ZO ČSOP Rybák Svitavy: Stanovisko k problematice větrných elektráren ve Svitavách a mikroregionu Svitavsko

Vzhledem k překotně se vyvíjející situace ohledně větrných elektráren (dále jen VTE) v našem regionu, považujeme za nutné seznámit veřejnost s některými aspekty této problematiky, kterým, dle našich dosavadních zkušeností, nebyla při řešení této otázky ve Svitavách a mikroregionu Svitavsko dosud věnována řádná pozornost. Vzhledem k tomu, že v pondělí 20. 4. 2026 proběhne mimořádné jednání zastupitelstva města Svitavy, které se bude tohoto tématu týkat, byly níže uvedené body a závěry předány také členům městského zastupitelstva. Nyní se tedy pokusíme nastínit některé základní problémy, které mluví proti těmto zamýšleným aktivitám: V případě, že město Svitavy a další obce našeho mikroregionu umožní instalaci a fungování plánovaných VTE, dojde ke kumulativní výstavbě neregulovatelného množství vyšších desítek těchto dominujících staveb, které při své výšce přesahující 200 m výrazně změní krajinný ráz celé této oblasti (ukázka v příloze 1). V souvislosti s tím by pak bylo nutné počítat s řadou negativních dopadů v ekonomické a podnikatelské sféře (např. snížení ceny nemovitostí). Zároveň by s velkou pravděpodobností došlo ke ztrátě zájmu o bydlení a život v našem regionu. Příklady například z okolí Maletína navíc ukazují na možné zdravotní problémy spojené s VTE.

Výstavba VTE může mít dlouhodobé dopady na rozvoj turismu. Příkladem je aktuálně řešená výstavba VTE u Rohozné, která naruší panorama hradu Svojanov a jeho okolí (příloha 2), což může mít výrazný negativní vliv na turismus v celém našem okrese a zároveň i samotném městě a mikroregionu, kam návštěvníci této památky pravidelně míří.

Při zvažované výšce budou VTE běžně viditelné v rozsahu přesahujícím hranice našeho mikroregionu a v některých případech pravděpodobně též hranice České republiky. To ukazuje příklad plánovaných VTE u Anenské Studánky, která leží v těsné blízkosti severozápadní hranice Svitavska. Vizualizace rozsahu jejich viditelnosti (příloha 3) ukazuje přesah na území Polska, což se s velkou mírou pravděpodobnosti stane též u části VTE, které jsou plánovány v našem regionu.

Některé oblasti označené za akcelerační zóny se nachází na naprosto nevhodných místech. Příkladem je nový návrh Ministerstva místního rozvoje ČR připravený k projednávání na 15. 5. 2026. Ten počítá se vznikem akceleračních zón v oblasti Opatovec – Trstěnice – Chmelík – Květná – Pomezí (příloha 4). Neberete přitom ohled na výskyt lesních porostů, mezi něž patří například les mezi Opatovcem a Kuklí v severní části Brandu, která je dnes Svitaváky hojně využíván jako rekreační zóna. Problematická je také již plánovaná výstavba v blízkosti Hřebečovského hřbetu a chráněných území NPR Rohová a PR Hřebečovský les, kde je zaznamenán výskyt velké části zvláště chráněných živočichů uvedených níže.

Orgány ochrany přírody na úrovni Městského úřadu Svitavy a Pardubického kraje již dříve zamítly pokusy o další výstavbu VTE v této oblasti. Jejich rozhodnutí v případě VTE u obce Dětřichov přitom potvrdil Krajský soud v Hradci Králové, který v roce 2012 zamítl žalobu společnosti S & M CZ s.r.o. (příloha 5). Tato skutečnost, níže uvedené údaje o výskytu vzácných a chráněných organismů a fakt, že se příroda v této oblasti od vydání soudního rozhodnutí ve věci VTE výrazně nezměnila, ukazují na nesmyslnost současných snah a mohou přinést dlouhodobé odborné, ochranářské i právní problémy při pokusech o jejich výstavbu.

Uzavřené smlouvy o výstavbě VTE v katastru některých obcí nepředstavují jistotu jejich stavby a není proto možné je brát v potaz při samotném rozhodování o jejich schválení na území Svitav či jiných obcí.

Z hlediska ochrany ptactva je značná část našeho regionu (včetně míst spadajících do současných akceleračních zón) řazena, dle České společnosti ornitologické, do kategorie středního až extrémního rizika z hlediska citlivosti ptáků na VTE. Samotné Svitavy se nachází prakticky výlučně v nejvyšší kategorii extrémní riziko (příloha 6). To je v souladu s našimi poznatky, které ukazují na hnízdění, migraci či zimování řady ptačích druhů, které jsou řazeny mezi zvláště chráněné (dále jen ZCHD). Jmenovat z těch fungováním VTE velmi ohrožených můžeme například orla mořského, jeřába popelavého, luňáka červeného, orla křiklavého, orlovce říčního či poštolku rudonohou (vše kriticky ohrožené druhy dle zákona 114/1192 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR 395/1992 Sb.). Z dalších na VTE citlivých ZCHD je možné zmínit kupříkladu čápa černého, ostříže lesního, motáka lužního nebo čápa bílého. Dotčeny budou též druhy chráněné evropskou směrnicí Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků. Celkově je tak Svitavy a většinu Svitavska nutné z hlediska ochrany ptactva považovat za pro VTE nevhodné.

Jelikož mezi nejvíce dotčené druhy ptactva patří draví ptáci, kteří se primárně živí polními hlodavci, může instalace VTE hrát negativní roli v zemědělství v případě zvýšené početnosti hraboše polního a dalších, z hlediska pěstování plodin problematických, druhů drobných savců, jejichž populace tito ptáci přirozeně regulují.

Též je třeba zmínit, že značná část mikroregionu Svitavsko a prakticky celý katastr města Svitavy leží, dle údajů České společnosti pro ochranu netopýrů, v místech, kde je výstavba VTE nebezpečná z hlediska ochrany netopýrů (příloha 7). Akcelerační zóny a místa zvažovaná přímo pro výstavbu VTE tuto skutečnost často nerespektují, přestože jde o ZCHD v kategoriích kriticky a silně ohrožení. Jako příklad je možno uvést netopýry velkého, rezavého, večerního, vodního, brvitého, černého či vrápence malého.

Jak píšeme výše, dle našich zkušeností, jsou tyto a řada dalších problémů spojených s VTE přehlíženy a nebyl jim dosud při rozhodování místních samospráv a informování občanů až na výjimky věnován řádný prostor. Proto bychom touto cestou rádi požádali zastupitele města Svitavy i jiných obcí, aby se v rámci oficiálních jednání vyslovili proti pokračování jednání o umístění VTE na Svitavsku, nebo toto rozhodnutí odročili na dobu, kdy oni i obyvatelé mikroregionu budou detailněji informováni o všech pozitivech a negativech VTE v katastru našeho mikroregionu. Zároveň doporučujeme k tomuto tématu vypsat v jednotlivých obcí všeobecné referendum, při němž budou místní občané řádně a vyváženě informováni jak o pozitivech, tak negativech, což se dosud vždy nedělo. K tomuto doporučení nás vede skutečnost, že v tomto případě jde o skutečné výrazné a dlouhodobé narušení přírody a krajiny celého regionu, které přesahuje funkční období jednotlivých městských i obecních samospráv. Dát místním občanům možnost vyjádřit se formou referenda k takovémuto tématu je proto, dle našeho názoru, nutné.

---

reklama

---