Svoboda zvířat: Reakce na komentář myslivkyně Elišky Marie Nedvědové

Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Holly / Flickr

1/ Údajné prošetřování organizace Policií ČR

Podání účelových trestních oznámení nevnímáme jako obranu práva, ale jako klasickou zastrašovací taktiku. Jejím jediným cílem je umlčet legitimní kritiku a odvést pozornost od témat a praktik, na které naše organizace dlouhodobě upozorňuje. Ostatně jedno z těchto účelových trestních oznámení bylo policií již odloženo. U dalších to očekáváme. Toto “využívání” orgánů činných v trestním řízení k zastrašování považujeme za nezodpovědné vůči občanům i daňovým poplatníkům.

2/ Útok na činnost organizace

Organizace má za sebou již celou řadu úspěchů. Díky dlouhodobé advokační práci se například podařilo dosáhnout konce chovu tzv. kožešinových zvířat v České republice, cirkusy již nemohou zneužívat pro drezuru nově narozené jedince divokých druhů zvířat, ani tyto druhy množit nebo jinak nabývat. Svoboda zvířat je aktivní také v oblasti omezení pokusů na zvířatech. V současné době organizace aktivně bojuje proti norování a proti zneužívání živých lišek pro výcvik psů. A podrobuje veřejné i odborné kritice praktiky, které s tímto trýznivým způsobem lovu souvisí.

3/ Útok na financování organizace

Celkové mzdové náklady organizace samozřejmě výrazně navyšují povinné odvody zaměstnavatele na zaměstnance, které v ČR činí 33,8 % z hrubé mzdy (24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění).

Útoky na výše mezd chtějí odpůrci Svobody zvířat organizaci pošpinit a odvést pozornost od věcí, které se jim nelíbí a na které Svoboda zvířat dlouhodobě upozorňuje. Místo věcné debaty o ochraně zvířat tak šíří lži o údajných vysokých platech. Zmínka o tom, že dárci nepřispívají na ochranu zvířat, ale na hezké dovolené zaměstnanců organizace, pak dalece přesahuje rámec konstruktivní debaty, které se samotná autorka ve svém textu dovolává.

4/ Vyvolávání strachu z přemnožení lišek

Zbývajících 97 % lišek je úspěšně a efektivně loveno jinými, standardními metodami, především odstřelem. Výpadek těchto 3 % lišek ulovených v norách lze v případě legislativního zákazu norování zcela spolehlivě a bezproblémově nahradit právě běžným odstřelem, aniž by došlo k narušení managementu krajiny. To ostatně potvrdil v nedávné reportáži České televize i zástupce odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství Ministerstva zemědělství.

Trváme na tom, že norování je trýznivý způsob lovu. Zdaleka ne vždy norované zvíře reaguje okamžitým útěkem na povrch, a dochází tak k soubojům pod zemí. Naším cílem není zákaz regulace lišek, nelze však akceptovat, aby regulace probíhala nehumánním způsobem. Navíc zastánci norování taktně mlčí o tom, že jsou živé lišky zneužívány pro výcvik loveckých psů. A to je praktika, kterou bychom rozhodně neměli přehlížet.

5/ Vyvolávání strachu ze šíření nemocí

Důkladnou analýzou dat Státního zdravotního ústavu lze dojít k tomu, že echinokokóza je v ČR dlouhodobě velmi vzácná. Většina let vykazuje 0–5 případů ročně. Evidované nárůsty počtu onemocnění se pohybují v nízkých jednotkách případů ročně. Nebagatelizujeme rizika přenosu nemocí ze zvířat na lidi, ale apelujeme na to, aby na veřejnosti nebyla záměrně vyvolávána panika.

K nákaze echinokokózou může dojít několika způsoby. Jedná se zejména o kontakt s trusem infikovaných zvířat, konzumací nemytých plodů či například manipulací se zvířaty nebo jejich srstí, což je aktuální například u koček, které loví hlodavce. Základní prevencí tak zůstává dodržování základních hygienických pravidel, nikoliv zabíjení zvířat.

Na závěr naší reakce uvádíme, že se v současné době blíží klíčová fáze legislativního procesu, v rámci kterého se norování a zneužívání lišek pro výcvik psů řeší. Některým zájmovým skupinám se tak nelíbí, že je naše organizace hlasem lidí, kteří si přejí tuto trýznivou praktiku ukončit a že jejich počet stále roste.