Tomáš Hrdinka: K uličnímu osvětlení v Praze

Už jsem to psal několikrát, ale protože se opět množí úvahy proč a z jakého důvodu, a opakování je matka moudrosti, tak tedy znovu. Praha se prostřednictvím THMP rozhodla postupně vyměnit žlutooranžové vysokotlaké sodíkové uliční a parkové lampy za LED světla, a to z důvodu, že se jejich výroba bude ukončovat a také z důvodu energetických úspor. Lamp je v Praze více než 150 tisíc a to už mohou být desítky milionů Kč ročně. Jako kompromis byla zvolena pro většinu ulic a parků teplota chromatičnosti 3000 K - výjimku dostanou podle aktualizované koncepce "venkovské oblasti" (2700 K) a velké parky s převládající zelení (2200 K), což je bělejší světlo než stávající sodíkové (cca 2000 K), stále je to ale světlo žlutobílé, nikoliv denní bílé či neutrálně bílé, které má hodnotu 4-5000 K.

Kompromis vychází z 1) energetické úspory - čím bělejší světlo, tak při stejném odběru energie lépe pocitově osvětluje okolí (světelný tok je vyšší), resp. na stejnou úroveň osvětlení stačí třetinový či poloviční odběr ve srovnání se sodíkovou výbojkou, dále z důvodu 2) bezpečnosti, protože při světlu blížícímu se barvou denní bílé jsou jasněji a věrněji identifikovatelné barvy a člověk méně něco přehlédne (třeba na přechodu) nebo se méně skryje (třeba v parku) a za 3) důvodu občanské přijatelnosti, protože modrá složka ve spektru může citlivějším osobám způsobovat nepříjemné pocity (např. oddálení spánku), případně mít podobný rušivý vliv na hmyz, ptáky apod.

Nicméně žijeme ve velkém městě, kde prim hrají jeho obyvatelé a jednotlivé zájmy se tak musejí vážit. Z hlediska energetické úspory by bylo nejlepší mít teplotu třeba 7-8000 K (studenou bílou), z hlediska bezpečnosti a věrnosti podání barev pak teplotu 4-5000 K (denní či neutrální bílou), z hlediska spánkových biorytmů a "večerní atmosféry" pak 1800-2000 K. Jako přijatelný kompromis tedy vychází teplota 3000 K, která je běžná i v metropolích na západ od nás. Na východě stále převládá žlutá sodíková technologie, ale je pouze otázkou času, kdy i tam se bude měnit.

THMP už vyměnilo asi 20 % všech lamp a v příštích několika letech postupně vymění i zbytek s tím, že prioritu mají hlavní silniční tahy (kvůli bezpečnosti) a křižovatky. Většinou se postupuje od spínače ke spínači, takže třeba část jedné ulice (např. Branická) už je vyměněna, část na výměnu čeká. Zde nejlépe si může řidič vyzkoušet rozdíl mezi novou a původní technologií, viz fotky zde. Vše je kombinováno i s novými stínidly, které pouštějí světlo pod sebe a minimalizují rozptyl světla do stran a nahoru, což pozitivně přispívá k omezení světelného smogu ve městě.

Sám bydlím ve druhém patře v ulici, kde bylo osvětlení již vyměněno a rozdíl je to značný a rozhodně pozitivní ve smyslu o kolik méně světla se teď dostane do bytu. Samozřejmě změna na silnicích ne všem musí hned připadat k lepšímu, je to hodně o zvyku, a mně samotnému se také "dojmově více líbí" původní, typicky žlutá Praha, ale takový je život/pokrok a důvody pro změnu osvětlení a pro zvolenou teplotu 3000 K jsem tu uvedl. Tak snad už je to všem teď jasnější.

Více o tématu v pořadu „Pro a proti“ Českého rozhlasu Plus, kam jsem byl coby radní pro životní prostředí Prahy 4 pozván vysvětlit důvody výměny společně se zastupitelkou HMP Prahy Kristýnou Drápalovou, která stojí za peticí proti bílému LED osvětlen (v čase 9:35:00):

Téma jsem shrnul a argumentačně doplnil i v příspěvku na Facebooku K uličnímu osvětlení v Praze, část II.

---

reklama

---