Václav Kurel: Řešení klimatické změny leží zemědělcům přímo pod nohama
29.10.2022 | Václav Kurel |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Regenerativní zemědělství totiž přináší zásadní odpověď na otázky, jak zabránit půdním erozím, ale také jak například snížit náklady na průmyslová hnojiva. Bohužel, zatím je tento způsob nakládání s půdou znám spíše v zahraničí a do české kotliny se prodírá velmi trnitou cestou.
Aktuálně je v ČR několik desítek farmářů, kteří se regenerativnímu zemědělství věnují. Jde primárně o soukromníky, kterým není lhostejná budoucnost. Jako příklad lze uvést farmu Wenzela Lobkowicze, specializující se na chov dobytka a regenerativní pastvu. Začínal s 19 kusy zvířat na 35 hektarech a měl je problém je uživit. Dnes mám 75 kusů na 63 hektarech a z toho 40 hektarů pastvin s vysokou úživností.
Zapojení co největšího počtu zemědělců je klíčové. I proto se je Václav Kurel rozhodl motivovat finanční odměnou.
Cílem našeho projektu je finančně motivovat a metodicky podporovat zemědělce, kteří se rozhodli hospodařit jinak. Udržitelně, s minimem mechanických i chemických zásahů a s využitím přirozených procesů v půdě. Zemědělci aplikující regenerativní zemědělství, kteří jsou zapojeni do projektu Carboneg, získají finanční odměnu za každou tunu CO2, kterou uloží do půdy. Celý proces měření je podložen certifikací.
Potřebné finanční prostředky získáváme prodejem tzv. uhlíkových kreditů. Na jedné straně zemědělec, který se snaží hospodařit tak, aby co nejvíce CO2 skončilo na (v) jeho poli nebo louce, na druhé straně firmy, které si potřebují snížit svou uhlíkovou stopu. Typicky jsou to banky, konzultantské či IT společnosti, které se zavázaly, že do určité doby budou uhlíkově neutrální. A právě těmto společnostem nabízíme možnost dosáhnout splnění svých ambiciózních klimatických cílů nákupem offsetů.
Kromě přímé spolupráce se zemědělci nabízíme podporu i firmám, které hledají působ, jak dosáhnout uhlíkové neutrality. Ty se mohou do projektu zapojit prostřednictvím nákupu certifikovaných uhlíkových kreditů.
Momentálně máme zasmluvněno 5000 hektarů. Avšak pro naplnění cílů je potřeba získat do projektu desítky až stovky tisíc hektarů.
Přesvědčit zemědělce ke změnám je poměrně složité. Stávající zákony, dotační podmínky a staletí zažité zkušenosti nelze změnit ze dne na den. Podporu regenerativního zemědělství však slibuje i Evropská komise. Ta se do konce roku 2022 zavázala k předložení návrhu právního rámce pro certifikační systém pro započítávání a certifikaci pohlcování emisí z oblasti zemědělství a lesnictví.
Realita a možnosti
Až 52 % světové zemědělské půdy je již degradováno (UN Food and Agriculture Org) a podobně je na tom bohužel i stav půdy u nás (viz například potenciální ohroženost půdy vodní erozí). Celková rozloha zemědělské půdy v ČR je 4,2 mil. hektarů. Přes půdu lze tedy potenciálně ročně zachytit 42 mil. tun CO2 (10 tun/ha). My jsme si dali za cíl do roku 2030 dostat pod zem 1 miliardu tun CO2 (cca osminásobek emisí ČR), což znamená, že již nyní pracujeme na expanzi projektu do zahraničí.
Co je „carbon farming“
Carbon farming, česky regenerativní nebo uhlíkové zemědělství, je komplexní metoda obhospodařování půdy, jejíž základní princip spočívá v co možná největším napodobování přírodních a biologických procesů. Cílem je vrátit půdě život a tím i její přirozenou úrodnost. Kombinace spolupráce rostlin a půdních mikroorganismů spolu se zachováním ideálních podmínek pro jejich život vede mimo jiné k vyšší odolnosti rostlin proti chorobám a ke zvýšení jejich nutričních hodnot. Navíc půda zpracovávaná regenerativním způsobem dokáže lépe odolávat extrémním podmínkám jako jsou dlouhá sucha a přívalové deště.
V praxi jde o snížení mechanického a chemického narušování půdy, které má negativní dopad na strukturu půdy a organické hmoty v půdě. Zregenerovaná půda pomáhá s obnovou krajiny jako celku, má pozitivní vliv na množství mikroorganismů, hmyzu a jiných živočichů přítomných v půdě a v konečném důsledku vede k ekonomicky prosperujícím zemědělským podnikům. S carbon farmingem mají největší zkušenosti v USA, Novém Zélandu, ale velmi rychle se začíná hlásit o slovo i v Evropě a dalších místech světa.
Pokud vás téma regenerativního zemědělství zaujalo, poslechněte si některý z Půdcastů.
reklama
Další informace |
Carboneg je název českého projektu, který se zaměřuje na tzv. carbon farming. Podporuje zemědělce na cestě ke zlepšení kvality zemědělské půdy, zvýšení její úrodnosti a přispívá ke snížení uhlíkové stopy zemědělské produkce. Pomocí začlenění principů regenerativního zemědělství dochází ke zlepšení stavu půd, podpoře biodiverzity, zádrži vody v krajině a zároveň k uložení uhlíku z atmosféry do půdy v podobě organické hmoty. Zemědělcům vyplácí Carboneg odměnu za každou tunu CO2, kterou do půdy uloží. Odměny financuje z prodeje certifikovaných uhlíkových kreditů firmám z jiných odvětví, které ke splnění svých ambiciózních klimatických cílů potřebují část své uhlíkové stopy vykompenzovat nákupem offsetů. Projekt vznikl v roce 2021 a jeho zřizovatelem je společnost Benefit Managment s.r.o.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Česká krajina v době klimatických změn: Jak ji připravit na sucho i přívalové deště?
Uhlíkově negativní zemědělství: Jak ho můžeme dosáhnout v českých podmínkách?
Shrnutí průběžných výstupů Národní pracovní skupiny k posouzení výpadku elektřiny ze dne 4. 7. 2025 vedené Energetickým regulačním úřadem
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (168)
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2022 08:42Něco na tom bude. Kdysi jsem četl, že na půdě pod destrukcí hradeb slovanského hradiště bylo asi 5% humusu. Nyní je humusu v okolí asi 0,5% . Zvyšovat obsah humusu bude užitečné.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.10.2022 12:19 Reaguje na Slavomil Vinklerjenže ten humus se tam zakonzervvoal a nijak s neprojevoval. Ani když ta plocha zarostla divokými rostlinami, protože ty si vystačily s tenkou vrstvičkou humusu u povrchu půdy a živin z rozpadlé biomasy z rostlin z loňského roku Teprve provzdušněním takové půdy se humus zpřístupnil a osázením kulturními plodinami využil a spotřeboval.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
29.10.2022 09:48Pastevectví, které zde bylo jako hlavní zdroj zemědělství do konce 17 století uživilo zlomek dnešní populace. Tito pánové absolutně popírají vývoj. Čím nakrmíme těch dnešních 8 miliard lidí?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.10.2022 10:13 Reaguje na Petr BlažekMáte pravdu.
Řešením je jednotná cena uhlíku, která se musí zaplatit při těžbě fosilního uhlíku a obdrží se při jeho prokazatelně TRVALÉM (mineralizovaném) uložení do půdy.
Jinak se to zvrhne na fišing many z projektů.
Zde bych hodně pochyboval o těch certifikátech. To, že zaorám do půdy nějaké množstní biomasy vůbec neznamená, že mně tam ten uhlík dlouhodobě zůstane. Náprava půdy je proces minimálně na mnoho desetiletí a tady se mají rozdávat certifikáty obratem. Divné.
Odpovědět
Řešením je jednotná cena uhlíku, která se musí zaplatit při těžbě fosilního uhlíku a obdrží se při jeho prokazatelně TRVALÉM (mineralizovaném) uložení do půdy.
Jinak se to zvrhne na fišing many z projektů.
Zde bych hodně pochyboval o těch certifikátech. To, že zaorám do půdy nějaké množstní biomasy vůbec neznamená, že mně tam ten uhlík dlouhodobě zůstane. Náprava půdy je proces minimálně na mnoho desetiletí a tady se mají rozdávat certifikáty obratem. Divné.
JM
Jan Matěna
29.10.2022 10:18 Reaguje na Petr BlažekKaždý se musí uživit sám, je nás jen 10 milionů. Výnosy klesnou asi na 70%. Když zrušíme dnes povinná a dotovaná biopaliva a zbouráme ty haly nastavěné v minulých 30 letech na nejúrodnějších půdách, tak to možná vyjde :) Ještě v tom tedy falíruje ten obrovský dovoz krmiv do EU zvenčí.
Bohužel EU se vyznačuje dotováním něčeho a pravého opaku k tomu zároveň. Takže si platíme z daní devastaci půd a zároveň její záchranu. V Bruselu tím chtějí dosáhnout dlouho očekávaných světlých zítřků.
Odpovědět
Bohužel EU se vyznačuje dotováním něčeho a pravého opaku k tomu zároveň. Takže si platíme z daní devastaci půd a zároveň její záchranu. V Bruselu tím chtějí dosáhnout dlouho očekávaných světlých zítřků.
JŠ
Jaroslav Štemberk
29.10.2022 13:38 Reaguje na Jan MatěnaAno. Zejména podpora bioplynových stanic jde přímo proti ukládání uhlíku do půdy.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.11.2022 08:49 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkV bioplynce se uvolní jen metan, který by stejně utekl do vzduchu.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
14.3.2023 10:34 Reaguje na Pavel HanzlHovadina. V bioplynkách sa fermentuje skoro všetka organika. Výslekom je digestát, čo je slabo minerálne hnojivo s veľmi níízkym obsahom uhlíka.
Máte pocit, že kompost má málo uhlíka ?
Odpovědět
Máte pocit, že kompost má málo uhlíka ?
ss
smějící se bestie
30.10.2022 06:08 Reaguje na Jan MatěnaUživit sám - mnoho lidí by to potřebovalo prožít, aby pochopili, že potraviny nerostou v regálech hypersuper márketů.
Odpovědět
Rz
Roman z Vysočiny
29.10.2022 11:16 Reaguje na Petr BlažekTakové agrolesnictví umí zvýšit produkci o 40% a ještě kupodivu zlepší vrstvu humusu a zabraňuje erozi, chov dobytka nebo pastevectví při farmaření to bezvadně doplňuje, ale není to pro každého, produkce podle mě může být přebytková, ale maximálně pro blízké trhy, k tomu nás klimatická změna ale stejně donutí, cokoliv zdaleka časem zkolabuje (deglobalizace), zachrání nás jen super úrodné půdy, které vydrží 300 mm srážek za den nebo 3 mm za měsíc, proto do půdy investuji co to jde, nabíjím ji jak baterii trvalým uhlíkem, na pár desítkách m2 vypěstujete neskutečnou úrodu prakticky čehokoliv, má to 3 předpoklady:
1. fyzická zdatnost
2. časová a finanční dostupnost
3. absolutní prioritizace, ostatní koníčky musí stranou
Jinak samozřejmě není vůbec čas čekat až si někteří zemědělci uvědomí v jakém jsme průšvihu a spoléhat se na nějaké osvícence je předem ztracený podnik, ale to je jen můj názor, lidi jsou otevření vůči všemu možnému, ale až se dozví, co je to bude stát, tak otočí a vrátí se pro ně k osvědčenému modelu, i když nemá budoucnost, ale na tu moc nemyslí, jedou každý rok znova a na cizí půdě, tak o co jde, v tom vidím hlavní problém a přes to se nepohneme o moc dál.
Odpovědět
1. fyzická zdatnost
2. časová a finanční dostupnost
3. absolutní prioritizace, ostatní koníčky musí stranou
Jinak samozřejmě není vůbec čas čekat až si někteří zemědělci uvědomí v jakém jsme průšvihu a spoléhat se na nějaké osvícence je předem ztracený podnik, ale to je jen můj názor, lidi jsou otevření vůči všemu možnému, ale až se dozví, co je to bude stát, tak otočí a vrátí se pro ně k osvědčenému modelu, i když nemá budoucnost, ale na tu moc nemyslí, jedou každý rok znova a na cizí půdě, tak o co jde, v tom vidím hlavní problém a přes to se nepohneme o moc dál.
RP
Radim Polášek
29.10.2022 12:27 Reaguje na Roman z VysočinyViděl jsem takový agroles v mládí, kdy zapomněli část listnatého lesa označit jako les a tudíž to oficiálně byla pastvina, kde se pásly družstevní krávy. Krávy sešlapávaly a udusávaly původní pokrývku půdy z napadaného listí tak, že se velice rychle rozložila a zlikvidovaly každý stromeček. Na tom prostoru, s plno vystouplými kořeny stromů, protože půda zůstala trvale odkrytá a vystavená erozi, byla na většiny plochy trvale odkrytá jalová žlutá půda dána rozkladem podložní horniny, pískovce a jílovce. Pouze těsně u kmenů stromů nebo mezi kořeny, kde se krávy neprošlapaly, bývala slabá zachycená vrstva loňského listí a pod ní tenká vrstva, pár centimetrů trochu tmavší půdy s troškou humusu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.10.2022 16:38 Reaguje na Radim PolášekPokud je les v úzkém pásu, jsou tam skoro samé krajové stromy s mohutmým větvením až skoro k zemi. Takové stromy mají velmi nekvalitní sukaté dřevo.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.11.2022 20:23 Reaguje na Jiří SvobodaOn to úzký pás nebyl. Ale stromy byly daleko od sebe, takže mimo 2 - 4 metrů kmene u země bylo to dřevo nekvalitní. Navíc to byly hodně jasany a ty se, pokud mají takhle prostoru, většinou v koruně větví, takže víceméně nebylo ani to sukaté dřevo. Jen velmi silné větve.
Odpovědět
JH
JH
29.10.2022 11:41 Reaguje na Petr BlažekPánové ale netvrdili, že by nás všechny mělo živit pastevectví.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
30.10.2022 07:56 Reaguje na Petr BlažekJen u nás je cca 42% orné půdy vyčleněno na produkci energetických plodin na ekologická biopaliva produkovaná společnostmi A.B. Stačí zrušit dotace na biopaliva a ekologismus, a bude tolik pastvin, že nebudeme vědět co s produkcí.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
30.10.2022 10:15 Reaguje na Petr BlažekMělo by se začít tím, že bychom se intenzivně starali, aby to tím strašlivým číslem 8 miliard skončilo a další růst populace se zarazil.
Protože když se nám dnes daří uživit 8 miliard jen za cenu toho, že pácháme na přírodě zvěrstva, tak jaká další zvěrstva ještě můžeme použít, abychom zítra uživili 9 miliard? pozítří 10 miliard? Nebo nedej Bože ještě víc?
O to se ovšem nestará nikdo. Nestará se VŮBEC - natožpak intenzivně!
Tohle politici neřeší. Žádné cíle nevyhlašují.
Ono se o tom vlastně snad ani nesmí mluvit...
Kdyby se jen ZLOMEK těch šílených peněz, které se cpou do opatření pro snížení uhlíkové stopy, zčásti úplně blbých, věnoval na osvětu, na propagaci antikoncepce, na poskytování antikoncepce zdarma a na motivaci jejího používání odměnami v těch zemích, kde se obyvatelé množí čím dál šílenějším tempem, klimatickou změnu by to ovlivnilo víc než cokoliv jiného. A laciněji.
Odpovědět
Protože když se nám dnes daří uživit 8 miliard jen za cenu toho, že pácháme na přírodě zvěrstva, tak jaká další zvěrstva ještě můžeme použít, abychom zítra uživili 9 miliard? pozítří 10 miliard? Nebo nedej Bože ještě víc?
O to se ovšem nestará nikdo. Nestará se VŮBEC - natožpak intenzivně!
Tohle politici neřeší. Žádné cíle nevyhlašují.
Ono se o tom vlastně snad ani nesmí mluvit...
Kdyby se jen ZLOMEK těch šílených peněz, které se cpou do opatření pro snížení uhlíkové stopy, zčásti úplně blbých, věnoval na osvětu, na propagaci antikoncepce, na poskytování antikoncepce zdarma a na motivaci jejího používání odměnami v těch zemích, kde se obyvatelé množí čím dál šílenějším tempem, klimatickou změnu by to ovlivnilo víc než cokoliv jiného. A laciněji.
Jakub Graňák
30.10.2022 18:06 Reaguje na Karel PloranskýPřesně jak píšete - doufám, že se alespoň moje děti dožijí toho, že se budou řešit příčiny problémů a nikoli až následky
Odpovědět
Jakub Graňák
30.10.2022 18:13 Reaguje na Petr BlažekPane Blažku, nezlobte se na mně, ale co se týče energetiky tak tady stále píšete, jak bychom se měli držet svého kopyta... a teď by jste chtěl nasytit číňany? Jsou to číňani, nechť je tedy nasytí číňani - nikdo je nenutil navyšovat svou populaci o miliardu za 60 let - tak ať si tu polívčičku pěkně vyžerou, to samo indové...
Odpovědět
lo
ludmila otřísalová
29.10.2022 10:21Tak jako myšlenka dobrá. Dříve zemědělská družstva musela na určitou výměru chovat i určitý počet zvířat. Bylo stanoveno, kolik tato zvířata vyprodukují hnoje, ten se musel zapravit do půdy a teprve zbytek mohla pokrýt průmyslová hnojiva. Pro zvířata se také musela pěstovat píce. Vojtěška se pěstovala na poli několik let. Zadržovala vodu v půdě, bránila erozi. Také byla krytem a potravou pro zvěř a ptáky. Kukuřice na siláž se pěstovala v hustých řádcích a působila menší či žádnou erozi. Někde to povýšili na vyšší level. Hnůj nedříve skladovali v silech a uvolněným plynem vytápěli budovy. Jenže také existovaly státem zaručené výkupní ceny. Nebo zemědělské podniky měly vlastní jatka, masné výrobny a obchody. Problém je také v tom, že lidé už nechtějí pracovat v zemědělství, takže, se staronovým způsobem hospodaření, přichází problém s pracovní silou. Další problém je s mechanizací. Díky dotacím si zemědělci v minulosti nakoupili velké těžké stroje, ale je celkem problém koupit menší a stejně výkonné. Chov dobytka je běh na dlouhou trať. Pokud si koupím telata dnes, jakou mám šanci, že je později prodám na jatka za dobrou cenu? Když vybuduji kravín a dojírnu a vše kolem, kdo mi zaručí, že také budu moci prodat mléko za cenu, která mi na vše vydělá?
Odpovědět
ss
RP
Radim Polášek
29.10.2022 12:39 Reaguje na ludmila otřísalováTak menší stroje budou vždy méně výkonné a jejich práce bude dražší než u velkých strojů. Neboli práce s nimi tak bude méně produktivní.
A dříve zemědělci žádná jatka, masné výrobny a prodejny neměli, protože za socíku komunisti směřovali produkci potravin vždy do jedné velké výrobny v rámci kraje, která v tom kraji měla monopolně zásobovat úplně všechny prodejny. Bylo jen pár výjimek, kde si to ve družstvech dokázali u komunistů prosadit, zejména třeba Slušovice a potom, hlavně za Gorbačovovy perestrojky a v mnohem menší míře, pár dalších zemědělských družstev. Po Sametu naopak drobné provozovny nepřibývaly, protože družstevníci takhle podnikat většinou za komunistů odvykli. Když už, začalo to přibývat až když původní zemědělská družstva, po cca roce 2000 začaly krachovat a jejich místo zabraly soukromé podniky velkých agropodnikatelů jako třeba Babiše.
Odpovědět
A dříve zemědělci žádná jatka, masné výrobny a prodejny neměli, protože za socíku komunisti směřovali produkci potravin vždy do jedné velké výrobny v rámci kraje, která v tom kraji měla monopolně zásobovat úplně všechny prodejny. Bylo jen pár výjimek, kde si to ve družstvech dokázali u komunistů prosadit, zejména třeba Slušovice a potom, hlavně za Gorbačovovy perestrojky a v mnohem menší míře, pár dalších zemědělských družstev. Po Sametu naopak drobné provozovny nepřibývaly, protože družstevníci takhle podnikat většinou za komunistů odvykli. Když už, začalo to přibývat až když původní zemědělská družstva, po cca roce 2000 začaly krachovat a jejich místo zabraly soukromé podniky velkých agropodnikatelů jako třeba Babiše.
RP
Radim Polášek
30.10.2022 06:21 Reaguje na Jakub GraňákTak tyto znalosti v dnešních posametových školách nezískáte. Doporučuji chybějící znalosti získat v archívech třeba studim běžných denních zpráv z té doby.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.10.2022 07:20 Reaguje na Radim PolášekA co takhle si ty znalosti zažít - to ve svém repertoáru nemáte? Jen debil si myslí, že dobový tisk byl pravdivější, než ten dnešní viz rudé právo.
Za komára byly jatka a mlíkárna v každém okrese. Ten váš monopol byl i u těch největších kombinátů někde na úrovni 30-35% celkového objemu na kraj. Po revoluci se s jatkama roztrhl pytel s tím jak se na to vrhli restituenti, jen v mojem okolí to byly čtyry "nové" jaktky - to se začlo rychle měnit vlivem nekalých obchodních praktik bolševické lůzy typu Babiše a Teplého a nečinnosti státu řízeného další bolševickou lůzou typu Klause a Zemana.
Pohádkama si krmte vlastní děcka, já mám ještě dost dobrou paměť, abych si pamatoval, kam jsme vozili jateční zvířata.
A s řečičkama o kvalitě výrobků to ani nezkoušejte...
Odpovědět
Za komára byly jatka a mlíkárna v každém okrese. Ten váš monopol byl i u těch největších kombinátů někde na úrovni 30-35% celkového objemu na kraj. Po revoluci se s jatkama roztrhl pytel s tím jak se na to vrhli restituenti, jen v mojem okolí to byly čtyry "nové" jaktky - to se začlo rychle měnit vlivem nekalých obchodních praktik bolševické lůzy typu Babiše a Teplého a nečinnosti státu řízeného další bolševickou lůzou typu Klause a Zemana.
Pohádkama si krmte vlastní děcka, já mám ještě dost dobrou paměť, abych si pamatoval, kam jsme vozili jateční zvířata.
A s řečičkama o kvalitě výrobků to ani nezkoušejte...
KP
Karel Ploranský
30.10.2022 10:23 Reaguje na Jakub GraňákJsem pamětník.
Máte naprostou pravdu.
Za mých mladých let se v Lounech kupovalo mléko z mlékárny v Lounech, v Litoměřicích z mlékárny v Bohušovicích, v Táboře z táborské Madety, v Mladé Boleslavi z mlékárny v Čejetičkách, atd.
Dnes se po silnicích řítí denně spousta kamionů jen proto, aby dovezly mléko ze Stříbra do Ostravy a Olomouce a jiné kamiony úplně stejné mléko z Kunína do Karlových Varů, z jihočeské Madety do Liberce atd.
Bláznivý svět...
Odpovědět
Máte naprostou pravdu.
Za mých mladých let se v Lounech kupovalo mléko z mlékárny v Lounech, v Litoměřicích z mlékárny v Bohušovicích, v Táboře z táborské Madety, v Mladé Boleslavi z mlékárny v Čejetičkách, atd.
Dnes se po silnicích řítí denně spousta kamionů jen proto, aby dovezly mléko ze Stříbra do Ostravy a Olomouce a jiné kamiony úplně stejné mléko z Kunína do Karlových Varů, z jihočeské Madety do Liberce atd.
Bláznivý svět...
JO
Jarka O.
30.10.2022 20:17 Reaguje na Karel PloranskýPamatuji výborně mléčné a ne drahé výrobky z místní postJZD mlékárny. Tato mlékárna zanikla prý kvůli neefektivitě (na konci 90.let tradiční pomluva) za veliké lítostí místních! Ale co už naděláte. Na místě prodejny vznikl německý supermarket. Kvalita mléčných výrobků se nedala srovnat, neživé, přeslazené, voněly umělými aromaty a pocházely na začátku odevšad a jen v malé míře z ČR. Babiš nebo podnikatelé v mléku se mohli možná stát dodavateli, jestli uměli dodat požadovaná množství, ale rozhodně neměli pražádný vliv na tehdejší zánik mlékárny a chovů skotu, ty ideje pocházely odjinud.
A současné nové vznikající malilinkate soukromé produkce mléčných výrobků mají velmi omezený a opravdu drahý sortiment ve srovnání s tím, co bývalo, a kvalita ... je různá, ale lepší než supermarket.
Odpovědět
A současné nové vznikající malilinkate soukromé produkce mléčných výrobků mají velmi omezený a opravdu drahý sortiment ve srovnání s tím, co bývalo, a kvalita ... je různá, ale lepší než supermarket.
RP
Radim Polášek
2.11.2022 20:50 Reaguje na Jakub GraňákCo tady pletete dobový tisk? Třeba na Ostravsku základní masné výrobky pro celý kraj nějak od let 1970 - 75 produkoval masokombinát Martinov, to bylo na okraji Ostravy u Poruby. Mléko, jogurty a podobně pro kraj produkovala mlékárna Kunín. Pro Zlínský kraj to byla, jestli si to dobře pamatuji, mlékárna ve Valašském Meziříčí. Pekárny nevím, kde byly, ale taky se je snažili sjednotit, v celém Ostravském kraji byl třeba tehdy chleba jedné stejné mizerné kvality. Na rozdíl třeba od chleba, který byl v Pardubicích, když jsem tam studoval výrazně lepší. Ta doba začínala rokem nějak 1970 - 80, kdy komunisti dokončili rušení drobných místních výroben a stavěli velkoprovozy s kapacitou na jeden kraj. A končila rokem nějak 1985 - 88, kdy v rámci Gorbačovovy perestrojky naopak komunisté začali povolovat vznik nových místních výroben, které původně měly doplńovat sortiment základních potravin těch velkých krajských podniků. Například tady kousek od nás v té době rozjelo vlastní porážku, bourárnu masa a řeznictví JZD v Sedlnicích.
Samet tím potom zamíchal znova, protože jak se tak radikálně změnily podmínky, spousta těch provozoven vzniklých ke konci socíku před Sametem to neustála a skončila a přišli noví a dravější lidi a ti zakládali nové potravinářské provozovny.
Jediné regionální výroby, které se za komunistů jakžtakž udržely, byly některé místní pivovary. Třeba na střední Moravě Přerovský pivovar, Litovelský pivovar.
Vy jste za socíku vůbec nežil, že si ty věci nepamatujete?
Odpovědět
Samet tím potom zamíchal znova, protože jak se tak radikálně změnily podmínky, spousta těch provozoven vzniklých ke konci socíku před Sametem to neustála a skončila a přišli noví a dravější lidi a ti zakládali nové potravinářské provozovny.
Jediné regionální výroby, které se za komunistů jakžtakž udržely, byly některé místní pivovary. Třeba na střední Moravě Přerovský pivovar, Litovelský pivovar.
Vy jste za socíku vůbec nežil, že si ty věci nepamatujete?
RP
Radim Polášek
2.11.2022 20:54 Reaguje na Radim PolášekAha, já jsem Vám poradil studovat dobový tisk. Je fakt, že dnes asi není jak získat tyto informace než z takových zdrojů. Tehdy stačilo, když člověk na tom místě delší dobu žil a časem s eleccos dozvěděl.
Odpovědět
ZK
Zan K.
1.11.2022 21:03 Reaguje na Radim PolášekProblém je také v tom, že lidé už nechtějí pracovat v zemědělství, takže, se staronovým způsobem hospodaření, přichází problém s pracovní silou. Další problém je s mechanizací.
Souhlas, že ve Slušovicích s tím problémy neměli. Tvrdím, že kdyby zpitomělej českej národ si místo Havla a Klause dosadil Čubu, tak dnes jsme s ekonomikou na úrovni Číny. Ten by totiž ony výnosné podniky neprodal, ale znásobil jejich zisky.
Odpovědět
Souhlas, že ve Slušovicích s tím problémy neměli. Tvrdím, že kdyby zpitomělej českej národ si místo Havla a Klause dosadil Čubu, tak dnes jsme s ekonomikou na úrovni Číny. Ten by totiž ony výnosné podniky neprodal, ale znásobil jejich zisky.
RP
Radim Polášek
2.11.2022 21:15 Reaguje na Zan K.Čuba byl v roce 1989 už starý a opotřebovaný. Musel by být tak o 20 let mladší a flexibilnější, jinak by ho tehdy takhle vytaženého do popředí lidi roztrhali stejně jako dnes Antibabišem roztrhali Babiše.
A hospodaření Slušovic bylo v roce 1989 už přežité, oni měli Ústředním výborem KSČ povoleno podnikat v socialistickém státu a obchodovat se socialistickými subjekty, JZD a jinými kapitalistickým způsobem. Což nemohlo dopadnout jinak než že ty JZD a celý socialistický nepružný systém dokázali velmi účinně ždímat. Slušovičtí si takhle snadno navykli vydělávat a po Sametu tak byli "tučným, pomalým, bezbranným, krvácejícím kytovcem" v moři plném žraloků - posametových nových podnikatelů. A ti potom začali zase ždímat ty finance ze Slušovic, dokud je neoholili.
Odpovědět
A hospodaření Slušovic bylo v roce 1989 už přežité, oni měli Ústředním výborem KSČ povoleno podnikat v socialistickém státu a obchodovat se socialistickými subjekty, JZD a jinými kapitalistickým způsobem. Což nemohlo dopadnout jinak než že ty JZD a celý socialistický nepružný systém dokázali velmi účinně ždímat. Slušovičtí si takhle snadno navykli vydělávat a po Sametu tak byli "tučným, pomalým, bezbranným, krvácejícím kytovcem" v moři plném žraloků - posametových nových podnikatelů. A ti potom začali zase ždímat ty finance ze Slušovic, dokud je neoholili.
PH
Pavel Hanzl
29.10.2022 10:36"V praxi jde o snížení mechanického a chemického narušování půdy, které má negativní dopad na strukturu půdy a organické hmoty v půdě."
To nechápu. jak dostat teda uhlík do země, když ne hlubokou orbou?
Odpovědět
To nechápu. jak dostat teda uhlík do země, když ne hlubokou orbou?
JH
JH
29.10.2022 11:36 Reaguje na Pavel HanzlUhlík se dostane do půdy i bez orby, hlavním zdrojem jsou kořeny.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.10.2022 12:42 Reaguje na JHBez orby ho do hloubky půdy v dostatečném množství dostanete jedině tak, že vytvoříte situaci, že se tam na povrchu každý rok uloří množství biomasy, která se rozloží, ale která se nespotřebuje. Takže se tam postupně po mnoha letech vytvoří svrchní horizont půdy bohatý humusem.
Odpovědět
JH
JH
29.10.2022 12:47 Reaguje na Radim PolášekExistují půdy, které nikdy nikdo neoral a jsou plné uhlíku do 2 m hloubky. A většina toho, co necháte ležet na povrchu se během několika let rozloží na CO2. Nejlepším zdrojem podzemního uhlíku jsou kořeny, které se do hloubky dostanou i bez orby a je prokázáno, že významná část stabilních forem uhlíku se do půdy dostává z kořenů.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.10.2022 13:05 Reaguje na JHPřestaňte s tím blábolem a zkuste se reálně zamyslet, kolik hmoty těch kořenů tam pod zemí, proti hmotě nadzemní části, je. A tudíž kolik biomasy se do půdy dodá, když třeba ten trs trávy uhyne a ty kořeny se tudíž začnou rozkládat a dodávat do země tu biomasu.
Zkuste si schválně zajít na louku a nějaký trs trávy si vytrhnout, jaké asi má v zemi kořeny.
Odpovědět
Zkuste si schválně zajít na louku a nějaký trs trávy si vytrhnout, jaké asi má v zemi kořeny.
JH
JH
29.10.2022 13:12 Reaguje na Radim PolášekPodzemní hmoty může být srovnatelné množství jako nadzemní. Do půdy také vstupuje nemálo uhlíku formou kořenových exudátů a jako hyfy mykorhizních hub. A obecně podzemní vstupy organické hmoty mají větší šanci, že v půdě dlouhodobě vydrží. To jsem si nevymyslel, to nám říkají poznatky půdní biologie. Zkuste si o tom něco pořádného přečíst a můžeme se bavit, kdo blábolí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.10.2022 16:43 Reaguje na JHKolik toho uhlíku z celkově vzniklé biomasy tedy nakonec v půdě opravdu zůstane? 1 promile?
Odpovědět
JH
JH
29.10.2022 17:44 Reaguje na Jiří SvobodaTo asi bude víc, já bych řekl, že řádově procenta.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.10.2022 18:41 Reaguje na JHČasem se to asi ustálí na 0. Čím více je v půdě uhlíku, tím více ho tam oxiduje. Jinak by vrstva humusu rostla nade všechny meze.
Odpovědět
JH
JH
29.10.2022 19:44 Reaguje na Jiří SvobodaVětšina se oxiduje na CO2, z menší části vznikne organická hmota, která se časem taky rozloží. Z dlouhodobého hlediska se nakonec všechno rozloží, to máte pravdu, ale pokud se změní poměr mezi vstupy a výstupy, může se zásoba uhlíku zvýšit nebo snížit.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 06:55 Reaguje na Jiří SvobodaČasem tam v aktivní půdě za stálých podmínek vznikne rovnovážný stav, kdy se přísun uhlíku činností rostlin a půdních živočichů a u obdělávané půdy organickým hnojením rovná výdeji uhlíku, který je daný rychlostí rozkladu humusu a u půd využívaných k produkci sklízením a odvážením biomasy.
Uhlík v půdě beze změny zůstává pouze tehdy, pokud půda s tím uhlíkem přestane být aktivní, nedostanou se tam kořeny rostlin a zastaví se přísun vzdušného kyslíku. To je třeba v rašeliništích, kde to nastane kvůli chemickým procesům. Nebo třeba v místě starých lidských sídlišť, kde to je způsobeno umělým nahromaděním půdy s vysokým obsahem uhlíku - humusu do silných vrstev, ve kterých je oxidace uhlíku na CO2 extrémně zpomalena. Nebo v lužních lesích a loukách, kde je pravidelnými záplavami nanášena vždy další půda.
Odpovědět
Uhlík v půdě beze změny zůstává pouze tehdy, pokud půda s tím uhlíkem přestane být aktivní, nedostanou se tam kořeny rostlin a zastaví se přísun vzdušného kyslíku. To je třeba v rašeliništích, kde to nastane kvůli chemickým procesům. Nebo třeba v místě starých lidských sídlišť, kde to je způsobeno umělým nahromaděním půdy s vysokým obsahem uhlíku - humusu do silných vrstev, ve kterých je oxidace uhlíku na CO2 extrémně zpomalena. Nebo v lužních lesích a loukách, kde je pravidelnými záplavami nanášena vždy další půda.
RP
Radim Polášek
30.10.2022 06:44 Reaguje na JHAno a pokud budete uhlík zapravovat do půdy běžným mechanickým obděláváním půdy, dosáhnete poměrně snadno obsahu uhlíku v té půdě v hodnotách nižších desítek procent, 5 - 10 - 20 %. A klidně i výš, pokud do půdy nárazově zapravíte ještě větší množství biomasy na plochu, tam to ale většinou bude podléhat velmi rychlému rozkladu za zpětných úniků CO2. Dříve, než bude využit k produkci třeba potravin, se většina rozloží.
Co se týká zapravování uhlíku kořeny do půdy, dosáhnete maximálně do rovnovážného stavu, který ve větších hloubkách bude tak mezi desetinou procenta až snad to jedno procento. Výše se dostanete tak možná jen v povrchové vrstvě půdy silné pár centimetrů, kde je množství kořenů vysoké. Rovnovážný stav je daný tím, že kořeny či jejich odumíráním je současně půda provzdušňována, do běžně vlhké půdy dodáván vzdušný kyslík, kterým se naopak uhlík - humus v půdě zase rozkládá. Takže na většině půd s dlouhodobě stabilním rostlinným porostem a bez dalšího dodatečného přínosu další půdy třeba zaplavováním je ustanovena rovnováha mezi uhlíkem, který do půdy ddoají kořeny a uhlíkem, který z půdy mizí oxidací toho uhlíku - rozkladem humusoidních látek na oxid uhličitý. Výjimkou jsou pouze stanoviště, kde fungují takové fyzikální a chemické pochody, že uhlík uložený z rostlin na povrchu a v malé hloubce se postupně dříve, než se rozloží, dostává hlouběji, kde se díky specifickému chemismu už nerozkládá. To jsou například rašeliniště nwebo některá hodně vlhká až bažinatá stanoviště. To jsou ale stanoviště velmi chudá, kde kromě specifických rostlin nic neroste a která se k produkci biomasy moc využívat nedají.
Jinak ve zdravých půdách další množství uhlíku, mnohem větší než se do půdy dostává kořeny, dostávají do půdy svou činností půdní živočichové, hlavně žížaly.
Odpovědět
Co se týká zapravování uhlíku kořeny do půdy, dosáhnete maximálně do rovnovážného stavu, který ve větších hloubkách bude tak mezi desetinou procenta až snad to jedno procento. Výše se dostanete tak možná jen v povrchové vrstvě půdy silné pár centimetrů, kde je množství kořenů vysoké. Rovnovážný stav je daný tím, že kořeny či jejich odumíráním je současně půda provzdušňována, do běžně vlhké půdy dodáván vzdušný kyslík, kterým se naopak uhlík - humus v půdě zase rozkládá. Takže na většině půd s dlouhodobě stabilním rostlinným porostem a bez dalšího dodatečného přínosu další půdy třeba zaplavováním je ustanovena rovnováha mezi uhlíkem, který do půdy ddoají kořeny a uhlíkem, který z půdy mizí oxidací toho uhlíku - rozkladem humusoidních látek na oxid uhličitý. Výjimkou jsou pouze stanoviště, kde fungují takové fyzikální a chemické pochody, že uhlík uložený z rostlin na povrchu a v malé hloubce se postupně dříve, než se rozloží, dostává hlouběji, kde se díky specifickému chemismu už nerozkládá. To jsou například rašeliniště nwebo některá hodně vlhká až bažinatá stanoviště. To jsou ale stanoviště velmi chudá, kde kromě specifických rostlin nic neroste a která se k produkci biomasy moc využívat nedají.
Jinak ve zdravých půdách další množství uhlíku, mnohem větší než se do půdy dostává kořeny, dostávají do půdy svou činností půdní živočichové, hlavně žížaly.
JH
JH
30.10.2022 07:01 Reaguje na Radim PolášekJestli běžným obděláváním zvýšíte obsah uhlíku na 10 %, budete jednou slavný. Zkuste to.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 07:15 Reaguje na JHTak jednorázově stačí do půdy s minimem uhlíku zaorat na každý metr čtvereční bajočko 100 kilogramů kompostového klasického substrátu z dnešní kompostárny. Dlouhodobě, tak aspoň 5 - 10 let stačí do půdy vracet v podobě hnoje zhruba tak asi všechnu slámu, která se na té ploše vypěstovala plus možná párkrát za čas to vylepšit zeleným hnojením.
A když zajdete do supemarketu, koupíte tam třeba univerzální pěstební substrát a doma ho dáte do květináče, kde pěstujete nějakou rodinnou kytku, tak tam máte odhadem třeba i 50 - 80 % uhlíku. Máte tam nějaký mix například 10- 20 % rašeliny z Pobaltí, 50 % kompostu z nějaké městské kompostárny, 10 - 20 % písku a 10 - 20 % nějaké půdy.
A když pěstujete třeba rajčata nebo okurky podle nějakého městského návodu typu, že do plastového pytle dáte draze nakoupenou slámu nebo rovnou hnůj, trošku to nějakým propařením a rozkladem zpracujete a potom do toho pytle na balkónu nasadíte sazenice, tak tam v tom substrátu máte toho uhlíku blízko ku 100 %.
Odpovědět
A když zajdete do supemarketu, koupíte tam třeba univerzální pěstební substrát a doma ho dáte do květináče, kde pěstujete nějakou rodinnou kytku, tak tam máte odhadem třeba i 50 - 80 % uhlíku. Máte tam nějaký mix například 10- 20 % rašeliny z Pobaltí, 50 % kompostu z nějaké městské kompostárny, 10 - 20 % písku a 10 - 20 % nějaké půdy.
A když pěstujete třeba rajčata nebo okurky podle nějakého městského návodu typu, že do plastového pytle dáte draze nakoupenou slámu nebo rovnou hnůj, trošku to nějakým propařením a rozkladem zpracujete a potom do toho pytle na balkónu nasadíte sazenice, tak tam v tom substrátu máte toho uhlíku blízko ku 100 %.
JH
JH
30.10.2022 07:38 Reaguje na Radim PolášekTo jsou ale velmi extrémní případy, které jsou v reálné zemědělské půdě dost nereálné. V podobných podmínkách je jedno, co v půdě narostlo. V reálné půdě ale musíte organickou hmotu vypěstovat. Na 1000 t kompostu na 1 ha byste musel sbírat veškerou produkci z pole asi tak 100 let.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 08:18 Reaguje na JHTak kvalitní půda s dostatkem humusu na řeknemě zelinářské úrovni se dává dohromady mnoho desítek let. Kdy se důkladně vrací všechny uhlíkaté zbytky do půdy. případně z ještě větší plochy než se hnojí. A platí to i naopak. Na místě, kde naše rodina měla záhumenek a předtím běžné pole, byla jasně vidět tmavší vyhnojená půda i když už ty pole byla 20 let v souvislém družstevním lánu.
Odpovědět
JH
JH
30.10.2022 09:19 Reaguje na Radim PolášekPolovina úspěchu vašich předků byly kořeny jetelovin. Určitě tam nezaorali před 100 lety vlak plný rašeliny.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.11.2022 21:24 Reaguje na JHSpíš to byl každoroční rozhoz hlavně kravského hnoje a jeho zaorávání. Bavím se o místech, kde jsme měli pole, ne o místech, kde jsme měli louky. Na místech, kde byly louky žádná tmavá půda nebyla. Otázka je, jak to trvalo dlouho, protože na místech, kde jsme měli pole získaná pozemkovou reformou, to znamená v roce 1918 taky žádná víc tmavá vyhnojená půda nebyla. Otázka je, jak to mí předkové hnojili, protože ty nová pole jsou dál a přes les a dnes se už nikoho nezeptám.
Odpovědět
JH
JH
3.11.2022 09:02 Reaguje na Radim PolášekKdyž na malou plochu nahrnete hodně hnoje, asi tím zvýšíte obsah organiky v půdě, ale všechno se takhle hnojit nedá.
Odpovědět
Jakub Graňák
29.10.2022 17:23 Reaguje na Radim PolášekBlábolíte tady vy a to nejen tímto příspěvkem - objem podzemní části rostliny je srovnatelný s objemem nadzemním, to se učí už děti na ZŠ
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 07:02 Reaguje na Jakub GraňákTo nerozporuji, ale zkuste použít matematiku. Bavíme se tady totiž o procentu kořenů a následném procentu uhlíku k něčemu? A k čemu to asi může být jinému než k objemu půdy? Zkuste tedy tu matematiku použít a vypočítat třeba hmotnostní poměr kořenů jakékoliv rostliny ku hmotnostnímu poměru té půdy takového objemu, ve které ty kořeny jsou a rostou.
Odpovědět
JH
JH
30.10.2022 07:09 Reaguje na Radim PolášekTo je hezký příklad pro základní školu. Podstatné ale je, že podzemní biomasa není o nic menší než ta nadzemní. Takže jako zdroj uhlíku určitě nemá menší význam, spíše naopak.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 07:17 Reaguje na JHTak zkuste konečně tu matematiků použít, místo blábolení pojmů a dojmů.
Odpovědět
JH
JH
30.10.2022 07:41 Reaguje na Radim PolášekVy zase blábolíte o nějakých poměrech, které nemají na nic vliv.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 08:03 Reaguje na JHTak si třeba vezmeme trs trávy. Roste na ploše 1 dm čtverečního, hmotnost nadzemního trsu trávy uprostřed léta je třeba 250 gramů, a kořeny toho trsu sahají do hloubky 50 cm.
těch zelených 250 gramů trávy se vám po odstranění vody seschne na nějakých , a to přidávám, 50 gramů suché trávy, to je bajočko odhadem 45 gramů uhlíků. Tolik pro zjednodušení si stanovíme, že je v kořenech. Což je ve skutečnosti spíš výrazně méně, ale budiž. Tolik uhlíků v kořenech je ve sloupci půdy 50 x 10 x 10 centimetrů. Když si stanovím odhadem hmotnost půdy 2 kila na litr, vyjde ze v 10 kilogramech půdy je v kořenech 45 gramů uhlíku. To je něco pod půl procenta. Když si stanovím účinnost rozkladu biomasy kořenů v půdní humus asi 50 %, což je taky nejspíš velmi optimistické, vychází mi 0,25 %. Když si uvědomím, ře tráva je vytrvalá rostlina, tudíž kořeny se nerozkládají, ale zůstávají, aspoň většina z nich, a že z kořenů se ročně může do půdy uvolnit maximálně desetina až dvacetina jejich obsahu uhlíku, vyjde to na každoroční obohacení půdy uhlíkem v hodnotách setin procenta.
Odpovědět
těch zelených 250 gramů trávy se vám po odstranění vody seschne na nějakých , a to přidávám, 50 gramů suché trávy, to je bajočko odhadem 45 gramů uhlíků. Tolik pro zjednodušení si stanovíme, že je v kořenech. Což je ve skutečnosti spíš výrazně méně, ale budiž. Tolik uhlíků v kořenech je ve sloupci půdy 50 x 10 x 10 centimetrů. Když si stanovím odhadem hmotnost půdy 2 kila na litr, vyjde ze v 10 kilogramech půdy je v kořenech 45 gramů uhlíku. To je něco pod půl procenta. Když si stanovím účinnost rozkladu biomasy kořenů v půdní humus asi 50 %, což je taky nejspíš velmi optimistické, vychází mi 0,25 %. Když si uvědomím, ře tráva je vytrvalá rostlina, tudíž kořeny se nerozkládají, ale zůstávají, aspoň většina z nich, a že z kořenů se ročně může do půdy uvolnit maximálně desetina až dvacetina jejich obsahu uhlíku, vyjde to na každoroční obohacení půdy uhlíkem v hodnotách setin procenta.
JH
JH
30.10.2022 09:14 Reaguje na Radim PolášekTak nějak se v těch vašich úvahách ztrácím. Tvrdíte, že roční vstup uhlíku do půdy je zanedbatelný? A čím si myslíte, že vaši předkové hnojili ten váš záhumenek? Jedině tím, co jim tam narostlo.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.10.2022 07:48 Reaguje na Radim PolášekA tohle je co?: "Přestaňte s tím blábolem a zkuste se reálně zamyslet, kolik hmoty těch kořenů tam pod zemí, proti hmotě nadzemní části, je."
Zkuste se někam na pár měsíců zavřít s učebnicí půdoznalství, aby jste vůbec pochopil o čem tady mluvíte. Celkový objem organické hmoty v půdě se pohybuje od 1-5% a není ani zdaleka tvořen jen zbytky kořenového systému. Největším zdrojem primární organické hmoty (krmení pro edafon) jsou kořenové exsudáty. Dostudujte si co to tie exsudáty sů a jaký mají význam a pak se můžeme bavit dál.
Odpovědět
Zkuste se někam na pár měsíců zavřít s učebnicí půdoznalství, aby jste vůbec pochopil o čem tady mluvíte. Celkový objem organické hmoty v půdě se pohybuje od 1-5% a není ani zdaleka tvořen jen zbytky kořenového systému. Největším zdrojem primární organické hmoty (krmení pro edafon) jsou kořenové exsudáty. Dostudujte si co to tie exsudáty sů a jaký mají význam a pak se můžeme bavit dál.
RP
Radim Polášek
30.10.2022 08:10 Reaguje na Jakub GraňákTo je leckde možné. Ale zkuste zajít někde do přírody do kopců a kopněte někde do extenzívní pouze sekané louky. Najdete tam 1 - 2 centimetry svrchní vrstvy, kde je nějaký humus z biomasy, která se už nesesekla a pod tím najdete takřka totální jalovinu. Kde je možná do těch 1 - 2 % humusu,protože to okem zas nejde tak poznat, ale víc určitě ne.
A když půjdete na nějaké meze, kde se už desítky let nesekají a nadzemní biomasa tak svým rozkladem obohacuje půdu, najdetete tu humusovou vrstvu jen o pár centimetrů silnější a pod tím totéž.
Odpovědět
A když půjdete na nějaké meze, kde se už desítky let nesekají a nadzemní biomasa tak svým rozkladem obohacuje půdu, najdetete tu humusovou vrstvu jen o pár centimetrů silnější a pod tím totéž.
Jakub Graňák
30.10.2022 12:51 Reaguje na Radim PolášekJenže vy tu směšujete dvě věci do jedné, ačkoli mezi nimi určitá korelace je, není to ani zdaleka tak jednoduché jak popisujete.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.10.2022 14:33 Reaguje na Radim PolášekMyslím, že odpověď je docela jednoduchá. Humus do jisté doby (možná 5-10 let) zoxiduje. Síla humusové vrstvy (či množství uhlíku v půdě) je pak v ustáleném stavu dána ročním množstvím biomasy ponechané k rozkladu.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.10.2022 17:59 Reaguje na Jiří SvobodaO čem to konkrétně mluvíte? Co je to ten váš humus? Poločas rozpadu primárních organických látek je v řádech měsíců, huminových kyselin tisíce let (pokud na nich nehospodaří postsocialistický "zemědělec") - tohle nejsou stavebniny aby jste si životnost jednotlivých komponent stanovoval podle tabulek.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.11.2022 10:33 Reaguje na Jakub GraňákDíky za reakci. Ano, jen spekuluji.
Kolik se těch huminových kyselin z biomasy vytvoří? A čím je může postsocialistický zemědělec zničit? Mohou se vyplavovat - viz podzoly v místech s vyššími srážkami?
Odpovědět
Kolik se těch huminových kyselin z biomasy vytvoří? A čím je může postsocialistický zemědělec zničit? Mohou se vyplavovat - viz podzoly v místech s vyššími srážkami?
RP
Radim Polášek
2.11.2022 21:29 Reaguje na Jiří SvobodaTo bych bral. Akorát bych řekl, že záleží na pdomínkách v té půdě, někde může humus totálně zoxidovat a rozložit se třeba už za 5 let a jinde může zůstat mnoho desetiletí až století. Viz třeba staré osídlení před mnoha staletími, které na poli poznali třeba ,podle tmavší půdy nebo tmavšího či vyššího obilí.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
14.3.2023 10:50 Reaguje na Pavel HanzlHlbokou orbou akurát spôsobíte, že humus z tej hlbky sa dostane na povrch a začne oxidovať. Ukázané je to vo filme Kiss the ground.
Každú jar sa v USA v poľnohopodárskych oblastiach prudko zvyšuje obsah uvoľňovaného CO2, vidno to na priaskumných satelitoch.
V prvom rade treba nechať pôdu občas odpočívať, ako to to robili od stredoveku. Vysiať tam vojtešku, alebo ďatelinu, nejaké trávy.
Druhá vec - koprofágne chrobáky zapravujú trus zvierat do pôdy.
Odpovědět
Každú jar sa v USA v poľnohopodárskych oblastiach prudko zvyšuje obsah uvoľňovaného CO2, vidno to na priaskumných satelitoch.
V prvom rade treba nechať pôdu občas odpočívať, ako to to robili od stredoveku. Vysiať tam vojtešku, alebo ďatelinu, nejaké trávy.
Druhá vec - koprofágne chrobáky zapravujú trus zvierat do pôdy.
RV
Richard Vacek
29.10.2022 11:34Tak se získávají skvělé argentinské stejky. Na nekonečných pampách se prohánějí nekonečná stáda stejků, kteří se těší, až se k nám dostanou na talíř. Dovedou to dokonce bez dotací.
Ale tady, kde dotujeme bioplynky, které stáhnou "bioodpad" z širokého okolí, to je nesmysl.
Odpovědět
Ale tady, kde dotujeme bioplynky, které stáhnou "bioodpad" z širokého okolí, to je nesmysl.
RP
Radim Polášek
29.10.2022 12:15Koukám další bizarní způsob, jak se přestat živit skutečnou produkcí a místo toho se živit produkcí jakýchsi formálních uhlíkových odpoustků. S tím, že reálné potraviny pak vyprodukuje někdo jiný a my je budeme dovážet.
Chybná je už základní myšlenka, že do půdy lze ukládat libovolné množství uhlíku a tudíž lze každoročně trvale vydělávat na uhlíkových odpustcích. A bez mechanického obdělávání půdy taky není možné tu půdu uhlíkem nějak výrazně obohacovat. Obohacování půdy uhlíkem coby pastviny pouze kořeny rostlin se brzo zastaví na velmi nízké úrovni uhlíku. A potom se překlopí, pokud se taková půda bude i nadále hnojit, v nadbytečný obsah výchozích živin v půdě, zejména dusíku, který bude pouze nadměrně znečišťovat podzemní a povrchové vody. Viz třeba současné problém v Holandsku, kde nyní probíhají opačené procesy, farmáři jsou nuceni násilím snižovat stavy hovězího dobytka na hektar.
Pokud se má půda maximálně obohatit uhlíkem neboli humusem, musí se mechanicky obdělávat klasickým způsobem a hnojiva a biomasa neboli hnůj se musí do půdy mechanicky zapracovávat. Jedině tak se vytvoří silná vrstva pro vlhkost a pro vzduch prostupné půdy, která v celém svém horizontu obsahuje správný soubor rozkladných bakterií a umí tak v celém svém horizontu přeměńovat organická hnojiva na onen žádaný uhlíkový humus. Který potom umí absorbovat i živiny z neorganických hnojiv a být bohatou zásobárnou pro růst veškerých kulturních plodin. Nebo píce pro ten dobytek.
Odpovědět
Chybná je už základní myšlenka, že do půdy lze ukládat libovolné množství uhlíku a tudíž lze každoročně trvale vydělávat na uhlíkových odpustcích. A bez mechanického obdělávání půdy taky není možné tu půdu uhlíkem nějak výrazně obohacovat. Obohacování půdy uhlíkem coby pastviny pouze kořeny rostlin se brzo zastaví na velmi nízké úrovni uhlíku. A potom se překlopí, pokud se taková půda bude i nadále hnojit, v nadbytečný obsah výchozích živin v půdě, zejména dusíku, který bude pouze nadměrně znečišťovat podzemní a povrchové vody. Viz třeba současné problém v Holandsku, kde nyní probíhají opačené procesy, farmáři jsou nuceni násilím snižovat stavy hovězího dobytka na hektar.
Pokud se má půda maximálně obohatit uhlíkem neboli humusem, musí se mechanicky obdělávat klasickým způsobem a hnojiva a biomasa neboli hnůj se musí do půdy mechanicky zapracovávat. Jedině tak se vytvoří silná vrstva pro vlhkost a pro vzduch prostupné půdy, která v celém svém horizontu obsahuje správný soubor rozkladných bakterií a umí tak v celém svém horizontu přeměńovat organická hnojiva na onen žádaný uhlíkový humus. Který potom umí absorbovat i živiny z neorganických hnojiv a být bohatou zásobárnou pro růst veškerých kulturních plodin. Nebo píce pro ten dobytek.
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2022 12:27 Reaguje na Radim PolášekJak jsem psal na začátku, je pravda, že uhlíku ubylo hodně a měl by se intenzivně doplňovat. Jak, to bych nechal na odbornících. Nicméně tento návrh mi připadá jako letadlo.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.10.2022 13:01 Reaguje na Slavomil VinklerJá myslím, že to to platí pouze u klasické obdělávané půdy. Tam je humusu proti dřívějšku či proti klasické "zelinářské" úrodné půdě velmi málo.
Ale u neobdělávané půdy typu pastvin nebo extenzívních luk nikdy v půdě žádné zvláštní velké množství humusu nebylo. To byly vždycky chudé půdy, kde bylo trošku humusu maximálně v prvních pár svrchních centimetrech půdy, pokud se jednalo o hnojenou pastvinu nebo pastvinu třeba hodně zarostlou bilým jetelem. Humus se tam buď rychle a totálně vyčerpal růstem travin nebo se na pastvinách kvůli mechanickému vlivu pošlapávání dobytka na biomasu a svrchní vrstvu půdy velmi rychle rozložil. Výjimkou byly pouze místní mokřiny v loukách anebo potom takzvané mokré louky v zátopových oblastech řek a potoků. Tam jednak se biomasa uložená v mokrém prostředí rozkládala pomaleji, jednak leckdy se kvůlůi mokru vyprodukovaná biomasa neposekla a neodvezla nebo nespásla, ale zůstala tam a rozložila se a jednak tyto louky byly pravidelně zaplavovány rozvdněným vodním tokem a byly tam vodou donášeny další živiny a humus.
Aby se na loukách a pastvinách vytvořila a obohatila půdu nějaká významná vrstva humusu, musí se podle mne aspoň část produkce místo spásání nebo sklízení tam nechávat k rozkladu. Třeba pastvinu půl roku nechat vypásat a půl roku tam trávu šrotovat a ponechávat. Totéž na loukách. ideální to pak může být na dotovaných loukách, kde se nepáslo vůbec a jenom jednou až dvakrát se ta tráva prostě posekla a ponechala tam se rozložit.
Odpovědět
Ale u neobdělávané půdy typu pastvin nebo extenzívních luk nikdy v půdě žádné zvláštní velké množství humusu nebylo. To byly vždycky chudé půdy, kde bylo trošku humusu maximálně v prvních pár svrchních centimetrech půdy, pokud se jednalo o hnojenou pastvinu nebo pastvinu třeba hodně zarostlou bilým jetelem. Humus se tam buď rychle a totálně vyčerpal růstem travin nebo se na pastvinách kvůli mechanickému vlivu pošlapávání dobytka na biomasu a svrchní vrstvu půdy velmi rychle rozložil. Výjimkou byly pouze místní mokřiny v loukách anebo potom takzvané mokré louky v zátopových oblastech řek a potoků. Tam jednak se biomasa uložená v mokrém prostředí rozkládala pomaleji, jednak leckdy se kvůlůi mokru vyprodukovaná biomasa neposekla a neodvezla nebo nespásla, ale zůstala tam a rozložila se a jednak tyto louky byly pravidelně zaplavovány rozvdněným vodním tokem a byly tam vodou donášeny další živiny a humus.
Aby se na loukách a pastvinách vytvořila a obohatila půdu nějaká významná vrstva humusu, musí se podle mne aspoň část produkce místo spásání nebo sklízení tam nechávat k rozkladu. Třeba pastvinu půl roku nechat vypásat a půl roku tam trávu šrotovat a ponechávat. Totéž na loukách. ideální to pak může být na dotovaných loukách, kde se nepáslo vůbec a jenom jednou až dvakrát se ta tráva prostě posekla a ponechala tam se rozložit.
Jakub Graňák
29.10.2022 17:29 Reaguje na Radim PolášekUž jste někdy slyšel jak vznikají černozemě?
Odpovědět
JS
JH
JH
30.10.2022 07:02 Reaguje na Jakub GraňákTo bude podstatně méně - stovky, maximálně tisíce.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.10.2022 18:01 Reaguje na JHZáleží na výšce horizontu, jak píše níže pan Ploranský - 1 cm=100 let
Odpovědět
JH
JH
30.10.2022 18:14 Reaguje na Jakub GraňákTo se sice píše, ale asi málokdo to měřil. Třeba prof. Frouz, který sledoval vývoj půdy na hnědouhelných výsypkách tvrdí, že vývoj půdy je rychlejší.
Odpovědět
JO
JH
JH
31.10.2022 16:38 Reaguje na Jarka O.Sledoval vznik půdy na výsypkách - na začátku tam je holý jíl, který po několika desítkách let zaroste vegetací a holý substrát se postupně mění v půdu. A zřejmě tam po několika desítkách let našel silnější vrstvu než předpokládaný 1 cm po 100 letech.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.10.2022 17:01 Reaguje na JHTo je někde možné, proč ne. Zároveň probíhá i mineralizace, zhutnění, úbytek vody, takže zase úbytek biomasy... chtělo by to, aby p. Frouz sledoval výsypky 200 let a pak měřil výšku humusu.
Odpovědět
JH
JH
31.10.2022 20:20 Reaguje na Jarka O.Mění se plno věcí, ale pokud Frouz našel třeba 10 cm půdní profil po 30 letech vývoje, tak je to určitě rychlejší než 1 cm za 100 let.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.11.2022 08:24 Reaguje na JHZaměnil jste 2 různé situace. Psalo se tu o 1 cm přibývání ornice na obdělávané(!) půdě za 100 let, když je hospodář dobrý. To by mělo být smyslem toho zeleného projektu. Vidíte, to, co se dřív učili na VŠZ a zemědělci se o to snažili, zatímco bankéř se staral o peníze, dnes uživí mezičlánek. Možná pohnojí půdu hnojem nebo kaly ze SRN deklarovanými jako hnojivo, nebo rybničním kalem, banka to zaplatí a bude zelená. Chci vidět ředitele banky, jak za 50 let bude požadovat měření, že přibylo půl cm ornice na poli, za které zaplatil uhlíkový odpustek.
Zřejmě máme dnes situaci, že ornice ubývá. Kdo to měří?
Vy jste ovšem popsal nerušený vývoj půdy.
Odpovědět
Zřejmě máme dnes situaci, že ornice ubývá. Kdo to měří?
Vy jste ovšem popsal nerušený vývoj půdy.
JH
JH
1.11.2022 08:32 Reaguje na Jarka O.Já jsem jen reagoval na tvrzení pana Graňáka, že černozem vznikala desítky tisíc let. Já si myslím, že to bylo méně, to je všechno. Cílem toho zeleného projektu, jestli jsem to správně pochopil, bylo spíše zvýšit obsah uhlíku v půdě než zvyšovat hloubku ornice.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.11.2022 08:37 Reaguje na JHUhlík jsou různé věci. Já to pochopila tak, že jde o organiku, neboli dobré hospodaření. Co prinese půdě minerální uhlík (tmavší puda)? Ten kytky nepotřebují.
Odpovědět
JH
JH
1.11.2022 08:49 Reaguje na Jarka O.Ale obsah organiky se stanovuje jako obsah uhlíku. To tmavé v půdě je tvořeno organickým uhlíkem, který kytky úplně nutně nepotřebují, ale který jim vytváří podmínky k růstu, protože pomáhá udržovat pH, strukturu, biologickou aktivitu, poutá živiny, je zdrojem živin atd. Minerální uhlík tvoří v půdě karbonáty, to je něco jiného.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.11.2022 11:52 Reaguje na JHMohli bychom diskutovat do alelujá, co je uhlík. Ornice= organický uhlík promíchaný s minerály, substrátem, anorganickými formami uhliku, ... Ten reklamní článek je o zlepšování ornice, píše se tam o nahrazování průmyslových hnojiv. Jak jinak než organickou hmotou?
Odpovědět
JH
JH
1.11.2022 12:04 Reaguje na Jarka O.Záleží čemu říkáte organická hmota, je to dost široký pojem.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.11.2022 16:01 Reaguje na JHBiomasa, zelené hnojení např., ale hnůj, odpad z živočišné. je jistě výživnější.
Odpovědět
JH
JH
1.11.2022 16:54 Reaguje na Jarka O.No a tohle všechno se rozloží, vzniknou z toho minerální živiny pro rostliny a z malé části se stává stabilní půdní organická hmota, ve které chce autor článku vázat uhlík.
Odpovědět
JO
JH
JH
1.11.2022 18:02 Reaguje na Jarka O.To je to černé v půdě, taky se tomu říká humus a je to zbytek po rozkladu všeho živého. Taky se časem rozloží, ale dlouho to trvá. Když řeknete půdní organická hmota, jsou to zpravidla tyhle produkty rozkladu. Obsah v půdě se stanovuje jako obsah celkového nebo oxidovatelného uhlíku, o kterém jsem psal o pár odstavců výše. Má v půdě řadu funkcí, o kterých se taky dočtete pár řádků nahoře.
Odpovědět
JO
Jarka O.
3.11.2022 13:16 Reaguje na JHOvšem. To je vysvětlení, proč půdotvorba bez nebo i s přispěním člověka trvá stovky a tisíce let, dle klimatu. „uhlíkové“hospodářství není nové, jak tu ostatní psali, nebo existuje bezuhlíkové hospodářství bez "toho černého"? Napadá mě jen hydroponie nebo devastace půdy.
Odpovědět
JH
JH
31.10.2022 16:52 Reaguje na Jarka O.Možná se dá na internetu najít i nějaká jeho přednáška, kde o tom mluví, ale to nevím jistě. V každém případě, doba ledová skončila řádově před 10000 lety, naše půdy vznikaly po jejím skončení a určitě tu nejsou první týden. Takže jejich vznik byl asi rychleji než desítky tisíc let.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.10.2022 17:03 Reaguje na JHTřeba zkusím to jméno najít. Dobrá, naše půdy, ale vrstva organiky je u černozemí jinak tlustá než na Ukrajině.
Odpovědět
JH
JH
31.10.2022 20:22 Reaguje na Jarka O.Na Ukrajině se udržela step, u nás narostl les, který černozemi nesvědčí. Třeba je to tím.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.11.2022 08:27 Reaguje na JHLes, podle toho, který, cernozem změní. Černozem: teplo, sucho, step, lesostep, vápence. Bylo to tu, může být zas. Pěkné klima.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.11.2022 10:45 Reaguje na Jarka O.Na základní škole jsme se učili, že o kvalitě půdy rozhodují taktéž srážkové úhrny. Z toho mi vychází, že uhlík je dosti intenzivně z půdy vyplavován.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.11.2022 11:55 Reaguje na Jiří SvobodaNevim, jak intenzivně, dle rozpustnosti, nejen uhlíkate sloučeniny, I jiné součásti půdy jsou odplavovány vodou.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.11.2022 21:46 Reaguje na Jiří SvobodaUhlík by právě měl být vyplavovaný velmi málo pouze z kyselých půd rašelinného charakteru ve formě huminových kyslin. Pokud se přímo nejedná o vyplavování částeček půdy. Spíš se jedná asi o to, že v půdě v lese vznikne takové prostředí, které nahrává rozkladu organických humusovitých látek. Les vykazuje proti travním porostům ten rozdíl, že živiny pro svůj růst nečerpá jen ze svrchních desítek centimetrů půdy, ale čerpá je ze svrchních několika metrů půdy. Třeba když z humusoidních látek vyčerpá živiny, výrazně v půdě urychlí jejich rozklad na CO2.
Srážky mohou kvalitu půdy ovlivnit tak, že při určitém kolísání vlhkosti a na druhé straně prostupnosti půdy pro vzdušný kyslík v suchším období dochází k inzenzávnímu rozkladu těch humusovitých látek.
Každopádně se tmavé humusovité látky nerozkládají, pokud je půda úplně suchá, pouze vyschnou a tím se defakto konzervují. Taky se nerozkládají, pokud je půdy trvale a úplně mokrá, protože tam buď není kyslím nebo tam nastoupí rašeliništní mechanismus.
A podívejte se na současné záběry z Ukrajiny. Kde ukazují zákopy ve volných rovinách, je tam černozem. Kde ve stejné či blízké krajině ukazují výkopy v lese, je tam vidět jalový světlý žlutý písek či světlá žlutá zemina.
Odpovědět
Srážky mohou kvalitu půdy ovlivnit tak, že při určitém kolísání vlhkosti a na druhé straně prostupnosti půdy pro vzdušný kyslík v suchším období dochází k inzenzávnímu rozkladu těch humusovitých látek.
Každopádně se tmavé humusovité látky nerozkládají, pokud je půda úplně suchá, pouze vyschnou a tím se defakto konzervují. Taky se nerozkládají, pokud je půdy trvale a úplně mokrá, protože tam buď není kyslím nebo tam nastoupí rašeliništní mechanismus.
A podívejte se na současné záběry z Ukrajiny. Kde ukazují zákopy ve volných rovinách, je tam černozem. Kde ve stejné či blízké krajině ukazují výkopy v lese, je tam vidět jalový světlý žlutý písek či světlá žlutá zemina.
KP
Karel Ploranský
30.10.2022 11:18 Reaguje na Jiří SvobodaNa VŠZ nás učili, že obhodpodařováním půdy po dobu 100 let se vrstva ornice zvětší o 1 cm.
Dnes vidím, jak na velkých stavbách, ale i při jakýchkoliv výkopových pracích ve městě, na které koukám přímo a zblízka, ta staletá ornice zaniká během hodin, protože firma která výkop provádí se přece nebude zdržovat tím, že by ornici pečlivě oddělovala, ukládala zvlášť a pak opět rozprostřela. Ne. Ornice se nabírá spolu s hlušinou a promíchaná s ní skončí v záhozu. Na povrch se pak pohodí žalostná vrstvička ornice dovezené odjinud, aby to navenek vypadalo. A je vymalováno.
Odbory životního prostředí mají evidentně jiné starosti, než aby tohle kontrolovaly a ničení cenné ornice stíhaly.
Odpovědět
Dnes vidím, jak na velkých stavbách, ale i při jakýchkoliv výkopových pracích ve městě, na které koukám přímo a zblízka, ta staletá ornice zaniká během hodin, protože firma která výkop provádí se přece nebude zdržovat tím, že by ornici pečlivě oddělovala, ukládala zvlášť a pak opět rozprostřela. Ne. Ornice se nabírá spolu s hlušinou a promíchaná s ní skončí v záhozu. Na povrch se pak pohodí žalostná vrstvička ornice dovezené odjinud, aby to navenek vypadalo. A je vymalováno.
Odbory životního prostředí mají evidentně jiné starosti, než aby tohle kontrolovaly a ničení cenné ornice stíhaly.
RP
Radim Polášek
2.11.2022 22:47 Reaguje na Karel PloranskýZa 100 let 1 cm ornice je spíš definice rychlosti vzniku půdy, ne definice vzniku ornice. Mechanického či chemickofyzikálního rozkladu horniny, kamenů, štěrku a hrubého písku v typickou mechanicky jemnou půdu.
Ale například při rekultivacích všelijakých výsypek vznikne slušná půda o síle nějakých desítek centimetrů během tak 5 - 10 let i z úplně jalové půdy. Stačí tam párkrát provést cyklus zeleného hnojení s hustěji nasetými pionýrskými rostlinami jejich zaoráním plus tam přidat nějaké rekultivační substráty jako kompost, vápenec, jíl nebo běžnou "živou" půdu atd. A můžete tam na tu výsypku potom sadit třeba les, nebo vinici nebo ovocný sad nebo pole. A ono se to už chytne. Nebo můžete pokračovat v zůrodńování třeba dalšími cykly zeleného hnojení a zaoráváním hnoje nebo průmyslového kompostu atd a za dalších 10 let máte na tom místě klidně i 20 - 30 centimetrů úrodné hnědozemě nebo možná i černozemě.
Odpovědět
Ale například při rekultivacích všelijakých výsypek vznikne slušná půda o síle nějakých desítek centimetrů během tak 5 - 10 let i z úplně jalové půdy. Stačí tam párkrát provést cyklus zeleného hnojení s hustěji nasetými pionýrskými rostlinami jejich zaoráním plus tam přidat nějaké rekultivační substráty jako kompost, vápenec, jíl nebo běžnou "živou" půdu atd. A můžete tam na tu výsypku potom sadit třeba les, nebo vinici nebo ovocný sad nebo pole. A ono se to už chytne. Nebo můžete pokračovat v zůrodńování třeba dalšími cykly zeleného hnojení a zaoráváním hnoje nebo průmyslového kompostu atd a za dalších 10 let máte na tom místě klidně i 20 - 30 centimetrů úrodné hnědozemě nebo možná i černozemě.
JH
JH
3.11.2022 08:53 Reaguje na Radim PolášekTo jste popsal celkem realisticky, ale černozem nebo i hnědozem takhle nejspíš nevyrobíte.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 07:26 Reaguje na Jakub GraňákPokud vím, vznikly buďto nanesením příslušných vrstev zeminy větrem, například v Číně sprašové zeminy nebo nanesením příslušných vrstev zeminy a na živiny bohaté matečné horniny vodními toky při záplavách. Například u nás Hornomaravský a Dolnomoravský úval z hlavně poměrně úživných hornin Jeseníků nebo Polabí.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.10.2022 07:55 Reaguje na Radim PolášekSpraš není černozem, nýbrž půdotvorný substrát. Mně šlo hlavně o to, zda si všimnete, že ve svém příspěvku výše odprujete sám sobě... zjevně si to neuvědomujete
Odpovědět
JH
JH
30.10.2022 07:56 Reaguje na Radim PolášekČernozem v typické podobě vznikla až na té naváté spraši působením stepní vegetace. To je zrovna příklad půdy, kterou 1000 let nikdo neoral a přesto je plná uhlíku, někdy i 2 m hluboko. Naplavené půdy jsou něco úplně jiného.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 08:32 Reaguje na JHTak pokud není vytvořená biomasa z toho místa odstraňována uměle člověkem nebo možná častými požáry nebo možná pravidelným odplavováním vodou a pokud tam jsou podmínky, které rychlost rozkladu biomasy omezují. Tak je jasné, že dlouhodobě se na tom místě vytvoří přebytek biomasy,který se tam hromadí. Doba hromadění toho uhlíku je pak daná geologickými a klimatickými podmínkami. Může taky dojít k tomu, že v jednom období, například v době meziledové se tam biomasa hromadí, v době ledové je místo zakonzervováno třeba nízko u teplotou a nadbytkem vody a v další době meziledové třřeba dochází k dalšímu hromadění.
Odpovědět
JH
JH
30.10.2022 09:00 Reaguje na Radim PolášekA jak se tam dostal uhlík do hloubky, když to nikdo neoral?
Odpovědět
JO
JP
Jaroslav Pobeha
14.3.2023 11:10 Reaguje na Radim Polášek"Ale u neobdělávané půdy typu pastvin nebo extenzívních luk nikdy v půdě žádné zvláštní velké množství humusu nebylo. To byly vždycky chudé půdy, kde bylo trošku humusu maximálně v prvních pár svrchních centimetrech půdy, pokud se jednalo o hnojenou pastvinu nebo pastvinu třeba hodně zarostlou bilým jetelem"
Na to ste prišiel pozorovaním horských a podhorských lúk ? Tu sa bavíme hlavne o nížinách. Obrovské eurázijské a americké stepi a lesostepi ukazujú niečo iné. V skutočnosti je tam vrstva s bohatým humusom hlboká desiatky centimetrov.
Odpovědět
Na to ste prišiel pozorovaním horských a podhorských lúk ? Tu sa bavíme hlavne o nížinách. Obrovské eurázijské a americké stepi a lesostepi ukazujú niečo iné. V skutočnosti je tam vrstva s bohatým humusom hlboká desiatky centimetrov.
JH
JH
29.10.2022 12:51 Reaguje na Radim PolášekUkládání uhlíku touto cestou je poměrně odvážná myšlenka, to je pravda. Ale produkci potravin v principu nebrání.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2022 13:33 Reaguje na JHOno jde o to, že firmy typu IT zaplatí Carbonexu za certifikát, o uložení uhlíku. Carbonex část peněz zaplatí zemědělci za fiktivní uložení uhlíku. Ale kdo - komu dokáže kolik uhlíku je uložená skutečnost? Takže fikce.
A tak jak funguje certifikát o odebírání OZE energie, za situace, kdy ani nefouká a ani nesvítí.
Odpovědět
A tak jak funguje certifikát o odebírání OZE energie, za situace, kdy ani nefouká a ani nesvítí.
JH
JH
29.10.2022 13:41 Reaguje na Slavomil VinklerMnožství uhlíku v půdě se dá měřit. Je ale pravda, že to není úplně jednoduché a je otázka, kolik uhlíku se dá reálně v půdě uložit, většina uhlíku, který na poli naroste, se rozloží za vzniku CO2. Na druhou stranu můžou postupy regenerativního zemědělství mít pozitivní vliv na půdu, což může prospět i té produkci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2022 13:43 Reaguje na JHPouze pokud by někdo měřil uložení CO2 na hektar, tak snad ano. Ale kdo má na tom reálný zájem, když tečou peníze?
Odpovědět
JH
JH
29.10.2022 13:48 Reaguje na Slavomil VinklerDá se celkem snadno měřit obsah uhlíku v půdě, tok CO2 do půdy se prakticky moc měřit nedá. V každém případě to asi bude malý rozdíl velkých čísel. Nicméně když za to někdo chce platit, tak to asi bude chtít měřit.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2022 13:52 Reaguje na JHNebude, IT firmám, bankám atd. bude stačit certifikát jako PR. Obi to ti jejich blbí zákazníci (my všichni) zaplatí,
Odpovědět
JH
JH
29.10.2022 13:59 Reaguje na Slavomil VinklerNevím, tomu já nerozumím. Ale snad to prospěje aspoň půdě.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 07:42 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak. Jedná se o politické odpustky. Jako za socíku, kdyby na društvu třeba do projektu nového kravína napsali, že díky tomu kravínu bude mít družstvo větší zisk, tak by asi měli problém se schvalováním toho projektu. Zatímco když do téhož projektu napsali, že nový kravín umožní vyprodukovat víc mléka, které bude spotřebou zlepšovat zdraví těžce pracujících dělníků v socialistickém průmyslu,
tak projekt stejného kravínu by schválil i mnohem snadněji.
Stejné to je dnes. Když se napíše, že nový kravín staví proto, aby třeba lépe využili krmivo a kravám připravili lepší prostředí,takže mléko vyrobí levněji a budou mít z toho větší zisky, bude odpor proti tomu kravínu větší. Než když se napíše, že menší spotřebou krmiva budou krávy emitovat méně CO2 a metanu a lepší regulací prostředí krav ušetří energii, která zase ušetří emise CO2 a podobné žvásty. A když to dokonce nějak dokážou nějakým pseudovýpočtem kvabntifikovat, mohou z toho nového kravína i produkovat nějaké odpustky na CO2, které mohou jiným zastaralým kravínům třeba se ziskem prodávat.
Odpovědět
tak projekt stejného kravínu by schválil i mnohem snadněji.
Stejné to je dnes. Když se napíše, že nový kravín staví proto, aby třeba lépe využili krmivo a kravám připravili lepší prostředí,takže mléko vyrobí levněji a budou mít z toho větší zisky, bude odpor proti tomu kravínu větší. Než když se napíše, že menší spotřebou krmiva budou krávy emitovat méně CO2 a metanu a lepší regulací prostředí krav ušetří energii, která zase ušetří emise CO2 a podobné žvásty. A když to dokonce nějak dokážou nějakým pseudovýpočtem kvabntifikovat, mohou z toho nového kravína i produkovat nějaké odpustky na CO2, které mohou jiným zastaralým kravínům třeba se ziskem prodávat.
DM
Dalibor Motl
29.10.2022 14:15 Reaguje na JHSouhlasím, že primární zájem objednatele certifikátu je získat přes takový odpustek, zelený image. Prostě greenwashing. Asi tedy nebude nějaký zvýšený tlak na exaktnost měření nebo nedej přírodo rozporování výsledků :(.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 08:45 Reaguje na JHTak ono asi nestačí jenom měření obsahu uhlíku. Uhlík, repektive ty humusovité látky mohou být v půdě v různé formě s různou náchylností k rozkladu a tudíž mizení uhlíku. Případně tam může být úplně inertní uhlík coby ohněm zuhelnatělá biomasa. Záleží pak asi na konkrétní metodě stanovení uhlíku.
Odpovědět
JH
JH
30.10.2022 09:05 Reaguje na Radim PolášekPokud chce někdo v půdě ukládat uhlík, tak stačí změřit uhlík.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.11.2022 21:57 Reaguje na JHKterý uhlík?
Uhlík jenom z humusoidních látek s definovanou absorbční schopností pro vodu a živiny? Uhlík třeba z hnědého uhlí - lignitu, protože v dnešní době zase nějací vědci objevili, (první takové objevy jsem viděl tuším někdy ke konci socíku) že příměs lignitu na pole zvyšuje absorbční schopnost na vodu té půdy a tím výrazně zvyšuje její kvalitu? Takže se dá čekat, že jihomoravský lignit, který Baťa nestihl před válkou ve Zlíně spálit ve své elektrárně, se nyní bude dotěžovat, drtit a sypat plošně na jihomoravská pole, aby se zlepšil záchyt vody ze srážek. Uhlík ze zuhelnatělé biomasy, protože před pár lety někteří vědci a taky zelení doporučovali zuhelnatělou biomasu ve fromě dřevěného uhlí rozemlít a vylepšovat tím taky půdu?
Odpovědět
Uhlík jenom z humusoidních látek s definovanou absorbční schopností pro vodu a živiny? Uhlík třeba z hnědého uhlí - lignitu, protože v dnešní době zase nějací vědci objevili, (první takové objevy jsem viděl tuším někdy ke konci socíku) že příměs lignitu na pole zvyšuje absorbční schopnost na vodu té půdy a tím výrazně zvyšuje její kvalitu? Takže se dá čekat, že jihomoravský lignit, který Baťa nestihl před válkou ve Zlíně spálit ve své elektrárně, se nyní bude dotěžovat, drtit a sypat plošně na jihomoravská pole, aby se zlepšil záchyt vody ze srážek. Uhlík ze zuhelnatělé biomasy, protože před pár lety někteří vědci a taky zelení doporučovali zuhelnatělou biomasu ve fromě dřevěného uhlí rozemlít a vylepšovat tím taky půdu?
JH
JH
3.11.2022 07:34 Reaguje na Radim PolášekPokud chcete v půdě ukládat uhlík, tak těžko zpětně odlišíte jeho zdroj. Uhlík je prostě uhlík. Nevím, jestli bude někdo pracně těžit lignit aby ho rozházel po poli. Pokud jde o zuhelnatělou biomasu, na její využití v zemědělství jsou různé názory, ale je to v podstatě přirozený zdroj uhlíku, díky požárům a lidské činnosti je i tohle součást půdní organické hmoty v půdě.
Odpovědět
AP
Alouš Pekelník
30.10.2022 16:01 Reaguje na Radim PolášekPrávě orba zničí všechny vlákna hub, kořeny rostlin, půdní mikroorganismy, ničí půdní strukturu.
Doporučuji vám nastudovat souvislosti...
Omlouvám se, ale právě léta orby, zničila půdy nejvíce, přiorávání spodiny, eroze, znečištěné spodní vody, protože půda neudrží živiny...
půdní strukruru a půdní agregáty umí vytvořit jen kořeny rostlin , pluhem to naopak vše rozbijete...
Odpovědět
Doporučuji vám nastudovat souvislosti...
Omlouvám se, ale právě léta orby, zničila půdy nejvíce, přiorávání spodiny, eroze, znečištěné spodní vody, protože půda neudrží živiny...
půdní strukruru a půdní agregáty umí vytvořit jen kořeny rostlin , pluhem to naopak vše rozbijete...
RP
Radim Polášek
2.11.2022 22:01 Reaguje na Alouš PekelníkTo je uplná hloupost.
Půda je organismy velmi obsazený biotop a v podstatě při téměř jakémkoliv režimu jsou v ní půdní mikroorganismy, houby, kořeny. Akorát se můžeme bavit o tom, že v různým režimech je tam toho různé množství a vzhledem různým podmínkám tam prosperují různé druhy.
Odpovědět
Půda je organismy velmi obsazený biotop a v podstatě při téměř jakémkoliv režimu jsou v ní půdní mikroorganismy, houby, kořeny. Akorát se můžeme bavit o tom, že v různým režimech je tam toho různé množství a vzhledem různým podmínkám tam prosperují různé druhy.
JH
JH
3.11.2022 07:20 Reaguje na Radim PolášekOrbou nezničíte všechno, to je pravda. Ale věřím tomu, že třeba vlákna mykorhizních hub orbou opravdu utrpí. V různých režimech prosperují různé druhy v různém množství, ale je otázka, jestli zrovna druhy přítomné v půdě budou schopny plnit funkce potřebné pro fungování půdy. Z tohoto pohledu to úplná hloupost není.
Odpovědět
JM
Jan Matěna
29.10.2022 17:54Všem diskutujícím doporučuji:
Gabe Browna https://www.youtube.com/watch?v=4MreXqr2AZc&ab_channel=Carboneg
Martina Otta https://www.youtube.com/watch?v=EJ4CR2IM2BY&ab_channel=BioinstitutOlomouc
nebo https://www.youtube.com/watch?v=DYuuAfuLEx8&ab_channel=BioinstitutOlomouc
Zejména schopnosti živé funkční půdy ohledně zadržení vody jsou až neuvěřitelné. I každý zahrádkář ví.
Odpovědět
Gabe Browna https://www.youtube.com/watch?v=4MreXqr2AZc&ab_channel=Carboneg
Martina Otta https://www.youtube.com/watch?v=EJ4CR2IM2BY&ab_channel=BioinstitutOlomouc
nebo https://www.youtube.com/watch?v=DYuuAfuLEx8&ab_channel=BioinstitutOlomouc
Zejména schopnosti živé funkční půdy ohledně zadržení vody jsou až neuvěřitelné. I každý zahrádkář ví.
Jakub Graňák
29.10.2022 18:39 Reaguje na Jan MatěnaObávám se, že tady s půdoznalstvím příliš nepochodíte. Zdejší diskuse ovládají ideologové bez špetky teoretických a praktických znalostí - viz "kolega" Polášek:-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.10.2022 08:49 Reaguje na Jakub GraňákTak asi jsem se nechal tou diskuzí trochu unést. A dostal se poněkud mimo své znalosti a je fakt, že momentálně nemám čas se v tom více hrabat a shánět informace. Jestli jsem s eněkoho dotknul nějak moc nad míru, omlouvám, se.
Ale i k tomu, bych řekl, že diskuze jsou.
Odpovědět
Ale i k tomu, bych řekl, že diskuze jsou.
Jakub Graňák
30.10.2022 12:48 Reaguje na Radim PolášekJá jsem zase asi reagoval poněkud agresivněji, než bylo třeba, za to se pro změnu omlouvám já. Nícméně je třeba si uvědomit, že tenhle obor je setsakramentsky komplikovaný, komplexní a ani letití praktici (pokud mají kouska soudnosti) si netroufají tvrdit, že tomu kdovíjak rozumí - tohle je totiž pořád z většiny tabula rasa lidského vědění. Avšak jedno je jisté: současná "dobrá praxe" je nehorázné drancování a brzo nás to dožene.
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.10.2022 20:05 Reaguje na Radim PolášekPřitom jste p. Polášku skoro nic špatného neřekl. Půdy vznikají v závislosti na substrátu hromaděním organické hmoty z rozkladu biomasy, nejen podzemní, i nadzemní. Tam, kde se neorá, pomáhá oheň a živočichové, kteří do půdy vnáseji kyslík a další organiku, minerály, NPK, hnojí a promíchávají. Území s obrovským množstvím černozemě nebyla poznamenána dobami ledovými a vývoj těch půd mohl trvat desetitisíce let. Organika proniká trochu do hloubky, ale také se ukládá na povrchu, jak jste psal, a postupně na ní roste další a další biomasa, viz rašeliniště i ta cernozem. Ta jistě nevznikla pouze tím, že by se na odkryté spraši uchytila tráva, rozrušovala spraš do hloubky a vylučovala do ní organické látky kořeny.
Vhlké, chladné,zamokřené území, kde doby ledové proběhly, to jsou podle situace často glejové nebo podzolové půdy, ty jsou chudší, např.na kyselém substrátu.
Odpovědět
Vhlké, chladné,zamokřené území, kde doby ledové proběhly, to jsou podle situace často glejové nebo podzolové půdy, ty jsou chudší, např.na kyselém substrátu.
JH
JH
30.10.2022 21:30 Reaguje na Jarka O.V černozemi organika proniká hlavně do hloubky, vznikla hlavně tím, že se na spraši uchytila tráva, která ji obohatila kořeny. Z povrchu organickou hmotu vnášeli do půdy také živočichové, jak jste výše psala, takže jí na povrchu asi moc nezůstávalo. A území černozemě ledovou dobou poznamenána určitě byla, byla to krajina lovců mamutů.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.10.2022 16:20 Reaguje na JHJak byla území černozemí poznamenána dobou ledovou - würmem?
Odpovědět
JH
JH
31.10.2022 16:28 Reaguje na Jarka O.Černozem je půda vzniklá na spraši, což je v podstatě prach navátý v průběhu ledových dob. Takže území černozemí byla v době ledové poznamenána vrstvami tohoto prachu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.10.2022 16:59 Reaguje na JHMyslela jsem si, že vám jde o dobu navátí spraší. Ale toto nikdy neprobíhá všude ve stejné době. Zatímco ve středu Evropy byla doba ledová a zabloudil se mamut ze stepí, jinde ty spraše jsou mnohem staršího data a půdotvorba již dávno probíhala
Odpovědět
JH
JH
31.10.2022 18:15 Reaguje na Jarka O.Já bych řekl, že doba ledová byla zhruba ve stejném období na celé polokouli, takže i spraše vznikaly tak nějak současně. Spíše byly starší spraše s černozemí na povrchu překryty novějšími.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.11.2022 08:30 Reaguje na JHJistě, ale zaledneni nebylo na celé sev.polokouli, mluví se o severu, Alpách, střední Evropě. Na jih a JV bylo sucho, mírno, teplo a step.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.11.2022 22:02 Reaguje na Jarka O.Nojo, snažil jsem se akorát popisovat své zkušenosti.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2022 20:31 Reaguje na Jan MatěnaJá nezpochybňuji nízký obsah humusu a potřebu ho zvýšit, nicméně navrhovaná metoda mi smrdí jen odpustky tj. greenwashingem non plus ultra.
Odpovědět
SV
AP
Alouš Pekelník
30.10.2022 10:29 Reaguje na Jan Matěnapan Matěna uhodil hřebíček na hlavičku...
všech 10mil. agronomů v této republice by si měli vygůglit prezentace Gabe Browna, doc. jaroslava Záhoru a pod...
Já chápu regen. zemědělství jako šetrnou produkci potravin s ohledem na živ prostředí a ochranu půdy. uložení co2 je takový bonus navíc.
Je stále většina podniků které jedou pouze na zisk a tržby,ale podíl skutečných zemědělců sleduji se postupně zvyšuje, čím dál víc vidím po okolí zelené hnojení ponechané přes zimu, je to ůkryt pro drobnou zvěř, doplňuje organickou hmotu a snižuje erozi. Věřejnost a hlavně vlastníci půdy by měli tlačit na svého zemědělce aby s jejich majetkem nakládal šetrně...
Odpovědět
všech 10mil. agronomů v této republice by si měli vygůglit prezentace Gabe Browna, doc. jaroslava Záhoru a pod...
Já chápu regen. zemědělství jako šetrnou produkci potravin s ohledem na živ prostředí a ochranu půdy. uložení co2 je takový bonus navíc.
Je stále většina podniků které jedou pouze na zisk a tržby,ale podíl skutečných zemědělců sleduji se postupně zvyšuje, čím dál víc vidím po okolí zelené hnojení ponechané přes zimu, je to ůkryt pro drobnou zvěř, doplňuje organickou hmotu a snižuje erozi. Věřejnost a hlavně vlastníci půdy by měli tlačit na svého zemědělce aby s jejich majetkem nakládal šetrně...
29.10.2022 20:03
To se člověk fakt dozví, jaká je najednou krize a co a jak se má neprodleně řešit. Po staletí se vše organické zaorávalo, a sedlákům a lidem s rozumem nebylo potřeba institutů ke zdůvodňování proč....tady než skutečným návratem k rozumu to spíše čpí dalšími regulacemi a očekávatelnými a předpokládanými finančními toky ......
Odpovědět
HH
Honza Honza
30.10.2022 06:47Ekologům se vyčítá, že v zájmu nadčasových věčně platných a nepopiratelných teorií o přírodě vše zakazují a přikazují a jsou nový autoritářský režim podobně jako fašisti a komunisti, kteří také vše věděli a na základě svých teorií (bohužel špatných) měnili společnost.
Společnost se nějak vyvíjí k pokroku a tyto kroky poškozují přírodu.
Největší zátěž pro přírodu jsou toxické zplodiny- odpad jaderných elektráren, ev. jejich havárie, jiné odpady výroby, ovliv. krajiny vlivem intenziv. zemědělství, dopravy, zabírání půdy na stavby. Dá se tomu nějak zabránit? Asi ne. Tyto snahy by vedly ke stagnaci společnosti. Zákaz této činnosti by vedl k jiné činnosti, stejně pro přírodu škodlivou a ekology by společnost nesnášela.
Místo spalovacích motorů budou elektroauta se zátěží pro přírodu vlivem výroby a odstraňování baterií. Místo topení dřevem budou jaderné elektrárny a fotovoltaika s hromadou odpadního plastu, těžkých kovů aj.
Místo zákazů a příkazů, které někdy jsou škodlivější než původní řešení, by se měli ekologové zaměřit na jednoznačné postupy: zavodnění krajiny, lepší lesnické postupy (smíšené lesy, bez pasek), lepší zemědělství (dotace na remízky a zalesnění a zavodnění krajiny- močály, jezy, meandry potoků),likvidace odpadů, recyklace a nahrazení plastů- místo nich papír (k tomu je třeba více lesů). Místo zákazu topení dřevem a zákazu krbů lepší zemědělství, jak je uvedeno ve článku o regenerativním zemědělství.
Odpovědět
Společnost se nějak vyvíjí k pokroku a tyto kroky poškozují přírodu.
Největší zátěž pro přírodu jsou toxické zplodiny- odpad jaderných elektráren, ev. jejich havárie, jiné odpady výroby, ovliv. krajiny vlivem intenziv. zemědělství, dopravy, zabírání půdy na stavby. Dá se tomu nějak zabránit? Asi ne. Tyto snahy by vedly ke stagnaci společnosti. Zákaz této činnosti by vedl k jiné činnosti, stejně pro přírodu škodlivou a ekology by společnost nesnášela.
Místo spalovacích motorů budou elektroauta se zátěží pro přírodu vlivem výroby a odstraňování baterií. Místo topení dřevem budou jaderné elektrárny a fotovoltaika s hromadou odpadního plastu, těžkých kovů aj.
Místo zákazů a příkazů, které někdy jsou škodlivější než původní řešení, by se měli ekologové zaměřit na jednoznačné postupy: zavodnění krajiny, lepší lesnické postupy (smíšené lesy, bez pasek), lepší zemědělství (dotace na remízky a zalesnění a zavodnění krajiny- močály, jezy, meandry potoků),likvidace odpadů, recyklace a nahrazení plastů- místo nich papír (k tomu je třeba více lesů). Místo zákazu topení dřevem a zákazu krbů lepší zemědělství, jak je uvedeno ve článku o regenerativním zemědělství.
PH
Pavel Hanzl
30.10.2022 18:05 Reaguje na Honza HonzaPojem ekologové je velmi široký pojem a v dnešní době, kdy každý vyprdí do veřejného prostoru jakýkoliv blábol, se dá zařadit mezi ekology i úplné šílence a pak celou, rozumnou komunitu, za to pérovat.
Rozvoj spoečnosti nemusí být nutně na úkor přírody, říká se tomu cirkulární ekonomika.
Odpovědět
Rozvoj spoečnosti nemusí být nutně na úkor přírody, říká se tomu cirkulární ekonomika.
KP
Karel Ploranský
30.10.2022 20:32 Reaguje na Honza HonzaMůžete prosím konkrétně uvést, který odpad z jaderných elektráren se dostává do půdy?
To co se do ní dostalo z ovzduší v důsledku havárií JE, je jen zlomeček toho, co do ovduší vypšoukaly zkoušky jaderných zbraní - jenže o těch se jaksi nemluví...
Jinak co se týče skutečného odpadu z JE, je ho vlastně tak směšně málo, že mi připadají jako úplná pitomost přemrštěné požadavky na budování úložišť a jejich parametry.
Pokud to nevíte: Z jaderných elektráren pochází jen necelá pětina (!) odpadu, který je natolik aktivní, že je nebezpečný a vyžaduje zvláštní zacházení. Jaderné elektrárny jsou navíc schopné svůj odpad bez problémů skladovat po velmi dlouhou dobu v meziskladech přímo v areálu.
Největším producentem nebezpečného radioaktivního odpadu je s velkým náskokem zdravotnictví.
Dráždí mne, když se problém radioaktivního odpadu z elektráren účelově zveličuje.
Odpovědět
To co se do ní dostalo z ovzduší v důsledku havárií JE, je jen zlomeček toho, co do ovduší vypšoukaly zkoušky jaderných zbraní - jenže o těch se jaksi nemluví...
Jinak co se týče skutečného odpadu z JE, je ho vlastně tak směšně málo, že mi připadají jako úplná pitomost přemrštěné požadavky na budování úložišť a jejich parametry.
Pokud to nevíte: Z jaderných elektráren pochází jen necelá pětina (!) odpadu, který je natolik aktivní, že je nebezpečný a vyžaduje zvláštní zacházení. Jaderné elektrárny jsou navíc schopné svůj odpad bez problémů skladovat po velmi dlouhou dobu v meziskladech přímo v areálu.
Největším producentem nebezpečného radioaktivního odpadu je s velkým náskokem zdravotnictví.
Dráždí mne, když se problém radioaktivního odpadu z elektráren účelově zveličuje.
MZ
Miloš Zahradník
30.10.2022 20:50Se zajmem jsem ted nakoukl do obsahle diskuse vyse:) A pridam - nejen politicky motivovany dodatek. Popiste nekdo, jak vypada nejen z hlediska obsahu uhliku vertikalni prurez (1 -2 metry do hloubky) ukrajinske cernozeme. Kde se nachazi ta nejlepsi? Na jihu ve stepni oblasti? Jak moc
se lisi treba od cernozebe nekde u Vsetat nebo v jihomoravskem uvalu?
Odpovědět
se lisi treba od cernozebe nekde u Vsetat nebo v jihomoravskem uvalu?
JO
Jarka O.
31.10.2022 16:17 Reaguje na Miloš ZahradníkV ČR je tloušťka humusového horizontu cernozemí 40-60 cm, v madarské pustě, ve východoevropské nížině mají nebo měly ty humusové profily hloubku 1,5 až 3 m. Ukrajinské černozemě plati za nejkvalitnejší půdy světa. Ale já tam nikdy nebyla:).
Ve střední Evropě jsou to relikty mnohem teplejšího a suššího klimatu, které stále panuje v JV Evropě. To jsou podmínky pro vznik cernozemí, a stepní trávy, lesostepi, doubravy. Jestli vznikaly z nadzemní nebo podzemní části rostliny, nebo třeba z obou :-), je zde věcí víry. Tak bych se toho klimatu nebála. V Rusku pedologie byla a je zřejmě na vysoké úrovni, protože spousta pojmů z ruštiny pochází, tak se Vám určitě podaří najít zajímavé odkazy v ruštině, česká viki je na slovo skoupá. Zkuste na viki odkaz půda a tam máte půdní profily. Nebo vychodoevropská nížina, pleistocén, černosol, geografie Ukrajiny, geografie Sov. Sv., a spraš. A pak se proklikáte na další odkazy.
Odpovědět
Ve střední Evropě jsou to relikty mnohem teplejšího a suššího klimatu, které stále panuje v JV Evropě. To jsou podmínky pro vznik cernozemí, a stepní trávy, lesostepi, doubravy. Jestli vznikaly z nadzemní nebo podzemní části rostliny, nebo třeba z obou :-), je zde věcí víry. Tak bych se toho klimatu nebála. V Rusku pedologie byla a je zřejmě na vysoké úrovni, protože spousta pojmů z ruštiny pochází, tak se Vám určitě podaří najít zajímavé odkazy v ruštině, česká viki je na slovo skoupá. Zkuste na viki odkaz půda a tam máte půdní profily. Nebo vychodoevropská nížina, pleistocén, černosol, geografie Ukrajiny, geografie Sov. Sv., a spraš. A pak se proklikáte na další odkazy.
MZ
Miloš Zahradník
31.10.2022 19:13 Reaguje na Jarka O.Dik, uz ty pocatecni informace jsou pro mne zajimave a uzitecne. Vcetne te informace, ze od skonceni posledni ledove doby bylo u nas ocividne leckdy tepleji a suseji, nez dnes. To asi alarmiste neradi slys/ctou :)
Ja si tu a tam neco precetl treba o Cernem mori. Dnes to more preteka do Stredozemniho (tedy ten svrchni proud v Bosporu je silnejsi nez spodni) ale bylo obdobi zrejme i v posledni ledove dobe kdy to more bylo napul vyschle a preliv ze svetoveho oceanu pri tani ledovcu tam mel katastroficky prubeh (jak popisuje jiz Bible) To je zajimava predstava: Alpy pokryte az k Mnichovu ledovcem
a presto Dunaj mel mnohem mene vody, nez dnes. A takovy Dnepr uz zrejme byl polovyschly. Jasne, ted mluvim o pocasi v ledove dobe a cernozeme jsou novejsiho data. Nebo existuji i cernozeme puvodem z minule meziledove doby?
Vubec, polovyschle Cerne more je velmi zajimavym objektem i geomorfologicky a z aktualniho pohledu. Podivame li se na ta dnes zatopena hluboka koryta rek a potoku napr. i v Sevastopolu, ale hlavne v rovine mezi Odesou a Chersonem. Ruzne ty Inguly/Inhuly a Inhulce se zatopenymi spodnimi castmi jejich strzi (strz je ukrajinsky Jar)...
Odpovědět
Ja si tu a tam neco precetl treba o Cernem mori. Dnes to more preteka do Stredozemniho (tedy ten svrchni proud v Bosporu je silnejsi nez spodni) ale bylo obdobi zrejme i v posledni ledove dobe kdy to more bylo napul vyschle a preliv ze svetoveho oceanu pri tani ledovcu tam mel katastroficky prubeh (jak popisuje jiz Bible) To je zajimava predstava: Alpy pokryte az k Mnichovu ledovcem
a presto Dunaj mel mnohem mene vody, nez dnes. A takovy Dnepr uz zrejme byl polovyschly. Jasne, ted mluvim o pocasi v ledove dobe a cernozeme jsou novejsiho data. Nebo existuji i cernozeme puvodem z minule meziledove doby?
Vubec, polovyschle Cerne more je velmi zajimavym objektem i geomorfologicky a z aktualniho pohledu. Podivame li se na ta dnes zatopena hluboka koryta rek a potoku napr. i v Sevastopolu, ale hlavne v rovine mezi Odesou a Chersonem. Ruzne ty Inguly/Inhuly a Inhulce se zatopenymi spodnimi castmi jejich strzi (strz je ukrajinsky Jar)...
JO
Jarka O.
1.11.2022 08:34 Reaguje na Miloš ZahradníkPoslední doba ledová bylo období suchého klimatu, jižně od alpského zaledneni panovalo stepní klima a vegetace. Sladká voda se drzela v ledovci, I proto poklesy hladin. Krajina, např. Bavorsko, predhůří Alp, koryto Dunaje, je formované morénou a pohyby ledu a vod pod ledem. Území bez zaledneni byla formována větrnou erozí, tak vznikaly spraše kdoví jak dlouho, vodní erozí koryta řek méně odolným horninami, v trhlinách ze starších dob. Rozdíly hladin mezi moři byly jiné než dnes.. to jste nakousl široké téma. Přečtěte si o posledním zalednění, bude Vás to bavit, nebo o geomorfologii.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.11.2022 19:30 Reaguje na Jarka O.Vnimam, ze to je siroke tema a predstava nevelkeho Dunaje pod ohromnou masou ledu je hodne nezvykla. O kolik byly v posledni ledove dobe teploty nizsi nez dnes? Kouknu li na krkonosske a sumavske moreny o vic jak cca 8 stupnu to asi nebylo. Nejvetsi zahadou - geologickou - pro mne je ale Bospor. Kdyz kouknu na clanky, nevypadajici jako uplne fantasmagorie jak vyvysene Cerne more spojene s Kaspikem a Aralskym "morem" tvori obrovskou vnitrozemskou vodni plochu zaroven s polovyschlym
Stredozemnim morem tak kroutim hlavou. Cili dotaz - kde tohle je nejak konsistentne popsano, hodne clanku/publikaci na netu na tohle tema vypada az neverohodne divoce. Byt to je pry podlozeno podrobnym zkoumanim ulozenin toho davneho more/jezera sahajiciho od Kazachstanu az po Karpaty. Vlastne ani podrobnejsi popis vyvoje Bosporu jsem nikde nevidel, Gibraltar je sice taky zajimavy ale tamni zmeny konfigurace dna - to je tusim podstatne starsi historie. Na druhe strane jsem si vedom ze hodne informaci o vyvoji klimatu v polednove dobe je znamo jiz hodne dlouho od dob, kdy Vojen Lozek podrobne zkoumal mekkyse ve sprasich a dalsich hlinach
Odpovědět
Stredozemnim morem tak kroutim hlavou. Cili dotaz - kde tohle je nejak konsistentne popsano, hodne clanku/publikaci na netu na tohle tema vypada az neverohodne divoce. Byt to je pry podlozeno podrobnym zkoumanim ulozenin toho davneho more/jezera sahajiciho od Kazachstanu az po Karpaty. Vlastne ani podrobnejsi popis vyvoje Bosporu jsem nikde nevidel, Gibraltar je sice taky zajimavy ale tamni zmeny konfigurace dna - to je tusim podstatne starsi historie. Na druhe strane jsem si vedom ze hodne informaci o vyvoji klimatu v polednove dobe je znamo jiz hodne dlouho od dob, kdy Vojen Lozek podrobne zkoumal mekkyse ve sprasich a dalsich hlinach
JO
Jarka O.
2.11.2022 13:14 Reaguje na Miloš ZahradníkMožná mluvíte ale o starší situaci. Aralské jezero bylo napájené ledovci a když ustoupil, zásobování vodou toho území ustalo. V poslední době ledové se udává rozdíl 10 st. oproti dnešním teplotám, hladina moří a oceánu ustoupila o 130-150 m, Bospor byl suchý, řeky také, Cerné moře bylo polovyschlé, dokazují to prý erozní rýhy. To samé v předchozí d.ledové Středozemní moře, bylo polovyschlé, protoze nebyl přítok přes Gibraltar. Zároven výpar z něj byl vyšší, neb na jihu Evropy bylo mírné klima. Hypotézy o potopách světa jsou.Nejsem expert, na viki možná najdete v odkazech literaturu, když zadáte geologie Bosporu apod., určitě něco bude v ruštině. Jestli jsou to nové články, nevím. Musela bych hledat.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.11.2022 23:02 Reaguje na Jarka O.Ja jsem prave o tom Bosporu nic moc podrobneho nenasel - minim tedy tu jeho geologickou historii, jeho lidska historie je nemene zajimava... :) Historie zmen hladiny Mediteranu ale i Cerneho more vypada opravdu divoce, proti tomu nejaka klimaticka zmena 20/21 stoleti je nudna malickost. (To je podle mne duvod male popularizace techto davnych pozoruhodnych jevu - ukazuji
ze zijeme v klimaticky skoro nejklidnejsi a nejnudnejsi dobe - ve srovnani s tim, co se leckdy delo v poslednim milionu ale i v poslednich 16 000 let. P.S. Ja jsem na mnohe ty ruske clanky koukal - a kroutil hlavou :)
Odpovědět
ze zijeme v klimaticky skoro nejklidnejsi a nejnudnejsi dobe - ve srovnani s tim, co se leckdy delo v poslednim milionu ale i v poslednich 16 000 let. P.S. Ja jsem na mnohe ty ruske clanky koukal - a kroutil hlavou :)
JO
Jarka O.
3.11.2022 13:11 Reaguje na Miloš ZahradníkTa geologická vysvětlení na základě nálezů často působí jako pohádky. Zajímavé jsou příběhy o potopách světa, protože ty v souvislosti s rozdíly hladin moří a oceánu, tání ledů v různých územích, probíhaly o 10 000 a více let dříve než někdo sepsal např. bibli. Já kroutím hlavou nad českou vikipedií a je to smutné. Najděte si odkazy v jiné řeči. Samozřejmě klimazměny probíhaly, jinak by to byla nuda. Když se podíváte na dobu trvání poslední d. ledové 115.000 do 11.700 let, tak to byla dlouhá perioda se stadiály a interstadiály, kdy ústupy hladin, nárusty ledu a změny teplot byly postupné, dlouhodobé a různorodé podle území. My žijeme v interglaciálu, 20. století se udává jako výrazně klidné bez klimatických extrémů, a poplach z CO2 no comment. Koukněte sem: https://cs.wikipedia.org/wiki/Doggerland
https://en.wikipedia.org/wiki/Eemian
https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_glaciation
Odpovědět
https://en.wikipedia.org/wiki/Eemian
https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_glaciation
MJ
Marcela Jezberová
31.10.2022 14:13Regenerativní zemědělství, jak ho autor prezentuje, je taková krásná vymývárna mozků. Snížením mechanického a "chemického" narušování půdy a návratem k "přirozené" úrodnosti se dostaneme do situace, kdy z jednoho hektaru půdy nebudete mít průměrných 6 t zrna z ha, ale "přirozených" 2,5 t/ha. Kravky nám budou dojit také "přirozených" 3500 l/laktaci, protože nebudou mít z čeho nadojit více. Podívejte se na výnosy českého zemědělství ze třicátých let minulého století - to bylo zemědělství "přirozené" přesně podle představ takových naivků, jako je autor článku ( a ó hrůzo, asi 15% zemědělské půdy se využívalo na produkci energetických plodin, což byla krmiva pro koně. Koně totiž byli základní zdrojem tažné síly). Když obhospodařujete půdu za účelem produkovat plodiny, tedy z ní něco odvážet, není možné uhlík do půdy jen ukládat. Jediný rozumný a udržitelný způsob, jak zvýšit ukládání uhlíku, je hnojení statkovými a organickými hnojivy. Pokud ale chcete opravdu masivně ukládat, třeba proto, abyste si na "uhlíkových odpustcích" vydělali, máte ve skutečnosti jen dvě možnosti: zatravnit ornou půdu a nepást a posléze zalesnit. Ohánět se tím, že zemědělec ukládáním uhlíku zneutralizuje uhlík emitovaný průmyslovou výrobou, pokládám za naprostou blbost. Tolik uhlíku není zemědělství schopné uložit a už vůbec ne takovou rychlostí, jakou se uhlík vlivem průmyslu uvolňuje.
Pátrala jsem, co je to regenerativní/uhlíkové zemědělství, ale jediné, co jsem se dozvěděla, jsou domněnky ekologických aktivistů, ambiciózní plány evropských úředníků a informace VURV, že k uhlíkovému zemědělství není nic, čeho by se zemědělec mohl chytit. Nejsou studie, metodiky, technologie, postupy. Dokonce snad není ani žádná certifikovaná analytická metoda, kterou by bylo možné věrohodně stanovit, jestli zemědělec uhlík v určité míře oproti předchozímu roku uložil, nebo ne. Celé to zase budí dojem, že snahou je maximálně utlumit hospodaření na půdě a výrobu potravin, abychom byli ještě "čistší" a ještě "zelenější". No nic, všeho do času. Uhlí bylo ještě loni na podzim sprosté slovo a dnes se skoro platí zlatem. A to stačila jen představa, že bude EU pár měsíců klepat kosu. Snad k vystřízlivění z příliš ambiciózních zemědělských utlumovacích plánů bude stačit jen představa hladu.
Odpovědět
Pátrala jsem, co je to regenerativní/uhlíkové zemědělství, ale jediné, co jsem se dozvěděla, jsou domněnky ekologických aktivistů, ambiciózní plány evropských úředníků a informace VURV, že k uhlíkovému zemědělství není nic, čeho by se zemědělec mohl chytit. Nejsou studie, metodiky, technologie, postupy. Dokonce snad není ani žádná certifikovaná analytická metoda, kterou by bylo možné věrohodně stanovit, jestli zemědělec uhlík v určité míře oproti předchozímu roku uložil, nebo ne. Celé to zase budí dojem, že snahou je maximálně utlumit hospodaření na půdě a výrobu potravin, abychom byli ještě "čistší" a ještě "zelenější". No nic, všeho do času. Uhlí bylo ještě loni na podzim sprosté slovo a dnes se skoro platí zlatem. A to stačila jen představa, že bude EU pár měsíců klepat kosu. Snad k vystřízlivění z příliš ambiciózních zemědělských utlumovacích plánů bude stačit jen představa hladu.
SV
Slavomil Vinkler
31.10.2022 15:36 Reaguje na Marcela JezberováNo nahoře je uveden u Jan Matěna29.10.2022 17:54 několik prezentací co to je. Vypadá to krásně PR zejména pro banky, IT atd. Ve skutečnosti tomu ale nějak chybí jedno-jednoznačné měření, kolik CO2 vlastně zemědělec uložil.
Odpovědět
JH
JH
31.10.2022 16:10 Reaguje na Marcela JezberováMyšlenka uhlíkového zemědělství opravdu trochu působí jako přehnaný optimismus. Ukládat uhlík v půdě není úplně jednoduché a jednoduché není ani ověřit, jestli to funguje a uhlík se opravdu ukládá. Ale tvrdit, že kvůli tomu budeme hladovět je trochu unáhlené. O trvalý pokryv půdy a omezené zpracování se snaží i někteří konvenční zemědělci a v principu to nikomu nebrání sklízet. A v zásadě má regenerativní zemědělství snahu řešit problémy současného konvenčního zemědělství, jako je spotřeba nafty, drahá hnojiva, eroze utužení půdy atd. Jestli to bude fungovat, je samozřejmě otázka, ale stejně tak je otázka, jak dlouho nám vydrží zemědělství ve stávající podobě. Stejně všichni zemědělci pláčou, že nemají půdu čím organickým nakrmit, tihle to aspoň zkoušejí vyřešit.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
31.10.2022 19:17 Reaguje na JH1* A podobny komentar by se asi dal uplatnit pro lecktera jina konkretni temata z oblasti (nejen) zemedelske vedy, techniky, ideologie a propagandy - jako je celkove ten slavny "Green deal" "klimaticka zmena" apod.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
31.10.2022 19:18 Reaguje na Miloš ZahradníkJen upresnuji, byla to u mne reakce na MJ :)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.11.2022 15:17 Reaguje na Miloš ZahradníkProboha, jak můžete dávat Green deal a klimatickou změnu do jednoho pytle?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.11.2022 19:39 Reaguje na Jiří SvobodaKlimaticka zmena probiha (aniz existuje solidni vedecke pochopeni proc je tomu tak, to ze je neco
objektem medialni temer celosvetove hysterie jeste
nijak nedokazuje vedeckou hodnotu udajneho "porozumeni tomu jevu) no a Green deal na to reague. Na minulych cca milion klimatickych zmen v posledni miliarde let nikdo nereagoval, nebot Homo Sapiens na to nemel jste patricne (hlavne medialni) prostredky Dnesni spolecnost na tu zmenu reaguje zhruba podobne, s analogickym porozumenim podstater jevu a analogickymi (v ramci aktualni civilizacni urovne s jejim vyberem donucovacich propstredku a trestu) tresty pro viniky jako ve stredoveku reagovali na jevy pripisovane carodejnictvi. Tak proc bych nedal obe ta hesla do jednoho pytle? :)
Odpovědět
objektem medialni temer celosvetove hysterie jeste
nijak nedokazuje vedeckou hodnotu udajneho "porozumeni tomu jevu) no a Green deal na to reague. Na minulych cca milion klimatickych zmen v posledni miliarde let nikdo nereagoval, nebot Homo Sapiens na to nemel jste patricne (hlavne medialni) prostredky Dnesni spolecnost na tu zmenu reaguje zhruba podobne, s analogickym porozumenim podstater jevu a analogickymi (v ramci aktualni civilizacni urovne s jejim vyberem donucovacich propstredku a trestu) tresty pro viniky jako ve stredoveku reagovali na jevy pripisovane carodejnictvi. Tak proc bych nedal obe ta hesla do jednoho pytle? :)
PE
Petr Eliáš
2.11.2022 09:10 Reaguje na Miloš ZahradníkVysvětlení existuje. To, že mu nevěříte nebo tomu nerozumíte, už je váš problém. ;)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.11.2022 07:12 Reaguje na JHNáprava současného českého zemědělství nevyžaduje tyto, mírně řečeno, pomatené cesty. Náprava nespočívá v zavádění inovativních opatření, ale především v politické vůli a narovnání vztahů s EU, což zásadně chybí a tím pádem na polích chybí víceleté pícniny, hnůj a celkově pestré osevní postupy.
Nikdo nemusí mít péči o to, že by zemědělci nevěděli, jak se co má dělat, a tahat k nám postupy, které možná fungují v Holandsku a Německu. To by si totiž také museli s sebou přivézt jejich typy půd, které jsou diametrálně odlišné od našich. Co funguje tam, nefunguje u nás, mám to vše za sebou a moc dobře se pamatuji na veletoče ohledně zpracování půdy.
Nakonec tiše přiznali, že nejlepší je to, co se zde dělalo předtím.
To není žádné staromilství, ale vyzkoušené věci.
Odpovědět
Nikdo nemusí mít péči o to, že by zemědělci nevěděli, jak se co má dělat, a tahat k nám postupy, které možná fungují v Holandsku a Německu. To by si totiž také museli s sebou přivézt jejich typy půd, které jsou diametrálně odlišné od našich. Co funguje tam, nefunguje u nás, mám to vše za sebou a moc dobře se pamatuji na veletoče ohledně zpracování půdy.
Nakonec tiše přiznali, že nejlepší je to, co se zde dělalo předtím.
To není žádné staromilství, ale vyzkoušené věci.
JH
JH
1.11.2022 07:32 Reaguje na pavel peregrinJá nevím, jestli zrovna regenerativní zemědělství je cestou k nápravě, ale nemůžete to vědět ani vy. Nějakou logiku to má a nedá se dopředu říct, že je to pomatená cesta. A bez nějakých inovací se zemědělství neobejde, plácat se po zádech, jak to děláme 300 let dobře a čekat na nějakou vyšší vůli nepřinese nápravu českého zemědělství zcela určitě.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.11.2022 10:07 Reaguje na JHVzhledem k tomu, že v zemědělství se pohybuji celý život, nějaký odhad mám. A věřte, že inovativní postupy nezatracuji, jenže z deseti jich je vždy užitečných tak jeden. Týká se to především techniky a třeba šlechtění, viz. revoluce v pěstování cukrové řepy. Ale co se týká agrotechniky, tak tam to neplatí, alespoň vždy to, co bylo vydáváno za průlomovou cestu, se neosvědčilo.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.11.2022 22:18 Reaguje na JHTak za 300 let se zemědělství změnilo několikrát.
jen já pamatuji za svých skoro 60 let kdysi ještě zemědělství už s velkými stroji, ale bez pesticidů, jenom s mechanickým ničením plevelů, potom první hrubé a dost toxické pesticidy. Potom ty výrazně jemnější a selektivnější a šetrnější, třeba selektivní herbicidy a rozvoj chemizace, kdy se kultuty ošetřují až desítkami různých postřiků. A nakonec potom rozvoj přesných strojů, třeba přesných secích strojů, které umožní doslova na celém poli nasít kulturu přesně stejně hustě a optimálně tím využít celé pole až po posledních 10 centimetrů okraje pole na produkci.
A každá z těchto změn se na poli a na produkci potravin nějak projevila.
Odpovědět
jen já pamatuji za svých skoro 60 let kdysi ještě zemědělství už s velkými stroji, ale bez pesticidů, jenom s mechanickým ničením plevelů, potom první hrubé a dost toxické pesticidy. Potom ty výrazně jemnější a selektivnější a šetrnější, třeba selektivní herbicidy a rozvoj chemizace, kdy se kultuty ošetřují až desítkami různých postřiků. A nakonec potom rozvoj přesných strojů, třeba přesných secích strojů, které umožní doslova na celém poli nasít kulturu přesně stejně hustě a optimálně tím využít celé pole až po posledních 10 centimetrů okraje pole na produkci.
A každá z těchto změn se na poli a na produkci potravin nějak projevila.
MJ
Marcela Jezberová
1.11.2022 13:21 Reaguje na JHVšichni zemědělci řeší přísun organiky do půdy. Kdo nemá hnůj, shání kejdu, zapravuje slámu, meziplodiny, používá "zlepšující půdní přípravky", jen to dělají bez toho humbuku kolem. A jestli si myslíte, že omezené zpracování půdy a trvalý pokryv je univerzální lék na zlepšení půdní struktury a ozdravení půdy, tak potřebujete ještě v té zemědělské praxi pár let zůstat. Každá technologie má své klady, ale i zápory. Při omezeném zpracování půdy také potřebujete aspoň jednou za čas podrývák a pesticidy jsou vaši nejlepší spojenci. Uhlíkové zemědělství je systém odpustků. Nic neřeší, problém zůstává, ale pár lidí si bude myslet, že si koupili uhlíkovou neutralitu.
Odpovědět
JH
JH
1.11.2022 13:36 Reaguje na Marcela JezberováVšichni zemědělci možná řeší přísun organiky do půdy, ale je otázka, jak se jim to reálně daří. O ničem si nemyslím, že je to univerzální lék, ale taky si nemyslím, že lidé, kteří to zkoušejí trochu jinak jsou blbí. Něco jiného je samotné uhlíkové zemědělství, tomu ani já úplně nevěřím.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
1.11.2022 22:53Jsem chovatelem masného skotu,letos na schůzi svazu byla o tomzo přednáška.Vpodstatě dost chovatelů co pasou jsou blízko .Tan kdo pase až na holiny má k tomu velmi daleko.Bohužel naholo pase dost velkých zemědělských baronů. raději nebudu pokračovat dále. Josef Valenta
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.11.2022 08:02 Reaguje na Josef ValentaVznik černozemí je historicky svázán s existencí "Mamutí" stepi. Ta tvořily traviny -podobné africkým savanám spásané stády zvěře, (dobytka) a udržované bezlesí mamuty později pastevci. Dostatečný travní pokryv, vhodně spásaný, tvoří černozem. Uhlík v půdě generují hlavně kořeny, jen trochu trus. To dává jakýsi smysl, že udržování pastviny nebo bezorební systém s množstvím meziplodin a plodin může vnášet kořeny uhlík do půdy. Nicméně to není samospasitelná zázračná metoda. Pokud by se za to mělo platit, je třeba vyvinout vhodné objektivní metody měření.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.11.2022 22:31 Reaguje na Slavomil VinklerPodle mne je vznik černozemí dán tím, že za ty tisíciletí, pokud to nějaké zvíře spásávalo, vždy bylo těch zvířat tak málo, že tam byla výrazná nadprodukce nadzemní biomasy a až potom i produkce podzemní. Protože nadzemní biomasa tráv odumírá vždy po produkci semen nebo během zimy a na suché stepi letním suchem. A na jaře se růstem znova obnovuje. Zatímco podzemní biomasa kořenů v půdě zůstává relativně stálá. Černé humusoidní látky vzniklé rozkladem nadzemní biomasy tak byly buď během tisíciletí zapravovány hluboko do půdy . Nebo během tisíciletí půda pomalu rostla tím, jak byla větrem přinášena spraš a zachycována v porostu travin a současně s tou spraší se ukládaly černé humusovité látky vzniklé rozpadem nadzemních částí travin. Obohacení černozemě z kořenů byl pak jen doplněk.
Odpovědět
JH
JH
3.11.2022 07:23 Reaguje na Radim PolášekNadzemní biomasa je hlavně zdrojem živin, biomasa podzemní má mnohem větší šanci, že z ní v půdě zůstane nějaká stabilní organická hmota. A nevím, jak jste přišel na to, že biomasa kořenů je stálá - i kořeny se musí obnovovat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.11.2022 18:44 Reaguje na Radim PolášekNadzemní hmotu trochu zatáhly žížaly, ale pokud bylo nadzemní hmoty moc a nebyla spasena přišel požár. Humus stepi dělají skutečně hlavně kořeny.
Odpovědět
