https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-se-stane-kdyz-do-pole-dopadne-delostrelecky-granat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co se stane, když do pole dopadne dělostřelecký granát?

24.4.2023 05:57 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ve zpomaleném záběru bychom uviděli nejprve malý záblesk, a pak uslyšeli ohlušující ránu, hlasitostí přesahující 130 decibelů. Jsou to jen zlomky vteřiny, v nichž následuje sprška střepin, do vzduchu vymrštěné hlíny a rozmetané vegetace. A pak už jen dým vznášející se nad čerstvým kráterem. Skoro jako ve filmu.
 
Jenže pro Ukrajinu, na kterou 24. února 2022 zaútočila vojska Ruské federace, tohle není jako. Je to každodenní realita. Tragédie pro lidi i jejich životní prostředí. S trvalými následky.

Pro jednoduchost teď u dělostřeleckého granátu stranou ponechejme veličiny, udávající ničivost užité výbušniny. Energii výbuchu, detonační rychlost, objem spalných plynů, teplotu exploze, specifické spalné teplo a detonační tlak. Zůstaňme prostě u toho, že na místě dopadu a exploze se vytvoří kráter. A ten může být hluboký půl i pět metrů – v závislosti na konkrétním typu munice.

Jednorázovým efektem je okamžité zničení porostu na povrchu, polámání a vyvrácení okolní vegetace tlakovou vlnou, její poškození úlomky a střepinami. Destrukce toho, co na místě rostlo a velká díra v zemi je to, co asi nejčastěji chápeme jako vzniklou škodu.

Ekolist pro ilustraci rozsahu poškození ukrajinských polí vložil do textu několik videí z Twitteru. Vřele doporučujeme pustit videa bez zvuku.

Jenže oním kráterem je rovněž narušen celý půdní profil v místě. Dojde totiž k převrstvení a také k zásadnímu zásahu do hydrologického režimu.

Jedovatá díra v zemi

Mazlavé jíly při výbuchu proniknou na povrch, usadí se tam. Z úrodného pole se po prvním dešti stane neúrodná bažina.

A exploze? Každý výbuch munice je komplexní reakcí složité směsi chemických látek. Zdaleka všechny – bývá jich okolo 11 kilogramů – jen tak nezmizí v ničivém záblesku a nevypaří se. Jejich deriváty postupně sesedají a sedimentují v půdní vrstvě v širokém okolí kráteru.

Pro člověka jsou toxické, a nejspíš i karcinogenní. Vyvolávají anémii, poškození jater, narušení sleziny, imunitního systému. Stačí se jich dotknout anebo nadýchat. A zrovna tak otravují vodu a půdu. Potlačují růst vegetace, působí na ni toxicky, po několik desetiletí. Přitom devastují populace půdních živočichů a bakterií, ničí biogeocenózu.

Rostliny na povrchu přitom snadno akumulují těžké toxické kovy, které se po explozi uvolnily do okolí. Tím se samy stávají zdravotně závadnými. Proto také nikdo nedoporučuje konzumovat zemědělské produkty vypěstované na polích zasažených válkou.

Ocelové pole

Hmotnost ocelového pláště jednoho dělostřeleckého projektilu ráže 122 mm činí 21,76 kg; u dělostřeleckého granátu ráže 155 mm je to 36,45 kg. Poté, co zasáhnou cíl, ani jejich ocelový plášť nezmizí. Explozí je roztrhán na fragmenty, střepiny, které přeorají terén v okolí několika desítek až stovek metrů. Tyto úlomky nejsou jen fyzickou komplikací pro budoucí obdělávání půdy desetiletími poškozování zemědělské techniky.

Budou do substrátu uvolňovat železo, dlouhodobě blokující růst vegetace a existenci půdních organismů.

Během exploze se viditelně zničí povrch, může dojít i k požáru, kráter naruší podklad. Nicméně oba tyto fyzické a nepřehlédnutelné doklady destrukce jsou jen úvodem k navazujícím komplikacím. Ke kontaminaci a likvidaci mikromycet a půdních bakterií, ke ztrátě úrodnosti půdy, podmíněné erozi, exogenní sukcesi.

Komplikacím, s nimiž se bude hospodář obdělávající ono zasažené pole potýkat desetiletí.

Problémy pro příští generace

Už jedna jediná exploze dělostřeleckého granátu znamená zásadní narušení hospodářského ekosystému. Je poukázkou na kaskádu ekologických problémů k řešení pro celé následující generace.

V prvních měsících invaze na Ukrajinu pálilo ruské dělostřelectvo v průměru 50 000 takových granátů denně. Ukrajina se samozřejmě napadení brání i za použití dělostřelectva, odhaduje se, že denně vystřelila cca 7 tisíc granátů denně.

Půda tak byla každých čtyřiadvacet hodin saturována o milion kilogramů ocelových úlomků, střepin. Tunami mědi, železa, směsí těžkých kovů, hliníku. Přeorávána explozemi a zbrázděna krátery. Aby tím po prvních devíti měsících konfliktu Ukrajina přišla v důsledku ruské agrese o 7,5 milionů hektarů jakostní zemědělské půdy. Půdy, která ještě před rokem 2022 pomáhala nasytit celý svět.

 
Další informace |

Tento text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

24.4.2023 09:23
asi vyroste pšenice ,na Ukrajině ji mají přebytek ,tak ji vozí do celé Evropy,
nebo kdo ví odkud ta pšenice je a kdo za ni dostane prachy ,ale přes Ukrajinu se dobře prodává
Odpovědět
MD

Milan Dostál

24.4.2023 10:16
Aniž bych chtěl zpochybňovat studie, ale ty plochy byly takto přeorané v 2sv. válce 2x někde i vícekrát, a co třeba Francie? Tenkrát krátery zahrnuli a pěstovalo se dál. Jen se nedělali studie.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.4.2023 10:50 Reaguje na Milan Dostál
1*
Odpovědět

Josef Škarpa

25.4.2023 12:38 Reaguje na Milan Dostál
Tak jednoduchá to není. Za 2SV tak dlouhé poziční boje jako nyníu Bachmutu atd. nebyly, fronta se hýbala. No a bojiště z 1SV (třeba u Verdunu) je poškozeno dodnes, nic se tam nepěstuje, jsou tam hájky jako po těžbě uhlí. Naschvál se tam zajeďte podívat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2023 18:04 Reaguje na Josef Škarpa
v Normandii, kde broběhlo vylodění, je krajina taky pokrytá starými krátery a jen porostlá křovím. Na Ukrajině za 2.sv. války bouchlo odhadem snad zlomek toho, co dnes a nikdy tak koncentrovaně.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.4.2023 10:27
Z Británie tam má přijít munice s ochuzeným uranem, takže další obohacení místní půdy. Jinak prostory vojenských střelnic se stávaly ekologicky cennými oblastmi, kde se dařilo chráněným živočichům i rostlinám. Lidem asi ne.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.4.2023 10:50 Reaguje na Richard Vacek
1**
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.4.2023 11:53 Reaguje na Richard Vacek
Myslím, že si Británie tu dodávku stokrát rozmyslí, ve vlastním zájmu.
Odpovědět
sv

sv

28.4.2023 19:09 Reaguje na pavel peregrin
Myslíš, bobečku, že covidový strašpytel puťka pošle do UK fakturu za ty řešeta a mleté rusácké, která vznikne po použití britské munice na rusácké obrněné šunky? Myslím, bobečku, že z toho si Sunak vrásky na čele nedělá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2023 14:17 Reaguje na Richard Vacek
Uran je mimo svá ložiska docela rovnoměrně rozložen ve všech horninách v koncentracích tak asi 2 - 10 gramů na tunu horniny.
Náboj z uranu obvykle vzplane a v podobě kouře se potom uran rozptýmí do okolí na desítky metrů daleko . Prvni hluboká orba ho zamíchá do půdy, kde se přidá k tomu uranu, co tam už je a chemickými reakcemi se naváže do půdy. Po náboji z uranu tak zůstane jěn místní zvýšená koncentrace uranu v půdě, která ničemu nevadí.
Uranové náboje jsou nebezpečné pouze v podobně toho prachu těsně po vyhoření náboje, protože se jeho vdechnutím uran ostane do organismu.
Odpovědět

Josef Škarpa

25.4.2023 12:40 Reaguje na Richard Vacek
Vzhledem k množství použité munice toto bude už jen "třešnička na dortu".
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

26.4.2023 17:21 Reaguje na Richard Vacek
Buď na zničení tanku použijete x nábojů r. 155 nebo 1 ks s uranem r. 125 mm. Co zasviní půdu víc a na delší dobu a co zkrátí válku více ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2023 08:03 Reaguje na Richard Vacek
Ochuzený uran používají dávno Rusové a vůbec zádný problém to není, olovo je daleko horší a myslivci s tím pálí po lesích o sto šest a do rybníků toho nahážou rybáři taky stovky (tisíce?) tun.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.4.2023 11:51
Tomu nevěřím. Vždyť přeci ten degenerovaný car tvrdil, že russké granáty jsou osvobozující, mírové a léčivé.

Bohužel už je jasné, že russké šmejdstvo nechá na Ukrajině stopu po několik generací. Tak jako I. a II. světová válka.

https://www.armyweb.cz/clanek/siroke-okoli-verdunu-je-i-vice-nez-100-let-po-velke-valce-nebezpecne-hrozi-vybuchy-a-otrava
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2023 14:44
Článek je spíš zelený alarmistický blábol.
Jasně že výbuchem použité trhaviny vznikají toxické zplodiny. Jenže těch vzniká určité omezené množství, které není stabilní a v prostředí se z podstané části časem rozpadne a neutralizuje.
Jasně že z takové střely se rozletí množství ocelových úlomků a že ty železné kousky zůstávají v půdě. Jenže železo žádný zničující vliv na růst rostlin v půdě nemá. V půdě, kde je železný šrot, rostliny normálně rostou. Železo v půdě pouze zhoršuje metabolismus fosforu, protože jeho sloučenina s fosforem, fosforečnan železitý, je extrémně nerozpustný, železo tak snižuje využitelnost fosforu v půdě. A v některých půdách, zvláště jílovitých, je už samo o sobě množství železa.
Co se týká těžkých kovů, v nábojích je vedle železa využívána v malém množstvízejména měď a zinek. Měď na pokovení střel a podobně, protože měď na oceli v hlavních velmi dobře klouže a potom na některé komponenty střely se používá slitina mědi a zinku neboli mosaz. Jiné těžké kovy tam vůbec nebo prakticky nejsou.
Že výbuch přeorá půdu a vyhodí nahoru spodní neplodné vrstvy půdy je logické. To se ale nedá nic dělat a po zarovnání a v prostředí ukrajinské černozemě tam pořád bude mnohem kvalitnější půda než u nás na našem běžném poli.
Pár dělostřeleckých granátů něbo nějaká raketa, která ukrajincům dopadne na pole, v žádném případě pole nezničí. Toxické látky se za měsíce rozpadnou nebo absorbují do půdy, pole se odminuje a může normáln používat.
Jiné to bude asi tam, kde po dlouhé měsíce denně dopadaly na to pole granáty a rakety. Tam bude to zamoření výše uvedeným mnohem masívnější a bude zřejmě na mnoho let. Takových polí ale zase moc nebude, řekněme nějaké procento rozlohy.
Tam se potom uvidí, co s tím. Možná bude stačit pát let půdu ponechat přirozeným nápravným procesům nebo ji zalesnit nebo něco takového.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.4.2023 10:14 Reaguje na Radim Polášek
ano, lokálně bude zdevastováno a promíchána ornice s "hlušinou" (tedy v případě ukrajinské černozemě se sprašemi a sprašovými hlínami, ne "jílem"). no železo v půdě, znáte červené hlíny podkrkonoší? třeba z okolí Vrchlabí, které bylo svého času železárnou střední evropy?

záleží kolik procent pole je krátery přeoráno. předpokládám, že (kromě několika extrémních míst) pár procent/promile přepočteno na kilometr čtverečný pole válečného. tam stačí (v uvozovkách) "pustit na pole buldozer a srovnat to do roviny sjízdné pro traktor a kombajn" a holt na tom poli bude o procento ornice méně.

největší průšvih je nevybuchlá munice a zaminování - všechny ty elektromagnetické a geofyzikální metody mají omezený dosah pod zem a spolehlivě zbavit pole válečné munice je záležitost drahám, dlouhodobá a výsledek není nikdy absolutní.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.4.2023 08:45 Reaguje na Lukas B.
Znám načervenalé hlíny kousek od Loun, jezdili jsme tam ze školy na chmelovou brigádu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.4.2023 08:57 Reaguje na Lukas B.
Jinak souhlasím, jak se pole odminuje do určité hloubky, aby se stalo bezpečné pro zemědělské stroje, na většině polí bude stačit zarovnání děr buldozerem a tak podobně. A nějaký časový odstup, aby se nejhorší případné toxické zplodiny s krátkými poločasy rozpadu stihly rozložit. Ono se nejspíš stejně bude aplikovat nějaké plošné měření kvality půdy, vzorky půdy se vezmou v nějakém rastru, třeba 10 x 10 metrů nebo 20 x 20 a podrobí nějaké podrobnější analýze na obecnější toxickou válečnou zátěž. V krajním případě se třeba na nějakém kousku polu bude muset kus té půdy třeba přestat obdělávat a vytvořit tam třeba lesík. Ostatně vytvořit tyto krajiné prvky bude stejně časem nutné třeba kvůli stabilitě tamější krajiny.
Na železné střepiny by potom průběžně mohly fungovat silné magnety nesené při zpracovávání půdy těsně nad povrchem půdy a na nevybuchlou munici zarytou hlouběji do půdy se nejspíš časem objeví nějaká hodně dokonalá hledačka min nebo nějaký zemní radar.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

26.4.2023 17:24 Reaguje na Lukas B.
V Podkrkonoší normálně roste všechno a nejlépe brambory. Železo je v pohodě.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.4.2023 10:03 Reaguje na Petr Pekařík
přesně to jsem měl na mysli. když tedy pomineme, že je tam kamenito a chladno a cukrová řepa a vinná réva si tam nemedí.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

24.4.2023 20:22
Lidstvo mezi sebou válčí od nepaměti. V novodobé historii, již nejsou hlavními zbraněmi ekologické klacky, kameny a kýje, bodné a ani sečné zbraně. Naše civilizace je již na poněkud vyšším stupni vývoje. Proto nastupují sofistikované zbraně střelné, chemické, bakteriologické, radioelektronika, dokonce i jádro. I následky používání takových zbraní v konfliktech, lidstvo již zná. Tyto zbraně byly přece vícekrát, na různých válčištích, použity a odzkoušeny.
Autor článku však pláče na nesprávném hrobě. Čtenáři Ekolistu dělostřelecké granáty nevyrábí, nepoužívají je, neobchodují s nimi, ani je válčícím stranám neprodávají. Dokonce ani z bezpečné vzdálenosti nenabádají tu jednu, a tu druhou stranu konfliktu, k protiútokům a k ofenzivám, aby se tato munice a (ne)potřebná technika spotřebovala a mohla se již vyrobit a naskladnít nová a lepší.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

25.4.2023 14:37
O hluboké odbornosti toho textu svědčí i to, že straší deriváty, aniž je uveden jakýkoliv údaj o které jde....
Odpovědět

Jirka Černý

26.4.2023 00:06
Nevím jestli bych ekologii ve válečném konfliktu začal řešit zrovna přes dělostřeleckou munici, ale budiž, snad se všichni shodneme že ekologii to minimálně neprospívá a co teprve hořící tanky, transportéry, rozstřílené kolony nákladních aut převážejících pohonné hmoty, atd. K bagatelizaci tady nevidím moc velký prostor.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.4.2023 09:13 Reaguje na Jirka Černý
To ano, ale na většině těch polí bude reálné prostě to odminovat, zahrnout díry, maximálně vybagrovat půdu nasáklou ropnými deriváty či jiné viditelné zněčištění třeba od válečného šrotu a klidně se pojede dál. Pouze v místech, kde ty boje byly každý den týdny a měsíce se bude muset to znečištění nějak dlouhodobě a náročně šetřit.
Ale dnes to je už jenom otázka peněz. Vzorky půdy, vody, dřeva z lesa atd se dají bezproblémově analyzovat a v podstatě všechno, co by mohlo po těch bojích škodit, se v nich najde. A jak se to v nich najde a ví se, co v nich je, snadno se rozhodne, co s tím. Asi skutečně na některých místech vzniknou vynucené památníky, protože bude lepší to tam nechat tak a vytvořit nějaký stromový park než to asanovat.
Problémy budou zřejmě v místech zničených skladů či velkoskladů pohonných hmot a možná i jiných provozních kapalin. Kde zřejmě bude nutné zachytit nějaké místní masívní zněčištění podzemních vod. Plus k tomu budou así ještě horší vybombardované zásobníky průmyslových podniků a skladů v ukrajinském zázemí.
Zase kde ojedinělě byla zničena vojenská technika a při tom unikla nějaká stovka litrů pohonných hmot bych řekl, že než na ty místa přijde řada a sanací, bude to rozptýleno a rozloženo tak moc, že většinou to zůstane tak.
Odpovědět
VB

Vladimír Bulka

29.4.2023 11:43
Co takhle se před vytvořením takovéhoto blábolu zeptat chemiků nebo lépe geochemiků? Článek je naprostý nesmysl, prostě stačí ty díry zahrnout a větší kusy kovů dát do sběru. Toxické znečištění tam je malé.
(A to víte že na polích v okolí Příbrami máte až 1 gram olova/kg anebo v okolí Bílé Vody a Zlotého Stoku až 150 mg arzeniku/kg? Nikoho to zdá se tady netrápí.)

Milionkrát horší je munice která nevybuchla. Někde jsou stále miny, zaminovaná oblast Ukrajiny je prý velká asi jako čtyřnásobek Švýcarska.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.4.2023 09:17 Reaguje na Vladimír Bulka
Přesně tak. Naše bývalé pole na soutoku Olše a Odry bylo po válce
samý kráter a zákop. Už na podzim se znovu oselo a dokonce se tam
mezi krátery už sklízely o žních ozimy. Nejhorší smrt je ze strachu
z polopravdy a lži. Při nevědomosti se nebojíte konzumovat vůbec
nic, protože netušíte co jíte. Vědět někteří lidé co jedí, tak
asi umřou hlady! U nás pole museli po válce odminovat němečtí
zajatci, aby odstranili to, co sami často podle nastražili. Byly
to miny pod prahy dveří, mrtvolami a kufry v příkopech. Dokonce
jedna byla ve studni, do které navíc naházeli mrtvá zvířata. Při
čištění studny od zdechlin došlo v výbuchu a smrti majitele. Jó
válka je válka a pouze blb odmítá jednání a dohody, když vidí tu
zkázu, kterou činí i on sám. Nikdo nemá tak "chytrou" munici,
která by selektovala své cíle a neškodila i vlastním obyvatelům.
U nás ve vesnici bylo po osvobození 70% domů zničeno osvoboditeli,
protože se mezi nimi zakopali okupanti. Tak nějak to ve válce je
a pokud by naši v noci před ofenzívou po upozornění sovětských
průzkumníků s nimi neodešli přes frontu do osvobozeného Polska,
tak byli druhý den civilními obětmi osvoboditelů.
Odpovědět
Jiří Klicpera

Jiří Klicpera

30.4.2023 22:51
Nasazená tzv. DU munice (tzv.ochuzený uran) zlikviduje všechny pozemky, kde bude použita. Jednak jsou oxidy uranu toxické stejně jako pověstný arsenik, jednak se dnes už k výrobě té munice neužívá čistý ochuzený uran, ten je třeba do množivých reaktorů, ale uran odpadní z reaktorů, který obsahuje celou Mendělejevovu soustavu prvků, hlavě těch toxických a radioaktivních. Takže kde budou použity západní tanky s touhle municí, tak si sami Ukrajinci zadělávají na průšvih, kdyby to postřelované území získali zpět.. Západ od nich ale to obilí s kontaminací brát nebude, pozemky na UA již nyní z valné části patří americkým firmám Bidena mladšího a produkce z nich půjde hlavně do třetích zemí... a zisky do USA. O toxicitě střeliva není žádných pochyb, jsou na to vědecké práce Kanaďanů a Indů po nasazení v Afghánistánu, Jugoslávii, Iráku a Kuvajtu. Střepiny vydrží uvolňovat do ŽP radioaktivitu a toxicitu s genově mutačními účinky několik tisíciletí. Vzpomeňme na kdysi populární Syndrom nemoci ze Zálivu a na geneticky zmutované děti britských a amerických vojáků bez očíček, ručiček a nožiček. .
Odpovědět
sv

sv

1.5.2023 09:38 Reaguje na Jiří Klicpera
Kolik myslíš, že je v současnosti v provozu množivých reaktorů, nevzdělanče? Co myslíš, že se děje s vyhořelým palivem? Strká se do kontejnerů a čeká se až klesne radioaktivita. Jestli se vůbec někdy bude něco přepracovávat nebo si zelení diletanti prosadí zabetonování na věčné časy teď nikdo neví. Takže se naskýtá otázka, odkud sis vycucal ten zhovadilý pojem "odpadní uran"? Jestli si tedy někdo zadělává na průšvih, tak jsi to ty, když se pokoušíš o tuhle extrémně stupidní rusáckou propagandu, a to minimálně tím, že tě tvůj řídící důstojník z FSB superarbitruje pro blbost skokem z okna.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.5.2023 15:14 Reaguje na Jiří Klicpera
Ano, je to hrozné, je zaděláno na budoucí katastrofu. Bohužel se obávám, že "země 3. světa" nebude jen Afrika. Zde by měl rychle nastat úplný zákaz dovozů zemědělských produktů z Ukrajiny z hygienických důvodů, což je legitimní. Nebo pokud Česko není schopné vzdorovat nátlaku z EU kopající za nadnárodní firmy vyvážející komodity z Ukrajiny, přísné kontroly nejen pesticidů, které jsou v tomhle srovnání téměř prkotina, nýbrž hlavně na kovy - olovo, rtuť, aktinoidy. Je to však ta horší možnost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2023 18:09 Reaguje na Jiří Klicpera
Člověče nešťastná, co to blábolíte? Vy jste byl ne školení v Kremlu? Jaké pozemky Bidenova syna? Lhát můžete u soudu s otravou Bečvy, ale tady je to nechutné.
Odpovědět
JC

Jirka Chládek

7.5.2023 00:06
S ohledem na to, jaké paskvily se píší o válce na Ukrajině je ten článek nadprůměrně inteligentní. Jsou tam jen drobné nepřesnosti v hmotnostech. Je tam popisováno několik zajímavých problematik, ale bohužel jen náznak začátku problematiky a pak to nějak vyšumí do ztracena, není to dotažené do finále. Pokud má autor článku případně pan Havránek zájem, mohu některé náměty doplnit dík své praxi 40 let mezi municí a výbušninami včetně chemické analýzy zplodin výbuchů.
Odpovědět
LB

Lukas B.

9.5.2023 11:55 Reaguje na Jirka Chládek
nemám nic společného s redakcí, jsem pouhý čtenář, ale podrobnější rozbor problematiky od (mimo jiné) profesionálního hledače nevybuchlé munice by mě velice zajímal.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.5.2023 13:53 Reaguje na Jirka Chládek
Připojuji se k Lukasovi B., za takový článek by byl palec nahoru.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist