Dvojí přístup ke správě lesů v Národním parku Šumava

Fotografie z letošního léta ukazuje poškozené stromy u cesty při těžbě v lesích Kašperských Hor v lokalitě Pěnivého potoka.

Foto | Zdenka Křenová / Přírodovědecká fakulta Univerztity Karlovy

V analýze byla hodnocena změna lesa od roku 2006 do roku 2017 v několika milnících – roce 2006 jako začátku sledovaného období, dále v roce 2007 po orkánu Kyrill a v letech 2012 a 2017, vždy tedy po pěti letech. Hodnocení probíhalo jen v severní části Národního parku Šumava, kde se také nachází území vlastněné Městem Kašperské Hory. Změny lesa byly rozčleněny do 4 kategorií: na území s ponechaným suchým lesem, polomy, holiny s odkorněnými kládami ponechanými k zetlení a holiny, ze kterých bylo dřevo vyvezeno. Změny ve stavu lesních porostů byly hodnoceny podle fyzicko-geografických podmínek (charakter reliéfu, klimatické poměry), podle vlastnictví pozemků a ve vybraných biotopech Natura 2000.

Změna lesa je významně odlišná, pokud vezmeme v potaz jeho vlastnictví. Zatímco v lesích spravovaných národním parkem se holiny ve sledovaném období rozrostly 1,7x, nárůst v lesích Města Kašperské Hory byl čtyřnásobný. Podobný obrázek najdeme i v rámci biotopů Natura 2000 – významně se liší hospodaření mezi vlastníky, kdy nárůst holin v lesích Kašperských Hor je významně vyšší než v lesích státních.

V rámci různých fyzicko-geografických podmínek byla proměna lesa největší v nejvýše položených partiích národního parku. V těchto částech Šumavy došlo k významně většímu nárůstu holin v lesích Kašperských Hor oproti lesům vlastněným státem. V nejvyšších polohách Šumavy Správa NP ponechala oproti lesům Kašperských Hor větší podíl lesů přirozenému vývoji.

Souhrnně tak lze říci, že ve sledovaných jedenácti letech mezi roky 2006 a 2017 se les proměnil na území Národního parku Šumava různě podle několika faktorů – fyzicko-geografických poměrů, vlastnictví lesa i dotčených prioritních biotopů Natura 2000. Ve vyšších nadmořských výškách došlo k větší proměně lesa. Na pozemcích spravovaných Správou národního parku jsou jednotlivé proměny lesa (ať už podmíněné přírodními nebo antropogenními procesy) rovnoměrněji rozložené, zato v lesích Města Kašperské Hory významně převažuje nárůst holin, tedy tradičnějšího a k cílům národního parku méně citlivého způsobu lesního hospodaření. A to přes nemalé kompenzace, které jsou výměnou za citlivý management vlastníkovi vypláceny – mezi roky 2010 a 2017 to bylo dohromady zhruba 4,8 milionu eur.

Nedávná kauza s nevhodným způsobem těžby (Děsivá devastace lesů v NP Šumava. Správa parku zastavila těžbu a vyšetřuje viníky) tak není ojedinělá, ale spíše zapadá do celkového trendu, jak se o lesy v rámci národního parku ve vlastnictví Města Kašperské Hory pečuje.

Více viz KŘENOVÁ, Z., JANÍK, T., ROMPORTL, D. (2022): One Park, Two Owners - Inconsistencies in Forest Stewardship. Conservation Science and Practice. Published online.