https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-zvysit-zastoupeni-javoru-klenu-v-nasich-lesich
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak zvýšit zastoupení javoru klenu v našich lesích?

18.4.2026 05:52 | PRAHA (Ekolist.cz) | Jan Řezáč
Javor klen.
Javor klen.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Pro žádoucí přeměnu druhové skladby lesů ČR s cílem zvýšit jejich ekologickou stabilitu a druhovou diverzitu v reakci na negativní změny klimatu je vhodné zaměřit se na rozšíření málo zastoupených domácích dřevin. Jednou z nich je i velmi ceněný javor klen. Vzhledem k jeho nízkému zastoupení v lesích pouze jako vtroušené dřeviny nelze spoléhat na přirozenou obnovu. Proto bude nutné více využívat umělou výsadbu, při které je důležité sledovat úroveň genetické variability zdrojů reprodukčního materiálu s cílem založit dostatečně odolné porosty.
 
Zjišťováním genetické diverzity javoru klenu se zabývaly vědkyně z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, při řešení výzkumného projektu NAZV č. QK23020020 – „Využití analýz DNA pro účely zachování žádoucí genetické diverzity uznaných zdrojů kvalifikovaného reprodukčního materiálu a pro genetickou charakterizaci populací méně běžných autochtonních druhů lesních dřevin“. Výsledky shrnuly v publikaci „Metodické postupy DNA analýz pro ověřování klonové příslušnosti a genetické diverzity u javoru klenu“.

Vědkyně v certifikované metodice představují postupy analýz DNA s využitím jaderných mikrosatelitových markerů pro získávání genetických charakteristik, jejichž cílem je objektivní ověřování deklarované příslušnosti ramet (jedinců) k určitému ortetu (klonu) a pro zhodnocení úrovně polymorfismu klonů v semenných sadech nebo směsi klonů javoru klenu.

Sledování genetické diverzity je nutné i při výběru vhodných zdrojů kvalifikovaného reprodukčního materiálu pro zakládání semenných sadů, z nichž získáme osivo pro vysazování nových dostatečně variabilních porostů, které budou odolnější a budou zvyšovat biodiverzitu lesních ekosystémů.

Popis metodických postupů DNA analýz s využitím mikrosatelitových markerů pro ověřování klonové identity a zjišťování genetické variability mezi jedinci javoru klenu nebyl dosud pro potřeby semenných sadů nebo směsi klonů v ČR publikován.

Javor klen je poměrně mohutný strom, s přímým kmenem, v příhodných podmínkách se může dožívat 300 až 400 let. Je polostinnou dřevinou náročnější na půdní i vzdušnou vlhkost. Roste nejčastěji na humózních vlhčích půdách s vyšším podílem skeletu a na suťových půdách obohacených dusíkem. Kořenový systém srdčitého tvaru je hluboký a dřevinu v balvanité půdě dobře upevňuje.

V lesích je nejrozšířenějším druhem javoru, ale i tak jeho procentní zastoupení v našich lesích zůstává v současné druhové skladbě velmi nízké, vyskytuje se jako vtroušená dřevina na celém území ČR od lužních lesů až po horské oblasti.

Hlavním těžištěm jeho rozšíření jsou však podhorské a horské polohy, kde roste jako příměs v bučinách i smrčinách. Typický a hojnější je jeho výskyt v chladných úžlabinách a údolích podél potoků v suťových lesích spolu s ostatními suťovými dřevinami. Opadem značně zlepšuje půdu. Daří se mu také na provlhčených štěrcích. Poskytuje pevné roztroušeně pórovité dřevo s cennými vlastnostmi a širokým uplatněním, např. v truhlářství, kolářství, řezbářství a pro výrobu hudebních nástrojů.

Prověřovat variabilitu reprodukčních zdrojů je důležité z důvodu převážně roztroušeného výskytu javoru klenu. Pro zakládání porostů odolnějších ke změnám klimatických podmínek je podstatné vycházet z dostatečně geneticky variabilní množitelské základny, kdy úroveň variability lze zjistit právě na základě analýz DNA. Cílené zvyšování genetické variability porostů přispívá k jejich lepší odolnosti k možným chorobám, škůdcům a nepříznivým podmínkám klimatu.

Významné uplatnění vypracovaných metodických postupů DNA analýz je při procesu uznávání semenných sadů dle pravidel Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, kdy podmínkou poskytnutí dotačního titulu je odebrání referenčních vzorků pro případnou budoucí kontrolu správnosti klonů vybraných ortetů na základě DNA analýz.

Metodické postupy umožňující získávat poznatky o diverzitě javoru klenu budou také napomáhat plnit cíle nově schválené dlouhodobé strategie pro posílení ochrany a udržitelné biologické rozmanitosti „Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2026–2050“ a navazující „Akční plán pro období 2026–2030“. Tyto dokumenty jsou také v souladu s mezinárodními závazky České republiky.

Metodické postupy DNA analýz genetické identifikace jedinců javoru klenu mají celospolečenský přínos a podporují záchranu genofondu této v ČR méně zastoupené dřeviny.

Významným ekonomickým aspektem je přínos pro lesní hospodářství. Reprodukce genově bohatších populací zaručuje získání stabilnějších a odolnějších porostů, které budou zvyšovat biologickou rozmanitost, lépe se přizpůsobovat možným změnám klimatu, a tím přispívat k ochraně životního prostředí.

Vedle celospolečenských přínosů se dá reálně předpokládat i zvýšení tržeb z prodeje dřeva u vlastníků lesů v podobě budoucích zvýšených výnosů porostů založených z kvalitního reprodukčního materiálu. Lepší genetická produkční báze zvyšuje kvantitativní i kvalitativní těžební potenciál a přispívá tím ke zvýšení ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti trvale udržitelného obhospodařování lesů. Produkčním cílem pěstování javoru klenu jsou jednotlivé stromy s co možná největší hmotnatostí a rovným bezsukým kmenem.

Publikace Metodické postupy DNA analýz pro ověřování klonové příslušnosti a genetické diverzity u javoru klenu je volně ke stažení.

Autorky metodiky: Ing. Helena Cvrčková, Ph.D., Ing. Pavlína Máchová, Ph.D., Ing. Olga Trčková, Bc. Kateřina Vítová, VÚLHM.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2026 07:01
https://www.youtube.com/watch?v=iNtmwxTgtKQ#utm_content=organic&utm_term=z%20javora%20husli%C4%8Dky&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Odpovědět
MB

Mirda B

18.4.2026 07:09
Ano plně souhlasím s navýšením procenta zastoupení listnatých dřevin v lesích,ale je také nutné zamyslet nad jeho využitím.V současné době se většina listnaté vlákniny a dokonce i kulatiny drtí a spaluje.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.4.2026 10:55 Reaguje na Mirda B
Přednost by měl dost dub, buk, bříza.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.4.2026 11:01 Reaguje na Mirda B
Je to tak a obávám se, že odtamtud ten vítr prosazující větší podíl listnáčů fouká už jako vichřice. Vůbec nejhorší je samovýsev a taky
bezzásah, který bude produkovat dřevní hmotu pro teplárny. Místní
podnikatel zuří, že se změnila vláda, protože doufal v odprodej
200 ha lesa do svého vlastnictví s plánem ho přetvořit na tento
účel. Vůbec se tím netajil a už dokonce koupil výkonný mobilní
štěpkovač schopný zpracovat doslova cokoliv. Nyní mu zahálí a
na menší množství hmoty se ho nevyplatí k lesu přesouvat. To
má význam u plošné "SKLIZNI" stromů různého věku a druhu a tím
jsou ty bezpracně "vypěstované" nálety.
Odpovědět
Pe

Petr

18.4.2026 23:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Stále tu píšete o zralých stromech, no a ty se logicky sklízejí.
Chybí mi vaše slovo nedouk, to jste tu dával do každého příspěvku a bylo to vždy velmi komické. Skvěle by se hodilo k vašim termínům samovýsev a bezzásah.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.4.2026 09:36 Reaguje na Petr
Udělám vám radost NEDOUKU, který neznáte pojmy jako
samovýsev a bezzásah. Po dvaceti letech růstu pro
štěpkování nelze hovořit o zralých stromech, ale
o "dětech", kterým předčasně končí život, aníž se
se stačily začít množit. Ty budoucí plantáže na
biomasu jsou stejným plundrováním půdy jako ta
biomasa z polí po které po čase zůstane jalovina
bez špetky organické složky. To ale NEDOUKŮM
nikdy nedojde, jakou zhovadilostí je ničit půdu.
Odpovědět
PN

Petr Novotný

18.4.2026 21:08
Zelená ideologie ničí hospodářské lesy a nahrazuje je lesy smíšenými ,které jsou z produkčního hlediska mnohem horší. Zatím se kácí smrky a tak ekonomická realita na ČR ještě nedolehla a proto zelená ideologie v lesnictví má stále zelenou až doba kácení smrků skončí bude náprava produkčních lesů trvat stejě dlouho jako jejich ničení.
Odpovědět
Pe

Petr

18.4.2026 23:30 Reaguje na Petr Novotný
A jak se nazývá ideologie peněz? Co třeba hnědá ideologie? Ta zničila přírodu a nahradila ji nefunkčními lesy, které nazývá hospodářské, aby nikdo nepochyboval, že to je ta správná péče o přírodu, a toto že nutně potřebujeme, čímž je ospravedlněno vše. A přestože všichni vidí kam to vede, stále má všude zelenou (nejen v lese).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.4.2026 07:59 Reaguje na Petr
Máte představu o tom, co se stane, když bude vládnout příroda formou bezzásahu lidí? Lidé nebudou mít na světě místo, nepřežijete, nebo chudou a bezbrannou společnost nahradí jiní a bez vás, bez nás. Otázka zní, na co vám to bude, když nebudete?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.4.2026 16:40 Reaguje na Petr
Já nechci přispívat do hádky jaké druhové složení lesa kdo má nebo nemá pěstovat. Bez posouzení stanoviště (alespoň SLT v konkrétním vegetačním stupni a ovlivnění vodou...) to stejně je jen jalové plácání. Spíš bych se chtěl ohradit proti tvrzení, že jakási "hnědá ideologie" zničila "přírodu" a nahradila ji nefunkčními lesy. Při návratu do historie si můžeme povšimnout, že většina tuzemských pralesů (tehdejší terminologií hvozdů) byla smýcena a využita při dolování a tavbě rud už v průběhu 14. - 16. století. Prakticky veškeré dostupné lesy (včetně lesů pohraničních pohoří) byly vyrubány a dříví spáleno nebo jinak využito (výdřevy, důlní zařízení) a to včetně pařezů, větví i jehličí. Následné holé plochy se obhospodařovaly často primitivně jako pařeziny. Cokoliv o síle paže bylo okamžitě vyrubáno a použito k výrobě zemědělského nářadí nebo na otop. Potom nastupuje éra lesníků, kteří zubožené a trvale rabované lesy začínají systematicky zakládat, chránit, pěstovat a řídit principy výnosové vyrovnanosti. Ano pomohlo jim rozšíření kamenného uhlí jako náhrady za uhlí dřevěné při průmyslových procesech. Používali k obnově lesů převážně „rychle“ rostoucí jehličnaté dřeviny (Sm, Bo) a ceněné domácí listnáče (dub, jasan...). Jsou to ale tito naši předchůdci, kteří nám jednak zanechali lesy s dobře pěstovaným použitelným stavebním dřívím a jednak prozkoumali i slepé uličky vývoje jako problémy monokultur se stabilitou a trvalostí produkce i jejich nepříznivý vliv na půdu, diverzitu, náchylnost k rozvoji biotických škodlivých činitelů atd. Dneska je snadné křičet, že to dělali špatně a jistě udělali řadu chyb. Ono po bitvě je každý generálem ale my stojíme svými poznatky na jejich ramenou. Takže bychom na ně nemuseli jenom kydat špínu. Spíš jim máme za co děkovat a snažit se dělat to ještě lépe díky poznatkům a možnostem, jaké oni neměli a mít nemohli.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.4.2026 16:40 Reaguje na Petr
Já nechci přispívat do hádky jaké druhové složení lesa kdo má nebo nemá pěstovat. Bez posouzení stanoviště (alespoň SLT v konkrétním vegetačním stupni a ovlivnění vodou...) to stejně je jen jalové plácání. Spíš bych se chtěl ohradit proti tvrzení, že jakási "hnědá ideologie" zničila "přírodu" a nahradila ji nefunkčními lesy. Při návratu do historie si můžeme povšimnout, že většina tuzemských pralesů (tehdejší terminologií hvozdů) byla smýcena a využita při dolování a tavbě rud už v průběhu 14. - 16. století. Prakticky veškeré dostupné lesy (včetně lesů pohraničních pohoří) byly vyrubány a dříví spáleno nebo jinak využito (výdřevy, důlní zařízení) a to včetně pařezů, větví i jehličí. Následné holé plochy se obhospodařovaly často primitivně jako pařeziny. Cokoliv o síle paže bylo okamžitě vyrubáno a použito k výrobě zemědělského nářadí nebo na otop. Potom nastupuje éra lesníků, kteří zubožené a trvale rabované lesy začínají systematicky zakládat, chránit, pěstovat a řídit principy výnosové vyrovnanosti. Ano pomohlo jim rozšíření kamenného uhlí jako náhrady za uhlí dřevěné při průmyslových procesech. Používali k obnově lesů převážně „rychle“ rostoucí jehličnaté dřeviny (Sm, Bo) a ceněné domácí listnáče (dub, jasan...). Jsou to ale tito naši předchůdci, kteří nám jednak zanechali lesy s dobře pěstovaným použitelným stavebním dřívím a jednak prozkoumali i slepé uličky vývoje jako problémy monokultur se stabilitou a trvalostí produkce i jejich nepříznivý vliv na půdu, diverzitu, náchylnost k rozvoji biotických škodlivých činitelů atd. Dneska je snadné křičet, že to dělali špatně a jistě udělali řadu chyb. Ono po bitvě je každý generálem ale my stojíme svými poznatky na jejich ramenou. Takže bychom na ně nemuseli jenom kydat špínu. Spíš jim máme za co děkovat a snažit se dělat to ještě lépe díky poznatkům a možnostem, jaké oni neměli a mít nemohli.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist