Co se stane, když do pole dopadne dělostřelecký granát?
Pro jednoduchost teď u dělostřeleckého granátu stranou ponechejme veličiny, udávající ničivost užité výbušniny. Energii výbuchu, detonační rychlost, objem spalných plynů, teplotu exploze, specifické spalné teplo a detonační tlak. Zůstaňme prostě u toho, že na místě dopadu a exploze se vytvoří kráter. A ten může být hluboký půl i pět metrů – v závislosti na konkrétním typu munice.
Jednorázovým efektem je okamžité zničení porostu na povrchu, polámání a vyvrácení okolní vegetace tlakovou vlnou, její poškození úlomky a střepinami. Destrukce toho, co na místě rostlo a velká díra v zemi je to, co asi nejčastěji chápeme jako vzniklou škodu.
Ekolist pro ilustraci rozsahu poškození ukrajinských polí vložil do textu několik videí z Twitteru. Vřele doporučujeme pustit videa bez zvuku.
A destroyed Russian BMP-2 near Vodyane, Donetsk region south of Avdiivka. pic.twitter.com/LJa6FdJz0Q
— NOËL 🇪🇺 🇺🇦 (@NOELreports) April 9, 2023
Jenže oním kráterem je rovněž narušen celý půdní profil v místě. Dojde totiž k převrstvení a také k zásadnímu zásahu do hydrologického režimu.
Jedovatá díra v zemi
Mazlavé jíly při výbuchu proniknou na povrch, usadí se tam. Z úrodného pole se po prvním dešti stane neúrodná bažina.A exploze? Každý výbuch munice je komplexní reakcí složité směsi chemických látek. Zdaleka všechny – bývá jich okolo 11 kilogramů – jen tak nezmizí v ničivém záblesku a nevypaří se. Jejich deriváty postupně sesedají a sedimentují v půdní vrstvě v širokém okolí kráteru.
Ukrainian T-72 Tank Shelling Russian Positions In Bakhmut Direction.#Ukraine️ #RussiaUkrainiaWar pic.twitter.com/8ckhGDNlpt
— Ukraine - Combat Footage Archive 🇺🇦 🇬🇪 (@Bodbe6) January 17, 2023
Pro člověka jsou toxické, a nejspíš i karcinogenní. Vyvolávají anémii, poškození jater, narušení sleziny, imunitního systému. Stačí se jich dotknout anebo nadýchat. A zrovna tak otravují vodu a půdu. Potlačují růst vegetace, působí na ni toxicky, po několik desetiletí. Přitom devastují populace půdních živočichů a bakterií, ničí biogeocenózu.
Rostliny na povrchu přitom snadno akumulují těžké toxické kovy, které se po explozi uvolnily do okolí. Tím se samy stávají zdravotně závadnými. Proto také nikdo nedoporučuje konzumovat zemědělské produkty vypěstované na polích zasažených válkou.
Ocelové pole
Hmotnost ocelového pláště jednoho dělostřeleckého projektilu ráže 122 mm činí 21,76 kg; u dělostřeleckého granátu ráže 155 mm je to 36,45 kg. Poté, co zasáhnou cíl, ani jejich ocelový plášť nezmizí. Explozí je roztrhán na fragmenty, střepiny, které přeorají terén v okolí několika desítek až stovek metrů. Tyto úlomky nejsou jen fyzickou komplikací pro budoucí obdělávání půdy desetiletími poškozování zemědělské techniky.Budou do substrátu uvolňovat železo, dlouhodobě blokující růst vegetace a existenci půdních organismů.
The 53rd brigade destroyed a Russian column near Vodyane.#Ukraine #UkraineRussiaWar pic.twitter.com/JykgesQIoH
— Ukraine - Combat Footage Archive 🇺🇦 🇬🇪 (@Bodbe6) March 22, 2023
Během exploze se viditelně zničí povrch, může dojít i k požáru, kráter naruší podklad. Nicméně oba tyto fyzické a nepřehlédnutelné doklady destrukce jsou jen úvodem k navazujícím komplikacím. Ke kontaminaci a likvidaci mikromycet a půdních bakterií, ke ztrátě úrodnosti půdy, podmíněné erozi, exogenní sukcesi.
Komplikacím, s nimiž se bude hospodář obdělávající ono zasažené pole potýkat desetiletí.
Problémy pro příští generace
Už jedna jediná exploze dělostřeleckého granátu znamená zásadní narušení hospodářského ekosystému. Je poukázkou na kaskádu ekologických problémů k řešení pro celé následující generace.V prvních měsících invaze na Ukrajinu pálilo ruské dělostřelectvo v průměru 50 000 takových granátů denně. Ukrajina se samozřejmě napadení brání i za použití dělostřelectva, odhaduje se, že denně vystřelila cca 7 tisíc granátů denně.
Půda tak byla každých čtyřiadvacet hodin saturována o milion kilogramů ocelových úlomků, střepin. Tunami mědi, železa, směsí těžkých kovů, hliníku. Přeorávána explozemi a zbrázděna krátery. Aby tím po prvních devíti měsících konfliktu Ukrajina přišla v důsledku ruské agrese o 7,5 milionů hektarů jakostní zemědělské půdy. Půdy, která ještě před rokem 2022 pomáhala nasytit celý svět.
The 53rd brigade destroyed a Russian column near Vodyane.
2 more #Russian tanks were destroyed on minefields near Vuhledar. #Ukraine#UkraineRussianWar pic.twitter.com/HriWIJjjB8
— Ukraine - Combat Footage Archive 🇺🇦 🇬🇪 (@Bodbe6) February 12, 2023Sanace jediného pole, zasaženého jediným dělostřeleckým granátem, je náročným úkolem. Není jen záležitostí pyrotechniků a sesbírání rozptýlených střepin nebo odstranění mechanického narušení půdy, zasypáním kráteru.
Půda se po zásahu musí vyhojit. Je třeba jí – například s pomocí fytoremediace – zbavit chemické kontaminace. Dopřát jí léta na postupnou regeneraci. Léta, po níž se na ní nebude dát normálně hospodařit.
A to je náklad, který bude muset někdo zaplatit.
Přečtěte si také |
Proč je válka na Ukrajině ekologická katastrofa? Odborníci popisují dopady konfliktu na životní prostředí a ochranu přírody
Je přinejmenším nesnadné přibližně stanovit výši škod, způsobených ruskou destrukcí ukrajinského zemědělství – ať už na nesklizené nebo ukradené úrodě, na zničené zemědělské technice, skladech a sýpkách, hospodářských zvířatech. Odhady jsou do miliard dolarů.
Ale dá se odtušit, že odhad škod na zemědělské půdě, narušené explozemi dělostřeleckých granátů, bude pravděpodobně mnohem vyšší.
Článek vychází ze studie Environmental consequences of Russian war in Ukraine.
Pro další kontext doporučujeme přednášku Miroslava Havránka, spoluautora výše uvedené studie a ředitele České informační agentury životního prostředí:
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Válka kontaminuje půdu i vodu kovy a zbytky výbušnin, upozornili experti
Čeští ochránci přírody pomohou ukrajinským kolegům s úpravou legislativy podle EU
V okolí Kyjeva hoří lesní požáry. V ukrajinském hlavním městě je špatné ovzduší
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Všechny komentáře (33)
vaber
24.4.2023 09:23nebo kdo ví odkud ta pšenice je a kdo za ni dostane prachy ,ale přes Ukrajinu se dobře prodává
Milan Dostál
24.4.2023 10:16Josef Škarpa
25.4.2023 12:38 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
3.5.2023 18:04 Reaguje na Josef ŠkarpaRichard Vacek
24.4.2023 10:27pavel peregrin
24.4.2023 11:53 Reaguje na Richard Vaceksv
28.4.2023 19:09 Reaguje na pavel peregrinRadim Polášek
24.4.2023 14:17 Reaguje na Richard VacekNáboj z uranu obvykle vzplane a v podobě kouře se potom uran rozptýmí do okolí na desítky metrů daleko . Prvni hluboká orba ho zamíchá do půdy, kde se přidá k tomu uranu, co tam už je a chemickými reakcemi se naváže do půdy. Po náboji z uranu tak zůstane jěn místní zvýšená koncentrace uranu v půdě, která ničemu nevadí.
Uranové náboje jsou nebezpečné pouze v podobně toho prachu těsně po vyhoření náboje, protože se jeho vdechnutím uran ostane do organismu.
Josef Škarpa
25.4.2023 12:40 Reaguje na Richard VacekPetr Pekařík
26.4.2023 17:21 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
29.4.2023 08:03 Reaguje na Richard VacekPetr Eliáš
24.4.2023 11:51Bohužel už je jasné, že russké šmejdstvo nechá na Ukrajině stopu po několik generací. Tak jako I. a II. světová válka.
https://www.armyweb.cz/clanek/siroke-okoli-verdunu-je-i-vice-nez-100-let-po-velke-valce-nebezpecne-hrozi-vybuchy-a-otrava
Radim Polášek
24.4.2023 14:44Jasně že výbuchem použité trhaviny vznikají toxické zplodiny. Jenže těch vzniká určité omezené množství, které není stabilní a v prostředí se z podstané části časem rozpadne a neutralizuje.
Jasně že z takové střely se rozletí množství ocelových úlomků a že ty železné kousky zůstávají v půdě. Jenže železo žádný zničující vliv na růst rostlin v půdě nemá. V půdě, kde je železný šrot, rostliny normálně rostou. Železo v půdě pouze zhoršuje metabolismus fosforu, protože jeho sloučenina s fosforem, fosforečnan železitý, je extrémně nerozpustný, železo tak snižuje využitelnost fosforu v půdě. A v některých půdách, zvláště jílovitých, je už samo o sobě množství železa.
Co se týká těžkých kovů, v nábojích je vedle železa využívána v malém množstvízejména měď a zinek. Měď na pokovení střel a podobně, protože měď na oceli v hlavních velmi dobře klouže a potom na některé komponenty střely se používá slitina mědi a zinku neboli mosaz. Jiné těžké kovy tam vůbec nebo prakticky nejsou.
Že výbuch přeorá půdu a vyhodí nahoru spodní neplodné vrstvy půdy je logické. To se ale nedá nic dělat a po zarovnání a v prostředí ukrajinské černozemě tam pořád bude mnohem kvalitnější půda než u nás na našem běžném poli.
Pár dělostřeleckých granátů něbo nějaká raketa, která ukrajincům dopadne na pole, v žádném případě pole nezničí. Toxické látky se za měsíce rozpadnou nebo absorbují do půdy, pole se odminuje a může normáln používat.
Jiné to bude asi tam, kde po dlouhé měsíce denně dopadaly na to pole granáty a rakety. Tam bude to zamoření výše uvedeným mnohem masívnější a bude zřejmě na mnoho let. Takových polí ale zase moc nebude, řekněme nějaké procento rozlohy.
Tam se potom uvidí, co s tím. Možná bude stačit pát let půdu ponechat přirozeným nápravným procesům nebo ji zalesnit nebo něco takového.
Lukas B.
25.4.2023 10:14 Reaguje na Radim Polášekzáleží kolik procent pole je krátery přeoráno. předpokládám, že (kromě několika extrémních míst) pár procent/promile přepočteno na kilometr čtverečný pole válečného. tam stačí (v uvozovkách) "pustit na pole buldozer a srovnat to do roviny sjízdné pro traktor a kombajn" a holt na tom poli bude o procento ornice méně.
největší průšvih je nevybuchlá munice a zaminování - všechny ty elektromagnetické a geofyzikální metody mají omezený dosah pod zem a spolehlivě zbavit pole válečné munice je záležitost drahám, dlouhodobá a výsledek není nikdy absolutní.
Radim Polášek
26.4.2023 08:45 Reaguje na Lukas B.Radim Polášek
26.4.2023 08:57 Reaguje na Lukas B.Na železné střepiny by potom průběžně mohly fungovat silné magnety nesené při zpracovávání půdy těsně nad povrchem půdy a na nevybuchlou munici zarytou hlouběji do půdy se nejspíš časem objeví nějaká hodně dokonalá hledačka min nebo nějaký zemní radar.
Petr Pekařík
26.4.2023 17:24 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
27.4.2023 10:03 Reaguje na Petr PekaříkTonda Selektoda
24.4.2023 20:22Autor článku však pláče na nesprávném hrobě. Čtenáři Ekolistu dělostřelecké granáty nevyrábí, nepoužívají je, neobchodují s nimi, ani je válčícím stranám neprodávají. Dokonce ani z bezpečné vzdálenosti nenabádají tu jednu, a tu druhou stranu konfliktu, k protiútokům a k ofenzivám, aby se tato munice a (ne)potřebná technika spotřebovala a mohla se již vyrobit a naskladnít nová a lepší.
Jirka Černý
26.4.2023 00:06Radim Polášek
26.4.2023 09:13 Reaguje na Jirka ČernýAle dnes to je už jenom otázka peněz. Vzorky půdy, vody, dřeva z lesa atd se dají bezproblémově analyzovat a v podstatě všechno, co by mohlo po těch bojích škodit, se v nich najde. A jak se to v nich najde a ví se, co v nich je, snadno se rozhodne, co s tím. Asi skutečně na některých místech vzniknou vynucené památníky, protože bude lepší to tam nechat tak a vytvořit nějaký stromový park než to asanovat.
Problémy budou zřejmě v místech zničených skladů či velkoskladů pohonných hmot a možná i jiných provozních kapalin. Kde zřejmě bude nutné zachytit nějaké místní masívní zněčištění podzemních vod. Plus k tomu budou así ještě horší vybombardované zásobníky průmyslových podniků a skladů v ukrajinském zázemí.
Zase kde ojedinělě byla zničena vojenská technika a při tom unikla nějaká stovka litrů pohonných hmot bych řekl, že než na ty místa přijde řada a sanací, bude to rozptýleno a rozloženo tak moc, že většinou to zůstane tak.
Vladimír Bulka
29.4.2023 11:43(A to víte že na polích v okolí Příbrami máte až 1 gram olova/kg anebo v okolí Bílé Vody a Zlotého Stoku až 150 mg arzeniku/kg? Nikoho to zdá se tady netrápí.)
Milionkrát horší je munice která nevybuchla. Někde jsou stále miny, zaminovaná oblast Ukrajiny je prý velká asi jako čtyřnásobek Švýcarska.
Břetislav Machaček
30.4.2023 09:17 Reaguje na Vladimír Bulkasamý kráter a zákop. Už na podzim se znovu oselo a dokonce se tam
mezi krátery už sklízely o žních ozimy. Nejhorší smrt je ze strachu
z polopravdy a lži. Při nevědomosti se nebojíte konzumovat vůbec
nic, protože netušíte co jíte. Vědět někteří lidé co jedí, tak
asi umřou hlady! U nás pole museli po válce odminovat němečtí
zajatci, aby odstranili to, co sami často podle nastražili. Byly
to miny pod prahy dveří, mrtvolami a kufry v příkopech. Dokonce
jedna byla ve studni, do které navíc naházeli mrtvá zvířata. Při
čištění studny od zdechlin došlo v výbuchu a smrti majitele. Jó
válka je válka a pouze blb odmítá jednání a dohody, když vidí tu
zkázu, kterou činí i on sám. Nikdo nemá tak "chytrou" munici,
která by selektovala své cíle a neškodila i vlastním obyvatelům.
U nás ve vesnici bylo po osvobození 70% domů zničeno osvoboditeli,
protože se mezi nimi zakopali okupanti. Tak nějak to ve válce je
a pokud by naši v noci před ofenzívou po upozornění sovětských
průzkumníků s nimi neodešli přes frontu do osvobozeného Polska,
tak byli druhý den civilními obětmi osvoboditelů.
