https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jake-jsou-dopady-valky-na-ukrajine-na-zivotni-prostredi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaké jsou dopady války na Ukrajině na životní prostředí?

17.5.2023 06:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jako kdyby každých 14 dní na Ukrajině vybuchla jedna Hirošima. Na snímku vlevo atomovou bombou zničená Hirošima, na snímku vpravo ukrajinská Marinka zničena dělostřeleckými granáty.
Jako kdyby každých 14 dní na Ukrajině vybuchla jedna Hirošima. Na snímku vlevo atomovou bombou zničená Hirošima, na snímku vpravo ukrajinská Marinka zničena dělostřeleckými granáty.
Není nic jako ekologicky šetrně vedená válka. Během války je priorita ochrany životního prostředí druhá až třetí, ale od konce, řekl při své přednášce na téma dopady války na Ukrajině na životní prostředí Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí. Přednáška byla součástí semináře, který pořádala Společnost pro trvale udržitelný život.
 
Miroslav Havránek se ve svém výkladu zaměřil čistě na environmentální stránku války. „Nebudu mluvit lidských obětech a válečné hrůze, byť si je uvědomuji. Dejme teď na chvíli lidské utrpení do závorky a podívejme se jen na životní prostředí,“ říká Miroslav Havránek.

Havránek připomněl, že už je to devět let, co neoznačení zelení mužíci vtrhli na Ukrajinu a zabrali Krym a zdestabilizovali regiony Donbas a Luhansk.

Každý dělostřelecký granát má svou energii, tedy potenciál vykonat práci. (Východ Ukrajiny 13. května 2016.)
Každý dělostřelecký granát má svou energii, tedy potenciál vykonat práci. (Východ Ukrajiny 13. května 2016.)

Dělová rána

Charakteristikou války na Ukrajině je, že jde asi o nejintenzivnější konflikt od první světové války co do spotřeby munice na kilometr fronty.

„Druhá světová válka byla také dělostřelecky velmi intenzivní, ale tehdejší východní fronta byla extrémně dlouhá a hustota spotřeby munice nebyla tak intenzivní jako je v současné době například u Bachmutu nebo na jižní ukrajinské frontě,“ říká Havránek.

Velká spotřeba munice ale znamená, že na Ukrajině dochází i k velkému fyzickému poškození životního prostředí. Po dopadu granát exploduje a jeho kovový obal se rozptýlí do velkého okolí. Tlaková vlna zničí veškerou živou sílu v dosahu, vznikne kráter, který podle síly granátu může mít i několik metrů hloubky. Při výbuchu dojde k převrstvení velkého množství zeminy.

Co černá tečka, to kráter pro granátu. Okolí Vuhledaru a Pavlivky 10. 2. 2023 na snímku ze satelitu Sentinel 2.
Co černá tečka, to kráter pro granátu. Okolí Vuhledaru a Pavlivky 10. 2. 2023 na snímku ze satelitu Sentinel 2.
Foto | Copernicus / Sentinel 2 / Prezentace Miroslava Havránka

Každý dělostřelecký granát má svou energii, tedy potenciál vykonat práci. A energie výbuchem uvolněná práci vykoná. „Je to ale práce ryze destruktivní,“ říká Havránek.

Jeden dělostřelecký granát má řádově 100 megajoulů. Odhaduje se, že během nejintenzivnější dělostřelecké výměny na podzim roku 2022 vystřelila ruská armáda 20 až 60 tisíc granátů za den, ukrajinská armáda odpověděla pěti až šesti tisíci granáty za den.

„To je odhadem energetický tok čtyři terajouly za den. Je to, jako kdyby každých 14 dní na Ukrajině vybuchla jedna Hirošima,“ popisuje energetickou bilanci války na Ukrajině Havránek.

„Ostatně, když srovnáte fotky Hirošimy po výbuchu a se zemí srovnané ukrajinské Marinky, tak nepoznáte rozdíl,“ konstatuje Havránek.

Suť

Destrukce se týká nejen volné krajiny, ale i zastavěného území a s tím je spojený ohromný nárůst demoličního materiálu a suti.

Havránek připomíná, že co se týče odpadového hospodářství, předválečná Ukrajina nebyla úplně premiantem. Teď, během války, bude odpadové hospodářství z pochopitelných důvodů v daleko horším stavu. „Každý zničený dům vygeneruje ohromné množství obtížně recyklovatelného stavebního odpadu,“ říká Miroslav Havránek.

Borodianka, Kyjevská oblast, 6. dubna 2022

O míře destrukce zastavěného území může leccos vypovědět projekt Russia will pay, na kterém se podílí Kyjevská univerzita ekonomie. Podle dat z konce listopadu 2022 se ví o 126 tisíc zničených rodinných domech, 17 tisíc bytových domech, 84 tisíc kusech zemědělské techniky, skoro 200 tisíc osobních automobilech, tisících kilometrech silnic. „Míra destrukce je opravdu obtížně představitelná,“ říká Havránek.

Průmysl jako kryt i zbraň

Válka se neodehrává jen ve volné krajině a městech, ale často se bojuje i v průmyslových komplexech. Z vojenského hlediska jsou průmyslové provozy důležité opěrné body, ať už pro útok, tak i pro obranu.

„Z hlediska vojenské strategie je průmyslový komplex strategické místo, z hlediska ochrany životního prostředí jde o noční můru,“ říká Havránek. Jde totiž o místa, kde jsou uskladněny extrémně nebezpečné chemikálie a znečišťující látky, které se v důsledku bojů nutně dostávají do prostředí v extrémních množství. „Rusko zcela záměrně bombarduje ukrajinský chemický průmysl, aby tak paralyzovalo ukrajinský obranný průmysl,“ dodává Havránek.

Válka a ničení klimatu

„Když bojujete o život, neřešíte změnu klimatu,“ říká Miroslav Havránek. Dopady na změny klimatu ale konflikt bude mít značné.

V roce 2022 souvislosti s válkou narostla intenzita lesních požárů na Ukrajině 77 x oproti předchozímu období. „Lesy jsou z vojenského hlediska důležitý prostor, poskytují úkryt, umožňují obranu. Jenže když v létě, kdy je sucho, dopadne do lesa granát, je velká šance, že začne les hořet,“ říká Havránek.

Červená linka ukazuje nárůst lesních požárů v důsledku války. Modrá linka ukazuje průměr za roky roky
Červená linka ukazuje nárůst lesních požárů v důsledku války. Modrá linka ukazuje průměr za roky roky

Jeden hektar lesa váže asi 500 tun uhlíku. Požár jednoho hektaru lesa pak vede k uvolnění 37 t uhlíku (ne všechna hmota totiž shoří). Během války na Ukrajině bylo 6,5 milionů hektarů lesa zasažených požáry, 2,9 milionu hektarů poškozeno boji. O rozsahu lesních požárů jsou velmi přesná data, mimo jiné díky satelitní konstelaci Copernicus. Ukazuje se, že největší nárůst požárů koresponduje se začátkem války na jaře 2022.

„Válka na Ukrajině je první válka, kterou můžeme téměř v reálném čase sledovat online,“ charakterizuje konflikt Havránek. „O průběhu konfliktu tak máme obrovské množství dat. Je to válka, o které máme opravdu obrovské množství informací.

Spotřeba paliva

Válka je na spotřebu pohonných hmot velmi náročná věc. „Obě strany aktivně ničí sklady paliv protistraně, což samo o sobě je zátěž pro životní prostředí. Kromě toho se ale také velká množství pohonných hmot prostě projezdí,“ říká Havránek.

Podle něho se odhaduje, že kvůli pojezdům vojenské techniky se dostalo do ovzduší 8 milionů tun CO2. Pro ilustraci, celá Česká republika za rok vyprodukuje 130 milionů tun CO2.

Obnova

Velký tlak na klima bude v rámci obnovy. „Jednou bude potřeba vyrobit všechen zničený beton, sklo a železo. Odhady k září 2022 hovoří o tom, že obnovit válkou zničenou infrastrukturu bude znamenat uvolnění 200-400 milionů tun CO2,“ říká Miroslav Havránek.

Voda jako zbraň

Ze zpráv se nejčastěji dozvídáme o tom, že Rusko útočí na rozvodnou soustavu Ukrajiny. Méně se dozvídáme o tom, že Rusko ničí i vodní infrastrukturu.

Zničení vodní nádrže pomáhá vytvořit fyzická bariérou. Rusové ji použili například při ústupu od Kyjeva, kdy za sebou zatopili velikou oblast, aby Ukrajincům znesnadnili prostup krajinou.

Snímky ze satelitu Sentinel 2 ukazují zatopenou oblast po té, co ustupující ruská armáda zničila přehradu na řece Irpiň. Snímky jsou z 26. 2., 11. 3., 21. 5. a 18. 8. 2022.
Snímky ze satelitu Sentinel 2 ukazují zatopenou oblast po té, co ustupující ruská armáda zničila přehradu na řece Irpiň. Snímky jsou z 26. 2., 11. 3., 21. 5. a 18. 8. 2022.

„Panuje obava, že pokud Ukrajina zahájí protiofenzivu, zničí Rusko přehrady na Dněpru, aby Ukrajincům Zabránilo překročit řeku,“ zmiňuje Miroslav Havránek.

Dopady na biodiverzitu

Válka má dopady i na rostliny a živočichy. Například tím, že na zvířata roste lovecký tlak. „Vojáci, zejména pokud vázne zásobování, si obstarávají potravu lovem,“ říká Havránek.

Kromě toho tu jsou dělostřelecké granáty. „Když do lesa dopadne granát, nezabíjí jen vojáky, ale všechno živé. Na řadě míst hrozí vyhynutí lokálních ohrožených druhů,“ říká Havránek s tím, že na hodnocení, jak si s válkou poradila fauna, je ještě brzy. „Příroda je vcelku šikovná a umí si s krátkodobou disturbancí poradit,“ upozorňuje Havránek.

Ale také dodává, že ukrajinští ornitologové varují, že kvůli bojům na pobřeží Černého moře jsou ohroženy kosy, kusy pevniny zabíhajících do moře. Ty jsou často osídlené významnými populacemi často i chráněných druhů, které jsou tak ohrožené třeba lokálním vyhynutím.

Ruské protipěchotní miny PMN-4, nalezené 11. dubna 2022 v Sumské oblasti Ukrajiny na polní cestě u obce Malii Vistorop.
Ruské protipěchotní miny PMN-4, nalezené 11. dubna 2022 v Sumské oblasti Ukrajiny na polní cestě u obce Malii Vistorop.

Miny kam se podíváš

Obě strany konfliktu používají miny v hojném množství. Následné odminování Ukrajiny bude trvat několik desítek let a vyžádá si odhadem 40 miliard dolarů. „Ukrajina se stává nejzaminovanější zemí světa,“ říká Havránek.

Odminování území může být opravdu dlouhodobá záležitost, jak je vidět na příkladu Bosny a Hercegoviny, kde válka skončila v roce 1995 a kde jsou ještě dnes zaminované oblasti.

Migrace

Válka vyvolala obrovskou vlnu migrace. Česko přijalo přes půl milionu uprchlíků, Polsko několik milionů, vnitřní migrace v rámci Ukrajiny se týkala víc jak osmi milionů lidí. „Migrace lidí s sebou nese i environmentální zátěž,“ konstatuje Havránek.

Sanace

Na Ukrajině v důsledku války došlo k rozsáhlé kontaminaci životního prostředí. Může s tím Česká republika nějak pomoci?

„Česká republika je docela dobrá v monitorování míst pobytu ruské armády,“ říká Miroslav Havránek. „Stále máme přes dvě stě lokací, které jsou v inventarizačním katalogu kontaminovaných míst. Tyto jednotlivé lokality se postupně dekontaminují.“

Charakter kontaminace na Ukrajině bude podle Havránka v některých případech stejný, s jakým máme zkušenosti, ale budou tam i věci, se kterými zkušenosti nemáme.

Na Ukrajině bylo zničeno několik tisíc kusů tanků a těžké techniky, několik stovek tisíc aut. A bude potřeba vymyslet, jaký k tomu zvolit přístup.

„My, v mírových podmínkách, posíláme četu hasičů ke každému úniku provozních kapalin u bouračky na silnici, aby se do prostředí, do potoků nedostalo nic. Na Ukrajině jsou počty zničených aut úplně mimo jakoukoliv kapacitu. Kontaminovaný prostor kolem jednoho jediného zničeného tanku je veliký. Úniky kapalin budou v obrovském prostoru a množství. To je úplně nový charakter kontaminace, než se kterým jsme zvyklí zacházet,“ říká Havránek. „S ukrajinskou stranou jsme již navázali diskuze o naší možné pomoci.“

Lukjanivka, Ukrajina: 25. března 2022: zničené ruské vojenské vozidlo.
Lukjanivka, Ukrajina: 25. března 2022: zničené ruské vojenské vozidlo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„České firmy mají velké zkušenosti s dekontaminacemi a předpokládám, že v okamžiku, kdy to bude bezpečné, do dekontaminace se zapojí,“ říká Havránek s tím, že některé se už zapojily. „Ale je to hodně nebezpečné. Nikdy nevíte, kdy a kam dopadnou ruské rakety.“

Je tu jeden environmentálně pozitivní přesah války na Ukrajině, dá-li se něco takového v kontextu války říci. „Jde o obrovský impuls pro dekarbonizaci Evropské unie,“ uzavírá Havránek.

Pokud vás environmentální dopady války na Ukrajině zajímají, stáhněte si studii Environmental consequences of Russian war in Ukraine.

Přednáška Miroslava Havránka je dostupná na YouTube kanálu Společnosti pro trvale udržitelný život:


reklama

 
Další informace |

Tento text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

17.5.2023 08:28
špatná otázka ,
správná otázka je jaké jsou dopady armád všech stárů na životní prostředí, kolik toho zničí a kolik vypouští CO2,
dokud vojáky, armádu,tajné služby , vojenské kliky a seskupení ,nebudou lidé považovat jako něco hnusného a co do vyspělé společnost nepatří, nepohnem se z místa,
zatím převládá zvrácené středověké myšlení ,
armáda a vojáci jsou rytíři a hrdinové,
to je názorový hnus
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2023 07:39 Reaguje na vaber
Stačilo by zlikvidovat Rusko a tohle vysvětlit Číně a můžou se zrušit prakticky všechny armády světa. Na pacifikování lokálních sporů by stačila jedna malá armáda pod vedením OSN.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.5.2023 18:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Rusko je jediný agresor na světě? Najděte si seznam válek
s účastí například USA, Anglie, Francie, Japonska, Německa,
Španělska, Itálie atd. a pak pište teprve ty své bláboly. Nemáte šajn o politice a nebo spíše píšete účelové lži, stejné jako u jiných článků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.5.2023 20:09 Reaguje na Břetislav Machaček
DNES je Rusko jasně nejhorší agresor na světě a vagnerovci vraždí ve velkém i v Africe. Znáte nějakou válku (asi kromě Jemenu) kde by nebyli Rusi za agresora?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.5.2023 11:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Do Sýrie bylo Rusko pozváno poslední legální vládou
a USA tam jsou bez pozvání. Do Afghánistánu USA
taky nikdo nezval stejně, jako do Jugoslávie a jinam. K nám SSSR pozvali kolaboranti z legální vlády a jak nazvat pozývače vojsk NATO do ČR
nyní? Do EU bylo referendum, do NATO nikoliv
a nyní o základnách rozhoduje vláda s mandátem
třetiny VŠECH občanů s volebním právem. Pokud
by to řešilo referendum, tak by to musela být
polovina VŠECH občanů s volebním právem. Je to
vůbec legální a nedopadne to při nějaké změně
politiky stejně jako s těmi, co zvali vojska
Waršavské smlouvy "chránit socialismus"?
Odpovědět
JH

JH

21.5.2023 12:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte v tom zmatek. Na rozdíl od armády SSSR se nás armáda NATO nesnaží obsadit jako kolonii. A vláda musí rozhodovat bez ohledu na to, od kolika voličů má mandát. Že lidé nechodí k volbám je jejich chyba.
Odpovědět
va

vaber

22.5.2023 09:41 Reaguje na JH
NATO nás nemusí obsazovat my posloucháme jak dobří a poslušní otroci, odmítnout nesmíme nic,jinak se jde na koberec ,
,u dnešních figurek , se nedá, něco takového jako odmítnutí toho co nám vnavrhnou očekávat ,ty slouží věrně svému pánovi a vlastní zem a lidi je nezajímají
ovládnutí tajných služeb země stačí a vstup do NATO znamená především ovládnutí tajných služeb, ty zařídí aby byl režim správný a poslušný,
Odpovědět
JH

JH

22.5.2023 12:01 Reaguje na vaber
Nemusíme být "poslušní otroci", ale můžeme skončit v Rusku. To určitě není lepší alternativa. Buďte rád, že ty "figurky" mají víc rozumu, než vy.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.5.2023 06:47 Reaguje na vaber
No určitě. :D :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.5.2023 18:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Zase naopak.Rusko do Sýrie pozval masový vrah a terorista a oni tu zem zničili nakost, jako všechno vždycky. Američané tam nefigurovali vůbec, jen hlídali nějaké ropné vrty. Do Afgánu Amíky poslalo OSN a do Jugošky taky atd. atd. a hlavně: vy nejste chopen pochopit rozdíl mezi demokratickou zemí a krutě totalitním teroristou. To je ten váš svět naopak.
Odpovědět
va

vaber

22.5.2023 09:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Sýrie,Irák,Lybie a další byly země, které prosperovaly a lidé tam žili v pohodě,
do doby než tam začaly zasahovat cizí země,proč tam začaly zasahovat je každému kdo trochu myslí jasné,
nejdříve zasahují tajně služby co připravují provokace, dávají dohromady skupiny odporu , takoví lidé se vždy najdou ,potom začnou pracovat média a financování,, spravedlnosti,, tj nákup zbraní a už je tady ozbrojený konflikt a už stačí ,aby média ukázala prstem na zločince a takoví hanzlove jsou okamžitě rozhořčeni a hned ví kdo je vinen a kdo je dobrý spravedlivý a hodný demokrat,
kdyby cizí země do takových konfliktů nezasahovaly, nebudou války,
do kolika zemí už jsme nyní museli poslat svoje vojáky my, dříve jsme neposílali vojáky nikam,
to jen přispívá k válčení a režimy oslavují hrdiny,
OSN nemá žádné právo vojáky někam posílat atd.
jsi slepičí mozek Hanzl
Odpovědět
JH

JH

22.5.2023 12:03 Reaguje na vaber
Všichni se tam měli rádi, potom přišlo pár agentů a začali se tam všichni navzájem vraždit. Já bych s tím hodnocení mozků druhých byl na vašem místě opatrný.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

23.5.2023 20:46 Reaguje na vaber
Pěkně napsáno...jen doplním, že za 40 let minulého režimu (tzv. bolševická diktatura) po nás sovětské impérium ani jednou nechtělo přímé zapojení československých vojáků v nějaké válce. V podstatě za těch 40 let vedlo SSSR pouze 1 válku a to v Afghánistánu, která navíc byla proxyválkou USA, který v podstatě zafinancoval, vyzbrojil a tím vytvořil fenomén mudžahedínů - islámských fundamentalistů (hrozilo zde přelití islamismu do zakavkazských svazových republik).
Od prvního dne v NATO jsme spolupachateli imperiálních válek USA po celém světě - za posledních 20 let s miliony mrtvých (přímé i nepřímé obětí rozvratu dříve stabilních zemí).
Dnes nás USA dokonce používá k provokacím a útokům proti jaderné velmoci. KÉŽ BY BYLO MOŽNÉ VŠECHNY HA*ZLY VYSTŘELIT NA MĚSÍC 🌒 A TO NAVŽDY.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.5.2023 06:45 Reaguje na Pavel Karel
To víš že jo, žvanile. :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.5.2023 21:12 Reaguje na vaber
1* Nějak jsem toto vlákno nesledoval, neb je/bývá silně přeznačkováváno, ale jelikož jsem a-jaro vnímal velmi pozorně, nedivím se dnešnímu přílivu "pracovních sil". Plukovník Muammar měl nějakou smlouvu s e-zemí, že to bude hlídat... Odjebali ho - a otevřeli tím stavidla tuši. Naivita, nebo záměr?
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.5.2023 22:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Machacku, legální vláda je pouze v takové zemi, která je demokratická. A to Sýrie není ani smykem, Matlacku, smradlacku
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.5.2023 06:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Ty jsi prostě omezený žvanil. :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.5.2023 20:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Čo bolo, to bolo a teď vaber píše o hnusných armádách, které do 21. století nepatří. Rusy poslat prostě zpátky do středověku, kdy byli votroci Čingistána a naučili se jeho mentalitu a krutost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.5.2023 10:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Čo bolo, to bolo a tak tomu bude i v budoucnu, až
se zase jednou bude Západ lísat k Rusku kvůli jeho
surovinám a odbytu výroby. Účel světí prostředky
a kvůli kšeftům se brzo "zapomíná". Viz. přátelství
spojenců s Němci, Japonci, Italy. Nebo partnerství
USA s Vietnamem, Laosem, Irákem atd. Tak si ještě
zanadávejte, protože za pár let bude vše účelově
zapomenuto. Věčná nenávist neexistuje a obětní
beránek sejme hříchy celého národa, když jde o
ty kšefty. Národy bývalé Jugoslávie vydaly své vůdce výměnou za ukončení nenávisti a totéž se
může stát i v Rusku a na Ukrajině. Když někdo
splní svůj úkol a už ho není třeba, tak není
nic jednoduššího, než ho obětovat a tvářit se,
že viníky jsou pouze vůdci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.5.2023 18:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Váš svět naopak je taky kouzelný, skoro jak Vinklerův.
Západ se k Rusku nikdy nelísal, vždy s ním kšeftoval a nebo mu pomáhal. Odměnou byla vždy jen nenávist. Přátelství mezi národy je dost pofidérní pojem, jako jediné trvalé je asi jen mezi Británií a USA. Doplácáte do sebe nesmysly jako přátelství USA a Vietnamu a národy Jugoslávie, které žádnou nenávist neukončily. Jenom se chtěly dostat z izolace a tak vrahy vydali. Doufejme, že to takhle může dopadnout v Rusku.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.5.2023 22:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Matlacku, jakým surovinami????Rusko je vydrancovane., proto podniknout tuhle zoufalou kampaň na ukrajinu
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.5.2023 22:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Na vaší úzkou spolupráci chacharu a pracáku s Hitlerovci tedy určitě nezapomeneme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2023 07:41
A to tam ještě neuvedl zamoření Černého moře ropnými deriváty.
Odpovědět
MM

Milan Milan

21.5.2023 10:30
o mně tam schází a je snad největší zátěží pro ŽP jsou uniklé kapaliny a tekuté jedy, plyny z požárů, rafinérií, nebo nedokonalé spálení náloží a trhavin, včetně těch z granátů z ochuzeným uranem.....?? Díry se zahrnou, železo se posbírá, ale poločas rozpadu okem neviditelného sajrajtu je dlouhodobá hrozba.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.5.2023 18:40 Reaguje na Milan Milan
Ochuzený uran je zcela inertní materiál, asi jako železo, třeba olovo je daleko větší svinstvo a máme ho plnou přídrodu i vodní toky. Ale ten zbytek tam skutečně je ve velkém.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.5.2023 20:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Dejte si ten ochuzený uran do polštáře a uvidíte, jak je
neškodný. V bývalé Jugoslávii by vám řekli, jaký je to
"dáreček".
Odpovědět
PK

Pavel Karel

23.5.2023 20:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Na Ha*zla nemá smysl reagovat. Pouze krmíte trolla...možná ty jeho nesmysly dokonce generuje automat (chatGPT apod.)...
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.5.2023 22:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Já ho mám 30 let v pokoji v koutě. Matlacku.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

24.5.2023 07:12 Reaguje na Daniel Višňovský
Tak to už je na čase za sebou zaklapnout penál a přestat trollit... případně odevzdat mobil na sesternu a při vizitě si nechat zvýšit lékové dávky ;-)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist