Co mají společného válka na Ukrajině a tornádo na Břeclavsku? Suť. Hodně suti

Válečná destrukce je jen první kapitolou v tlusté knize o dopadech války na Ukrajině na životní prostředí. Jedna z dalších kapitol bude popisovat škody na životním prostředí, které budou spojené s obnovou zničených měst a obcí. Protože co bylo poničeno, bude třeba jednou obnovit. Nejde to udělat bez tlaku na zdroje a životní prostředí. Další kapitolou bude, kam uložit ty nepředstavitelné objemy stavebních a nebezpečných odpadů. Představit si rozsah válkou zničených území na Ukrajině lze obtížně. Prostě se to vymyká všem měřítkům. Pomozme si něčím uchopitelnějším, co s vytvořením představy snad trochu pomůže. Tornádem.

Tornádo, které se prohnalo podvečer 24. června 2021 vesnicemi na Břeclavsku a Hodonínsku, za sebou zanechalo neskutečnou spoušť. Myšlenku „Tady to vypadá jako po náletu“ si nejspíš připustil každý, kdo viděl snímky či videa z katastrofy.

Truchlivá realita v sedmi zasažených obcí je samozřejmě v mnohém válečné realitě na Ukrajině vzdálená. Lidé sice byli v šoku, často přišli o to, co celý život budovali, skončili bez střechy nad hlavou, ale nikdo se je už dál nepokoušel zabít.

Tornádo o síle F4 věnovalo svou nežádoucí pozornost každému ze sídel také jen pár minut. Hasiči, týmy záchranářů, ochotní dobrovolníci, ti všichni se pohotově a nezištně zapojili do odklízení škod. Mohli, protože bezprostřední hrozba, původce katastrofy, už nadobro zmizela.

Destrukce, kterou lze napravit

Škody způsobené tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku nám mohou pomoci s jednou věcí. S odhadem, kolik stavební suti a odpadu na Ukrajině kvůli válce vzniklo. Jedním z překvapivých důsledků tornáda totiž bylo ohromném množství suti.

V krátkosti - na 1 metr čtvereční plochy, zastavěné nižším (jednopodlažním či dvoupodlažním) domem, připadalo přibližně 1-2 tuny stavebního odpadu. U budov vícepodlažních samozřejmě více. Demolice jihomoravských domů nebyla totální, tornádo postupovalo ve své linii, a mimo ni páchalo jen škody rozsahem omezené.

Dohromady bylo poničeno asi 1600 staveb, k úplnému zbourání byly asi tři stovky domů. Kvůli tornádu vzniklo přes 200 000 tun demoliční suti a dalšího odpadu, škody střízlivě odhadované na 15 miliard korun.

Válka - tornádo, které neodletělo

Lze tuto zkušenost přenést na měřítka válečné zkázy na Ukrajině? Poškození zastavěných oblastí a infrastruktury je na Ukrajině pro našince prakticky nepředstavitelné. Vždyť i „obyčejný“ rozbombardovaný pětipatrový panelák v sobě nese 1400 tun stavebního odpadu. A přibližně 11 tun z toho je odpadem nebezpečným, s nímž musí být nakládáno odlišně. Kolik suti se pak asi nastřádá ze 126 700 kompletně zničených rodinných domů, 17 100 apartmánových a bytových domů, paneláků… kolik suti vznikne po bombardování tří tisícovek škol, 1131 nemocnic a 1171 kulturáků, stadionů, kluzišť a koncertních hal?

Právě taková – byť jen velmi hrubá a orientační čísla – předkládá studie Environmental consequences of Russian war in Ukraine, na níž autorsky spolupracoval i Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí.

Studie odhaduje, že na Ukrajině bylo zničeno skoro 8 % ukrajinského bytového fondu. Proto z následného odhadů objemu, množství té suti, jímá závrať. Za prvních devět měsíců od invaze, od února do listopadu loňského roku, jen z bytových a rodinných domů, vzniklo na 60 milionů tun odpadu, z čehož asi půl milionu tun je pravděpodobně odpadem nebezpečným. Je to malé pohoří stavebního odpadu, které bude potřeba někde bezpečně uložit. A jen pro ilustraci, v České republice se ročně vyprodukuje nějakých 22 milionů tun stavební sutě.

Velmi konzervativní odhad škod na ukrajinské infrastruktuře v zastavěných oblastech, který má k definitivnímu součtu ještě pořád hodně daleko, činí 3 375 miliard korun. Je to jako 225 jihomoravských tornád za sebou. A nikdo se tu nemůže pustit do odklízení trosek, aniž by přitom nebyl v ohrožení života. Bez jistoty, že za hodinu znovu nepřiletí další raketa.

Zničená infrastruktura přitom nezatěžuje životní prostředí pouze sutí. Ale poněkud paradoxně také svou budoucí obnovou.

Bakhmut today.
This city was peaceful and vibrant until recently.
The “russian world” is equivalent to death. The “russian world” turns everything into a wasteland.

🎥 @Liberov pic.twitter.com/zclYl1J5z8

— Defense of Ukraine (@DefenceU) April 27, 2023

Rekonstrukce k nevydýchání

To, co bylo rozbombardováno a zničeno, jednou bude třeba postavit znovu. A poválečná rekonstrukce, jakkoliv je žádoucí a nutná, sama o sobě bude ohromným environmentálním břemenem.

„Výrobní proces většiny stavebních materiálů je všechno, jen ne ekologický,“ podotýká Miroslav Havránek. A přepočty, odvozené ze zastavěné plochy zničené válkou a volající po obnově, představují ekvivalent 600 milionů tun emisí oxidu uhličitého. Pro ilustraci, Česká republika jako celek měla v roce 2020 celkové emise CO2 114 milionů tun.

Tolik se do atmosféry uvolní skleníkových plynů, až se začne s výrobou stavebních materiálů potřebných pro rekonstrukci. Tento odhad přitom nezahrnuje zvýšenou spotřebu pohonných hmot pro přepravu materiálu nebo těžbu primárních surovin.

Zkrátka, obnova válkou poničené země udělá v emisní bilanci celé Evropy černou díru. Zalepit ji ale bude pořád snazší, než se srovnat se ztrátami, které už nic nahradit nedokáže. Ničení, ona všeobecná destrukce, zatím na Ukrajině zdaleka neskončila.

Vnímat válečnou destrukci v kontextu přírodní katastrofy, tornáda, nám může pomoci si alespoň přibližně představit rozsah škod. Ale budoucí zátěž pro životní prostředí, spojená s obnovou poničené Ukrajiny, je zatím za hranicí představitelnosti.

Představu o rozsahu zničených budov si můžete udělat prostřednictvím satelitních snímků Mariupolu, který je aktuálně pod ruskou okupací.

---

reklama

---