https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jason-dymnikovy-je-narocny-motyl.prostredi-mu-proto-vytvareji-pily-kosy-i-ovce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jasoň dymnikový je náročný motýl. Prostředí mu proto vytvářejí pily, kosy i ovce

4.6.2021 12:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jasoň dymnivkový, hmyz roku 2021.
Jasoň dymnivkový, hmyz roku 2021.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR

V těchto dnech je vzácně možné na rozkvetlých loukách pozorovat jasoně dymnivkového. Tento středně velký motýl býval kdysi běžný, avšak v průběhu posledních dekád jeho populace výrazně klesly především kvůli změnám v obhospodařování krajiny. Nyní je proto na seznamu kriticky ohrožených druhů a Česká společnost entomologická jej vyhlásila hmyzem letošního roku. Projekt Ze života hmyzu, který nyní probíhá v CHKO Bílé Karpaty a Beskydy, by měl přispět k tomu, aby z naší krajiny nezmizel úplně.

 

„Obnovujeme desítky hektarů zarostlých pastvin a luk, aby mohl jasoň dymnivkový posílit své populace. Prořezáváme tu náletové dřeviny, u luk pak hlídáme, aby se seč a pastva prováděly ve vhodných termínech a rozsahu. Výhodou je, že i to, co dnes vypadá jako les, je oficiálně vedeno jako travní porost a tzv. lesní pastva tu tedy může bez problémů probíhat. Na lesních pozemcích je totiž zakázána již od dob Marie Terezie,“ vysvětluje Veronika Havlíčková, koordinátorka projektu z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jasoň dymnivkový pro svůj život potřebuje poměrně pestré prostředí. Samičky po spáření nejdříve kladou vajíčka do půdy v podrostu světlého lesa. Vajíčka po nakladení čekají až do následujícího jara, než se z nich vylíhnou housenky, které se živí výhradně rostlinou dymnivkou. Po vykuklení je možné pozorovat dospělce od května do července na rozkvetlých loukách, kde se živí nektarem z květů a snaží se rychle spářit. Nutnou podmínkou pro zdárný vývoj a přežití populací jasoně je návaznost květnatých luk na světlé lesy, kde samičky kladou vajíčka a vyvíjí se zde housenky. Problémem však je, že světlé lesy v ČR téměř neexistují.

„Drobné tradiční hospodaření na loukách a pastvinách z naší krajiny téměř vymizelo. V minulosti bylo běžné hospodařit na daleko menších plochách, kde se pásla drobná stáda různých hospodářských zvířat. Louky se kosily postupně podle počasí a sil hospodářů. Právě tak přirozeně vznikala pestrá mozaika travních porostů s rozptýlenými keři a stromy,“ vysvětluje entomolog Michal Plátek.

Zcela běžnou praxí bylo také ořezávání stromů na otop či krmivo pro dobytek, který se často pásl v lese. Porosty stromů díky tomu nebyly husté, neexistovaly ostré přechody mezi loukou a lesem tak, jak to vidíme dnes. A právě pestrá mozaika různých stanovišť bez ostrých hranic vyhovuje celé řadě druhů rostlin a živočichů, které jsou dnes na pokraji vyhynutí. „To vše se projektem snažíme nahrazovat a postupně tato stanoviště obnovit,“ dodává Plátek.

Projekt Ze života hmyzu by měl obnovit celkem 510 hektarů stanovišť cílových druhů hmyzu (280 v ČR a 230 na Slovensku), z nichž přes 400 ha už bylo nějakým způsobem zasaženo. Potrvá však ještě dlouhé roky, v některých případech i desetiletí, než budou nové plochy zcela přichystané k rozšíření nových hmyzích obyvatel. Z celkového množství projektových ploch je 287,5 ha určeno k obnově některé z forem světlého lesa (pařezina, pastevní háj či přechod mezi loukou a lesem), na 152,5 ha se obnovují pastviny a louky a 70 ha bude přeměněno z intenzivně obhospodařovaných luk a pastvin na extenzivní. Rozčlení se na menší celky, bude se na nich méně pást a sekat než dosud a vysadí se zde množství původních dřevin.

Projekt nepomáhá jen jasoni dymnivkovému. Světlé lesy jsou domovem například roháče obecného. Tento největší evropský brouk potřebuje k dlouhému vývoji larev (až 5 let) i dostatek mrtvého dřeva. Rozdílné životní nároky mají pak modrásci černoskvrnný, bahenní a očkovaný, pro něž jsou obnovovány suché pastviny či vlhké louky. Nejnáročnějším projektovým druhem je pak vzácný žluťásek barvoměnný, o jehož záchranu se snaží slovenští partneři projektu. Ten totiž vyžaduje kombinaci skoro všech výše uvedených typů prostředí rozložených na velkém území. Obnova zmíněných stanovišť pomůže nejen projektovým druhům, ale celé škále dalšího, méně nápadného hmyzu, a tedy celkové biologické bohatosti v této oblasti.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.6.2021 13:37
Takže tímto projektem jsme z pohledu managementu krajiny pro motýly v roce nula, nebo jak?
Odpovědět
kk

karel krasensky

4.6.2021 21:00
Zabij modřinku,lejska,pěnici,slavíka zachraníš motýla
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist