Jak jsme pozorovali stavbu sršního hnízda
Stavbu sršního hnízda jsme zaznamenali teprve počátkem srpna, kdy měřilo už asi 15 cm. Sršeň v nás budila a stále budí obrovský respekt. Hnízdo jsme tedy nejdříve pozorovali s patřičným odstupem. Sršně o nás ale nejevily téměř žádný zájem. Nakonec jsme se odvážili a ony nás nechaly se přiblížit a pozorovat je i ze vzdálenosti asi 2 m. Je pravda, že jsme občas zaslechli hlasitější, blížící se bzučení. Jako by nás přece jen jednou za čas přiletěla jedna sršeň „zkontrolovat“.
V novém čísle Naší přírody najdete řadu tipů, kam se (nejen) v našich končinách vydat za poznáním. Zkuste třeba Malé Karpaty či Polské Beskydy, na cestu k pramenům řeky Svitavy se můžou vydat i vozíčkáři, vydáte-li se na Táborsko po stopách husitů, nezapomeňte ani na Granátovou skálu. A protože se o prázdninách vydáváme často i dál za naše hranice, máme pro Vás výjimečně tip na výlet při návštěvě Chorvatska – krásné Vranské jezero.
Hlídali jsme si, abychom zbytečně nestáli v jejich příletové a odletové dráze. K hnízdu jsme přistupovali v tichosti a jednotlivě. Kupodivu jim nevadilo focení s bleskem. Snad byly zvyklé na pohyb člověka v blízkosti hnízda, neboť se nacházelo ve frekventovanější části zahrady. Ve volné přírodě bychom se tak blízko neodvážili.
Sršeň - (ne)příjemný soused. Jak se zbavit sršního hnízda?
Sršeň má neskutečně mnoho práce a starostí se stavbou hnízda, sháněním potravy a krmením mláďat. Dočetla jsem se, že je aktivní až 22 hodin denně. Tak nejspíš hned tak nereaguje podrážděně.
Pro naše soužití se sršni bylo nejkritičtějším obdobím asi polovina září. Některé sršně chvílemi působily zmateně. Nekontrolovatelně létaly, vyletovaly z hnízda, padaly, narážely do okolních předmětů. Občas některá sršeň zmateně poletovala pod hnízdem a kolem po zemi, nejspíš otřesená nárazem. A tak raději „vyklízíme pole“.
Co by tak mohlo být důvodem? Že by na ně začalo působit zkvašené přezrálé ovoce, kterého kolem bylo hojně popadáno? Mohla to také být jedna z nejstarších generací sršní nebo samečci, kteří již „dožívali“ a rychle jim ubývalo sil. Přece jen zima se blížila.
V samotném hnízdě v tomto období už značně zeslábl hluk i šramot. Počet jedinců se výrazně snižoval. Sršně poslední plástev s larvami odkusují a vyhazují z hnízda pod sebe na zem. Nejspíš by je už neuživily, nebo by se larvy nestačily vylíhnout.
reklama
Stavba sršního hnízda