https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-jsme-pozorovali-stavbu-srsniho-hnizda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak jsme pozorovali stavbu sršního hnízda

1.9.2015 12:47 (Naše příroda)
Sršeň se prvními dvěma páry nohou zachytí hnízda, vyšponuje zadeček a vykoná potřebu.
Sršeň se prvními dvěma páry nohou zachytí hnízda, vyšponuje zadeček a vykoná potřebu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslava Siantová, Stanislav Krejčík / Naše příroda
Tentokrát jsme měli s dětmi o prázdninách příležitost pozorovat stavbu hnízda sršně obecné (Vespa crabro), a to díky strejdovi, u kterého si v přístřešku na zahradě začaly budovat hnízdo, už třetí během posledních čtyř let. Loni tu sršně také jedno hnízdo měly, o nějaký kousek dál. Přestože se před nimi má celá rodina stále na pozoru, jejich soužití je harmonické a zatím nemáme žádné špatné zkušenosti.
 

Stavbu sršního hnízda jsme zaznamenali teprve počátkem srpna, kdy měřilo už asi 15 cm. Sršeň v nás budila a stále budí obrovský respekt. Hnízdo jsme tedy nejdříve pozorovali s patřičným odstupem. Sršně o nás ale nejevily téměř žádný zájem. Nakonec jsme se odvážili a ony nás nechaly se přiblížit a pozorovat je i ze vzdálenosti asi 2 m. Je pravda, že jsme občas zaslechli hlasitější, blížící se bzučení. Jako by nás přece jen jednou za čas přiletěla jedna sršeň „zkontrolovat“.

Časopis Naše příroda
V novém čísle Naší přírody najdete řadu tipů, kam se (nejen) v našich končinách vydat za poznáním. Zkuste třeba Malé Karpaty či Polské Beskydy, na cestu k pramenům řeky Svitavy se můžou vydat i vozíčkáři, vydáte-li se na Táborsko po stopách husitů, nezapomeňte ani na Granátovou skálu. A protože se o prázdninách vydáváme často i dál za naše hranice, máme pro Vás výjimečně tip na výlet při návštěvě Chorvatska – krásné Vranské jezero.

Hlídali jsme si, abychom zbytečně nestáli v jejich příletové a odletové dráze. K hnízdu jsme přistupovali v tichosti a jednotlivě. Kupodivu jim nevadilo focení s bleskem. Snad byly zvyklé na pohyb člověka v blízkosti hnízda, neboť se nacházelo ve frekventovanější části zahrady. Ve volné přírodě bychom se tak blízko neodvážili.


Sršeň - (ne)příjemný soused. Jak se zbavit sršního hnízda?

Sršeň má neskutečně mnoho práce a starostí se stavbou hnízda, sháněním potravy a krmením mláďat. Dočetla jsem se, že je aktivní až 22 hodin denně. Tak nejspíš hned tak nereaguje podrážděně.

Pro naše soužití se sršni bylo nejkritičtějším obdobím asi polovina září. Některé sršně chvílemi působily zmateně. Nekontrolovatelně létaly, vyletovaly z hnízda, padaly, narážely do okolních předmětů. Občas některá sršeň zmateně poletovala pod hnízdem a kolem po zemi, nejspíš otřesená nárazem. A tak raději „vyklízíme pole“.

Co by tak mohlo být důvodem? Že by na ně začalo působit zkvašené přezrálé ovoce, kterého kolem bylo hojně popadáno? Mohla to také být jedna z nejstarších generací sršní nebo samečci, kteří již „dožívali“ a rychle jim ubývalo sil. Přece jen zima se blížila.

V samotném hnízdě v tomto období už značně zeslábl hluk i šramot. Počet jedinců se výrazně snižoval. Sršně poslední plástev s larvami odkusují a vyhazují z hnízda pod sebe na zem. Nejspíš by je už neuživily, nebo by se larvy nestačily vylíhnout.


reklama

Stavba sršního hnízda

předchozí    další
Na plástvi je vidět sršní královna.
Na plástvi je vidět sršní královna.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslava Siantová, Stanislav Krejčík / Naše příroda
Na plástvi je vidět sršní královna.
První setkání se zajímavou a fascinující stavbou.
Stavba hnízda je téměř dokončena, vchod se výrazně zúžil. Hnízdo je 52 cm vysoké a 27 cm široké.
Sršní hnízdo je už dva týdny opuštěné. Rozřízli jsme ho a podívali se dovnitř.
Jak vypadá rozříznuté sršní hnízdo?
 
Jaroslava Siantová
Tento článek je převzat z časopisu Naše příroda. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele časopisu.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AV

Adin Vyhlídka

2.9.2015 07:41
Přesně tak, mám dlouholeté zkušenosti z volné přírody, sršně nejsou nebezpečné pokud je nic neohrožuje. Mám zdokumetováno řadou snímků z bezprostřední blízkosti vletového otvoru do jejich hnízda, chvíli opatrně člověka testují a poté nerušeně pokračují ve své činnosti...
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

2.9.2015 08:05 Reaguje na Adin Vyhlídka
ale vykládej to těm mnohým pošahaným zahrádkářům a majitelům zahrad co při zjištění že se jim na zahradě usídlily vosy nebo sršni, tak je ihned likvidují všemožnými způsoby...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist