Jak pomoci motýlům a broukům kolem Vltavy? Třeba i kroužkováním stromů
Kaňon Vltavy je posledním útočištěm kriticky ohroženého motýla okáče bělopásného, který potřebuje k životu světlé lesy a lesostepi, kde roste mateřídouška nebo travina kostřava. Ačkoli dřív byl rozšířen po celém našem území, dnes se vyskytuje už jen na Sedlčansku a na stráních vltavského kaňonu. Živinami chudé stráně, kde se dříve pásly kozy, nebo pařeziny, kde lidé brali klest a dřevo, jsou dnes cíleně zalesněny nebo zarůstají.
Pracovníci ČSOP Vlašim proto obnovují podmínky pro život okáče bělopásného, modráska rozchodníkového nebo přástevníka kostivalového na deseti místech od Hřiměždic po Krňany.
Motýli potřebují k životu hlavně světlo, proto ochránci vyřezávají keře, kácí a kroužkují stromy a ořezávají větve. Vytváří tak mozaiku lesních a nelesních plošek, které motýli využijí jak k rozmnožování, tak jako nášlapné kameny při hledání partnerů k páření i nových stanovišť.
Kroužkování je dříve běžný, ale dnes neobvyklý způsob hospodaření v lese. Při něm se z listnatého stromu odstraní kůra a lýko v kroužku o výšce asi dvaceti centimetrů. Strom tak postupně odumírá, čímž se sníží zastínění, ale kmen zůstává stát. Díky tomu ho mohou ke svému vývoji využít chránění brouci jako je roháč, nosorožík nebo tesaříci. I pro ně je v dnešních hospodářských lesích stále méně příležitostí k životu. Ohrožený hmyz nedokáže žít ani v rozsáhlém monokulturním porostu, ani na kalamitních mýtinách, které vznikají v důsledku napadení smrků kůrovcem.
„Klíčem k ochraně motýlů je navracení rozmanitosti do naší krajiny. Nepaseme sice kozy jako v minulosti, ale vyřezáváním křovin a prosvětlováním lesa vytváříme podobnou mozaiku porostů a světlin," říká Karel Kříž z ČSOP Vlašim. Projekt je zajímavý propojením ochrany teplomilných motýlů a brouků s použitím netradičních forem zásahů.
Projekt získal podporu na vědeckých pracovištích i u státních orgánů. „Projekt Motýli vltavských strání je rozsahem v naší republice unikátním pokusem o zachování a obnovu řídkých lesů,“ říká Otto Nakládal z Fakulty lesnické a dřevařské Česká zemědělské univerzity. Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd ve svém stanovisku říká, že záměr je ukázkou moderních a efektivních přístupů k ochraně přírody, u nás zatím bohužel vzácně používaných.
reklama
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonohá