatelstvo venkovské. Vzduch kolem nás je plný pevných částic a plynů, jako jsou pyl, spáry hub a toxické emise. Všechny ovlivňují naše zdraví. Kromě toho mohou být rozsáhlé oblasti v závislosti na meteorologických podmínkách negativně ovlivněny kyselým deštěm a toxickými suchými depozicemi, které kontaminují zemědělskou půdu, lesy, vodní zdroje a ryby. Místní účinky znečištění, jako je smog a koncentrace přízemního ozonu, spolu s přítomností některých pylů v ovzduší, jsou již spojovány s akutními záchvaty astmatu a dalších respiračních chorob. Počet potenciálně ohrožených lidi se mění v závislosti na směru větru a na vlhkostí, nebol tyto dva jevy podporují bud' rozptýlení, nebo naopak koncentrování znečišťujících látek a pylů.
V jiných případech není sice vazba mezi počasím, podnebím a zdravím přímá, ale o nic méně významná. Například stratosférický ozón stíní zemský povrch před ultrafialovým slunečním zářením, které je škodlivé pro všechny živočichy i rostliny. Odbouráváni ozónové vrstvy může tedy vést k vážným zdravotním důsledkům.
Z mnoha epidemiologických studií vyplývá, že záření UV-B způsobuje u lidi se světlou pletí rakovinu kůže a že nabourávání ozónové vrstvy může vést ke zvýšenému výskytu této nemoci. Jako příklad zdravotních důsledků každoročních změn počasí můžeme uvést nedávné výskyty jevu EI Niňo. V některých oblastech světa se sucha vyskytují častěji a jsou intenzivnější během a bezprostředně po epizodě El Niňo, v jiných oblastech může naopak docházet k mimořádným srážkám. Celkový účinek El Niňo je tak silný, že globální břemeno přírodních katastrof je v roce následujícím po nástupu tohoto jevu vždy větší než v roce předchozím, s důsledky na zdraví postižené populace. Studie provedené v poslední době také prokázaly, že existuje vazba mezi El Niňo a epidemickým výskytem některých nemocí, jako je např. malárie, horečka Rift Valley (hepatitis enzootica) a virová a další přenosná onemocnění, jejichž výskyt se vždy po intenzívním dešti zvýší.
Lidstvo již dlouhá léta vyčerpává nadměrně řadu přírodních zdrojů a narušuje životní prostředí zejména antropogenní činností (průmysl, doprava, těžba nerostných surovin). Souhrnný dopad lidských činností dosáhl v současné době nevídaného globálního rozměru. Mezinárodní komise pro klimatickou změnu dospěla k závěru, že "z množství důkazů vyplývá zřetelný lidský vliv na globální klima". Sílí povědomí o skutečnosti, že klimatická změna směrem k teplejšímu světu pravděpodobně ovlivní zdraví lidské populace. I když posouzení případných vlivů klimatické změny na zdraví je složité, prohloubení našich znalostí o vazbách mezi klimatem, počasím a zdravím nám pomůže při předvídání dopadů a přijímání vhodných ochranných opatření.
Z dosavadních poznatků o vztazích mezi počasím, podnebím, resp. kolísáním klimatu a lidským zdravím vyplývá několik závěrů:
1. Národní meteorologické a hydrologické služby a hygienické orgány by měly zahájit, resp. posílit činnosti související s věcnou informovaností a poskytováním údajů, jako jsou ukazatelé životní pohody, varování před znečištěním, hodnoty výskytu pylu a prachu apod.
2. Měla by být posílena vzájemná institucionální spolupráce při řešeni potenciálních zdravotních nebezpečí v důsledku přírodních katastrof. Zkušenosti ukazují, že kvalitnější předpovědi počasí již zachránily miliony životů před tropickými cyklony, záplavami a dalšími závažnými událostmi. Členské země SMO si pravidelně vyměňují meteorologické informace v rámci Světové služby počasí a těchto informací využívají ke zkvalitňování svých předpovědních kapacit a k vydáváni varování před katastrofami způsobenými počasím.
3. Národní meteorologické a hydrologické služby by mohly hygienickým orgánům předávat pravidelné sezónní předpovědi k využití při plánování. Značného pokroku bylo přitom dosaženo v oblasti sezónních predikci, díky pracím realizovaným v rámci Světového klimatického programu a národních modifikací - v ČR Národní klimatický program. Je pravděpodobné, že během deseti let budou zavedeny nové služby vycházející ze sezónních predikcí.
4. Národní meteorologické a hydrologické služby by mohly dále přispívat k efektivnímu využívání nedostatkových vodních zdrojů zejména v polopouštních oblastech a oblastech pravidelného období sucha k posouzení jakosti a množství vody. Právě meteorologické a hydrologické informace přispívají ke zkvalitnění zemědělské produkce a ke snížení znečištění zemědělskými a dalšími přípravky, které způsobují špatný zdravotní stav a zhoršování životního prostředí.
5. Na místní úrovni je nezbytné vyjadřovat informace o podnebí a počasí tak, aby byly srozumitelné v kontextu místních znalostí a vnímání. SMO vyvíjí úsilí, aby národní meteorologické a hydrologické služby byly schopné poskytovat vodítka rozhodujícím činitelům a pracovníkům zdravotnických služeb. Zejména projekt SMO "Služba klimatických informací a predikcí" (CLIPS), jehož cílem je zajistit poskytování klimatických informací a krátkodobých predikcí, představuje účinný prostředek pro spolupráci s orgány veřejného zdravotnictví. Na tomto úseku je nezbytné zaplnit řadu informačních mezer s pomocí místních studií o zdravotních dopadech krátkodobých výkyvů počasí a podnebí.
Letošní oslavy Světového meteorologického dne zaměřené na téma Počasí, podnebí a zdraví dávají vládám, široké veřejnosti i sdělovacím prostředkům příležitost uvědomit si v plné míře obsahovou souvztažnost zvoleného hesla. Úspěch při uplatňování klimatických a povětrnostních informací a znalostí ke zlepšování lidského zdraví lze dosáhnout jenom vzájemnou spoluprací všech zainteresovaných účastníků.

(Zpracováno podle poselství generálního tajemníka SMO prof. G. O. P. Obasiho).


reklama

 
Zdeněk Horký

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist