https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dvoji-pristup-ke-sprave-lesu-v-narodnim-parku-sumava
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dvojí přístup ke správě lesů v Národním parku Šumava

25.11.2022 05:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Fotografie z letošního léta ukazuje poškozené stromy u cesty při těžbě v lesích Kašperských Hor v lokalitě Pěnivého potoka.
Fotografie z letošního léta ukazuje poškozené stromy u cesty při těžbě v lesích Kašperských Hor v lokalitě Pěnivého potoka.
Foto | Zdenka Křenová / Přírodovědecká fakulta Univerztity Karlovy
Nedávno publikovaná studie ukazuje, že les v Národním parku Šumava prošel od orkánu Kyrill v lednu 2007 významnými změnami. Ty však nejsou rovnoměrně rozprostřeny po celém území parku. Vliv na podobu těchto změn mělo kromě fyzicko-geografických podmínek i rozdílné hospodaření vlastníků lesa. Takové změny se nevyhýbaly ani prioritním biotopům chráněným celoevropskou sítí lokalit Natura 2000. Soukromí vlastníci při řešení důsledků orkánu Kyrillu upřednostňovali své ekonomické zájmy, zatímco Správa NP Šumava, která pečuje o státní lesy na území NP, častěji volila metody k přírodě více citlivé.
 
V posledních letech stále častější vichřice, letní sucha, přívalové srážky a další projevy klimatické změny vyvolávají tlaky i na lesní ekosystémy, a také na jejich správce. Šumava je největším českým národním parkem, který je ze zhruba 80 % zalesněn. Většina lesních pozemků je vlastněna státem a spravována Správou národního parku, avšak část území patří Městu Kašperské Hory. Autory studie proto zajímalo, jak se vyvíjel les od orkánu Kyrill, velké disturbance, která nastartovala rozsáhlou změnu lesních ekosystémů.

V analýze byla hodnocena změna lesa od roku 2006 do roku 2017 v několika milnících – roce 2006 jako začátku sledovaného období, dále v roce 2007 po orkánu Kyrill a v letech 2012 a 2017, vždy tedy po pěti letech. Hodnocení probíhalo jen v severní části Národního parku Šumava, kde se také nachází území vlastněné Městem Kašperské Hory. Změny lesa byly rozčleněny do 4 kategorií: na území s ponechaným suchým lesem, polomy, holiny s odkorněnými kládami ponechanými k zetlení a holiny, ze kterých bylo dřevo vyvezeno. Změny ve stavu lesních porostů byly hodnoceny podle fyzicko-geografických podmínek (charakter reliéfu, klimatické poměry), podle vlastnictví pozemků a ve vybraných biotopech Natura 2000.

Změna lesa je významně odlišná, pokud vezmeme v potaz jeho vlastnictví. Zatímco v lesích spravovaných národním parkem se holiny ve sledovaném období rozrostly 1,7x, nárůst v lesích Města Kašperské Hory byl čtyřnásobný. Podobný obrázek najdeme i v rámci biotopů Natura 2000 – významně se liší hospodaření mezi vlastníky, kdy nárůst holin v lesích Kašperských Hor je významně vyšší než v lesích státních.

V rámci různých fyzicko-geografických podmínek byla proměna lesa největší v nejvýše položených partiích národního parku. V těchto částech Šumavy došlo k významně většímu nárůstu holin v lesích Kašperských Hor oproti lesům vlastněným státem. V nejvyšších polohách Šumavy Správa NP ponechala oproti lesům Kašperských Hor větší podíl lesů přirozenému vývoji.

Souhrnně tak lze říci, že ve sledovaných jedenácti letech mezi roky 2006 a 2017 se les proměnil na území Národního parku Šumava různě podle několika faktorů – fyzicko-geografických poměrů, vlastnictví lesa i dotčených prioritních biotopů Natura 2000. Ve vyšších nadmořských výškách došlo k větší proměně lesa. Na pozemcích spravovaných Správou národního parku jsou jednotlivé proměny lesa (ať už podmíněné přírodními nebo antropogenními procesy) rovnoměrněji rozložené, zato v lesích Města Kašperské Hory významně převažuje nárůst holin, tedy tradičnějšího a k cílům národního parku méně citlivého způsobu lesního hospodaření. A to přes nemalé kompenzace, které jsou výměnou za citlivý management vlastníkovi vypláceny – mezi roky 2010 a 2017 to bylo dohromady zhruba 4,8 milionu eur.

Nedávná kauza s nevhodným způsobem těžby (Děsivá devastace lesů v NP Šumava. Správa parku zastavila těžbu a vyšetřuje viníky) tak není ojedinělá, ale spíše zapadá do celkového trendu, jak se o lesy v rámci národního parku ve vlastnictví Města Kašperské Hory pečuje.

Více viz KŘENOVÁ, Z., JANÍK, T., ROMPORTL, D. (2022): One Park, Two Owners - Inconsistencies in Forest Stewardship. Conservation Science and Practice. Published online.


reklama

 
foto - Janík Tomáš
Tomáš Janík
Autor je pracovníkem katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty v Praze.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2022 06:55
Mno, pohled z kosmu na okolí Modravy a Prášil také není zrovna tím, nad čím by srdce plesalo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.11.2022 07:44 Reaguje na Karel Zvářal
Ono stačí z dronu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.11.2022 23:34 Reaguje na smějící se bestie
Lepší než pohled z dronu je projít si to tam osobně nebo v zimě na běžkách. Doporučuji!
Odpovědět
Sl

Slovan

25.11.2022 08:28
Současná Správa NP odvádí skvělou práci, což nám potvrdí i blízký pohled přímo na místě! Já fakt doufám, že tam ti lidé vydrží co nejdéle a že je posléze nahradí opět někdo, kdo upřednostní přírodu a její ochranu nad vším ostatním. A to i přes všechny ty nátlaky určitých zájmových skupin i jednotlivců, které jsou proti nim vedeny. Zatím se to daří, jen tak dál!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2022 10:35 Reaguje na Slovan
Ono se stačí podívat na první fozku která má dokumentovat poškození stromů u smyku. Opravdu je vhodné dokumentovat poškození na suchých kůrovčácích? Je jich tam celá stráň. Les je dlouhodobá záležitost a jásat po patnácti letech jak skvělý les se bezzásahovostí podařilo vytvořit je trochu předčasné. V hospodařském lese se v tomto věku dělají v porostech prořezávky. Což je výchovný zásah mající významný vliv například na stabilitu porostu v dalších letech. Jak stabilní budou ty nynější" různorodé a různověké smíšené " smrčiny nad kterými se dnes tak jásá v dalších letech? Ano, po každé těžbě budou někteří vykřikovat jak je lokalita tou těžbou zdevastována a jaké nevratné škody byly způsobeny. Za patnáct let se v hospodářském klese nepozná, tedy mimo věk stromů, že tam k nějakému poškození při těžbě došlo. Samozřejmě jde pracovat šetrně a jde pracovat ještě šetrněji. Závisí to z velké části na podmínkách a ty se mohou ze dne na den měnit.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.11.2022 12:20 Reaguje na Jarek Schindler
A to jsou přesně ty věci, proč se my dva nikdy neshodneme.
Prořezávka alá výchovný zásah? Tohle je jedna z největších lží, která se dokázala bohužel prosadit. Prořezávka totiž není nic jiného, než vyjmutí nevhodných dřevin pro pilu z lesa. Jediným cílem prořezávky je tak maximalizovat zisk z lesa... aby jednoduše řečeno nepřekážely ty křivé a jinak nevhodné stromky těm, které jsou vhodné (ideálně rovné). U prořezávek nejde o les a jeho stabilitu... ani náhodou! Je to stejné, jako když myslivci tvrdí, že musí pomáhat zvěři v zimě, protože by jinak trpěla, aby je pak slavnostně zastřelili v dalším roce a mohli sami sebe opět prohlásit za "zachránce", protože zabránili přemnožení.

Za 15 let od těžby to možná nepoznáte Vy a jiní lidé okem (kromě toho, že se mění vzrostlý les s tím nízkým na na šachové desce), ale příroda to pocítí ještě pěknou dobu. Zvlášť, pokud se tam použijí těžké stroje, různé postřiky apod.
Jsem rád, že se přírodě konečně dává aspoň někde prostor a že doba, kdy člověk musel strkat nos do všeho a všude, snad už nadobro skončila.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2022 16:01 Reaguje na Slovan
Samozřejmě. Prořezávka je, řekl bych nejdůležitější výchovný zásah, který určuje budoucí podobu porostu. Ve smrku jde hlavně o silné zředění s výběr nejkvalitnějších jedinců, kterým se tímto dává prostor pro jejich další zdárný růst. Pokud mají prostor tak si dlouho udrží zelenou nízko posazenou korunu a tím snižují těžište, což má výrazný dopad na jejich stabilitu. O štíhlosti ( štíhlostní koeficient) jako o jednom z nejdůležitějších prvků pro stabilitu stromu a porostu je s vámi asi zbytečné se bavit. V listnáčích potom výřez předrostlíků kteří by v budoucnosti potlačili vše pod nimi. Součástí prořezávek je i zřizování rozdělovacích linek což je mimo jiné další stabilizační prvek porostu. Jsem zvědavý až za takových dalších deset let napadne na Šumavě těžký sníh nebo přijde výrazná námraza. Co pak asi budou říkat ochranáři na stovky hektarů postižených vrcholkovými zlomy? Tak jak netrozumíte významu prořezávek nerozumíte ani významu přikrmování. Jen mě napadá. To jste určitě i proti zimnímu přikrmování ptáků. U zvěře je to jasné. Člověk bere zvěři možnost využívat všechny dostupné zdroje přirozené potravy v přírodě, které navíc významně omezuje. Svoji činností nedovoluje zvěři naplnit její biologickou potřebu přijmu potravy. Tak to musí napravit a nápravou je přikrmování. Samozřejmě myslivost je i když se vám to nelíbí o chovu a lovu zvěře. Jinak co se změnilo v těch bezzásahových kalamitních zónách? Tedy kromě toho, že na souvislých tisících hektarech byl vystřídám vysoký les holinou či mlazinou. Tam ani ten šachovnicový efekt který například výrazně zvyšuje biodiverzitu lesa ve skutečnosti nefunguje. Tisíce hektarů houštin s vtroušenými holinami s přerostlým starým borůvčím a travinami. Perfektní prostor.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.11.2022 10:10 Reaguje na Slovan
Prořezávka je náhrada za megafaunu. Mamut, zubr, los či kůň sežrali jívu, jeřáb, maliní, břízu a jinou buřeň.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.11.2022 16:48 Reaguje na Slovan
Je opravdu vhodné se podívat na přednášku ekologů JČU jako Storch nebo Konvička jak má vypadat ekologicky bohatý klimaxový les.
https://www.patecnici.net/prednasky/david-storch-krize-biodiverzity-a-seste-masove-vymirani-18-listopadu-2022/
https://www.patecnici.net/prednasky/martin-konvicka-od-motylu-k-mamutum-optimisticky-pohled-na-budoucnost-ochrany-prirody-14-kvetna-2021/
Není to ani různověký samovysemeněný smrkový les na vrcholcích Šumavy, ani Boubín, To jsou lesy, co sice vyrostly bezzásahově ale v době, kdy tam nebyl ani člověk ani megafauna.
To ale nejsou lesy na dřevo. Je tedy třeba Národní parky v majetku státu a hospodářské lesy udržovat jinak.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.11.2022 17:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
To ale nejsou lesy na dřevo = je míněno, že ty rozvolněné lesy s vysokou biodiverzitou nejsou příliš vhodné na těžbu dřeva.
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2022 13:26
No to poskozeni na tech kurovcovych souších je fakt katastrofa ☺.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.11.2022 07:47
planeta se otepluje, subtropické pásy se přehřívají- až na 60st, =pro život nepřijatelné podmínky, což bude vyvolávat migraci, ledovce tají, voda zaplaví pobřeží- další migrace, u nás vysychají studny, vysychají lesy, jsou náchylnější ke škůdcům, hrozí neúroda, hladomor. Prostě blíží se katastrofa.
Co proti tomu dělat? Jak přírodu ozdravit? Zákazem spalov. motorů?
Představte si, jak asi před člověkem příroda vypadala. Např. bobři ožrali stromy kolem potoka, část jich uschla, část spadla, část odvlekli do vody, kde dřevo hnilo, potok se přehradil, vznikly močály plné smradlavé vody plné komárů. (člověk si nemůže postavit průtočné jezírko plné smradlavé vody- ochranáři by mu dali pokutu!) Tj. neprostupná, pro kulturního člověka zdevastovaná krajina. Jenomže voda se zadržela. To samé platí pro slepá ramena řek, zadržování vody v lesích, vzniku močálů, znekulturnění polí s remízky plnými náletů, keřů. Ale to je jediná reálná cesta k ozdravění přírody, ne zákaz topení dřevem a fotovoltaika.
Nemůžeme všude vytvořit pralesy, potřebujeme lesy produkující dřevo, lesníkům se musí změny vyplácet, prodávat dřevo, jinak tyto změny nikdo dělat nebude. Ale takovéto částečné pro lesníky a zemědělce přijatelné postupy musíme udělat. Na takové činnosti se musí uvolnit miliardy, dát kompenzaci vlastníkům půdy, jinak vyschnou studny, bude neúroda, Země se přehřeje a civilizace vyhyne.
Národní parky nelze zřídit všude, naopak jsou jen plivátko v přírodě, přírodu samy neozdraví a v době kůrovcové katastrofy jsou jen zdrojem kůrovce, který se z nich rozšiřuje všude kolem. A norm. člověk sem má zákaz vstupu (kdyby zákaz nebyl, byly by alespoň poučení pro celou veřejnost!). Slouží vlastně jen jako pokusná laboratoř pro pár přírodovědců. Potřebujeme něco jiného, ale to, co má smysl a účel.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.11.2022 08:34 Reaguje na Honza Honza
Vy jste typický trol, neustále píšete jen důvody proč ne. I pokud jsou to nesmysly. Zkuste se vzdělat. Prohlédněte si odborné přednášky Storcha a Konvičky viz výše. Síť NP správně, udržovaná, nemusí šířit škůdce. Navíc vytvoří sice jen síť, ale zvýší biodiverzitu. A oni ti hmyzáci a ptáci mají křídla. Zbytek plochy mohou být produkční, dobře obhospodařované lesy (s vysokou stabilitou).
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.11.2022 10:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
milý pane, jsem jen amatér, rád se nechám od odborníků poučit, ale mám svůj rozum a tady je veřejná diskuze, každý se může vyjádřit. I já to píšu, aby se snad ekologové a odborníci zamysleli a nedělali víc škody než užitku.
Máte-li absces, plný hnisu, každý lékař vám ho vypunktuje aby se hnis nešířil dál a neřekne: tělo je silné, určitě ten hnis zvládne samo. Budeme to pozorovat. Obyčejně to tělo u zdravého zvládne, někdy ale ne, vznikne sepse a člověk umře. Jedině, že byste jako Mengele v KT chtěl provádět pokusy a zjišťovat, jak se tělo dokáže ubránit, tak ten absces tam necháte. přírodovědci tuto zkušenost potřebují, aby jejich výzkum měl smysl. Ale třeba máte pravdu, žádné velké škody NP nezpůsobuje. Já bych raději úsilí a peníze věnoval do zadržování vody, rozšíření mokřin na úkor lesa- kolem slatiny je odvodňovací příkop a meliorační roury!, zvyšování rozmanitosti vegetace a část dřeva vytěžil a prodal než se přivazovat ke stromům!.
Smysl nemá zakázat topení dřevem a spalov. motorů- povede to k výstavbě dalších atomových elektráren. Smysl nemá zakázat lidem po chodíčku chodit NP kvůli tetřevu, naopak smysl má veřejnost poučovat ne v novinách ale na příkladu.
Smysl má prostě můj článek o ekologii, jiná cesta, jiný pohled. Možná, že nějaký ekolog se zamyslí a poučí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.11.2022 11:12 Reaguje na Honza Honza
Máte-li absces, plný hnisu,... No trol.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

26.11.2022 11:50 Reaguje na Honza Honza
Evidentně o tématu moc nevíte, ale napadat ekology si troufáte....Napřed se jděte dovzdělat a pak diskutujte....Kromě toho, NP Šumava dělá velké projekty na zadržování vody....A Ti , co se přivazovali ke stromům zachránili mnoho hektarů přírodních smrčin, tedy klimaxového lesa...který se obnovuje sám a nepotřebuje k tomu člověka....
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.11.2022 13:33 Reaguje na Karel Pavelka
Za to jim patří poděkování, škůdci přírody určitě nebyli. Ale ještě větší poděkování si zaslouží až skutečně uvidím, že někdo vykácel les kolem slatiny, slatina se rozšířila, zrušil meliorace, zvýšil hráze a že k rozšíření slatiny a většímu zavodnění skutečně došlo. Já to zatím nevidím.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.11.2022 00:26 Reaguje na Honza Honza
V NPŠ k většímu „zavodňování“ postupně úspěšně dochází. Jednak aktivním přičiněním profesionálních ochránců přírody, jednak bobrů. Doporučuji Vám podniknout výlet např. do Strážného. Tam je krásně vidět, jak podél říčky a potoků bobr vykácel stromy a vznikla tam nová zavodněná území. Přirozenou cestou se tam v blízkosti vodních toků zvyšuje podíl listnáčů na úkor smrků (smrky pokácené bobry nebo zavodněné bobřími přehradami hynou, zatímco listnáče (topoly, osiky, …) znovu obrážejí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2022 08:52 Reaguje na Karel Pavelka
" Klimaxový les je lidský konstrukt, neboť les původní v dobách meziledových po poslední době ledové už vzniknout nemůže. Byli vyhubeni mamuti a omezena velká zvěř. Je to tedy les vzniklý bez zvěře. A to platí i pro Boubín. Žádný přirozený klimaxový les.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2022 09:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jste opravdu přesvědčen, že se mamuti proháněli po Boubíně a horách všeobecně? To platí i pro tu další tehdejší megafaunu. Píšete že vznikl les bez zvěře. To vám nestačí ta nynější zvěř. Všichni křičí jak je přemnožená, jak díky ní nemůže les růst a vy chcete megafaunu?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2022 11:09 Reaguje na Jarek Schindler
Je třeba si přiznat, že produkční les a prales jsou dva jiné objekty. Prales s megafaunou nemůže produkovat větší = ekonomické dřevo. Produkční les ale zvěř ničí. Je třeba tedy v produkčním lese zvěř omezit a v pralesech navýšit (no a asi za ploty).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2022 20:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozřejmě prales není hospodářským lesem a naopak hospod. les není prales i když to tak někde může vypadat. Problém je ten , že v pralese se žádná megafauna nevyskytovala. Naopak šíření stromů které začaly vytvářet pralesy vytlačovalo tu megafaunu na východ do stepí a na sever do tundry. I ti jelenovití, žijící dodnes, nebyli v prvopočátcích lesní zvěří.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2022 10:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Boubín je příklad "přirozeného pralesa"
za plotem bez zvěře. Pokud takto vypadaly kdysi pralesy, tak kde žila ta zvířata?
Bez plotů musí zvěř regulovat člověk
a nespoléhat se pouze na přírodu. Tu
jsme komplet přeměnili a vzhledem k nevratným změnám je nesmyslem pokoušet
se mimo NP a PR o návrat k "divočině".
Hospodářský les je jako pole, které
na malé ploše plodí více, než pole
předků plné plevelů a původních
obilovin. Hospodářský les musí vlastníkovi
produkovat zisk a nikoliv být pralesem s
1 kvalitním stromem ze 100 nekvalitních.
Zemědělci už taky jako v pravěku na louce nesbírají jednotlivé klasy primitivních
obilovin, ale vysvětlujte to dnes někomu, kdo nemá les, nemá pole a pouze rozumuje, že někdo pro jiné produkuje potraviny a dřevo intenzivním hospodařením! Ten kritik
od PC nepůjde ručně trhat plevel a v lese
kácet jeden strom ze sta vhodný k lidské
potřebě. Maximálně předvede na oplocené ploše utopický návrat k minulosti, která
nelze reálně aplikovat v kulturní krajině.
Zubři a divocí koně nejsou v hustě obydlené krajině reální stejně jako medvědi a vlci,
protože pak dojde na ploty, ale naopak.
Za těmi ploty my, včetně polí, pastvin a lesů a vně ta zvířata a divočina. Je to
reálné? Pochybuji a tak se nepokoušejme
o utopické vize!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2022 11:15 Reaguje na Břetislav Machaček
No tak nějak. Boubín za plotem, ale ta zvěř patří dovnitř NP a ne ven. Regulace lidmi být musí, protože návrat tygrů, lvů, šavlozubých atd. není možný a to ani za plot.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist