Co prozradilo sledování medvědice? Přeplavala Šanci a snědla daňka

Medvědice, která byla 8. dubna odchycena v oblasti Lysé hory a dostala telemetrický obojek, se čile přesouvá mezi beskydskými pohořími. Za dva týdny intenzivního monitoringu urazila minimálně 132 kilometrů, tedy průměrně 9,5 kilometru za den. Většinou se pohybuje v lese, odkud přichází více než 92 % veškerých záznamů o jejím pohybu. Odborníci zároveň na základě analýz DNA potvrdili, že jde o stejného jedince, který se na podzim loňského roku pohyboval na Vsetínsku.

Už třetí den po odchytu medvědice opustila oblast Lysé hory, když v ranních hodinách přeplavala asi 270 metrů širokou vodní nádrž Šanci a přes Smrk po pár dnech zamířila mimo CHKO Beskydy do masivu Ondřejníku, odkud pokračovala na západ až k Hukvaldům do Palkovických hůrek. Po osmi dnech se přes Ondřejník vrátila do Beskyd, záhy přešla na území Zlínského kraje - do Vsetínských Beskyd.

“Přesuny mezi pohořími se odehrávaly ve většině případů v nočních, brzkých ranních a podvečerních hodinách. Přes den medvědice odpočívala na méně přístupných místech s minimální lidskou aktivitou, převážně v mladých porostech a houštinách, v dostatečné vzdálenosti od obydlí a turistických tras. Více jak 92 % získaných polohových dat zvířete bylo situovaných v lesních porostech, které jsou přirozeným biotopem medvěda,” uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Jeho kolegové z Univerzity Karlovy mezitím dokončili analýzu genetických vzorků, sebraných na podzim loňského roku na Vsetínsku a porovnali je s DNA odchycené medvědice. “Genetický profil vzorků z Hostýnsko-vsetínské vrchoviny z podzimu a Moravskoslezských Beskyd ze zimy včetně genetického určení pohlaví se shoduje s DNA medvědice, která byla odchycena a opatřena telemetrickým obojkem v dubnu v oblasti Šancí, jedná se tedy o stejné zvíře. Srovnání s velkým množstvím vzorků, které budou sebrány v letošním roce a které budeme analyzovat v souvislosti s výzkumem slovenské populace, by mělo odhalit přesnější původ tohoto jedince,” uvedl Pavel Hulva, molekulární ekolog z Univerzity Karlovy.

Za posledních 14 dní se chování medvědice významně nevymykalo standardnímu chování divoce žijících medvědů. Ačkoliv procházela silně fragmentovaným podhůřím Beskyd a čtrnáctkrát překřížila silnice, přes den se skrývala v méně přístupných místech s minimální lidskou aktivitou, převážně v houštinách, přičemž 92 % z 670 získaných souřadnic pocházelo z lesa. Medvědice poškodila celkem 4 stanoviště včelstev, ani jedno z nich však nebylo zabezpečeno.

Odborníci v terénu zpětně ověřují lokality, kde se medvědice podle telemetrických dat zdržovala. “Díky tomu jsme zjistili nejen to, jaká místa vyhledává k odpočinku, ale také čím se medvědice živí. Často jsme nalezli rozhrabané mraveniště, poobracené kameny a rozhrabané pařezy, kde hledala hmyz. Medvědice také v lese aktivně vyhledává schované zásoby bukvic od myšic. Také jsme nalezli několik poškozených mladých lip, u kterých byla stržená kůra. Tato aktivita souvisela s konzumací lýka plného mízy,” uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu z Hnutí DUHA Olomouc.

Medvědice podle něj sežrala i daňka. Vědcům se ale nepodařilo prokázat, zda byl její kořistí, nebo se jednalo o úhyn. Stejně jako jiní medvědi, ani medvědice v Beskydech občas neodolala vůni medu a poškodila několik úlů. “Ukazuje se tedy, že medvědice se v tuto roční dobu živí potravou, která je běžná i pro ostatní medvědy žijící v Karpatských pohořích,” dodal Bojda.

V případě, že by se medvědice začala opakovaně pohybovat v intravilánech obcí, odborníci ve spolupráci s uživateli místních honiteb začnou s plašením šelmy, zatím to ale nebylo potřeba. Experti zároveň doporučují, aby veřejnost sama předcházela možným konfliktům a nenechávala volně přístupné odpadky, a tam, kde je to technicky možné, chránila včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky.

Taková ochrana je v zemích s výskytem medvědů běžná a účinná. „I když se medvědice pohybuje většinou v lese, stále platí, že je to velké zvíře, které vyžaduje respekt. Prosíme proto obyvatele i návštěvníky Beskyd, aby se medvědici nepokoušeli najít, nepřibližovali se k ní a zároveň nenechávali v okolí lidských sídel odpadky, které by ji mohly lákat. A zároveň platí, že medvěd je zvíře, které do zdejších lesů patří, stejně jako rys a vlk. Na tom, že se zde pohybuje, není nic výjimečného, počet medvědů v oblasti Beskyd se v současnosti odhaduje na dva až pět,“ uvedl František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

“Díky telemetrickému obojku můžeme pohyb a aktivitu medvědice permanentně sledovat. Uvidíme, zda zůstane na území České republiky, nebo bude cestovat dále,“ řekl Filip Zięba ze Správy polského tatranského národního parku. “Aktuálně je medvědice nejzápadněji žijícím jedincem z celé karpatské populace. Nevíme však, odkud přišla. Dálkový rozptyl jedinců je z hlediska propojování populací medvědů v Karpatech velmi důležitý,” dodal Zięba.

Sledování medvědice pro AOPK ČR zajišťuje Mendelova univerzita v Brně. AOPK ČR dále spolupracuje s Hnutím DUHA Olomouc, Institutem ochrany přírody polské akademie věd a Správou polského tatranského národního parku, která poskytla telemetrický obojek.

---

reklama

---