https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jedle-belokora-muze-byt-klicovou-drevinou-budoucich-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jedle bělokorá může být klíčovou dřevinou budoucích lesů

19.11.2022 06:43 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jedle bělokorá.
Jedle bělokorá.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Globální změna klimatu reprezentovaná hlavně stoupající teplotou vzduchu a zvyšujícím se suchem má negativní dopad na lesní ekosystémy. Mění se jejich produktivita, uhlíková rovnováha, stoupá míra poškození stromů hmyzem, chorobami a kalamitami. V důsledku očekávaného nárůstu klimatických extrémů v budoucnosti dojde s velkou pravděpodobností k ještě většímu odumírání stromů a podstatným změnám v zastoupení jednotlivých druhů dřevin.
 
Obhospodařování lesních ekosystémů tak bude vyžadovat nové přístupy. V mnoha případech bude potřebná konverze homogenních porostů na strukturně diferencované a druhově bohatší lesy. Ekologicky a ekonomicky efektivní usměrňování druhového složení v komplikovaných porostních strukturách nebude možné bez důkladných znalostí specifických reakcí dřevin na měnící se klima.

Ve výběrných lesích se bude jednat především o stín snášející dřeviny (jedle, smrk, buk); případně slunné dřeviny, které v těchto porostech představují zpravidla jen dočasnou příměs (borovice). Takováto směs dřevin vytváří dobré předpoklady pro vytvoření stabilních lesních ekosystémů, a to i v souvislosti s předpovídanou změnou klimatu.

Rozdíly v růstovém rytmu, nárocích na podmínky prostředí a citlivosti na klimatické faktory dřevin však vyvolávají vícero otázek. Jednou z nich je volba optimálního zastoupení druhů vzhledem k jejich budoucí perspektivě. Navíc v případě strukturně diferencovaných porostů je potřebné též přihlédnout k sociálnímu statusu a věku jedinců těchto dřevin, protože mezi stromy s různými dimenzemi mohou existovat značné morfologické a fyziologické rozdíly. Ty jsou zodpovědné za odlišnou růstovou reakci a citlivost jednotlivých stromů na klimatické faktory.

Této problematice se ve svém výzkumu věnovali vědci z Technické univerzity ve Zvolenu a výsledky publikovali v článku Rastové reakcie ihličnatých drevín na meniace sa klimatické podmienky vo výberkovom lese, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2022.

Vědci analyzovali věkovou strukturu, popsali dlouhodobé růstové trendy a identifikovali klimatické faktory ovlivňující růst stromů ve smíšeném výběrném lese. Ve studii také testovali hypotézy, že (1) v probíhající klimatické změně je jedle nejperspektivnější jehličnatou dřevinou, a že (2) stromy střední vrstvy (úrovně) vykazují velmi malou citlivost na působení klimatických faktorů ve specifických podmínkách strukturně diferencovaného lesa.

Odrostlá jedlička v borůvčí.
Odrostlá jedlička v borůvčí.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Objektem jejich výzkumu byl smíšený výběrný les lokalizovaný v centrální části Volovských vrchů na východním Slovensku. Porost o výměře 13,7 ha se nachází v nadmořské výšce 500–580 m. Dominantní dřevinou v porostu je jedle bělokorá, přimíšené jsou smrk ztepilý, borovice lesní a buk lesní Zřídka se tu vyskytuje také javor klen a jasan ztepilý. Převažuje forma jednotlivého smíšení dřevin.

Vědci po analýzách růstu sledovaných jehličnatých dřevin v podmínkách výběrného lesa potvrdili pozitivní růstový trend a poměrně vysokou odolnost jedle vůči působení klimatických faktorů za období 1901–2018. Proto je možné předpokládat zvyšování zastoupení jedle hlavně na úkor smrku v důsledku jeho citlivosti na rostoucí teplotu a sucho. Postupný pokles zastoupení je vysoce pravděpodobný též v případě borovice.

Jedle tak může být klíčovou dřevinou při vytváření diferencovaných struktur porostů v budoucnosti. Otázkou je ale její reakce na postupný nárůst klimatických extrémů a zvyšující se konkurenční tlak buku.

Věková analýza stromů potvrdila, že diferencovaná struktura zkoumaného porostu není jen výsledkem postupného vzniku a odrůstání stromů v nižších vrstvách, ale ve velké míře také silné konkurence mezi úrovňovými stromy s víceméně identickým věkem v průběhu dlouhého časového období. Dimenze stejně starých stromů se tak ve výběrném lese mohou výrazně lišit. Proto při praktickém obhospodařování vícevrstvých porostů má větší smysl orientace na dosáhnutí tloušťky stromů než na jejich fyzický věk.

Od 70. let 20. století je zdokumentované soustavné zvyšování přírůstků lesních dřevin v důsledku rostoucí teploty vzduchu, depozice dusíku a úrovně atmosférického CO2. Z kombinace těchto faktorů profitovala především jedle. Šířky letokruhů jedle v střední i horní vrstvě kontinuálně rostly a ke konci sledovaného období dosahovaly stejné hodnoty jako na začátku 20. století. Tento trend nebyl významněji ovlivněný ani skutečností, že studovaný porost se v minulosti nacházel pod silným vlivem emisí, na které jedle reaguje obzvlášť citlivě.

Naopak u smrku a borovice v posledních 20–30 letech šířka letokruhů prudce klesala, a to i přes podstatné zlepšení kvality ovzduší v zájmové oblasti. Vedle vlivu znečištění hrála rozhodující úlohu v redukci růstu smrku a borovice s velkou pravděpodobností klimatická změna, hlavně rostoucí letní teploty a opakovaná sucha.

Článek Rastové reakcie ihličnatých drevín na meniace sa klimatické podmienky vo výberkovom lese je volně ke stažení.
reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 06:43
Jedle bělokorá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.11.2022 09:38
Jedle bělokorá se silně rozšířila v posledních asi 400 letech. Důvodem bylo jednak výběrová těžba - kácel se buk na dřevěné uhlí pro výrobu železa a taky to, že člověk vyhubil velkou zvěř co ji miluje.
V posledních cca 100 letech ale mizela citlivostí na emise.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.11.2022 21:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Je otázkou, zda to byly imise a nebo korovnice jedlová.
A nebo společně.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

19.11.2022 10:16
V loni na vánoce jsme měli smrček, letos by jsme rádi jedli.

Co se týče borovice, tak je sázená především na písčité půdě, kde nic jiného neroste. Vliv sucha je pak opravdu velký a ještě pozoruji sypavku.
Odpovědět
Pe

Petr

19.11.2022 12:12
Můj názor je, že jedinou univerzální jehličnatou dřevinou byl a je smrk. Žádný jiný jehličnan na takový rozmach nemá. Smrk dokázal růst téměř všude, rostl rychle a výborně a rychle se sám i zmlazoval. To jiná dřevina neumí, takže ani jiná "klíčová" nejspíš nebude. Všechny ostatní dřeviny mají nějaké omezení, které brání většímu rozšíření, takže se rozšíří spíš jen lokálně. Někde to bude jedle, někde třeba douglaska, na suchých místech klidně třeba borovice černá.
Já ale přesto věřím, že smrk má stále velký potenciál, jen bychom se mu museli hodně věnovat a v podstatě ho "vyšlechtit" jako odolnější odrůdu. A k tomu nejspíš nedostaneme příležitost, protože peníze velí něco jiného.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.11.2022 09:39 Reaguje na Petr
Smrk ztepilý Picea excelsa nelze využít jako univerzální dřevinu. Nehodí se do nízkých poloh a rovněž ne do lokalit, kde je písčitá půda. Je to dáno konstrukcí jeho kořenového systému. Na rozdíl od většiny jiných stromů tento smrk netvoří kůlový kořen, ale pouze síť podpůrných kořenů, které se rozprostírají těsně pod povrchem země. Kdo někdy viděl vyvrácený smrk, dá mi za pravdu. Taková dřevina v lokalitách, kde je písčitá půda, trpí suchem a je masivně napadána kůrovcem. Proto se do takových lokalit v minulosti vysazovala hlavně borovice lesní.
Odpovědět
Anyr

Anyr

20.11.2022 11:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Výborně. :)

Já bycj ještě doplnil: maník Petr zmiňuje, že smrk rostl "téměř všude rychle a výborně" - jasně. Jenže bývala mnohem větší zima, mnohem více vody, a ty půdy nebyly tak vyčerpané, ani překyselené. Sucho a krátké zimy zařídil člověk, kyselé a vyčerpané půdy ve smrkových monokulturách taky, a to právě vysazeným smrkem, který by si to sám nevybral.

Nechejme smrk tam, kam patří. Horské polohy s dostatečnou půdní vlhkostí. Ono kdyby se mu líbilo dole, tak by tam už pradávno slezl z těch hor sám.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

21.11.2022 14:19 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano máte pravdu, ale trochu bych toupřesnil. Zaprvé naši lesníci nejsou hlupáci a umějí se rozhlížet. Jsou lokality, kde borovice se smrkem je normální a dokonce pod borovicí se rychle smrk zmlazuje, borovice byla vykácena a smrk normálně roste, to je ovšem na pískách jílovitých. Jinak smrk na pískách opravdu moc neporoste, ale umí to. Když se podíváte tak na těchto pískách roste s dubem. Jinak smrk se opravdu vyvrací a tady bych Vás trochu vyvedl z omilu. Pokud je zapojený a byl dobře pěstovaný a neudělám velký mýtní zásah, neotevřu ho proti západu, ale i větry východní umí dělat kalamity, tak normálně odrustá, ještě se dělaly zásahy pčro zmlazení. Jenže při vrácení lesů po 89 došlo k tomu, že se začly odkacovat stěny lesů, tj. lesy které mají kořen pevný a ne jen na povrchu, byly tyto stromy od mala zviklí ná nápory větrů, po narušení těchto stěn les padá. Viděl jsem, u jednoho lesního družstva, kde za první republiky a fungovalo to až do 70 let, byly stavidla, bylo hodně vody otevřela se stavidla, při suchu se zastavila voda. Pak se na to vykašlali, ůseky se zvětšily a začly kalamity. Za další, kde byl buk, dub, modřín, borovice v porostě a odkácel se smrkový porost, tak tyto stromy taky padají, je to tím, že strom má tak velký kořen jako je koruna, to nás učili ve škole.Nyní po kalamitách pokud modřín a ostatní dřeviny, které jsem jmenoval padají. V 2008 spadly buky v Železných horách, okolo bylo najednou moc volno, mýtní těžba... Smrk umí růst i na skalách a udrží se jako borovice,dub,buk a jiné. Zmínil jste se o douglasce. Dostal jsem se k Heřmanovu Městci, panství patřilo ke Žlebům a zde byla sázena douglaska, po klmitách 2008 zde zůstal stát dub, modřín ale naprosto bez újmy douglaska. Kousek od Stvořidel prošlo tornádo 2001, smrk byl rozhozen na všechny strany a v jednom místě zůstal modřín a nic se mu nestalo, mladší duby, buk všechen ležel tak jako smrk, ale naprosto neporušená douglaska, přežila tornádo, dobře se i zmlazovala, ale jedna chyba nastala, to je LČR, v kůrovcové kalamitě vše zmizelo, asi někdo nepoznal douglasku, tak nevím, kdo je větší kalamita? Jinak sucho, větší než v 2015, kde v trubkách meliorací odtékalo, průměr trubky 60cm a hladina vody cca 40 cm, to je ono sucho, doma ve studni nějak moc neubylo, ale v r. 1947 to bylo jinak. Studně ve vsi vyschli a voda prý byla hlavně v té naší, být to dnes po melioracích 80 a 90 léta, kde je vše v trubkách, tak tu nejsme, to byla bída o vodu. Pozor vrty to bude hrob na vodu, to se projeví za několik let, zatím je to vynikající kšeft a rychlý přístup k vodě....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 12:55
Dřevo jedle a smrku, co mám zkušenosti, je velmi podobné a tudíž při zpracování zřejmě i zaměnitelné.
Na stanovištích, kde smrková monokultura dnes už neprosperuje, ale může prosperovat mix smrku a jedle, by se tento mix mohl použít pro stejně ekonomickou produkci dřeva, jakou vykazují smrkové monokultury. Případně by bylo možné mixem smrku a jedle zvýšit podíl jehličnanů ve smíšených lesích a tím i výtěžnost kvalitního stavebního dřeva a přitom udržet odolnost takového lesa proti nepřiznivým vlivům.
Jen je otázka vzájemné kooperace těchto různých druhů vzájemně rostoucích dřevin, které jsou jako smíšený les vysazovány najednou. Jestli by některá dřevinna nebyla v některé fázi růstu výrazně slaběji rostoucí a tudíž by nedošlo k jejími potlačení a tím vymizení z toho lesa. Jestli nakonec nebude třeba na některých stanovištích, k dosažení příslušně smíšeného lesa v době kácení lesa, vysazovat některou dřevinu dodatečně s víceletým odstupem.
Jinak, pokud v článku popsaný les je les s přirozeným vysemeněním popsaných dřevin, troufám si napsat, že získané poznatky nemusí platit pro stejně smíšený les získaný vysazováním stromků ze školky, protože přesazovaná dřevina podle druhu má obvykle více či méně horší kořenový systém proti dřevině vyrostlé na místě ze semena.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.11.2022 07:04 Reaguje na Radim Polášek
Je mi líto, již několikrát jsem se zmiňoval, že tato smrková monokultura by dál prosperovala, nebýt ekoteroristů, úmyslné likvidace státem. Tak jak hospodaří stát a jím vedená LČR nemůže být nic. Smrk přežil mnohem větší sucha, měl problém na Německých hranicích v Krušných horách spadem popílku, tak jak mi vypravovali místní lesáci, když skáceli strom tak byli normálně černí, takovej to byl cajk. V Krkonoších pak Poláci cementárny a doly.
To co je dnes na Vysočině obrovská likvidace lesů, je vina státu a LČR. Nechali brouka namnožit.
Odpovědět
os

orb slavík

20.11.2022 18:40 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Pane Ptáčníku, co to plácáte?, jak konkrétně ekoteroristé a stát způsobil plošné odumírání smrku. Prosím, raději nepište tak bezcenné příspěvky. Děkuji.
Snad máte trochu pravdy jen vtom , že díky povinnosti výběrových řízení u státních lesu docházelo k prodlevám a nežli vše vyřídili, tak jim v mnoha případech kůrovec vyletěl. Nicméně pokud máte oči, tak jste mohl vidět,že v minulých letech takřka nepršelo, padaly teplotní rekordy, řeky a studny vysychaly, nerostly houby, začaly vát převážně východní větry, které nepřinášely srážky. Sucho je hlavní příčinou hynutí smrkových,ale i borových monokultur.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

21.11.2022 09:51 Reaguje na orb slavík
Vážený pane jsem lesník a vím o čem mluvim. Tak za prvé někdy v r.2006 padla kalamita na Opavsku. Jezdili jsme sem na výpomoc, tehdy poprvé jsem viděl co dokazuje tento stát, který řídil LČR, je jeho zřizovatel. Právě zásluhou výběrových řízení a odvolávání firem se prodloužila likvidace kalamitních stromů a hned na to se objevil kůrovec. Jen poukáži jak to má fungovat. Při veškerá těžba mýtní od února až do srpna, se objevil ve stěnách kůrovec, zde jsme pokládali lapáky a stavěli lapače. Vše se hned zdělalo a byl pokoj. Bylo to jen pár stromů. Ovšem kalamita, kterou LČR rozjela po kalmitách přírodních nemá obdyby, mimo Šumavu, zde se to naučili. Tak předně, když jsme nastoupili na onu výpomoc, kde se rozmnožil brouk, při předávání porostů směly zdělat pouze stromy již suché, ty co se loupaly, ale měly zelené větve, tak ty jsme museli nechat, i když brouk byl vylítlý již dál. Takto to jelo několik let. Unás padli kalamity v r.2008. Místo aby firma, která měla vyhrané výběrové řízení a měla zde dělat ještě několik let, dostala výpověď a opět výběrové řízení. Začlo se dělat až v říjnu, kalamita padla v červnu. Já sem dostal až v.2009. Všude rozjetý brouk, jen naštěstí od Opavska se zdělávaly i stromy čerstvě napadené. Vyděl jsem přípis od LČR z Hradce, kde se psalo, že brouk ze stromů napadených se do těchto stromů přerojí a tím se zahubí. To opravdu bylo napsáno. Jenže se stalo něco jiného brouk se sice rozjel, ale tím, že se do něj šlo se do dvou let zlikvidoval, pomohli jarní deště v r.2010. Následovalo likvidace leních správců, asi za to , že to zvládli, opavský vydržel do důchodu.
Jenže z Opavska se to šířilo dál po Moravě až na Vysočinu. Zde se nechal brouk rozjet a šlo se za ním, ne do něj. Unás v r.2017 padli v zimě kalamity, opět výběrové řízení, na každou zvlášť, pak na lapáky a ze všeho brouk vylétl. Revírníci nemohli nic dělat jen se dívali jak les mizí. U nás tedy u lesů, kde žiji, zapracovali i OLH někteří, kteří začli dělat firmám kšefty, př. kalamita 2017, soukromník si ji nechal zpracovat, přijela firma, rozmanipulovala to a ojeli, počkali až toho bude víc a bylo. Mi jsme začli mýt problém, ža naše dřevo nikd nechtěl, leželo na skládkách, vedle mých lesú na jedné straně LČR asi 2000 m3 nechali vylétnout, jinde soukromníci a utržené lesy židovské, kde jsou LČR tak zde se vše zjistilo pozdě. Skoušel jsem dřevo stříkat, ale pokud tam byla jen larva a nebo kukla, tak po vylíhnutí broka již jed nefunguje, stejně si brouk ani nekousl kolikrát. Ale hlavní množitelé jsou LČR. Najednou se začli objevovat feromony po stromech a v těchto místech je brouk všude, naprostý nesmysl, není proti nim obrana, myslím lesočechům. Možná začnete vědou, ne. Já začal tlačit všude v okolí hlavně naše orgány, které mají jednat, jsou bezzubé, jako na těch otrávených řekách. Našel jsem i feromony kde mi je někdo roznesl po lese, dali je ke stromům odparníkem nahoru. Mohu říci brouka jsem měl většinou dál ve vnitř v porostě, neříkám mohl tam být další. Nevim, kdo to dělal policie se s tím odmítla zabývat, jak nevěděli co dělat.
A dostanu se ke dřevu, Němci, Rakušáci, podporovli firmy aby brali přednostně dřevo jejich, ale u nás. Objevilo se obrovské množství překupníků, ti podávali, ale mi i když jsem s nimi obchodoval skoro dvacet let se na nás vykašlali. Tak to je .
Tedy z Opavska se brouk rozjel až na Vysočinu, kde řádí již od r.2017, LČR je hlavní vyník, ne ti co jsou tady dole, ale ti nahoře, ti se ale tváří, že za to může změna klimatu. Stačil koronavirus a konec letadla a ono se to nějak rovná. Není ale stále voda prý, zlikvudujte meliorace a vrty a zas bude, to je ovšem investice tak to ne, naopak vše obnovit, opravit.
Taky něco k jedli. Tento strom mám rád, když jsem začal v r 87 sloužit, tak jsem měl zde dost kotlíků od 20 let do 40, prý to nemá cenu tehdy říkali a ony jedličky normálně měli i šišky. Měl jse i dost stromů v porostech okolo 50 let, dnes jim je devadesát. Občas se jdu do svých bývalých lesů podívat a brečel bych co LČR dokazují a firmy co tu dělají, žádné podrostní hospodářství, ale totální likvidace, našel jsem i zbytečně skácené jedle, někdo je potřeboval. Podrosty JD nikoho nezajímá, ale ani BK.
Ideální by bylo dostat jedli ve větší míře, ptal jsem se na krovy na kostelích a hradech, vše prý bývalo hlavně jedlové dřevo, protože jedle tu byla, ale smrk ne. Ten sem dostali Němci, nebo vlastně Rakušané o tom psal jeden profesor, nemohu to najít, napsal, že šedá Německá ekonomika dostala do našich lesů hlavně smrk. Dnes se ho budem snažit opět udržet, protože tu poroste, nevim jak se škůdci těmi lidskými, protože smrk neporoste je sucho a td. Ještě tedy ke smrku. V r. 2018 začlo na podzim pršet a voda vyrazila ve stráních a tekli potůčky, myslím s tím v lese, ta již nebyla dříve protože ji svedli do rovného potoka, jenže přišel rok 2019 les je prač a voda opět zmizela, proč asi. Ne suchem, les umí s vodou hospodařit. Sucha byli v. 1947 a za Marie Terezie.
Mám toho hodně na srdci, ale to by bylo na obrovský článek...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2022 14:18 Reaguje na orb slavík
To není trocha pravdy, ale hodně pravdy. Záminka konfliktu zájmů a tím odstranění dřevařů zpod lesníků a tím přinucení lesníků dělat na kůrovcové kácení výběrová řízení se v podstatě dá hodnotit jako úmyslná sabotáž smrkových lesů a odstranění defakto jediné účinné ochrany smrkového lesa před kůrovcem. Hodně let se tak naše kůrovcová kalamita, na rozdíl od kůrovce v okolních zemích , předpokládám, rozšiřovala úplně volně bez jakéhokoliv omezení kůrovce. Kůrovcem tak padly některé lesy a možná až tisíce hektarů těch lesů úplně zbytečně. Kdyby se ta sobotáž nestala a lesníci mohli po celou dobu kůrovcové kalamity proti kůrovci bojovat kácením napadených stromů a likvidací kůrovce v těch pokácených kmenech, měli bychom nyní o třetinu, možná až o polovinu kůrovcem zničeného lesa méně a o ty tisíce hektarů víc kvalitního zdravého smrkového lesa.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2022 14:36 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Pane Ptáčníku, mně se jeví problém v tom, že smrky donedávna byly automaticky sázeny skoro všude a leckde nebyla vyhodnocována kvalita a vhodnost stanoviště pro ty smrky. Za socíku to ani tak moc nevadilo, protože za socíku lesníci nechali paseky osadit smrčkama, ale občas dost lajdácky, zůstaly tam proluky a hlavně se o ty vysázené paseky brzo přestali starat. Na nevhodných místech tak ty smrčky samy občas uhynuly a osázené paseky se tak staly částečně diverzifikovaným lesem, místy byly divoké nálety listnáčů, jinde smrková monokultura. A pokud smrků zůstala na té parcele většina, lesáci to nechali tak. A vznikl tam takový částečně přírodní les.
Problém se zdůraznil až po Sametu, kdy noví majitelé jednotlivých parcel často okamžitě nechali původní les, víceméně vzniklý přirozeným výběrem a divokými nálety a vysekáním ojedinělých stromů s kvalitním dřevem a vznikem různých proluk vykácet a automaticky na těch parcelách sázeli smrkovou monokulturu coby nejvíc výnosný les. Navíc využívali své parcely do posledního metru a o ty vysázené smrčky se starali, takže i na méně vhodných stanovištích a na celém lese složeném z mnoha parcel rychle vyrůstala smrková monokultura. To se pak projevilo v kůrovcové kalamitě v tom roce 20006 - 7 , kdy kůrovec zřejmě napadal smrkovou monokulturu bodově zřejmě právě přednostně na místech s nevhodným podložím. A další šíření kůrovcové kalamity bylo u nás tehdy zastaveno kácením napadených smrků.
Já si tedy myslím, že oproti dřívejšku bude třeba s tou smrkovou monokulturou trochu couvnout. Čtvrtinu, možná až polovinu ploch smrkového lesa zničeného kůrovcem po posouzení prohlásit za méně vhodné pro smrky a nesázet je tam nebo je sázet jako smíšený les s listnáči nebo těmi jedlemi. A jenom na tom zbytku obnovit smrkové monokultury.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

21.11.2022 14:42 Reaguje na Radim Polášek
K tomu kořenovému systému. Když jsem si chtěl udělat střední školu, jako syn a vnuk špatného člověka, kulaka jsem nesměl na střední školu bylo to v 70 letech, tak po vojně jsem prostě chtěl na lesnickou školu. Tehdejší předseda strany můj polesný mne přeřadil na pěstební trakto, tam se málo vydělávalo, jelikž jsem chodil každou sobotu a neděli do práce dva roky, tak ještě upravili normu vydělával jsem 800 Kč. Sice to sem nepatří, ale k tomu traktoru, sázel jsem s ním stromky, byl rýhovací zalesňovací stroj. V jedné lokalitě jsme s ním sázeli smrk, byl to pak můj úsek. Vedle byl prost, kde byl msrk nádherně zmlazený pod starým porostem, tehdy 80 letým. Po revoluci jsem musel opět pryč a dostal jsem se k AS, zde jsme dělali, revírník chtěl to zmlazení zlikvidovat, naštěstí tomu nerozuměl a nechal mne dělat samostatně a podařilo se to odkácet bez porušení. Přez cestu stál onen porost po sázecim stroji, již asi 2 až 3 metry vysoký. Opět jsem musel pryč. Pak jsem začal dělat OLH pro obce a sem jsem se dostal možná po 10 až 15 letech a šel se na ty porosty podívat, žasnul jsem. Ten porost z náletu byl nádherný předrostl dokonce onen sázený strojem, když jsem skoušel jak jsou pevný, nedokázal jsem tento stromek vyvrátit a větve a jehličí tvrdý, šel jsem vedle a zděsil jsem se. Vzal jsem za stromek a skoro 25 až 25 letý jsem ho vyvrátil rukou. A dobře říkáte právě přirozené zmlazení si umí poradit a je zde velká konkurence. Proto jinak rostou, pozor na kůrovce, proti tomu co se stalo nemá obranu nic. Vlastně stát porušil vlastní zákony. Stačilo se včas probrat a snad by se nikdo nenašel, kdo by nebyl za zákonem, který by prostě nechal dělat jednu firmu, proč po kalamitách vždy firma co tu dělala dostala výpověď a dělalo se nové výběrové řízení. Podle LHP by sice bylo v jednom nebo dvou letech více těžby, ale zastavila by se mýtní a nemuselo k tomuto dojít, nemusel to být Lesní závod. Nevím, ale prostě si myslím, že to byl záměr. Globalisti mají aspoň důvod ukazovat, že je to změna klimatu. Ano dochází ke změně klimatu, jednou prší podruhé je hezky pak chumelí, to je ona změna. Vlastně jak přestali létat letadla bylo vody dost, tak ne auta. Ptívě CO2 jako stavební prbek dřevin, nyní nemá co stavět a budou dělat o to hůř.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2022 14:44 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Pane Ptáčníku, můžete nějak rozvést ty rozdíly mezi vysázeným smrkem a smrkem z náletu? Já jsem po pozorování v lese a po všelijakém zájmu o tuto problematiku usoudil, že ten rozdíl v kořenovém systému může být dost významný ve prospěch stromu vyrostlého ze semene na místě. A usoudil, že dnes už je vhodná doba a dostatek znalostí kolem klíčení a růstu semenáčků, že by se mohlo postupně zavádět vysazování stomků, i smrků, semeny přímo na místě a tím dostat les se stromy s výrazně kvalitnějším kořenovým systémem než les z vysázených, často víceletých sazeniček s často hodně zakrácenými kořeny.
Odpovědět
Pe

Petr

26.11.2022 12:46 Reaguje na Radim Polášek
Přirozeně vyrostlé smrky se zcela jiným kořenovým systémem i zavětvením jsou mnohem odolnější nepříznivým vlivům, včetně kůrovce.
Odpovědět
Pe

Petr

25.11.2022 18:30 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Obrovské rozdíly jsou i mezi jednotlivými stromy - a netýká se to jen smrku, ale všech druhů. Osivo se evidentně bralo a stále bere kde se dá a kde se to zrovna hodí, a nikoho to moc netrápí. A tak máme v lesích každý strom jiný, stačí se rozhlédnout - rozdíly v kůře, tvarech koruny a větví, v šiškách... Prostě co strom, to úplně jiné vlastnosti. Místo monokultura tedy spíš něco jako multikultura :-)
Odpovědět
HH

Honza Honza

20.11.2022 06:43
Tyto pokusy jsou potřebné, protože ač lesníci říkají, že i přes takovéto pokusy na Šumavě přežívá stejně jen smrk a vytlačuje jiné dosazené dřeviny, nikdo neví, jak se příroda bude vyvíjet dál. Co platilo 1000 let, nemusí platit v budoucnu.
Jsou tady ale vidět tyto souvislosti:
1. krajina musí být různorodá, nelze připustit 1000 ha monokultury smrku, na polích 100 ha pole kukuřice, řepky. Tyto monokultory se snadno a levně obdělávají (nejsou lidi), ale pak je sežere kůrovec, půdu odnese voda, cena dřeva klesne, jsou ohromné náklady na těžbu a obnovu lesa a lesníci sami poznají, že je to cesta nikam, cesta k bankrotu.
2. hospodaření se musí změnit, les nechat více přírodě, paseky menší s ponechanými matečními stromy, část stromů nechat ležet- na nich pak lépe vyrostou nové stromy. Příroda si sama vybere, co v dané oblasti lépe vyroste. Les bude pestřejší, mnohem více odolnější, s menšími náklady na likvidaci škůdců, příroda se bude léčit a starat se o sebe sama.
3. zemědělci a lesníci se musí starat o vodu. Zadržovat potůčky, rozšiřovat močály, rozšiřovat křoviny (aby bylo více živočichů, predátorů na ochranu proti škůdcům). Bez vody jim všechno uschne.
4. boj proti nadprodukci CO2 vidím tady: čím více CO2, tím lépe lesy porostou, je třeba aby stromů (v celém světě) bylo víc, aby lesy a krajina byla pestrá a zavodněná- bylo hodně organické hmoty. Nechat přírodu, aby si sama poradila.
5. ekologové a vědci by měli být skromější. Nemyslet si, že všechno vědí nejlíp, že bez jejich rad příroda zkolabuje. Dříve se taky v dobré víře dělali vědecké hlouposti: meliorace, rušení mezí, zcelování, velkovýroba, velkochovy s tím, že to jinak nejde. Dnes každý vidí, jak to dopadlo. Nikdo neví, jak se příroda bude vyvíjet, žádný zaručený postup neexistuje. Je třeba nechat přírodu samu sobě. Nyní jsou také takovéto programy: rozšiřování jaderných elektráren, přitom nikdo neví, jak to dopadne s odpadem, co havárie? Fotovoltaika, baterie, přitom není dořešeno skladování elektřiny. Je třeba postupovat pomaleji, uvážlivě směrem k přírodě, ne od ní.
Když bude povoleno topení dřevem, lesníkům se bude vyplácet produkovat i nekvalitní dřevo, krajina bude pestrá a zavodněná a poradí si sama a my budeme mít levné topení, energet. zdroj.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.11.2022 09:23 Reaguje na Honza Honza
Ono je to trochu jinak. Základem pestrosti krajiny v minulosti byla velká zvěř. Pozůstatky tohoto vlivu jsou v Africe vidět = savany. Všude na ostatních kontinentech byla megafauna vyhubena člověkem. V Evropě byla z části nahrazena činností člověka -kácení lesa a lesní pastva. Až za Marie Teresie byla pastva zakázána, nastoupil boom smrku a začátkem 20 let minulého století se přestalo pařezit. Tím zmizela pestrost lesa. Bez množství velké zvěře nebo bez její náhrady správnou údržbou se pestrosti, alespoň lesa nehospodářského, se nedosáhne. Zejména v Národních parcích by se měla velká zvěř les udržovat. Los, Pižmoň, Bizon, Zubr, Kůň, Jelen, Tur, no Mamut už nebude.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.11.2022 14:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
S tím mamutem bych zase tak pesimistický nebyl. Už se na tom pracuje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.11.2022 16:09 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No ale já ani nevím kde navrhnout oboru s Mamuty 😊.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.11.2022 16:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
A uvědomujete si výhodnost chovu mamutů? Máte představu, kolik stojí v zoo vytápění pavilonu e slony? Mamutům by stačil pouhý výběh, maximálně s přístřeškem proti dešti. Kromě toho jsem kdesi četl, že existence mamutů na Sibiři by mohla zabránit tání permafrostu. Akorát nevím, kdo by je tam chránil, protože místní jsou zvyklí kšeftovat ve velkém s mamutovinou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2022 14:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Mamuti určitě potřebovali rovinu nebo maximálně mírné svahy. Takže zapomeňte na mamutí rezervaci někde v horách, Šumavě nebo třeba Beskydech. Musel byste pro ně vyklidit třetinu, polovinu Polabí nebo nějakého moravského úvalu nebo podobné roviny bez pastí příkřejších svahů.
Jedině že byste každého mamuta osadil elektrickým poháněčem řízeným GPS s přesností na centimetry. Potom by mohli mamuti fungoval i v krajině osídlené lidmi, ve dne by je poháněč držel v těch kouscích lesa nebo luk co tam ještě zbyly uprostřed polí, a v noci by mamuty poháněč pustil a nasměroval migrovat do nového lesa i přes vesnice po silnících.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.11.2022 09:26 Reaguje na Honza Honza
Viz https://www.patecnici.net/?s=Konvi%C4%8Dka
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.11.2022 18:06
Pokud si někdo myslí, že se nějaké dřeviny netýkají škůdci, houby a jiné
problémy, tak je na omylu. Pokud se nechají namnožit, tak to dopadne stejně
jako u smrku, kdysi jilmu, nyní jasanu, borovice a časem i ostatních
dřevin. Je nutná prevence a bezzásah s množením chorob a škůdců je pouze
jejich semenišťěm a rezervoárem. Stálé více takových semenišť bude víc
ohrožovat okolní lesy těžce zkoušené výkyvy počasí a rozhodnutími
nekompetentních politiků měnících se jako fusekle( názor na kůrovce
jako "lékaře lesa" a nebo likvidací vlastních pracovních čet těžařů
u LČR). Je to stejné jako u infekčních chorob, kde je nejlepším
lékem prevence a likvidace ohniska a nikoliv jeho zakonzervování
pro další šíření!
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

21.11.2022 10:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte pravdu, jako kluk pamatuji jilm v lese u nás, bylo zde jen asi 30 aru jilmu, odešel a dnes se jim opět daří. Před pár lety dub, naštěstí se ty škody tolik nerozjely, nyní jasan a zase ne všude. Každý strom má škůdce. Chyba byla dělit lesy státní, mělo to být zachováno jako za první republiky. Nedávno jsem jel okolo lesů, kde jsem působil v 90 letech, jsou zničeny, ale podél cest byly zdravé, vypadá to, že revírník jel autem a prostě do vnitř lesa neviděl... Vým je to hloupost, ale revírník takto fungovat nemůže. Já jsem měl 700 ha lesa, tři ženský v pěstebním a dělali mi zde skoro celý rok dva ale i šest těžařů, dělal jsem přez sto hektarů probírek, byli to pomniškové porosty. Zastopení dřevin, smrk, asi 5 druhú borovice, duby včetně červeného, buky, jedlovec, ale i jedle a ne málo. Když jsem se zde byl podívat na kůrovcovou kalamitu, kde za mne byl SM tak do 20 %, nevím kam se poděli ostatní dřeviny, ale jsou zde ucelené holyny, je pryč i podrost jak sm tak buku, jedle zde není žádná taky. Ne není to suchem, jen se někdo chtěl dostat k poslednímu našemu bohatství a daří se, budem závislí opět na Němcích? Omlouvám se, ale moc těžko to nesu, tohle by se za těch komunistů nestalo a to říkám já, který nesměl ani na střední školu a dělal si ji s problémi až po vojně.....
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.11.2022 15:06 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Nelze mít universální les. Se zvěří se samoobnovou a produkční.
Přírodě blízký s velkou diverzito, řídký a prosvětlený(de facto lovecký park) musí být dostatečně zazvěřený velkou zvěří =zubr, tur kůň. Takový les-oboru nemůžete těžit není co.
A produkční les musí být hustý, s málo zvěře, aby vyrostlo něco jiného než smrk.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.11.2022 09:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
nikdo nechce mít lovecký park- lesostep místo norm. lesa. Tato lesostep v minulosti vznikla, protože stromy sežrali býložravci. Ani není vhodný bezzásahový prales, protože je v kalamitě zdrojem kůrovce. Potřebujeme pestrý zavodněný les, odolnější proti škůdcům, s těžbou dřeva a zásahy proti škůdcům. Nejdůležitější je vodní program, aby lesníci (i zemědělci) uvolňovali půdu pro močály, jezírka, jezy a meandry. Takový les potřebujeme pro zdroj vody, zachycování CO2 a produkci dřeva. Aby se lesníkům vyplatil, musí ekologové povolit spalování málo kvalitního dřeva.
Býložravci jsou naopak škůdci- je třeba snížit jejich stavy a pustit do lesa predátory.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2022 15:03 Reaguje na Honza Honza
Tak stačí se do lesa podívat a potom znát, které dřeviny se na kterém stanovišti dokáží množit přirozenými výsevy a které ne. A hned je na první pohled vidět, jestli jsou na tom místě ty stavy býložravců velké a omezují žírem ten les nebo ne.
Například smrk se dokáže množit přirozenými výsevy jen od určité nadmořské výšky výše. U nás 330 - 400 metrů nad m ani ťuk, tam jedou listnáče a maximálně jedle.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.11.2022 09:15 Reaguje na Honza Honza
Blbost, potřebujeme obojí. Ale universální les není. Národní parky mají být lesostep= klimax a produkční lesy musí produkovat a tedy být odolné. Pole taky nejsou universální, jako kdysi před (200) lety byly.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.11.2022 09:21 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Jako praktik to znáte z praxe a laikové věří aktivistům
a "vědcům" ze stejných vajec. Ostatní nepustí ani ke slovu
a nedej bože lizu. Do funkcí jdou poslušní a všehoschopní,
kteří zavětřili, že je lépe se přetvařovat, než se vzpouzet.
Můj kamarád revírník se vzpouzel za komunistů a s titulem
lesního inženýra se nedostal výše. Po plyšáku na něho taky
nic nezůstalo a z nadřízených se stali neomezení diktátoři.
Nadšeně odcházel do důchodu, aby už nebyl sousedy spojován
s hospodařením v lesích(Opavsko). Neměl už ani chuť chodit
do lesa, který vedení nechalo kůrovci napospas a nakonec
ho vyrubat. On tu kalamitu předvídal už po plyšáku, když
ho zbavili těžařů a výběrová řízeni čekaly až se z jednoho
napadeného stromu kůrovec rozšíří na celá les. Pak byla
rvačka o těžbu a jak píšete byla to těžba kompletní, neboť
poptávka byla i po jiných stromech než smrku. Na hromadách
kulatiny byly i zcela zdravé stromy a ty nejlepší kuláče
odváželi Rakušáci a Němci. Co nezničil kůrovec, tak dokonala václavka, která ničí i semenáče a tyčovinu. A neničí pouze
smrky, ale i listnáče. Bývaly to moje oblíbené lesy, ale
dnes už tam raději ani nejezdím, abych nebrečel jako on
a nerozzuřil na nynější hospodáře vymlouvající se na to,
čemu lesy čelily úspěšně už mnohokrát v minulosti!
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

21.11.2022 10:10 Reaguje na Břetislav Machaček
U LČR by nikdo ze začátku nedokázal vést lidi. Když mne vyhnali, tak jsem si i vyznačoval sám, na mé místo přišel kamarád z vedení a ten to nikdy nedělal.Musela by zůstat zachována struktura LZ.To nebyl zájem..
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist