Vojtěch Koštíř: Petice proti bílému světlu v Praze

Musíme reagovat na vyjádření SRVO k petici „Chraňme pražskou noc“. Je dobré připomenout, že nejde o ideologii ani odpor k technologiím. Jde o biologické a ekologické dopady spektra nočního osvětlení, které jsou dnes už velmi dobře popsané. V téhle debatě se bohužel pořád obchází jeden klíčový biologický fakt: cirkadiální rytmy živočichů (včetně lidí) se řídí především modrou složkou světla, nikoli jen obecnou „teplotou chromatičnosti“ jako technickým parametrem. Modré světlo má v přírodě jasný denní rytmus –

• v poledne je ho nejvíc,
• ráno a večer, když slunce prochází atmosférou šikmo, je ho nejméně, proto jsou oranžové a červené východy a západy slunce. Právě tato změna spektra je evolučním signálem pro mozek, kde se reguluje vyplavování hormonů (melatonin, kortizol aj.), které řídí spánek, aktivitu, rozmnožování i imunitu.

Z tohoto hlediska byly oranžové sodíkové výbojky paradoxně biologicky relativně šetrné – prakticky neobsahovaly modrou složku, nenarušovaly tolik cirkadiální rytmy a méně lákaly hmyz (ne že by i tak neškodily).

Naopak bílé LED (včetně 3000 K) modrou složku obsahují násobně více– a právě ta je problémem pro hmyz, ptáky, netopýry i lidi.

Nejnápadnější vliv je na noční hmyz. Třeba nočních motýlů je více jak 80 % všech našich druhů motýlů. Noční hmyz orientuje svou aktivitu podle světelných zdrojů. Přirozeně jim slouží k orientaci světlo nebeských těles a umělé zdroje světla je dokonale matou. Zabraňují jejich přirozenému chování.

Hmyz si vybere nejsilnější světelný zdroj a k němu letí. Nebeská tělesa nemění svou polohu, ale bod veřejného osvětlení je velmi blízko a hmyz mate. létá tak v kruzích kolem zdroje až do úplného vyčerpání a smrti. Ráno tak lze najít pod lampami veřejného osvětlení závoje tělíček mrtvého hmyzu. Světelné znečištění je tak jedním z výrazných faktorů negativně působící na biodiverzitu a početnost tolik potřebného hmyzu.

Často se přitom argumentuje normou ČSN 36 0459. Je fér říct dvě důležité věci:

• tato norma není závazná, ale doporučující,
• bílá LED svítidla instalovaná v Praze se pohybují na horní hraně limitů, které norma připouští – tedy na maximu toho, co je ještě považováno za „akceptovatelné“, nikoli šetrné, jak je lživě naznačováno.

Argument, že „už není jiná možnost než bílé LED“, je také lež.

• oranžové (amber) LED se běžně vyrábějí,
• existují i adaptivní svítidla, která se v noci přepínají do oranžového spektra.

Konkrétní příklad: park u Divadla Na Fidlovačce, kde taková světla fungují – THMP tedy velmi dobře ví, kde je pořídit.

Petice „Chraňme pražskou noc“ bude v nejbližší době předána na Magistrát hl. m. Prahy a je stále otevřená k podpisu. Prosíme, připojte svůj podpis, odkaz v komentáři - ověříte se Identitou občana, takže všechny podpisy mají relevanci.

V době, kdy se ve světě i v české politice dějí věci, nad nimiž máme tendenci na vše rezignovat, má smysl nevzdávat se ani těch „malých“, lokálních témat. Naopak - malé úspěchy jsou povzbuzující a zde jde o nakonec o území celé Prahy.

Podpis petice je jednoduchý krok, jak dát najevo, že nám není jedno, jak vypadá noc v našem městě – a že změna je možná i zdola.

Debata tedy není „proti LED“, ale o spektru, biologických dopadech a skutečné odbornosti, která musí zahrnovat lidskou chronobiologii, ekologii a ochranu hmyzu, nejen splnění technické normy.

Norma může být minimum – ale příroda i lidské zdraví potřebují víc než minimum.

Debata je třeba otevřít i dál - je třeba svítit všude a celou noc? Je potřeba instalovat sloupy s osvětlením i tam, kde by stačily nízké osvetlovacíé sloupky? Není tmavá noc krásná a mystická, že by bylo škoda ji z našich životů zcela odstraňovat?

---

reklama

---