Jak zvýšit zastoupení javoru klenu v našich lesích?
Vědkyně v certifikované metodice představují postupy analýz DNA s využitím jaderných mikrosatelitových markerů pro získávání genetických charakteristik, jejichž cílem je objektivní ověřování deklarované příslušnosti ramet (jedinců) k určitému ortetu (klonu) a pro zhodnocení úrovně polymorfismu klonů v semenných sadech nebo směsi klonů javoru klenu.
Sledování genetické diverzity je nutné i při výběru vhodných zdrojů kvalifikovaného reprodukčního materiálu pro zakládání semenných sadů, z nichž získáme osivo pro vysazování nových dostatečně variabilních porostů, které budou odolnější a budou zvyšovat biodiverzitu lesních ekosystémů.
Popis metodických postupů DNA analýz s využitím mikrosatelitových markerů pro ověřování klonové identity a zjišťování genetické variability mezi jedinci javoru klenu nebyl dosud pro potřeby semenných sadů nebo směsi klonů v ČR publikován.
Javor klen je poměrně mohutný strom, s přímým kmenem, v příhodných podmínkách se může dožívat 300 až 400 let. Je polostinnou dřevinou náročnější na půdní i vzdušnou vlhkost. Roste nejčastěji na humózních vlhčích půdách s vyšším podílem skeletu a na suťových půdách obohacených dusíkem. Kořenový systém srdčitého tvaru je hluboký a dřevinu v balvanité půdě dobře upevňuje.
V lesích je nejrozšířenějším druhem javoru, ale i tak jeho procentní zastoupení v našich lesích zůstává v současné druhové skladbě velmi nízké, vyskytuje se jako vtroušená dřevina na celém území ČR od lužních lesů až po horské oblasti.
Hlavním těžištěm jeho rozšíření jsou však podhorské a horské polohy, kde roste jako příměs v bučinách i smrčinách. Typický a hojnější je jeho výskyt v chladných úžlabinách a údolích podél potoků v suťových lesích spolu s ostatními suťovými dřevinami. Opadem značně zlepšuje půdu. Daří se mu také na provlhčených štěrcích. Poskytuje pevné roztroušeně pórovité dřevo s cennými vlastnostmi a širokým uplatněním, např. v truhlářství, kolářství, řezbářství a pro výrobu hudebních nástrojů.
Prověřovat variabilitu reprodukčních zdrojů je důležité z důvodu převážně roztroušeného výskytu javoru klenu. Pro zakládání porostů odolnějších ke změnám klimatických podmínek je podstatné vycházet z dostatečně geneticky variabilní množitelské základny, kdy úroveň variability lze zjistit právě na základě analýz DNA. Cílené zvyšování genetické variability porostů přispívá k jejich lepší odolnosti k možným chorobám, škůdcům a nepříznivým podmínkám klimatu.
Významné uplatnění vypracovaných metodických postupů DNA analýz je při procesu uznávání semenných sadů dle pravidel Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, kdy podmínkou poskytnutí dotačního titulu je odebrání referenčních vzorků pro případnou budoucí kontrolu správnosti klonů vybraných ortetů na základě DNA analýz.
Metodické postupy umožňující získávat poznatky o diverzitě javoru klenu budou také napomáhat plnit cíle nově schválené dlouhodobé strategie pro posílení ochrany a udržitelné biologické rozmanitosti „Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2026–2050“ a navazující „Akční plán pro období 2026–2030“. Tyto dokumenty jsou také v souladu s mezinárodními závazky České republiky.
Metodické postupy DNA analýz genetické identifikace jedinců javoru klenu mají celospolečenský přínos a podporují záchranu genofondu této v ČR méně zastoupené dřeviny.
Významným ekonomickým aspektem je přínos pro lesní hospodářství. Reprodukce genově bohatších populací zaručuje získání stabilnějších a odolnějších porostů, které budou zvyšovat biologickou rozmanitost, lépe se přizpůsobovat možným změnám klimatu, a tím přispívat k ochraně životního prostředí.
Vedle celospolečenských přínosů se dá reálně předpokládat i zvýšení tržeb z prodeje dřeva u vlastníků lesů v podobě budoucích zvýšených výnosů porostů založených z kvalitního reprodukčního materiálu. Lepší genetická produkční báze zvyšuje kvantitativní i kvalitativní těžební potenciál a přispívá tím ke zvýšení ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti trvale udržitelného obhospodařování lesů. Produkčním cílem pěstování javoru klenu jsou jednotlivé stromy s co možná největší hmotnatostí a rovným bezsukým kmenem.
Publikace Metodické postupy DNA analýz pro ověřování klonové příslušnosti a genetické diverzity u javoru klenu je volně ke stažení.
Autorky metodiky: Ing. Helena Cvrčková, Ph.D., Ing. Pavlína Máchová, Ph.D., Ing. Olga Trčková, Bc. Kateřina Vítová, VÚLHM.
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Karel Zvářal
18.4.2026 07:01Mirda B
18.4.2026 07:09Břetislav Machaček
18.4.2026 11:01 Reaguje na Mirda Bbezzásah, který bude produkovat dřevní hmotu pro teplárny. Místní
podnikatel zuří, že se změnila vláda, protože doufal v odprodej
200 ha lesa do svého vlastnictví s plánem ho přetvořit na tento
účel. Vůbec se tím netajil a už dokonce koupil výkonný mobilní
štěpkovač schopný zpracovat doslova cokoliv. Nyní mu zahálí a
na menší množství hmoty se ho nevyplatí k lesu přesouvat. To
má význam u plošné "SKLIZNI" stromů různého věku a druhu a tím
jsou ty bezpracně "vypěstované" nálety.
Petr
18.4.2026 23:18 Reaguje na Břetislav MachačekChybí mi vaše slovo nedouk, to jste tu dával do každého příspěvku a bylo to vždy velmi komické. Skvěle by se hodilo k vašim termínům samovýsev a bezzásah.
Břetislav Machaček
19.4.2026 09:36 Reaguje na Petrsamovýsev a bezzásah. Po dvaceti letech růstu pro
štěpkování nelze hovořit o zralých stromech, ale
o "dětech", kterým předčasně končí život, aníž se
se stačily začít množit. Ty budoucí plantáže na
biomasu jsou stejným plundrováním půdy jako ta
biomasa z polí po které po čase zůstane jalovina
bez špetky organické složky. To ale NEDOUKŮM
nikdy nedojde, jakou zhovadilostí je ničit půdu.


Uhlík v lesních půdách a jeho potenciál: Aby ho lesy ukládaly, musí především přežít
Zlepšuje douglaska tisolistá vlastnosti lesní půdy?
Domácí druhy teplomilných dubů: Můžeme je ve větší míře využít?