https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/bbc-sydney-se-potyka-s-kacenim-stromu-kvuli-vyhledu-na-pristav
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sydney se potýká s kácením stromů kvůli výhledu na přístav

15.5.2024 11:47 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na nejbohatších a nejzelenějších předměstích australského Sydney se množí případy kácení či jiných způsobů likvidace stromů. Podle ochránců přírody je zpravidla cílem otevřít výhled na přístav, což razantně zvýší cenu nemovitostí, píše zpravodajský server BBC News.
 
V únoru obyvatele oblasti kolem pláže Balmoral Beach šokoval případ, kdy neznámý člověk maskovaný černou kapucou navrtal devět více než stoletých fíkovníků a napustil je jedem. Jeden z místních lidí si dotyčného všiml, zahnal ho a incident nahlásil na policii. Úřady otvory navrtané do stromů vymyly a fíkovníkům podaly první pomoc v podobě prostředků povzbuzujících růst. Starostka čtvrti Carolyn Corriganová BBC řekla, že po týdnech napjatého čekání je nyní mírně optimistická a věří, že by stromy mohly přežít.

Za uplynulý rok bylo podle australského listu The Sydney Morning Herald nahlášeno více než 1000 případů poškození nebo likvidace stromů v oblasti největšího australského města. Nejbrutálnějším z nich bylo rozsáhlé kácení v Castle Cove.

Tato pohádkově krásná lokalita leží pouhých deset kilometrů od centra města. Obyvatelům tam nad hlavou poletují mořští orli, na trávnících před domy se pasou klokani a jeden z místních lidí BBC řekl, že ze svého balkonu dokonce zahlédl velrybu.

Loni v červenci ale dvojice turistů zaslechla hluboko v přírodní rezervaci, která se prostírá v příkrém svahu mezi přepychovými vilami a pobřežím, zvuk motorové pily. Pár se obrátil na úřady, které po několika týdnech odhalily rozsah zkázy. Zahubeno bylo na 265 stromů a dalších rostlin na ploše rovnající se rozlohou 14 tenisovým kurtům. Některé stromy byly poraženy, jiné navrtány a otráveny. Chemikálie byly použity v takovém rozsahu, že se úřady původně obávaly zamoření přístavu a úhynu mořských živočichů.

Pachatelé po sobě zanechali minimum důkazů - zelené rukavice, lahvičku od herbicidu a starou ceduli s varováním před vandalským ničením stromů, která byla očividně vytažena ze země a hozena ze svahu.

"Jedná se o nevyčíslitelnou ztrátu," uvedla Tanya Tayolorová, starostka předměstské obce Willoughby, jejíž je Castle Cove součástí. "Ten strom před námi je 100 let starý a 20 metrů vysoký," dodala při pohledu na torzo eukalyptu.

Podobnou spoušť odhalily úřady i v nedalekém Longueville. Tam bylo nelítostně zlikvidováno téměř 300 stromů a dalších rostlin - opět v blízkosti luxusních sídel.

O pár poloostrovů dál značky na malebném cyklistickém a pěším okruhu Bay Run označují místa, kde byly z břehů zálivu Iron Cove odstraněny mangrovy. Za cyklostezkou leží sídla, která bývají označována jako McMansions, což je obdoba českého podnikatelského baroka.

Přírodní krajina na okrajích velkých měst podle expertů přispívá ke zlepšení duševního zdraví jejich obyvatel, je vyhledávaným stinným místem při stále častějších vlnách vedra a funguje jako plíce měst sužovaných znečištěným ovzduším. Lokality v okolí Sydney, kde bylo kácení zaznamenáno, jsou oceňovány právě z těchto důvodů.

Podle některých názorů mohou za likvidací hustého porostu stát také obavy z požárů. Místní představitelé, s nimiž reportéři BBC mluvili, mají ale shodný názor. "Jsou za tím osobní zájmy," říká starostka Corriganová. "Mají pocit, že zaplatili za výhled, ne za dům," dodává.

Pohnat viníky před soud je podle místních úřadů velmi složité. A pokud se to podaří, pokuty jsou tak nízké, že nemají odstrašující efekt. Nejvyšší pokutu za posledních pět let ve výši 348 000 australských dolarů (5,3 milionu Kč) dostal podle BBC farmář, který vykácel pět kilometrů čtverečních vegetace. "Za některé z domů tady ale lidé dají od tří do osmi milionů australských dolarů (45,5 až 121 milionů Kč). Zaplatit úřadům pokutu je tak moc netrápí," uvedl místní obyvatel, který prozradil jen své křestní jméno Bill.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JB

Jakub Brenn

15.5.2024 15:00
Všude stejný!
Odpovědět
Pe

Petr

15.5.2024 16:48
Mají ještě co kácet, tak je to dobré. My tady ve městech a vesnicích už jsme vše vykáceli a jsme spokojení. Nic nám nepřekáží, nemusíme se bát, že na nás něco spadne. A že se tu opékáme ve vlastní šťávě nám nevadí, máme přece klimatizace.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

16.5.2024 06:01 Reaguje na Petr
Ano. Ale hlavně tím máme více chytrých lidí, kteří řeší klima, tedy změnu a to je kšeft. Ze stromů padalo listí, tráva byla moc samý květ, lepší je anglický trávník. No a že je krajina betonová, komu to vadí. Chytří klimatologové s u nás LČR projistotu zničily i lesy. Koho to zajímá, ne.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

16.5.2024 12:11
Holt jen další oběti tržního kapitalismu a uctivaní mamonu jako nového Boha. Stromy budou kácet tak dlouho, dokud na tom půjde vydělat (a nějaké tam budou). Pracháči přitom nevystrčí z klimatizovaných domů/automobilů/jachet ani nos. Domy pro ně by měly stavět s tapetou výhledu na záliv a bez oken...možná by si ani nevšimli rozdílu.
Odpovědět

Radek Čuda

16.5.2024 14:50
No, možná by se město mělo zamyslet nad tím, jestli by se tam někam nehodilo hezkých betonových zdí;-))).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.5.2024 10:10
Stromům fandím, ale jsou často bohužel obětmi neuvážené výsadby tam, kam
nepatří. Prostě někdo nedomyslí, že malý stromek bude za dvacet let deset
metrů vysoký a bude v drátech elektrického vedení, nebo nepustí do budovy
oknem světlo. Kořeny zvedne chodník, či cestu a nebo poruší podzemní
rozvody vody, plynu, kanalizaci atd. Prosím proto o ne dvakrát měř a jednou řež, ale o desetkrát zapřemýšlej, než někde něco zasadíš. Chybami se sice
člověk učí, ale ten strom to stojí často zbytečně život. Já jsem třeba vůl,
protože toleruji sousedův ořech metr od plotu, který mi už zastiňuje 1/3
záhonů, ale je mi ho líto, když už tam roste. Chyboval předchozí majitel,
který nebral ohled na zákony a nechtěl stín na své zahradě, ale na mé mu
nevadil. Co dál? Mám být stejně zásadový a žádat odstranění a nebo oželet
část sklizně? Mají někde lidé i ve dne doma svítit, když jim někdo kdysi
zasadil před okno lípu? Má distributor opravovat do nekonečna zkraty na
vedení od větví stromu, který kdysi někdo vysadil pod dráty? On i ten
výhled někam je pro někoho důležitý a je nutné nastavit priority toho,
či onoho. Leccos lze řešit jinak. Například nepokácím strom stínící
příjmu signálu bezdrátového internetu, ale dám výše anténu. Pokácím
ale strom, který mi prorůstá kořeny cihlové základy domu a stíní tak,
že je nutno doma svítit i ve dne. Pokácím, ale taky vysadím jiný tam,
kde to nevadí ničemu a nikomu. Je to o zdravém selském rozumu a ne
pouze o neústupnosti a naschválech jedněch druhým.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist