Hledá se myška z doby ledové. Je drobná, váží jako dvě kostky cukru

Není myš jako myš. Drobounká „myška“ s černým proužkem na zádech má krásné české jméno myšivka horská. V horách střední Evropy zůstala jako připomínka doby ledové. Ač vypadá jako myš, je našim jediným zástupcem tarbíků. Protože je nenápadná, v noci žijící, šplhající v porostech vysoké trávy a velmi vzácná, je těžké ji najít. Odborníci z ALKA Wildlife a Grünes Herz Europas proto vyzývají veřejnost k pomoci tuto myšku najít v česko-rakouském pohraničí. Někdo ji třeba náhodou zahlédne, někomu ji domů přinese kočka. Myšivka horská má nejen krásné české jméno, ale i to latinské: Sicista betulina. Myšivka horská je jediným zástupcem rodu Sicista a celé čeledi tarbíků v České republice, i v Rakousku. Jakožto příbuzná tarbíkům má silné zadní nohy a tak i kromě pohybu na zemi dobře šplhá po stoncích vysokých bylin a keřů.

Myšivka byla plošně rozšířená v Evropě v době ledové, s postupným oteplováním ustupovala na sever. Ostrůvkovitě zůstaly populace myšivky pouze v některých horách ve vyšších nadmořských výškách. „Konkrétně v České republice zůstala ve třech oblastech: v širším okolí Beskyd a Jeseníků a v pohraničních horách jižních Čech a Rakouska,“ popisuje výskyt koordinátorka na české straně Kateřina Poledníková. Doplňuje ji kolega z rakouské strany Thomas Engleder, jak to vypadá v Rakousku: „v česko-rakouském pohraničí navazuje výskyt na populace na druhé straně hranice a dál se vyskytuje ještě roztroušeně v Alpách“. Myšivka je v dnešní době chráněná, a to jak národní legislativou, tak i v rámci Evropské unie.

Myšivka horská je velmi nenápadně žijící druh, zároveň je velmi vzácná. Znalosti o tomto druhu jsou proto minimální. Až dnešní moderní metody a přístroje umožňují tento druh poznat.

„V roce 2015 jsme vyzvali veřejnost k hlášení výskytu plcha velkého v České republice a tato tzv. citizen science byla velmi úspěšná. Ozvalo se nám obrovské množství lidí, poslali fotky, psali různé příběhy soužití s plchem. Díky veřejnosti jsme získali ucelené informace o jeho aktuálním výskytu i například jeden záznam velmi vzácného plcha zahradního. Tímto všem velmi děkujeme a budeme velice rádi za podobnou odezvu,“ vysvětluje důvod této výzvy koordinátorka projektu Kateřina Poledníková a dodává: „Fotoaparáty v mobilech jsou z pohledu sledování výskytu druhů geniální vynález. Lidé je mají po ruce a fotí a fotí. Zoologové tak mohou získávat dříve nevídané množství dobře doložených záznamů o chráněných druzích živočichů.“

Kde se s ní tedy můžete potkat? A jak ji poznáte? Myšivka žije na vlhkých loukách v horských oblastech - podmáčené louky, zamokřená rašeliniště, v porostech tužebníku. Miluje okraje lesů a pozdně sečené louky. Poznat myšivku lze velmi dobře. Na první pohled vypadá jako mládě myši. Je velmi drobounká, váží pouhých 10 g (jako dvě kostky cukru). Oproti myším či myšicím má menší ouška a velmi dlouhý ocas. Naprosto jednoznačně ji lze ale poznat podle černého proužku na zádech. Podobný pruh na zádech má u nás už jen myšice temnopásá. Ale ta žije převážně v nížinách.

„Lidé mohou myšivku najít například po posečení louky nebo se jim pochlubí jejich kočka, co našla,“ uvádí konkrétní možnosti Thomas Engleder. „Pokud má někdo pocit, že myšivku horskou viděl, či ji našel třeba mrtvou, napište nám. V případě nálezu mrtvé myšivky budeme moc rádi, když ji seberete a zamrazíte, než si pro ni přijedeme. Již teď moc děkujeme, informace od vás pomohou k její ochraně,“ uzavírá Kateřina Poledníková.

Pozorování, fotky, dotazy je možné zasílat na tyto kontakty: Česká republika: katerina.polednikova(a)alkawildlife.eu, Rakousko: tho.mas(a)gmx.at

---

reklama

---