Vlastimil Pavlíček: Tento rok musí být pro vodík rokem činů
Pro nás, největšího světového výrobce a dodavatele vodíku, je to výzva. Máme více než 60 let zkušeností s výrobou a bezpečnou distribucí vodíku po celém světě a podíleli jsme se na více než 250 projektech čerpacích vodíkových stanic 20 zemích. Na základě těchto globálních zkušeností a znalostí jsme si pro tento rok stanovili tři hlavní oblasti vodíkového řetězce, na které se zaměříme. Na dodávky, infrastrukturu a podporu státu.
Dodávky vodíku
Začněme dodávkami. Celosvětově čelíme nedostatku a nestabilitě dodávek energie. V Evropě se to projevuje obzvláště silně, a proto plány jako RepowerEU nebo Evropská strategie pro zelený vodík stanovují vysoké cíle pro domácí výrobu i dovoz zeleného vodíku. Konkrétně ambicí RepowerEU je vyrábět 10 milionů tun zeleného vodíku ročně a zároveň stejné množství dovážet. Tyto dva zdroje vodíku by neměly být vnímány jako konkurenční – jeden doplňuje druhý a zajišťuje spolehlivost dodávek.
Aby byl trh s vodíkem skutečně životaschopný, musí být dodávky vodíku bezpečné a spolehlivé. Do této oblasti investujeme značné prostředky a k dnešnímu dni plánujeme poskytnout nejméně 15 miliard dolarů na megaprojekty výroby vodíku z obnovitelné energie. Díky těmto projektům budeme schopni během příštích čtyř let dodávat na trh denně více než 3 000 tun obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku, což by stačilo na provoz 100 000 nákladních vozidel a autobusů.
Zvláště významný je náš společný projekt s firmami Neom a Acwa Power v Saúdské Arábii, kde 4 GW elektrické energie ze solárních a větrných zdrojů vyrobí obnovitelný vodík, který bude dopravován do terminálů po celém světě. Například do terminálu v Imminghamu ve Velké Británii, který budujeme ve spolupráci s Associated British Ports. Nebo do Rotterdamu v Nizozemsku, který postavíme ve spojení s Gunvor Petroleum. Tyto terminály mohou skladovat velké množství dovezené obnovitelné energie ve formě zeleného čpavku a doplnit tak nedostatečnou domácí výrobu. Tím budeme mít zelený vodík kdykoliv k dispozici, bez ohledu na aktuální podmínky pro jeho místní výrobu z obnovitelných zdrojů.
Vodíková infrastruktura
Zaměření se na dodávky vodíku v tomto roce však nebude stačit. Souběžně s tím musí dojít k vybudování rozsáhlé infrastruktury pro doplňování paliva, která dopraví vodík z centrálních skladů na místa spotřeby. Jak takový dodavatelský řetězec vypadá? Stačí se podívat na dodávky nafty a benzínu, abychom věděli, co potřebujeme – spolehlivou síť čerpacích stanic schopných zásobovat velký počet vozidel. To je to, co umožní rozšířit vodík jako ekologické palivo.K rozvoji infrastruktury samozřejmě nedojde ze dne na den. Ačkoliv vodíkové čerpací stanice přibývají pomalu, na trhu s vodíkovými autobusy jsme v Evropě zaznamenali určitý pokrok. Dobrým příkladem jsou naše čerpací stanice pro vodíkové autobusy v obci Hurth v Německu a pro skupinu Go-Ahead Group poblíž Gatwicku ve Velké Británii. Zvláště povzbudivé je, že druhá jmenovaná stanice zajišťuje provoz dosud největšího nasazení bezemisních autobusů ve Spojeném království. Velkokapacitní veřejně přístupnou čerpací stanici pro nákladní automobily připravujeme také Rotterdamu a další stanici v Tarragoně ve Španělsku.
I v Česku se situace pomalu zlepšuje. Po malé čerpací stanici zprovozněné vloni v průmyslovém areálu ve Vítkovicích byla nyní otevřena veřejná komerční stanice na pražském Barrandově, do které jsme dodali vodík. A několik dalších vodíkových stanic je v procesu příprav. Musíme ovšem hodně přidat, abychom stihli naplnit státní plán čisté mobility, který do roku 2025 počítá s 15 vodíkovými stanicemi.
Než se nám podaří vybudovat dostatečně hustou sít vodíkových stanic, můžeme zejména v depech velkých dopravců rychle instalovat mobilní stanici, jakou jsme použili například pro doplňování paliva do vodíkového vlaku iLint Coradia při jeho demonstračních jízdách po Česku.
Podpora státu
Jakkoliv je navýšení dodávek vodíku a investic do infrastruktury klíčové, nasazení vodíku se neobejde bez vládní podpory. Pokud chceme splnit ambiciózní cíle v oblasti klimatu do roku 2030, musíme stimulovat poptávky po čistých dopravních palivech. Protože chování trhu fosilních paliv se nezmění bez vnějšího zásahu, je nezbytné, aby regulační orgány poskytly silné legislativní nástroje, které umožní bezpečné investice do výroby čistého vodíku a vozidel s nulovými emisemi. To by podle našeho názoru eliminovalo potřebu dotovat výrobu, protože potenciální dodavatelé by měli zajištěné odběratele. Stačí, aby vlády nastavily podmínky podpory i restrikce tak, aby nedocházelo k narušení trhu. Zejména pokud má být subvencována místní výroba, měl by mít nárok na stejnou podporu i dovoz, aby byly zajištěny rovné podmínky.Budeme také potřebovat mnohem robustnější systém certifikace nízkoemisních paliv. Uživatelé si musí být zcela jisti, že zelený vodík uváděný na trh splňuje nejvyšší standardy. Tento systém musí být transparentní, snadno pochopitelný a musí se započítávat do vnitrostátních závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie.
Výzva, která je před námi, je až příliš reálná a cíl pro rok 2023 je jasný – urychlovat energetickou transformaci a plnit vizi plně dekarbonizované těžké dopravy. Protože věříme, že při větší spolupráci mezi vládou, výrobci a provozovateli dopravy může mít nasazení vodíku významný podíl na snížení emisí.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (84)
Jaroslav Řezáč
24.3.2023 06:10Jiří Svoboda
24.3.2023 09:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPan Pavlíček si zjevně myslí, že všichni čekají na H2 systém jako na spasení. Není to pravda!
Tady budeme dělat obrovské pumprštykle, dále budeme vesele topit plynem ve špatně zataplených domech a zbytek světa bude bez zábran emitovat stále více CO2.
Richard Vacek
24.3.2023 07:01Podpora by měla být na úrovni základního výzkumu a vývoje, kde se počítá s tím, že 99% zkoumaných cest nikam nevede.
Miroslav Vinkler
24.3.2023 10:581 kg vodíku z fosilu vyrobíme za 1.5€
1 kg zeleného vodíku vyrobíme za 9 a více € .
Z čehož plyne, že vodíková doprava by musela být dotována enormními částkami z veřejných rozpočtů anebo drastickým navýšením ceny dopravy.
Takže pokud by Vlastimil Pavlíček hrdě sdělil, že zelený vodík je plně konkurenceschopný fosilním palivům , byl by to můj člověk.
Takhle jde o další a zbytečné řeči o skvělé budoucnosti, tedy o ničem.
Pavel Hanzl
25.3.2023 08:40 Reaguje na Miroslav VinklerNáklady na výrobu tzv. zeleného vodíku elektřinou z obnovitelných zdrojů energie agentura odhaduje na 3–8 USD/kg. IEA ovšem očekává, že tyto náklady do roku 2030 poklesnou až na 1,3–3,5 USD/kg. Zelený vodík by se tak v některých případech mohl stát konkurenceschopný vůči modrému vodíku během necelé dekády.
https://oenergetice.cz/vodik/iea-vyrobni-kapacity-obnovitelneho-vodiku-se-rozviji-pomalu
Petr
25.3.2023 15:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.3.2023 17:05 Reaguje na PetrPetr
25.3.2023 17:31 Reaguje na Pavel HanzlKdybyste byl majitelem elektrárny, dával byste něco levně? Odpovídat netřeba, je jasné že ani náhodou. Elektrárnu přece nemáte pro charitu, ale pro zisky, a to maximální. A tím je dané i všude všechno ostatní.
Petr
26.3.2023 05:38 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.3.2023 09:31 Reaguje na PetrJiří Svoboda
26.3.2023 20:23 Reaguje na Pavel HanzlTo jo, ale jak se cena dále vyvíjí dnes?
Další průlom v technologii vůbec nastat nemusí, naopak se mohou kvůli eskalaci poptávky drsně zvýšit ceny surovin.
Pavel Hanzl
26.3.2023 21:45 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
27.3.2023 11:56 Reaguje na Pavel HanzlV čem je ten argument relevantní?
Pavel Hanzl
27.3.2023 21:18 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
28.3.2023 16:56 Reaguje na Pavel Hanzlvaber
25.3.2023 09:03 Reaguje na Miroslav Vinklerproblém je v tom ,že vodík nevyrábíme bez emisí a s bídnou energetickou účinností a když jej vyrábím ze zelené el. energie ,jinde tato energie chybí a musím ji dovyrobit z nezeleného zdroje a takové el.energie musím vyrobit o to víc, jak je bídná efektivita výroby vodíku
Pavel Hanzl
25.3.2023 11:56 Reaguje na vaberVilda Smakal
24.3.2023 23:52Pavel Hanzl
25.3.2023 08:46 Reaguje na Vilda SmakalEmil Novák
25.3.2023 09:26 Reaguje na Pavel HanzlReálně se teď tankuje vodík v Německu za 13,85 €/kg, a to se bavíme o šedém vodíku.
Pavel Hanzl
25.3.2023 11:57 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
25.3.2023 15:08 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.3.2023 20:46 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
25.3.2023 20:48 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.3.2023 20:59 Reaguje na Emil NovákJaroslav Studnička
25.3.2023 21:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.3.2023 16:57 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
26.3.2023 18:38 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.3.2023 19:37 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
26.3.2023 19:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.3.2023 21:46 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
26.3.2023 21:57 Reaguje na Pavel HanzlEvidentně to k ničemu nebude, protože analfabet vašeho formátu to stejně nepochopí.
Pavel Hanzl
25.3.2023 08:54Samozřejmě elektrolyzér by v noci nestál, jako doplnění se hodí několik větřáků.
Emil Novák
25.3.2023 09:20 Reaguje na Pavel Hanzl1) Fraunhoferův institut uvádí energetickou návratnost fotovoltaické elektrárny 1,3 roku a životnost 25-30 let. Recyklace v tom zahrnutá není. Nemůže to tedy logicky být 100× tolik energie ale jen cca 20× tolik energie, a to ještě nepočítám tu recyklaci
2) Vůbec nic to neříká o nákladech, ve kterých nemáte zahrnutý samotný elektrolyzér, což je nákladově podstatně větší položka než samotná elektrárna. Když má fotovoltaická elektrárna využití v našich podmínkách 11 %, je naprostý ekonomický nesmysl párovat nesmírně drahý elektrolyzér s fotovoltaickou elektrárnou. "Několik větřáků" to nijak nevylepší, protože buď byste k nim musel platit "přenosovou soustavu", což nechcete, nebo musíte dimenzovat elektrolyzér na současnou výrobu obou zdrojů a jste tam kde jste byl.
3) Pokud se má ten vodík vyrábět někde jinde, kde jsou podmínky pro občasné zdroje příznivější, zase do hry vstupuje extrémně drahá přeprava vodíku.
Závěr: Na vodík "za naprosto minimálních nákladů" můžete zapomenout.
Pavel Hanzl
25.3.2023 12:12 Reaguje na Emil NovákAd 1) "Haselhuhn již v roce 2015 uvádí, že panely ze sériové produkce vroce 2009 měly EPBT (Energy Pay Back Time) dobu energetické návratnosti v jižní Evropě mezi 0,6 až 1,9 roku, vyprodukovaly při plánované životnosti 20 až 75 násobek energie. Dnes EPBT ve střední Evropě dosahuje u nejlepších technologií 100 násobek vyrobené energie oproti vynaloženým energetickým nákladům, včetně recyklace!"
https://www.email.cz/download/k/RjPiOnuAEzfpmVjCBLsPXBj6kHjqMpMbSeqCDYibihCUBapikHcA0Vtu3bDnemm8Qob1yM4/tz-cfa-28042020-final.pdf
Ad 2) Elektrolyzér bude asi drahá hračka, ale postupem času se bude cena stále snižovat, o vodě a elektrodách jsem už psal.
Párování zdrojů bych nechal na odbornících, já vím, že vy razíte systém "to nejde".
Ad 3) pokud bychom vyráběli vodík ve Španělsku, Portugalsku nebo Itálii, cesta je výrazně kratší, než ropy nebo plynu. Samozřejmě by se syntetika vyráběla na místě.
ad 3 ad 2.
Ale zapomínáte na velmi důležitý aspekt: pokud si odmyslím uhlíkovou stopu, zdroje fosilních paliv vlastní většinou nablblé, nestabilní, nebo přímo nepřáteské státy a tahle brutální plynová krize se může klidně za pár let zase zopakovat.
Pokud byste spočílal škody, které způsobila, musel by být ten vodík zlatý, diamantový, aby vyšel dráž.
Daniel Višňovský
25.3.2023 13:19 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
25.3.2023 15:24 Reaguje na Pavel HanzlAd 2) Výborně, tak až to snižování ceny nastane, pak teprve můžete začít něco psát o "naprosto minimálních nákladech", do té doby ani náhodou. Zatím jsou ty náklady naopak naprosto maximální. Elektrolyzér stojí v podstatě stejně jako jaderná elektrárna o stejném výkonu.
Odborníci říkají to samé co já, že tak jak si to vy malujete to opravdu nejde, odkazů jsem vám už dával několik, úspěšně jste je ignoroval a stále si melete svou.
Ad 3) I přeprava vodíku ze Španělska, Portugalska nebo Itálie bude podstatně dražší než ropa odkudkoliv, to je dáno řádově nižší energetickou hustotou vodíku.
Naopak vy zapomínáte na to, že vaše ničím nepodložené dojmy a zbožná přání o zlatém nebo diamantovém vodíku jsou jako obvykle úplně mimo realitu.
Pavel Hanzl
25.3.2023 20:57 Reaguje na Emil NovákAd 2) to snižování ceny nastane stejně, jak u všeho, co se začalo dělat ve velkém. A klíčové na tom je, že nepotřebujete vůbec žádné suroviny, ani kupovat energii. Pouze technologii. To by mohlo v budoucnosti (tam, kam nevidíte) rozhodnout.
ad 3) píšu o syntetickém palivu, (někdo mi psal že C8H18) a to je tekutina.
Moje dojmy jsou v tom, že jen kvůli nedostatku ruského plynu Evropa vycálovala několik snad biliónů eur.
Jaroslav Studnička
25.3.2023 21:03 Reaguje na Pavel Hanzl"Ad 3) pokud bychom vyráběli vodík ve Španělsku, Portugalsku nebo Itálii, cesta je výrazně kratší, než ropy nebo plynu."
Vy v tom máte zase blázinec :-))).
Pavel Hanzl
25.3.2023 23:09 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
26.3.2023 09:54 Reaguje na Pavel HanzlTvrdil jste v odpovědi na příspěvek Emila Nováka, že píšete o syntetickém palivu. Tak jsem vám doložil, že jste psal o vodíku.
Pavel Hanzl
26.3.2023 16:56 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
26.3.2023 18:50 Reaguje na Pavel HanzlAlespoň tak to bylo, dokud jste nezačal se svými klasickými úhybnými manévry, když vám Emil dokázal, že tu zase blábolíte hlouposti.
Pavel Hanzl
26.3.2023 21:48 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
26.3.2023 21:59 Reaguje na Pavel HanzlAlespoň tak to bylo, dokud jste nezačal se svými klasickými úhybnými manévry, když vám Emil dokázal, že tu zase blábolíte hlouposti.
Emil Novák
25.3.2023 21:15 Reaguje na Pavel HanzlAd 2) Takže například chcete tvrdit, že kdybych chtěl zlevnit zlaté mince, tak pomůže když se začnou vyrábět ve velkém a jejich výroba se třeba zestonásobí? Když tvrdíte že to tak je ve všem? U elektrolyzérů to funguje podobně jako u těch zlatých mincí, jejich cena je daná z velké části přítomností drahých kovů jako platiny nebo iridia, takže samotné "dělání ve velkém" jejich dostupnost a cenu rozhodně nesníží, spíše naopak.
Ad 3) Syntetická paliva jsou samozřejmě ještě podstatně dražší než drahý vodík, už z principu jejich výroby. Takže jsme se od vašeho "za naprosto minimálních nákladů" dostali v podstatě k palivu s nejdražšími myslitelnými náklady.
Pavel Hanzl
25.3.2023 23:21 Reaguje na Emil Novákhttps://www.cefas.cz/tiskove-zpravy/boj-s-koronavirem-se-dostava-do-pozadi-vlada-cr-rozhodla-o-snizeni-irr-o-21-u-historickych-fotovoltaickych-zdroju.html
Emil Novák
25.3.2023 23:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.3.2023 09:35 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.3.2023 11:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.3.2023 17:01 Reaguje na Emil NovákAle pořád semotáme kolem 20 23%účinnosti a životnosti 25 - 30 let tak jako tak.
Emil Novák
26.3.2023 17:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.3.2023 23:23 Reaguje na Emil NovákVy máte naprosto úžasnou schopnost vymyslet, proč to nejde.
Emil Novák
25.3.2023 23:36 Reaguje na Pavel HanzlHanzle, zkuste občas použít to co máte na krku, to o čem vy tu básníte není nic víc než laboratorní pokusy, které mají do průmyslové výroby ještě hodně daleko a bude potřeba spousta času a spousta výzkumu, než a pokud vůbec se to někdy do té průmyslové výroby dostane.
Jsme zase u toho, že vy si někde něco přečtete, půlku nepochopíte, tak si druhou domyslíte a máte hotovo, problém vyřešen. Realita je ale úplně jinde než jsou tyhle vaše vlhké sny.
Pavel Hanzl
26.3.2023 09:40 Reaguje na Emil NovákJaroslav Studnička
26.3.2023 10:01 Reaguje na Pavel HanzlNa druhou stranu tu tvrdíte, že musíme realizovat, protože se za pár let upečeme.
To je jak s přepravou vodíku v plynovodech. Vy máte vyřešeno a není problém. Odborníci to vidí zcela jinak.
Chováte se přesně jak bolševici...
Emil Novák
26.3.2023 11:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.3.2023 08:34 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.3.2023 08:49 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
27.3.2023 09:27 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
25.3.2023 13:18 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
26.3.2023 10:04 Reaguje na Emil NovákTakže spotřebuji pro něho všechnu elektřinu, která je na trhu za nula až do nějaké ekonomicky výhodné ceny, potom budu radši prodávat. Takže si vycucnu tu nejlevnější elektřinu z celého provozu - do jaké úrovni si určím. A neplatím daně a přenosovou síť.
Emil Novák
26.3.2023 12:21 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.3.2023 17:06 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.3.2023 17:13 Reaguje na Pavel HanzlZároveň jste tvrdil, že nad nějakou ekonomicky výhodnou cenu budete radši prodávat, a teď zase tvrdíte že ji budete mít "jen pro lyzér". Takže si ukázkově protiřečíte.
Pavel Hanzl
26.3.2023 19:43 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.3.2023 19:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.3.2023 08:51 Reaguje na Emil NovákKdyž to napojí na lyzér, tento výkon využiju (to je ten proud zalevno) další hranicí je rentabilita lyzéru. Takže se do něj dá výkon třeba do 100 eur. při vyšší ceně je výhodnější ho odstavit a proud prodávat.
Pokud je lyzér prioritou, dám do něho plnou dardu za jakoukoliv cenu a pak mi jede pořád, snad kromě pár dní v roce, kdy fakt nefouká a nesvítí.
Je to prostě jeden ze systémů akumulace čisté elektřiny.
Emil Novák
27.3.2023 09:26 Reaguje na Pavel Hanzl2) Takto popsané chování právě problém s přebytky elektřiny nijak neřeší a naopak ještě zhoršuje, protože při vysoké výrobě zdroje, kdy je elektřina zadarmo a všude jí je moc, sám říkáte, že přebytky budete pouštět do sítě. Zdroj má totiž násobný výkon oproti elektrolyzéru, takže je elektrolyzér nemůže pobrat. A naopak ve chvíli kdy elektřiny dost není, váš zdroj buď taky vůbec nevyrábí, nebo veškerou elektřinu spotřebuje elektrolyzér. Situací kdy je elektřina drahá ale občasný zdroj vyrábí, je jako šafránu, právě proto je drahá, protože zrovna občasné zdroje nevyrábí.
3) Situací kdy "fakt nefouká a nesvítí" fakt není pár dní v roce, je to celkem běžný jev.
Pavel Hanzl
27.3.2023 16:40 Reaguje na Emil Novákad 2) Píšu, že pokud je el. zalevno, dávám do lyzéru, ne naopak. Samozřejmě mi nepobere všechno, tak prodávám jak dycky. Mít těch rumpováků víc, třeba požerou všechno.
Já si tu fakt připadám jak v šaškecu. Vy si děláte jen čurinu, ne?
Emil Novák
27.3.2023 16:48 Reaguje na Pavel HanzlAd 2) Ale když má ten zdroj násobný výkon, tak zjevně spotřebuje elektrolyzér jen malou část toho výkonu, když je zrovna elektřina za levno, vy hlavo!
Pavel Hanzl
27.3.2023 18:53 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.3.2023 19:03 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
25.3.2023 13:16 Reaguje na Pavel HanzlRichard Vacek
25.3.2023 15:06 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.3.2023 17:10 Reaguje na Richard VacekMiroslav Vinkler
26.3.2023 09:11Pokud to porovnáte s náklady na těžbu ropy a její rafinací na další produkty musíte se dostat na n- násobky rozdílů cen jednotky energie vodík / benzín-nafta
Bláboly jak zelený vodík nahdradí fosilní paliva odkazuji z pohledu ekonomie do říše science-fiction , to by naše společnost musela být enormně bohatá, což není.
Kdo nevěří ať se podívá na hodnotu globálního zadlužení / EU/ USA -- a to jsou relativně bohaté státy v porovnání se zbytkem světa.
Místo nesmyslů bychom prostředky měli vkládat do adaptačních opatření a srovnat se s emisemi CO2 zcela jinak.
Pavel Hanzl
26.3.2023 09:50 Reaguje na Miroslav VinklerBláboly, že benzín nahradí koňskou sílu benzín odkazují z pohledu ekonomie do říše science-fiction , to by naše společnost musela být enormně bohatá, což není.
Kdo nevěří ať se podívá na hodnotu globálního zadlužení / Evropa/ USA -- a to jsou relativně bohaté státy v porovnání se zbytkem světa.
Adaptační opatření se musí dělat na plný pecky, ale ten problém nevyřeší. Saharu na naši krajinu adaptovat nemůžete.