Jak vnímáte ovocné sady a aleje? Vědci UJEP se obrací na českou veřejnost s dotazníkem
Projekt OKliBio (Ovocná krajina pro klimatickou změnu a biodiverzitu) nyní zjišťuje, jak lidé ovocnou krajinu vnímají. Dotazník je určen široké veřejnosti, tedy všem, kdo chtějí sdílet svůj pohled na luční sady, ovocné aleje a další tradiční ovocné výsadby v krajině, ve které žijí. Není přitom nutné být odborníkem ani vlastníkem sadu.
„O budoucnosti lučních sadů často hovoříme jako o odborném tématu. Pro mnoho lidí jsou ale také místem pohybu, odpočinku, vzpomínek a vztahu k místu, kde žijí. Dotazník nám umožní zachytit tento každodenní pohled a propojit ho s výsledky odborného mapování. Díky tomu můžeme lépe pojmenovat, jakou péči a podporu ovocná krajina potřebuje,“ říká Lenka Dubová z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku Fakulty sociálně ekonomické UJEP.
Dotazník je anonymní a je dostupný online na adrese https://forms.gle/Zgk9W1eCz5BNjt8e8
Sběr odpovědí bude probíhat minimálně do konce roku 2026. Výsledky šetření pak budou jedněmi z podkladů pro strategii péče o luční sady v česko‑saském pohraničí.
Přečtěte si také |
Luční sady patří k nejbohatším biotopům střední Evropy. V Česku ale zatím nijak komplexně chráněny nejsou, říká Lenka Dubová
Souběžné dotazníkové šetření probíhá také v Sasku. Srovnání odpovědí z Česka a Saska zároveň ukáže, jak se do vztahu lidí k ovocné krajině promítají rozdílné historické zkušenosti a tradice péče o krajinu.
Projekt OKliBio je spolufinancován Evropskou unií z programu Interreg Česko-Sasko 2021–2027. Projekt propojuje partnery z České republiky a Německa při ochraně a obnově tradiční ovocné krajiny a hledání způsobů, jak posílit její ekologické i společenské funkce v podmínkách klimatické změny.
reklama

Dále čtěte |
Iniciativa pro krajinu má podporu desítek organizací, chce společný postup v péči
Obnova českých luk potřebuje správná semena. Genetické mapy ukazují, odkud mají pocházet
Iniciativa vyzývá samosprávy ke společné péči o českou krajinu
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Petr
8.11.2026 09:57Olga Rozsívalová
8.11.2026 10:48Richard Vacek
8.11.2026 10:57Olga Rozsívalová
8.11.2026 17:14 Reaguje na Richard VacekSlavomil Vinkler
8.11.2026 17:26 Reaguje na Richard Vacekpavel peregrin
8.11.2026 19:34Ano- to ovoce je neošetřované a pokud se nevyskytuje v blízkosti frekventovanějších silnic, nekontaminované zplodinami výfukových plynů- ale ani to lidi nenutí k nějakému masivnímu česání. Prostě doba je jiná. Možná by bylo užitečnější provádět výsadbu neovocných stromů, které by plnily krajinotvornou funkci, ale nehnilo by pod nimi ovoce, které se pak stává zdrojem moniliové hniloby pro ostatní ovocné stromy, pěstované na zahrádkách v okolí.
Jaroslav Pokorný
8.11.2026 20:19 Reaguje na pavel peregrinSlavomil Vinkler
9.11.2026 06:53 Reaguje na Jaroslav PokornýRadek
9.11.2026 09:37Jan Chloupek
9.11.2026 15:05Břetislav Machaček
9.11.2026 15:32sklidí a nebo ošetří, když ho nadúroda rozláme? Je smutné vidět neudržované
áleje ovocných stromů o které se roky nikdo nestará a sázejí se další, které
skončí taky tak a jsme zase u těch dotací na výsadbu. Pro ptáky a zvěř to
mohou být pouze pláňata, která nepotřebují takovou údržbu jako kvalitní
odrůdy. Někdy je při sklizni mrzačí i lidé a zažil jsem mládež, která
vyslala jednoho z nich na třešeň a ten jim nalámal větve s plody, které
ostatní na zemi konzumovali. Po mém upozornění mne málem napadli, co
si to dovoluji, když to je "všech" a tudíž i jejich. Nebýt to májovky,
ale ptáčnice, tak se to nestalo. U nové výsadby jsem se realizátorů
ptal, proč ne pláňata a že prý nejsou na trhu a musejí čerpat dotaci
nákupem ušlechtilých odrůd. Nechali je tam i s cedulkami názvů odrůd
a několik jich zmizelo na něčí zahrady. A ta pláňata by tam zůstala.
Navíc pláňata jsou odolnější i vůči chorobám a škůdcům, tak proč ty
ušlechtilé odrůdy? Já vím, jsou dražší a musí se vyčerpat ty dotace!




Studentka získala cenu za výzkum šetrnější recyklace baterií z elektromobilů
Kam se spreji? Obec Přestanov testuje jejich sběr, vědci z nich chtějí získat cenné kovy
Čeští a němečtí studenti zkoumali v Zubrnicích tradiční luční sady a jejich přínosy