https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaka-je-uhlikova-stopa-valky-odpoved-prinasi-projekt-zeptej-se-vedce
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaká je uhlíková stopa války? Odpověď přináší projekt Zeptej se vědce

12.11.2023 05:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Výstřel ze 155 mm houfnice M777 během cvičné střelby armády USA. Ilustrační snímek.
Výstřel ze 155 mm houfnice M777 během cvičné střelby armády USA. Ilustrační snímek.
Projekt Zeptej se vědce obdržel následující dotaz: "Válka se dnes rozebírá ze všech pohledů, ale nesetkal jsem se s „posouzením“ války z pohledu životního prostředí. Například jakou „uhlíkovou stopu“ mají různé druhy munice či použité techniky, jak moc je poškozováno prostředí v místě probíhajících bojů a jak dlouho se předpokládá, že bude přírodě trvat obnova do předválečného stavu, případně další souvislosti. Děkuji." Na dotaz za projekt odpovídala Kristýna Kantnerová.
 

Rychlá odpověď:

● Uhlíková stopa války se nedá lehce stanovit, armády totiž nemají povinnost emise skleníkových plynů ze svých aktivit uvádět.

● Víme ovšem, že emise z armádních zdrojů jsou obrovské, na úrovni emisí jiných celých států.

● Obnova životního prostředí zabere dlouhá léta a je odvislá od konkrétního typu boje a jeho trvání.

Posouzení válečných konfliktů a techniky z pohledu jejich uhlíkové stopy a dopadu na životní prostředí je bohužel komplikováno několika fakty. Armádní emise jsou vyňaty z Kjótského protokolu (mezinárodní smlouvy, v rámci které se země roku 1997 dohodly snížit emise skleníkových plynů) i Pařížské dohody (navázání na cíle Kjótského protokolu z roku 2015) [1]. Většina vlád nezahrnuje do reportů svých uhlíkových stop emise pocházející z armádního sektoru kvůli bezpečnostním obavám [2] a neuvádí ani emise spojené s výrobou vojenského vybavení a zbraní. Emise z armádního sektoru tedy nejsou systémově zaznamenávány ani zveřejňovány. Kromě toho si armády vyjednaly v oblasti ochrany životního prostředí řadu výjimek pro nakládání s chemickými látkami a s odpady. Pojďme se ale podívat alespoň na pár věcí, které jsou k tomuto tématu známy.

Armády využívají ve svých aktivitách především fosilní zdroje (ropu a zemní plyn), které mají vysokou uhlíkovou stopu. Z dat, které poskytly například Spojené státy americké a Velká Británie, víme, že tyto emise jsou obrovské [2]. Pokud by se americká armáda počítala jako samostatný stát, byla by jedním z největších znečišťovatelů naší planety. Celosvětově se odhaduje, že armádní sektor je zodpovědný za zhruba šest procent emisí oxidu uhličitého ročně [1, 2], což je porovnatelné například s leteckým a lodním průmyslem dohromady (zhruba 2 % každý z nich) [2].

Zeptej se vědce

Každý chceme ověřené informace. O všem. O lécích, vakcínách, doplňcích stravy. O naší společnosti, o naší planetě. Chceme rozumět světu kolem sebe, ale v záplavě informací různé kvality je stále těžší se zorientovat.

Banda vědkyň a vědců se rozhodla, že vám s tím pomůže. Naším denním chlebem je prokousávání se vědeckými články, kritické vyhodnocování jejich kvality a dohledávání potřebného kontextu. Totéž jsme začali nabízet i veřejnosti prostřednictvím projektu Zeptej se vědce na Facebooku, Instagramu a Twitteru.

Podle zprávy Ministerstva obrany Spojených států amerických spotřebuje americká armáda každý den zhruba 200 tisíc barelů pohonných látek [3]. Takové množství benzínu by vystačilo průměrné Fabii na každodenní jízdu z Prahy do Brna a zpět po dobu tří tisíc let! (Byly uvažovány následující parametry: 1 barel odpovídá 160 litrům, kombinovaná spotřeba Fabie 7 litrů na 100 km [4], vzdálenost Praha–Brno a zpět 420 km.) Největší spotřebu paliva i nejvíc emisí skleníkových plynů má na svědomí armádní letectví [5]. Stíhačky spálí kolem 4000 až 5000 litrů leteckého paliva za hodinu letu. Pro srovnání, komerční letadlo Boeing 747-400, které zvládne přepravit kolem 600 pasažérů, za hodinu letu spotřebuje mezi 14 000 a 15 000 litry paliva [6]. I tanky jsou velkými žrouty paliva – na 100 km spotřebují průměrně 400 litrů paliva [7].

Co se válečných konfliktů týče, Ukrajina je údajně první zemí, která zveřejňuje odhady emisí spojených s probíhající válkou [8]. Během prvního roku války vedly válečné boje a jejich následky (požáry budov, lesů a polí, evakuace lidí, obnova zničené infrastruktury) k takovému množství emisí skleníkových plynů, jaké za rok vyprodukují všechny zdokumentované zdroje skleníkových plynů v celém Nizozemsku. Na Ukrajině dochází k bombardování chemických továren, rafinérií nebo uhelných dolů [1], což vede například k znečišťování vodních toků uniklými látkami, úniku ropy do mokřadů a ohrožení desítek druhů vzácných rostlin a druhů hmyzu [9]. Odhaduje se, že při bombardování oceláren v Mariupolu unikly do Azovského moře desítky tisíc tun sulfanu; rozsah ekologického dopadu je neznámý. Další nepřímé emise souvisí s poskytováním humanitární pomoci, výstavbou a udržováním uprchlických táborů nebo hromadnými přesuny obyvatel ze zasažených oblastí.

Otázka obnovy životního prostředí zasaženého válečnými boji záleží na typu válečného konfliktu, délce jeho trvání a použitých zbraních. Bohužel se nedá jednoznačně říct, jak dlouho taková obnova bude trvat. Sledování uvolněných znečišťujících látek a jejich úrovně probíhá obvykle v odebraných vzorcích půdy, vody a vzduchu po mnoho let [1]. V případě zjištěných lokálních úniků může být nařízena dekontaminace půdy nebo vodních těles za využití speciálních filtračních technik. Emise skleníkových plynů se mohou i po ukončení bojů nadále zvětšovat – v důsledku válečných konfliktů může dojít k vysychání mokřadů, které obvykle ukládají oxid uhličitý do půdy a rostlin a mohou tak přispět k obnově ovzduší; po vyschnutí mokřadů se ovšem začne oxid uhličitý naopak uvolňovat. Toto se stalo například v 90. letech při konfliktu v Iráku a obnova tam probíhá dodnes [10]. Rozsáhlé vysychání i ztráta půdy nastaly i po okupaci Krymu v důsledku nedostatku vody v dané oblasti.

Poválečná obnova s sebou přináší také velké emise spojené s výstavbou a obnovou infrastruktury [10]. Výroba potřebného cementu je totiž velice náročná na emise oxidu uhličitého (zhruba 8 % celosvětových emisí). Nevyužitá munice se obvykle kontrolovaně odpaluje, což vede k dalšímu znečišťování, aniž by se dodržovaly standardní protokoly pro nakládání s odpady. To ohrožuje nejen životní prostředí, ale i zdraví samotných příslušníků armády.

Armády západních zemí se začínají v posledních letech zabývat tím, jak se měnícímu se klimatu přizpůsobit a snížit uhlíkovou stopu svých aktivit, zároveň ale nechtějí přijít o dominanci svého postavení v mezinárodních vztazích [1]. V rámci reportů jejich aktivit je jistě zapotřebí dosáhnout větší transparentnosti [5]. V roce 2050 mají armády členských zemí NATO dosáhnout uhlíkové neutrality (z atmosféry se odstraní stejné množství skleníkových plynů, jako se do ní vypustí). Už teď je ale jasné, že to prakticky není vůbec lehká záležitost [11]. Snížení emisí skleníkových plynů a zvládnutí klimatické krize je totiž celosvětový úkol, při kterém se musí spojit všichni významní hráči, včetně Ruska a Číny, a pracovat společně na společensko-ekonomických změnách a hromadném odzbrojování [1].

Zdroje:
[1] https://www.ips-journal.eu/topics/economy-and-ecology/war-is-a-climate-killer-6094

[2] https://www.nature.com/articles/d41586-022-03444-7

[3] https://www.acq.osd.mil/eie/Downloads/OE/FY20%20OE%20Annual%20Report.pdf

[4] https://www.autohled.cz/a/skoda/fabia/spotreba

[5] https://ceobs.org/the-militarys-contribution-to-climate-change/

[6] https://www.bbc.com/future/article/20210525-how-aviation-is-reducing-its-climate-emissions

[7] https://www.forbes.com/2008/06/05/mileage-military-vehicles-tech-logistics08-cz_ph_0605fuel.html

[8] https://www.rfi.fr/en/international-news/20221110-scorched-earth-ukraine-war-takes-heavy-toll-on-climate-too

[9] https://e360.yale.edu/features/ukraine-russia-war-environmental-impact

[10] https://ceobs.org/how-does-war-contribute-to-climate-change/

[11] https://www.reuters.com/world/europe/nato-cut-emissions-by-45-by-2030-be-carbon-neutral-by-2050-stoltenberg-2022-06-28/


reklama

 
foto - Kantnerová Kristýna
Kristýna Kantnerová
Autorka vystudovala VŠCHT v Praze a ETH Zürich, nyní působí jako výzkumná pracovnice na University of Colorado Boulder.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

12.11.2023 07:05
V zájmu " dobra ", jde ekologie stranou, že !
Odpovědět
os

orb slavík

12.11.2023 15:30 Reaguje na smějící se bestie
To je opravdu hluboká a moudrá myšlenka pane Vachmaister.
Odpovědět
va

vaber

13.11.2023 09:51 Reaguje na smějící se bestie
války a válčení je dokonce ,,vyšší dobro,, ale jen pro někoho
a do toho ti, co ve válce chcípají, nesmí mluvit ,ti mají povinnost jen chcípnout a když se jim do války nechce ,tak je ti co vyšší dobro udržují, postaví před válečný soud a před popravčí četu,
ekologie v takové společnosti má nějaký smysl?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.11.2023 08:29
Na druhé straně největší biodiverzita je ve vojenských prostorech na cílové ploše.
Odpovědět
Pe

Petr

12.11.2023 19:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale není. Je to jen takový optický klam, protože je to vidět. Ve skutečnosti tam není a nemůže být nic, co by nebylo i v okolí. Jen to v tom okolí jednoduše není tak pohromadě, tak to není tak patrné.
Odpovědět
Pe

Petr

12.11.2023 19:46 Reaguje na Petr
Spíš bych to nazýval místa s největší změnou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.11.2023 07:51 Reaguje na Petr
Nikoli. Je to prostor s dlouhodobě blokovanou sukcesí na počátku. Takových míst v přírodě je málo, co lidi vyhubili mamuty a posléze přestali i pást a mít domácí chovy. Doplatil na to (ne jen, ale i) takový sýček.
Odpovědět
Pe

Petr

13.11.2023 09:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale vždyť to ta vaše pastva a mamuti jsou blokováním sukcese. Jakékoliv narušení je blokováním vývoje.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

13.11.2023 12:57 Reaguje na Petr
Není. Někde je součástí vývoje to, že v něm pravidelně dochází k narušování/katastrofám. Včetně třeba lesních ekosystémů, které pravidelně procházejí požáry a obnovou po nich.
Odpovědět
Pe

Petr

13.11.2023 14:21 Reaguje na Tomas Peltan
Tak už jen to slovní spojení "pravidelné narušování" zcela jasně odporuje vývoji. Když se má něco vyvíjet, nemůžete to jakkoliv narušovat.
Odpovědět
Pe

Petr

13.11.2023 14:24 Reaguje na Petr
Snad jedině že se to narušování dá považovat za součást vývoje jednotlivých druhů - pokud nějací jedinci to narušování přežijí, může to vést ke zvýšení jejich odolnosti.
Odpovědět
MM

Milan Milan

12.11.2023 20:34
Návrat mečů, luků a oštěpů by to vyřešil. A dva znepřátelení generálové v ringu, to by taky dost napovědělo? Zdá se, že miliony ks vybouchané munice není problém pro ŽP, politiky ani aktivisty. Ale neskutečný, celoplanetární problém hodný xxx stran předpisů, nařízení a regulací (pochopitelně směřující k mld. dotacím) jsou zřejmě kamna a komín staré báby někde v Horní dolní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.11.2023 07:55 Reaguje na Milan Milan
Einstein údajně řekl, že neví, jak se bude bojovat ve 3. světové, ale ve 4. světové to budou kameny a klacky.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.11.2023 06:26
je to tak se vším. Místo aby se lidstvo zabývalo skutečnými problémy, řeší nepodstatné věci. Kolik paliva spotřebují letadla a tankery? Ale EU řeší Fabii- násilný přechod na elektroauta (zdražíme benzín, na spalovací motory zavedeme daň, zakážeme je). Největší nájezd km má hromadná doprava, vlaky - ať tam v první řadě násilně zavedou elektrifikaci! To bude mít význam pro ekologii, ne Fabie! Ale nejdřív (logicky!!!) je třeba vytvořit podmínky- JE, distrib. síť, nabíječky, ne to řešit odzadu = naprosto neefektivně. Nutno podporovat výzkum- lepší baterie, aby šly ekologicky recyklovat, aby se elektroauto nemuselo po 8 letech sešrotovat- jaká je to zátěž přírody, nové doly, hutě, slévárny, výroba nových plastů, odpady- nezměrná zátěž přírody. Proč nějaký ekolog neřekne, že takovýto postup odzadu, bez vytvoření vhodných podmínek je špatný, nelogický, neefektivní, neekologický!
A řešení globálních problémů? Pokud lidstvo díky ekologii zchudne, přírodu na celé zeměkouli to totálně zničí, tak jako se kácí amazonské pralesy, tak jako ve stepích je přemíra býložravců, kdo v Africe řeší ekologii, odpady hází do moře, když nemají ani vodu ve studni.
Jak naše vláda řeší to, že s progredujím suchem mohou vysychat studny. Staví se nové přehrady, aby lidi alespoň měli pitnou vodu?
A řešení války? Nejsem odborník na vojenství, ale jediné efektivní řešení vidím v tom, snažit se Putina totálně odstřihnout od trhu, nic od něho nekupovat, sankce uvalit i na ty státy, které s ním obchodují. Ne milardy do výroby zbraní, válka zničí nejen nás, ale vše i přírodu.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

13.11.2023 12:59 Reaguje na Honza Honza
No a pokud ho chcete odstřihnout od trhu, tak jedno z nejefektivnějších řešení je přejít na mobilitu, která není závislá na ropě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2023 07:44 Reaguje na Tomas Peltan
To věděli už i skytové , avaři a další.
Odpovědět
PB

Petr Brok

13.11.2023 08:45
To se to bojuje, když nemusí kupovat povolenky.
Odpovědět
va

vaber

13.11.2023 09:54
je to bruslení na tenkém ledě Kristýno
Odpovědět
JN

Jaroslav Novák

13.11.2023 14:22
V článku je jasně napsáno, že emise pocházející z armády se nepočítají. Směle je tedy nadále ignorujme. Pravdě a lásce nesmí stát nic v cestě.
PS: USA jsou skvělí v zahraničí, ale roztomilé jsou i případy, kdy například na Havaji sem tam způsobí nějakou drobnou ekologickou katastrofu. Třeba když lidem začne do jediného zdroje pitné vody prosakovat palivo pro letadlové lodě. Naštěstí můžou vždycky pít třeba colu...
Z našich luhů a hájů. Proxy válka s Ruskem je skvělá a určitě vyhrajeme. Pro planetu je ten konflikt taky boží. Sibiř posledních pár let průběžně hoří a kdo ví, co přesně se tam uvolňuje do ovzduší. Nějaký teoretik by mohl spočítat, kolik zdrojů by Rusové mohli uvolnit na hašení požárů, kdyby nemuseli řešit hranici na západě. Tato ironická poznámka vychází z faktu, že krátce po vypuknutí konfliktu skoro došlo k mírové dohodě. Tu ale Boris Johnson a další skvělí kluci Ukrajincům rozmluvili. Kdo za ten rok co získal a ztratil? Je dnes pozice Ukrajinců silnější než před rokem?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2023 10:55
V žádné z válek nejde o nějakou ekologii a když, tak zničí zdroj pitné
vody a nebo zamořit území tak, že není obyvatelné. S novými zbraněmi
přichází kvalitativně a kvantitativně nový druh ničení přírody s takřka
nevratnými následky. Pokud se kdysi vojska chladnými zbraněmi mlátily
někde na poli, tak to pole pouze vyhnojili mrtvolami vojáků a mršinami
zvířat. Meče se překuly na pluhy a bylo po válce a škodách. Dnes jde
ale o jiné škody, které už leckde nepůjde ani napravit. Chemické a
jaderné zamoření není o poorání pole po bitvě a na to nepotřebuji
slyšet moudra vědců. Albert Nobel jako vědec chtěl pomoci lidem lámat
skály méně rizikověji než Nitroglycerínem a vynalezl Dynamit. Netušil
ale, že i to, co v míru slouží k prospěchu lze ve válce použít ke
zkáze. Zpytoval svědomí a vytvořil fond podporující mírové využití
poznatků vědy. Bohužel každý poznatek lze využít i ve válce a tak
tomu bude vždy i v budoucnu. Co tak přinutit zbrojaře založit fond
na likvidaci následků, které způsobily jejich zbraně? Nebylo by
to alespoň gesto těch zbrojařů investovat zisky do odminování, do
dekontaminace půdy a vod. Nebo do obnovy silnic, mostů, tratí atd.?
A nikoliv pouze nějaké procento, ale VEŠKERÝ ZISK! Asi by je to
odradilo od produkce zbraní a podněcování konfliktů, když by zisk
plynul jinam, než do jejich soukromých kapes. Kdysi jsem měl za
zlé Vaškovi naivní(a nebo záměrnou) likvidaci zbrojního průmyslu,
který produkoval zisk schopný investovat školství a zdravotnictví.
Být ve státních rukou a nikoliv v soukromých, tak nás nyní netrápí
investování do vzdělání a zdraví. Totéž u nadhodnoty(nikoliv pouze
SPD a DPH) z neřestí(alkohol, cigarety, hazard atd.), která mohla
celá končit ve zdravotnictví a nikoliv u lihových baronů, Philip
Noris a sazkových magnátů. Zbavit se zlatých vajec je hloupost, ale
zbavit se slepic, které je snáší je debilita a nebo záměr ožebračit
zemi o které prohlašuji, že chci pro ni pouze to dobré! Dokud tu
budou lidé mající z válek prospěch, tak tu budou války a ty škody.
To není pacifismus, ale konstatování, že války lze vymýtit pouze
eliminací těch, kteří z nich mají prospěch a co je rozdmýchávají!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

16.11.2023 10:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Jůůů, zase ta pohádka o tom, jak Havel zlikvidoval zbrojní průmysl. :D :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.11.2023 18:51 Reaguje na Petr Eliáš
Zeptejte se na to Slováků z Pováží, jak jim zrušila vláda z Prahy objednávky na tanky a BVP do několika "nedemokratických" zemí a kam je záhy dodali naši západní "spojenci". On si hrál na mírotvůrce, ale otázkou je, zda z naivity, či jen plnil přání bývalých chlebodárců. Likvidací zbrojního průmyslu na Slovensku
vyskočila na Slovensku nezaměstnanost ke 20% a místně
i na 50. Pak se nedivím touze Slováků zbavit se vlády
v Praze a být samostatní. No a v Čechách pak už bylo
snadné zasít semínko nenávisti k chudým Slovákům, na
které "bohatí" Češi doplácejí. Takže pohádka to není, ale pouze holá skutečnost, na kterou jsme my pamětníci
dosud nezapomněli. Dětem můžou už ale nakukat cokoliv,
aby věřily tomu, co si přejí! Vymřeme a můžete je učit,
že nás osvobodili Američani a Vlasovci a že vrazi
pokladníka byli odbojáři! Vyvrátit to už žádný pamětník
nebude moci!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.11.2023 05:01 Reaguje na Břetislav Machaček
To víš že jo. Ty by jsi nepoznal skutečnost, ani kdyby ti nafackovala. :D Jsi hloupý, protože ani netušíš, že ty fabriky by za chvilku klekly - zastaralé a po komouších zadlužené. :D
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist