https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kdyz-vam-tornado-vezme-dum-tak-na-trideni-odpadu-nemate-cas-ani-chut
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Když vám tornádo vezme dům, tak na třídění odpadů nemáte čas ani chuť

14.7.2021 06:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Vratislav Zpěvák
Čtvrteční večer 24. června nepřinesl na jih Moravy po úmorně horkém dni zklidnění, ale extrémní bouři s krupobitím. A k tomu tornádo. Během necelých padesáti minut se tahle v Česku dost raritní klimatická porucha prohnala úsekem v šíři několika stovek metrů a délce šestadvaceti kilometrů. Za sebou zanechala absolutní spoušť a devastaci.
 
Kromě lesů a polí mu totiž v cestě stály čtyři vesnice a další tři hustě osídlené lokality, a tornádo jimi prostoupilo přímo, aniž by se odchýlilo z trasy. Když kolem půl deváté večer pohroma odezněla a lidé v zasaženém pásmu se strachem vystoupili z trosek svých domů, vůbec nechápali, co se to vlastně stalo. Obraz komplexní zkázy překonával záběry z černobílých dokumentárních filmů o válce.

Nešla elektřina, nebyl mobilní signál ani WiFi. Silnice byly zavalené stromy, takže k postiženým dost dobře nemohly prorazit ani sanitky. O katastrofě se bude mluvit v mimořádném večerním zpravodajství, před půlnocí do médií začnou pronikat první snímky z postižených míst. Sami postižení je ale většinou neviděli. Bude je čekat ještě zatraceně dlouhá noc, strávená v ruinách vlastních obydlí bez střech, a dost beznadějné ráno mezi troskami všeho myslitelného. Změní to až nástup čet hasičů a záchranářů z celého Česka, méně či více pohotově organizovaná pomoc, neuvěřitelně ochotní dobrovolníci. A dosud nebývalé vzedmutí vlny solidarity, z domova i zahraničí.

Čísla, škody, ztráty

Škody jsou v následujících dnech vyčísleny odhadem na 15 miliard korun, poškozeno je 1600 domů, s desítkami z nich určených k demolici. Zraněných jsou stovky. Vyhaslo i šest lidských životů. Otázku, co dělat dál, ale vlastně nikdo moc v prvních dnech neřešil. Šok a vyčerpání potlačilo moment zoufalství. Bylo zapotřebí zachránit, co se dá. Postarat se o sebe, o své rodiny, o sousedy a o ty, kteří se o sebe sami postarat nemohou. A taky o střechu nad hlavou, kterou odnesl vítr do neznáma.

Lidé - zprvu nekoordinovaně a doslova s holýma rukama, později s lopatami a kolečky, motorovými pilami a nakonec i s těžkou technikou - začali znovu od nuly na základech toho, co jim zbylo, budovat to, co ještě před pár hodinami měli.

Tornádo kompenzuje samo sebe

Nadlehčovat tuhle tragédii vtipem se může zdát necitlivě nepřiměřené, ale právě absurdní a drsný humor v prvních dnech pomáhal lidem nezbláznit se a nesesypat. Troufám si to říct proto, že i můj rodný dům, stejně jako všechny ostatní v ulici, dostal plný zásah. A s jistým nadhledem se dalo v sutinách s klidem prohlásit, že tornádo nejen mnoho bere, ale i hodně dává.

Přišli jsme například o ořech a letitou břízu, ale nádavkem se nám na dvoře objevila neméně věkovitá třešeň. Nepocházela z žádné zahrady v blízkém ani dalekém sousedství. Prostě odněkud přiletěla. Vyzískali jsme mimo jiné torzo vcelku zánovního rybářského stanu, několik popelnic a dopravních značek, asi pytel dětských hraček. Na předzahrádce nám zaparkoval vůz, který by průměrný autoprodejce označil za „trošku ťuknuté“.

Nedalo se říct, že bychom přišli o štít domu, protože ten náš, který odnesl vítr k sousedům na opačné straně ulice, objemem zastoupil sesutý štít ze střechy jiného souseda. Nemohli jsme ani želet ztráty krytiny, protože fragmentů plechových střech, přinesených z nedalekého zemědělského družstva, jsme měli doslova plné stavení. Ostatně, i další sousedé připodobňovali své domy zbavené střech luxusním vilám se střešními terasami a se skutečně nevšedním výhledem.

Tornádo kompenzovalo samo sebe.

Ani vtip na pokraji propasti neštěstí ale nemohl zastřít, že to nepředstavitelné množství suti a odpadů bude zapotřebí odklidit.

Dneska odpady třídit nebudeme.
Dneska odpady třídit nebudeme.
Foto | Vratislav Zpěvák

Na třídění odpadů není kdy

Z místností, dvorů, průjezdů, sklepů, garáží, zemědělských stavení a stodol zbyly trosky. Ale kam s nimi? Při zachování alespoň částečné průjezdnosti uvolňovaných ulic bylo jedinou možností vynášet odpady jen na trávníky a zahrádky před domy.

Domácí ekologií nadchnuté čtenáře jistě potěší, že zprvu se lidé skutečně snažili odpad třídit. Prvních deset minut. Při pohled na hromady odpadu ale každému brzy došlo, že to nemá smysl. Dávat zvlášť kov a zprohýbané plechy, jinam dřevo a větve, naštípané latě a tornádem naporcované trámy, onde cihly, dolámané tašky… hromada na sklo, na polystyren a zbytky zateplení, skelnou vatu? Hromada na plasty, odpady, podivnosti, deštěm znehodnocené věci, spotřební elektroniku? A jinde třeba na mrtvou drůbež nebo králíky?

To nejde.

Úkolem je naplnit kontejner, ne zachránit planetu

Na čtyřkubíkový kontejner se vejde odhadem šest tun materiálu. Jen z jedné domácnosti jsme jich za tři dny vypravili dvanáct. Halda suti a směsi všeho jen za první den dorovnala na trávníku svou výškou dům do úrovně někdejších okapů.

Takže jediný dům, který – byť vizuálně ztratil 30-40 % svého objemu, a zdaleka v okolí nedopadl nejhůř – vyprodukoval neuvěřitelných dvaasedmdesát tun směsi suti a všemožných odpadů. Přitom něco mezi třetinou až polovinou tohoto množství patřilo k odpadům, s nimiž jsme měli jen pramálo společného. Protože přiletěly odjinud. Proporčně jsme ale dost vydatně zásobili vlastním odpadem sousedy po větru.

Ve špičce shonu odklízecích prací projížděl plně naložený kontejner směrem k narychlo zbudované provizorní skládce, stojící na pomezí katastrů dvou zasažených obcí, každou druhou minutu. I přes tuhle kadenci bylo krajně obtížné zajistit si zaparkování prázdného kontejneru před vlastní dům, a nikdo nemrhal časem na to, aby do něj s vydatnou pomocí dobrovolníků nakládal jen jeden druh odpadu. Bylo potřeba to naložit a odvézt rychle.

Subjektivně zajímavým dojmem, patrným ale všude okolo bylo, že když jde opravdu „o život“, ekologie skutečně není na pořadu jednání. A to na jihu Moravy mají přírodu opravdu rádi, a nejen tu tekutou.

Kolem stromů několik dní poletovali ptáci. Marně hledali svá hnízda.
Kolem stromů několik dní poletovali ptáci. Marně hledali svá hnízda.

Kam zmizela zvířata a stromy? Řešíme domy…

Otázka, jestli někdo při vynášení suti třídí odpad, by byla v prvních dnech opravdu nepřiměřená a na ránu lopatou do čela. První hodiny se tu zachraňovaly lidské existence, po nich zbytky movitostí. A domácí zvířata. Která se o sebe dost překvapivě moc postarat nedokázala. Přeoranými zahradami, zbavených plotů, se procházely slepice a bůhví odkud zatoulaní psi.

Volně žijící faunu reprezentovali jen zmatení ptáci, kroužící kolem míst, kde ještě nedávno měli hnízda, a poletovali další dva dny, než hledání hnízd vzdali.

Že v tornádem zasaženém pásmu vlastně nepřežily žádné vrostlé stromy, a jen pár z nich se udrželo v zemi v podobě ohlodaných třísek, lidé začali intenzivně vnímat až později.

Sluncem na 35 °C prohřátý vzduch byl při lezení po krovech i kvůli předchozímu fyzickému vyčerpání vražedný, a vesnice v Podluží, pyšnící se svou bujnou veřejnou zelení, teď nenabízely žádný stín. Od prožitku nesnesitelného vedra k otázkám, kdy začneme znovu sadit stromy, aby tu jednou bylo zase k žití, to lidem trvalo zhruba dva týdny.

Sadit se pochopitelně ještě nezačalo, protože většina z postižených pořád ještě nemá jistou střechu nad hlavou. Ale vědí, že to bude potřeba.

Špinavá technika zachraňuje životy. A to se počítá

Při řešení následků přírodní katastrofy se ukazuje, jak nepostradatelné jsou čmoudící a hlučné elektrocentrály, bez kterých by většina z postižených domácností byla bez elektřiny. Jak se najednou hodí mít neúsporné terénní auto s náhonem na všechny čtyři, o pravěké Pragovce V3S s dokonalou průjezdností ani nemluvě. Jistě, tohle auto nesplňuje žádné emisní normy, ale hned po katastrofě se náramně hodilo a zachraňovalo životy.

Tornádo hodně bere, ale taky dost přináší. Třeba nové životní perspektivy, vhled do toho, co je opravdu důležité, když jde o život. Zrovna tak i obnovenou úctu k přírodě, kterou se skutečně nevyplatí podceňovat. Na sociálních sítích a médiích si vedou debaty, zda za katastrofou stojí klimatická změna, nebo. Většinu postižených tyhle diskuze naprosto míjí.

Ptáte se proč? Protože teď je jim to úplně jedno.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Martin Vlk

14.7.2021 14:30
K ekologicky nevyhovující technice. Mám za to, že by hasičská technika a technika armády neměla podléhat emisním kontrolám. Je to technika, která se používá jen občas a když je potřeba, je fajn, že je všechna dostupná. Není třeba vyřazovat starou hasičskou cisternu kvůli emisím. Je to hloupé a nehospodárné. Rovněž by něco takového mělo platit i pro držení takové techniky v soukromých rukách. Něco, co by prakticky moc neumožňovalo pravidelné používání, ale nárazové ano.
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

14.7.2021 22:43 Reaguje na Martin Vlk
A kdo to nepravidelné používání bude kontrolovat ?
To zachvilku tady budete tvrdit, že není potřeba ani aby to jezdilo na STK...............
V čem je jako rozdíl, jestli to používají hasiči, policajti nebo děda z Horní Dolní ? Nějak Vás nechápu.....
Nadělat tisíc výjímek a obyčejný pracující to všechno bude platit jak vůl.....to jste frajer.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

15.7.2021 07:38 Reaguje na Martin Vlk
Dobrý den,
hasičská auta nemusí splňovat emisní limity, mají výjimku. Hezký den
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět

Jirka Černý

18.7.2021 18:32 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Nejsem si jistý zda mají výjimku, podle mně to ani není potřeba protože vozidlo musí plnit emisní limity s jakými bylo uvedeno do provozu, pokud tedy bude Vejtřaska nebo stará hasičská Tatra na papírech, emisí limity splní protože bude plnit normu z doby svého vzniku a pokud ne je už motor ve stavu který skoro vylučuje jeho použití, nebo je oprava relativně snadná, obvykle "kapou" vstřiky nebo něco podobného co jde njak doladit. Navíc hasičská auta v naprosté většině mají velmi slušnou péči o to aby byly v kondici.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

17.7.2021 22:33 Reaguje na Martin Vlk
Hasiči techniku nevyměňují kvůli imisím, ale že už technicky nestačí na současné potřeby.
A zpravidla ta výměna je sestupná. Odježděná technika profesionálních jednotek jde do jednotek větších obcí a od nich, zas technika do menších obcí.
A očekávat, že se u nás bude hodně doma schovávat staré techniky - to si dovolí jen několik lidí, kteří mají prostor a dovednosti techniku udržovat.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2021 10:32
je to docela hezká připomínka, že vše na světě je pomíjivé a když je něco pomíjivé, tak si nemusíme dělat starosti s tou hromadou různých krámů, které " zdobili" dřívější domov, protože majetek, je rychle pryč ale lidi zůstávají a to jsou ti, co pomůžou. Pěstovat a cítit vděčnost i za to ranní probuzení za žití "obyčejné" věci, které se přehlíželi. Kupodivu, tohle poznání, může lidi vrátit zase k sobě. Že svět se nepoměřuje, jaký kdo má telefon nebo velkou tv obrazovku ani jak rychlý internet ale přáteli a lidmi, kteří dokáží pomoci
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

16.7.2021 17:35
Odpady z odstraňování následků živelných pohrom patří ke smutné kapitole života.

Nejčastěji to souvisí s požáry nebo povodněmi, v tomto případě s tornádem. Sám jsem to zažil v roce 2006 při lokálních povodních - když doma máte do půli stehen vody, rychle pochopíte kolik uhodilo.

Specifikum odstraňování těchto událostí je všudypřítomná voda. Ta dokáže z vybavení domu nebo bytu udělat neuvěřitelnou spoušť a spoustu znehodnocených věcí. Například nábytek z dřevotřískových desek zachránit většinou nelze, protože dřevotříska nabotná a zdeformuje se. To pak nezbývá nic jiného, než odvézt v kontejneru jako objemový odpad.

Specifikum odstraňování následků povodní je kombinace vlhkosti a bahna. Není nic horšího, než když donekonečna oplachujete vybavení domu nebo bytu, abyste nakonec zjistili, že to vše musíte vyhodit. Všudypřítomný zápach, obtěžující hmyz, nálezy uhynulých drobných hlodavců, které přinesla voda. Do toho odčerpávání vody ze zatopených prostor a nekonečné odvážení zničeného vybavení.

Žádat po lidech postižených v takové životní situaci nějaké třídění odpadu je zbytečné. Nejsou toho schopni! Prožívají dvojí trauma. Nejdříve se snaží za každou cenu své věci zachránit, potom se jich snaží bezhlavě zbavit, aby už to měli za sebou. Je to velká psychická zátěž a obvyklé zvyklosti neplatí.

My, kteří jsme si tím prošli, víme o čem mluvíme...
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

17.7.2021 22:37
Někdy, když vidím ty hromady suti, se ptám, zda by nebylo dobré koupit mobilní drtičku stavebního odpadu, a ty hromady postupně, až bude čas, rozebrat, stavební materiál rozdrtit, třeba na použití někde místo štěrku (je to ale hodně proměnlivý materiál, vytahat kovy, dřevo.
Ale okamžitě si uvědomím, že tohle se musí skutečně dobře spočítat, zda nakonec nebude lepší hromady přesypat zemí, a nechat jí žít svým životem představím ty obrovské nákady
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.7.2021 04:15 Reaguje na Pavel Jeřábek
Stavební materiál je dnes bohužel považován za nebezpečný odpad a proto se musí likvidovat skládkováním. Problémem je případná chemie v sutích z novějších domů, ve všelijakých maltách, tmelech, nátěrech atd protože ta nejde vytřídit. Cizorodé materiály, jako dřevo, kovy, plasty, izolace, vytřídit na nějaké lince jdou. Případně azbestové materiály.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.7.2021 17:40
Ještě před takovými 30 - 40 lety by lidi vzali třeba kladívka a sekyrky, kusy zdiva by pěkně rozebrali na cihly, ty očistili, plechy posbírali a vyrovnali, posbíral i taky většinu trámů a dřeva... A dokupovali by potom jen třetinu, polovinu materiálu. Nebo vy nedokupovali téměř nic a nový barák by si postavili poloviční.
Ovšem dnes se hlídá každý emitovaný gram CO2. A proto se to všechno vyhodí. A veškerý materiál koupí nový. Však nám na to stát dá peníze. A když ne stát, tak soukromí dárci.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist