Josef Novák: Zvěř a hnutí DUHA

nesouhlas - 18. 1. 2009 - pavel

To co napsal pan Novák je čistá teorie a jakási iluze o tom jak by měly vypadat naše lesy. Pokud nesežene milióny (raději miliardy)korun na dotace mimohospodářských funkcí hospodářských lesů, tak to jsou jen zbytečná slova.

Tak jako on může ukázat pasoucí stádo muflonů a daňků nedaleko zmlazujících se buků z přirozené obnovy, mohu ukázat stovky hektarů zničeného smrkového lesa, ze kterého naše děti nebudou mít korunu užitku - naopak budou dotovat jejich obnovu protože hospodářský výnos z nich nebude žádný - kvalitní kulatina je zničena hnilobou.

Když jsem ještě sloužil (raději jsem z lesa odešel) tak v mém úseku byly právě malé loučky, blízko pole, dostatečné zastoupení listnáčů a navíc babky při ožinování vyráběly letniny, vykupovaly se kaštany, žaludy, někdy i bukvice. Takže pestrá skladba potravy jak pan Novák píše. Jenže i v takovém úživném úseku zmlazení buků totálně ožrané, jedle se nechytaly apod.

Když mi tenkrát přes zalesněnou paseku prošlo stádo jelení zvěře okolo 36 hlav, tak jsme mohli znovu zalesňovat.

Jenže tenkrát cokoliv říci proti devizovým parohům tak to byla téměř sebevražda.

Druhová přeměna lesů takových jak dnes známe začala před stoletími. Ale lesy byly soukromé, zpravidla nějaké šlechty. Ta dbala zejména na dobrý zdravotní stav lesů, vysoká zvěř nikdy nebyla v tak vysokém stavu jako je dnes. Pro svojí potřebu měla zřízené obory, na zimu přezimující obůrky, ale v lese žádná sláva. S ohledem na úživnost lesů, které ještě v první polovině minulého století měly podstatně vyšší zastoupení listnáčů. lesní loučky obhospodařovali hajní pro svoje hospodářská zvířata, koně a taky pro lesní zvěř. Ale dnes kdy se nechá vyrobit seno velkou technikou za poměrně malý peníz na zemědělských pozemcích, nikdo tyto loučky sekat nebude, protože vyžadují značné náklady.

Stačí se podívat jen na dotační tituly z programu péče o krajinu. Sečení velkou technikou cca 3.500,- Kč, sečení ruční mechanizací okolo 15.000,- Kč. A kdo zaplatí tak drahou a navíc fyzicky náročnou výrobu sena?

Dnes naše společnost nerada vyškrabe pár korun na údržbu chráněných území, natož aby ještě dotovala vysokou zvěř, která je silně přemnožena.

Myslím, že prof. Černý z lesnické fakulty v Brně začátkem 90 let min století uváděl, že škody na lesích od vysoké zvěře jsou v ČR asi 3 x vyšší než škody imisemi.

Bydlím na rozhraní zemědělské krajiny a rozsáhlého lesní oblasti, kde podle vypravování otce ještě za německé okupace byli i tetřevi. Pokud otec a jeho generace hajných a myslivců se koncem 20 století dokázali oprostit od velké radosti, že skoro za každým stromem na ně vykukuje jelen, tak přiznali, že za hraběte (můj děda byl taky hajný) v lesích bylo podstatně méně vysoké zvěře, ale v polích hodně drobné. Dokonce jsem od četných starších hajných kteří sloužili u hrabat slyšel, že museli odstřelit i březí laň pokud zjistili, že loupe kůru.

Takže dnešní vlastnící lesů se chovají stejně - chtějí mít z lesa užitek, a ne aby nějaká ozeleněná skupina lidí v kloboucích a puškou na rameni se bavila na jejich účet.

Pokud pan Novák chce něco s lesy dělat, tak první je třeba snížit stav vysoké zvěře na stav který je únosný k jednotlivým honidbám - lokalitám či regionům. Potom výrazně začít měnit druhovou skladbu lesů, následně zajistit dostatek kvalitního krmení, včetně letnin, dužnatých plodů apod. - jinými slovy finanční zdroje které zajistí tuto výrobu, a až potom zas trochu stav zvěře navýšit. Takže ač nerad v této chvíli DUHA a spol., bude mít pravdu, že stav spárkaté zvěře je neúměrně vysoký s ohledem na druhovou skladbu lesů, jejich úživnost a možnosti lesního provozu a mysliveckých sdružení.

Lidi díky minulému režimu dostali volný přístup do lesa (za hrabat u nás se museli požádat hajného o maliny, houby, klest, ...) . Takže lidi z lesa již nedostaneme - mnoho si zvykli.

Čtyřkolky a další stroje dnes kupodivu používají i myslivci a pracovníci lesů. Nicméně těch divokých jezdců je podstatně víc, ale nikdo s nimi nic neudělá. Policie ČR je honit nebude - než přijede, jezdci jsou pryč, lesní, myslivecká či jiná stráž je pro srandu, nikdo jí nerespektuje a nemá žádnou pravomoc tyto jezdce zastavit, zjistit (většina má skrytý čísla). A vsadím se, že počet čtyřkolek v našich lesích bude po vítězství Macháčka v Dakaru na čtyřkolce ještě vyšší.

Za současného stavu lesů je spárkaté zvěře mnoho, na přeměnu lesů je potřeba čas a peníze. Takže buď se zvedne cena dřeva (výrobků z něj) aby se dotovala strava spárkaté a nebo s ohledem na ekonomické možnosti společnosti spárkatou zvěř potlačíme a zároveň budeme zlepšovat kvalitu lesa i pro mimohospodářské funkce.