Jedle bělokorá může být klíčovou dřevinou budoucích lesů

Jedle bělokorá.

Jedle bělokorá se silně rozšířila v posledních asi 400 letech. Důvodem bylo jednak výběrová těžba - kácel se buk na dřevěné uhlí pro výrobu železa a taky to, že člověk vyhubil velkou zvěř co ji miluje.
V posledních cca 100 letech ale mizela citlivostí na emise.

Je otázkou, zda to byly imise a nebo korovnice jedlová.
A nebo společně.

Buk pro výrobu železa vyholil Beskydy, jak ukazují obrazy Wilhelma Knippela a rozjezd těžby uhlí pro železo způsobil , že Beskydy znovu zarostly. Podobné to bylo v Anglii s tím rozdílem, že obnovené dřevo spotřebovali na válečné loďstvo a lesy nemají. Také se z buku vyráběla potaš pro sklářství - z jedné tuny dřeva něco přes kilogram potaše.

V loni na vánoce jsme měli smrček, letos by jsme rádi jedli.

Co se týče borovice, tak je sázená především na písčité půdě, kde nic jiného neroste. Vliv sucha je pak opravdu velký a ještě pozoruji sypavku.

Můj názor je, že jedinou univerzální jehličnatou dřevinou byl a je smrk. Žádný jiný jehličnan na takový rozmach nemá. Smrk dokázal růst téměř všude, rostl rychle a výborně a rychle se sám i zmlazoval. To jiná dřevina neumí, takže ani jiná "klíčová" nejspíš nebude. Všechny ostatní dřeviny mají nějaké omezení, které brání většímu rozšíření, takže se rozšíří spíš jen lokálně. Někde to bude jedle, někde třeba douglaska, na suchých místech klidně třeba borovice černá.
Já ale přesto věřím, že smrk má stále velký potenciál, jen bychom se mu museli hodně věnovat a v podstatě ho "vyšlechtit" jako odolnější odrůdu. A k tomu nejspíš nedostaneme příležitost, protože peníze velí něco jiného.

Smrk ztepilý Picea excelsa nelze využít jako univerzální dřevinu. Nehodí se do nízkých poloh a rovněž ne do lokalit, kde je písčitá půda. Je to dáno konstrukcí jeho kořenového systému. Na rozdíl od většiny jiných stromů tento smrk netvoří kůlový kořen, ale pouze síť podpůrných kořenů, které se rozprostírají těsně pod povrchem země. Kdo někdy viděl vyvrácený smrk, dá mi za pravdu. Taková dřevina v lokalitách, kde je písčitá půda, trpí suchem a je masivně napadána kůrovcem. Proto se do takových lokalit v minulosti vysazovala hlavně borovice lesní.

Výborně. :)

Já bycj ještě doplnil: maník Petr zmiňuje, že smrk rostl "téměř všude rychle a výborně" - jasně. Jenže bývala mnohem větší zima, mnohem více vody, a ty půdy nebyly tak vyčerpané, ani překyselené. Sucho a krátké zimy zařídil člověk, kyselé a vyčerpané půdy ve smrkových monokulturách taky, a to právě vysazeným smrkem, který by si to sám nevybral.

Nechejme smrk tam, kam patří. Horské polohy s dostatečnou půdní vlhkostí. Ono kdyby se mu líbilo dole, tak by tam už pradávno slezl z těch hor sám.

Ano máte pravdu, ale trochu bych toupřesnil. Zaprvé naši lesníci nejsou hlupáci a umějí se rozhlížet. Jsou lokality, kde borovice se smrkem je normální a dokonce pod borovicí se rychle smrk zmlazuje, borovice byla vykácena a smrk normálně roste, to je ovšem na pískách jílovitých. Jinak smrk na pískách opravdu moc neporoste, ale umí to. Když se podíváte tak na těchto pískách roste s dubem. Jinak smrk se opravdu vyvrací a tady bych Vás trochu vyvedl z omilu. Pokud je zapojený a byl dobře pěstovaný a neudělám velký mýtní zásah, neotevřu ho proti západu, ale i větry východní umí dělat kalamity, tak normálně odrustá, ještě se dělaly zásahy pčro zmlazení. Jenže při vrácení lesů po 89 došlo k tomu, že se začly odkacovat stěny lesů, tj. lesy které mají kořen pevný a ne jen na povrchu, byly tyto stromy od mala zviklí ná nápory větrů, po narušení těchto stěn les padá. Viděl jsem, u jednoho lesního družstva, kde za první republiky a fungovalo to až do 70 let, byly stavidla, bylo hodně vody otevřela se stavidla, při suchu se zastavila voda. Pak se na to vykašlali, ůseky se zvětšily a začly kalamity. Za další, kde byl buk, dub, modřín, borovice v porostě a odkácel se smrkový porost, tak tyto stromy taky padají, je to tím, že strom má tak velký kořen jako je koruna, to nás učili ve škole.Nyní po kalamitách pokud modřín a ostatní dřeviny, které jsem jmenoval padají. V 2008 spadly buky v Železných horách, okolo bylo najednou moc volno, mýtní těžba... Smrk umí růst i na skalách a udrží se jako borovice,dub,buk a jiné. Zmínil jste se o douglasce. Dostal jsem se k Heřmanovu Městci, panství patřilo ke Žlebům a zde byla sázena douglaska, po klmitách 2008 zde zůstal stát dub, modřín ale naprosto bez újmy douglaska. Kousek od Stvořidel prošlo tornádo 2001, smrk byl rozhozen na všechny strany a v jednom místě zůstal modřín a nic se mu nestalo, mladší duby, buk všechen ležel tak jako smrk, ale naprosto neporušená douglaska, přežila tornádo, dobře se i zmlazovala, ale jedna chyba nastala, to je LČR, v kůrovcové kalamitě vše zmizelo, asi někdo nepoznal douglasku, tak nevím, kdo je větší kalamita? Jinak sucho, větší než v 2015, kde v trubkách meliorací odtékalo, průměr trubky 60cm a hladina vody cca 40 cm, to je ono sucho, doma ve studni nějak moc neubylo, ale v r. 1947 to bylo jinak. Studně ve vsi vyschli a voda prý byla hlavně v té naší, být to dnes po melioracích 80 a 90 léta, kde je vše v trubkách, tak tu nejsme, to byla bída o vodu. Pozor vrty to bude hrob na vodu, to se projeví za několik let, zatím je to vynikající kšeft a rychlý přístup k vodě....

Dřevo jedle a smrku, co mám zkušenosti, je velmi podobné a tudíž při zpracování zřejmě i zaměnitelné.
Na stanovištích, kde smrková monokultura dnes už neprosperuje, ale může prosperovat mix smrku a jedle, by se tento mix mohl použít pro stejně ekonomickou produkci dřeva, jakou vykazují smrkové monokultury. Případně by bylo možné mixem smrku a jedle zvýšit podíl jehličnanů ve smíšených lesích a tím i výtěžnost kvalitního stavebního dřeva a přitom udržet odolnost takového lesa proti nepřiznivým vlivům.
Jen je otázka vzájemné kooperace těchto různých druhů vzájemně rostoucích dřevin, které jsou jako smíšený les vysazovány najednou. Jestli by některá dřevinna nebyla v některé fázi růstu výrazně slaběji rostoucí a tudíž by nedošlo k jejími potlačení a tím vymizení z toho lesa. Jestli nakonec nebude třeba na některých stanovištích, k dosažení příslušně smíšeného lesa v době kácení lesa, vysazovat některou dřevinu dodatečně s víceletým odstupem.
Jinak, pokud v článku popsaný les je les s přirozeným vysemeněním popsaných dřevin, troufám si napsat, že získané poznatky nemusí platit pro stejně smíšený les získaný vysazováním stromků ze školky, protože přesazovaná dřevina podle druhu má obvykle více či méně horší kořenový systém proti dřevině vyrostlé na místě ze semena.

Je mi líto, již několikrát jsem se zmiňoval, že tato smrková monokultura by dál prosperovala, nebýt ekoteroristů, úmyslné likvidace státem. Tak jak hospodaří stát a jím vedená LČR nemůže být nic. Smrk přežil mnohem větší sucha, měl problém na Německých hranicích v Krušných horách spadem popílku, tak jak mi vypravovali místní lesáci, když skáceli strom tak byli normálně černí, takovej to byl cajk. V Krkonoších pak Poláci cementárny a doly.
To co je dnes na Vysočině obrovská likvidace lesů, je vina státu a LČR. Nechali brouka namnožit.

Pane Ptáčníku, co to plácáte?, jak konkrétně ekoteroristé a stát způsobil plošné odumírání smrku. Prosím, raději nepište tak bezcenné příspěvky. Děkuji.
Snad máte trochu pravdy jen vtom , že díky povinnosti výběrových řízení u státních lesu docházelo k prodlevám a nežli vše vyřídili, tak jim v mnoha případech kůrovec vyletěl. Nicméně pokud máte oči, tak jste mohl vidět,že v minulých letech takřka nepršelo, padaly teplotní rekordy, řeky a studny vysychaly, nerostly houby, začaly vát převážně východní větry, které nepřinášely srážky. Sucho je hlavní příčinou hynutí smrkových,ale i borových monokultur.

Vážený pane jsem lesník a vím o čem mluvim. Tak za prvé někdy v r.2006 padla kalamita na Opavsku. Jezdili jsme sem na výpomoc, tehdy poprvé jsem viděl co dokazuje tento stát, který řídil LČR, je jeho zřizovatel. Právě zásluhou výběrových řízení a odvolávání firem se prodloužila likvidace kalamitních stromů a hned na to se objevil kůrovec. Jen poukáži jak to má fungovat. Při veškerá těžba mýtní od února až do srpna, se objevil ve stěnách kůrovec, zde jsme pokládali lapáky a stavěli lapače. Vše se hned zdělalo a byl pokoj. Bylo to jen pár stromů. Ovšem kalamita, kterou LČR rozjela po kalmitách přírodních nemá obdyby, mimo Šumavu, zde se to naučili. Tak předně, když jsme nastoupili na onu výpomoc, kde se rozmnožil brouk, při předávání porostů směly zdělat pouze stromy již suché, ty co se loupaly, ale měly zelené větve, tak ty jsme museli nechat, i když brouk byl vylítlý již dál. Takto to jelo několik let. Unás padli kalamity v r.2008. Místo aby firma, která měla vyhrané výběrové řízení a měla zde dělat ještě několik let, dostala výpověď a opět výběrové řízení. Začlo se dělat až v říjnu, kalamita padla v červnu. Já sem dostal až v.2009. Všude rozjetý brouk, jen naštěstí od Opavska se zdělávaly i stromy čerstvě napadené. Vyděl jsem přípis od LČR z Hradce, kde se psalo, že brouk ze stromů napadených se do těchto stromů přerojí a tím se zahubí. To opravdu bylo napsáno. Jenže se stalo něco jiného brouk se sice rozjel, ale tím, že se do něj šlo se do dvou let zlikvidoval, pomohli jarní deště v r.2010. Následovalo likvidace leních správců, asi za to , že to zvládli, opavský vydržel do důchodu.
Jenže z Opavska se to šířilo dál po Moravě až na Vysočinu. Zde se nechal brouk rozjet a šlo se za ním, ne do něj. Unás v r.2017 padli v zimě kalamity, opět výběrové řízení, na každou zvlášť, pak na lapáky a ze všeho brouk vylétl. Revírníci nemohli nic dělat jen se dívali jak les mizí. U nás tedy u lesů, kde žiji, zapracovali i OLH někteří, kteří začli dělat firmám kšefty, př. kalamita 2017, soukromník si ji nechal zpracovat, přijela firma, rozmanipulovala to a ojeli, počkali až toho bude víc a bylo. Mi jsme začli mýt problém, ža naše dřevo nikd nechtěl, leželo na skládkách, vedle mých lesú na jedné straně LČR asi 2000 m3 nechali vylétnout, jinde soukromníci a utržené lesy židovské, kde jsou LČR tak zde se vše zjistilo pozdě. Skoušel jsem dřevo stříkat, ale pokud tam byla jen larva a nebo kukla, tak po vylíhnutí broka již jed nefunguje, stejně si brouk ani nekousl kolikrát. Ale hlavní množitelé jsou LČR. Najednou se začli objevovat feromony po stromech a v těchto místech je brouk všude, naprostý nesmysl, není proti nim obrana, myslím lesočechům. Možná začnete vědou, ne. Já začal tlačit všude v okolí hlavně naše orgány, které mají jednat, jsou bezzubé, jako na těch otrávených řekách. Našel jsem i feromony kde mi je někdo roznesl po lese, dali je ke stromům odparníkem nahoru. Mohu říci brouka jsem měl většinou dál ve vnitř v porostě, neříkám mohl tam být další. Nevim, kdo to dělal policie se s tím odmítla zabývat, jak nevěděli co dělat.
A dostanu se ke dřevu, Němci, Rakušáci, podporovli firmy aby brali přednostně dřevo jejich, ale u nás. Objevilo se obrovské množství překupníků, ti podávali, ale mi i když jsem s nimi obchodoval skoro dvacet let se na nás vykašlali. Tak to je .
Tedy z Opavska se brouk rozjel až na Vysočinu, kde řádí již od r.2017, LČR je hlavní vyník, ne ti co jsou tady dole, ale ti nahoře, ti se ale tváří, že za to může změna klimatu. Stačil koronavirus a konec letadla a ono se to nějak rovná. Není ale stále voda prý, zlikvudujte meliorace a vrty a zas bude, to je ovšem investice tak to ne, naopak vše obnovit, opravit.
Taky něco k jedli. Tento strom mám rád, když jsem začal v r 87 sloužit, tak jsem měl zde dost kotlíků od 20 let do 40, prý to nemá cenu tehdy říkali a ony jedličky normálně měli i šišky. Měl jse i dost stromů v porostech okolo 50 let, dnes jim je devadesát. Občas se jdu do svých bývalých lesů podívat a brečel bych co LČR dokazují a firmy co tu dělají, žádné podrostní hospodářství, ale totální likvidace, našel jsem i zbytečně skácené jedle, někdo je potřeboval. Podrosty JD nikoho nezajímá, ale ani BK.
Ideální by bylo dostat jedli ve větší míře, ptal jsem se na krovy na kostelích a hradech, vše prý bývalo hlavně jedlové dřevo, protože jedle tu byla, ale smrk ne. Ten sem dostali Němci, nebo vlastně Rakušané o tom psal jeden profesor, nemohu to najít, napsal, že šedá Německá ekonomika dostala do našich lesů hlavně smrk. Dnes se ho budem snažit opět udržet, protože tu poroste, nevim jak se škůdci těmi lidskými, protože smrk neporoste je sucho a td. Ještě tedy ke smrku. V r. 2018 začlo na podzim pršet a voda vyrazila ve stráních a tekli potůčky, myslím s tím v lese, ta již nebyla dříve protože ji svedli do rovného potoka, jenže přišel rok 2019 les je prač a voda opět zmizela, proč asi. Ne suchem, les umí s vodou hospodařit. Sucha byli v. 1947 a za Marie Terezie.
Mám toho hodně na srdci, ale to by bylo na obrovský článek...

To není trocha pravdy, ale hodně pravdy. Záminka konfliktu zájmů a tím odstranění dřevařů zpod lesníků a tím přinucení lesníků dělat na kůrovcové kácení výběrová řízení se v podstatě dá hodnotit jako úmyslná sabotáž smrkových lesů a odstranění defakto jediné účinné ochrany smrkového lesa před kůrovcem. Hodně let se tak naše kůrovcová kalamita, na rozdíl od kůrovce v okolních zemích , předpokládám, rozšiřovala úplně volně bez jakéhokoliv omezení kůrovce. Kůrovcem tak padly některé lesy a možná až tisíce hektarů těch lesů úplně zbytečně. Kdyby se ta sobotáž nestala a lesníci mohli po celou dobu kůrovcové kalamity proti kůrovci bojovat kácením napadených stromů a likvidací kůrovce v těch pokácených kmenech, měli bychom nyní o třetinu, možná až o polovinu kůrovcem zničeného lesa méně a o ty tisíce hektarů víc kvalitního zdravého smrkového lesa.

Pane Slavík, proč tedy v Rakousku, kde použili postřik, smrky dále rostou a kůrovcová kalamita končí cca 100 km za našimi hranicemi? Dle mého názoru se jednalo o největší připravenou krádež dřeva za poslední tisíce let. Vznikli noví miliardáři a hromada žebráků. Po revoluci se nejprve rozkradl státní majetek, následně státní rozpočet a nyní se přistoupilo k rozkrádání soukromého majetku občanů. Kůrovcová kalamita bez zásahu LČR a státu pomohla rozkrást soukromé lesy a odtěžit lesy, ke kterým by se nikdo z dřevobyznysmenů nikdy nedostal.

Pane Ptáčníku, mně se jeví problém v tom, že smrky donedávna byly automaticky sázeny skoro všude a leckde nebyla vyhodnocována kvalita a vhodnost stanoviště pro ty smrky. Za socíku to ani tak moc nevadilo, protože za socíku lesníci nechali paseky osadit smrčkama, ale občas dost lajdácky, zůstaly tam proluky a hlavně se o ty vysázené paseky brzo přestali starat. Na nevhodných místech tak ty smrčky samy občas uhynuly a osázené paseky se tak staly částečně diverzifikovaným lesem, místy byly divoké nálety listnáčů, jinde smrková monokultura. A pokud smrků zůstala na té parcele většina, lesáci to nechali tak. A vznikl tam takový částečně přírodní les.
Problém se zdůraznil až po Sametu, kdy noví majitelé jednotlivých parcel často okamžitě nechali původní les, víceméně vzniklý přirozeným výběrem a divokými nálety a vysekáním ojedinělých stromů s kvalitním dřevem a vznikem různých proluk vykácet a automaticky na těch parcelách sázeli smrkovou monokulturu coby nejvíc výnosný les. Navíc využívali své parcely do posledního metru a o ty vysázené smrčky se starali, takže i na méně vhodných stanovištích a na celém lese složeném z mnoha parcel rychle vyrůstala smrková monokultura. To se pak projevilo v kůrovcové kalamitě v tom roce 20006 - 7 , kdy kůrovec zřejmě napadal smrkovou monokulturu bodově zřejmě právě přednostně na místech s nevhodným podložím. A další šíření kůrovcové kalamity bylo u nás tehdy zastaveno kácením napadených smrků.
Já si tedy myslím, že oproti dřívejšku bude třeba s tou smrkovou monokulturou trochu couvnout. Čtvrtinu, možná až polovinu ploch smrkového lesa zničeného kůrovcem po posouzení prohlásit za méně vhodné pro smrky a nesázet je tam nebo je sázet jako smíšený les s listnáči nebo těmi jedlemi. A jenom na tom zbytku obnovit smrkové monokultury.

K tomu kořenovému systému. Když jsem si chtěl udělat střední školu, jako syn a vnuk špatného člověka, kulaka jsem nesměl na střední školu bylo to v 70 letech, tak po vojně jsem prostě chtěl na lesnickou školu. Tehdejší předseda strany můj polesný mne přeřadil na pěstební trakto, tam se málo vydělávalo, jelikž jsem chodil každou sobotu a neděli do práce dva roky, tak ještě upravili normu vydělával jsem 800 Kč. Sice to sem nepatří, ale k tomu traktoru, sázel jsem s ním stromky, byl rýhovací zalesňovací stroj. V jedné lokalitě jsme s ním sázeli smrk, byl to pak můj úsek. Vedle byl prost, kde byl msrk nádherně zmlazený pod starým porostem, tehdy 80 letým. Po revoluci jsem musel opět pryč a dostal jsem se k AS, zde jsme dělali, revírník chtěl to zmlazení zlikvidovat, naštěstí tomu nerozuměl a nechal mne dělat samostatně a podařilo se to odkácet bez porušení. Přez cestu stál onen porost po sázecim stroji, již asi 2 až 3 metry vysoký. Opět jsem musel pryč. Pak jsem začal dělat OLH pro obce a sem jsem se dostal možná po 10 až 15 letech a šel se na ty porosty podívat, žasnul jsem. Ten porost z náletu byl nádherný předrostl dokonce onen sázený strojem, když jsem skoušel jak jsou pevný, nedokázal jsem tento stromek vyvrátit a větve a jehličí tvrdý, šel jsem vedle a zděsil jsem se. Vzal jsem za stromek a skoro 25 až 25 letý jsem ho vyvrátil rukou. A dobře říkáte právě přirozené zmlazení si umí poradit a je zde velká konkurence. Proto jinak rostou, pozor na kůrovce, proti tomu co se stalo nemá obranu nic. Vlastně stát porušil vlastní zákony. Stačilo se včas probrat a snad by se nikdo nenašel, kdo by nebyl za zákonem, který by prostě nechal dělat jednu firmu, proč po kalamitách vždy firma co tu dělala dostala výpověď a dělalo se nové výběrové řízení. Podle LHP by sice bylo v jednom nebo dvou letech více těžby, ale zastavila by se mýtní a nemuselo k tomuto dojít, nemusel to být Lesní závod. Nevím, ale prostě si myslím, že to byl záměr. Globalisti mají aspoň důvod ukazovat, že je to změna klimatu. Ano dochází ke změně klimatu, jednou prší podruhé je hezky pak chumelí, to je ona změna. Vlastně jak přestali létat letadla bylo vody dost, tak ne auta. Ptívě CO2 jako stavební prbek dřevin, nyní nemá co stavět a budou dělat o to hůř.

Pane Ptáčníku, můžete nějak rozvést ty rozdíly mezi vysázeným smrkem a smrkem z náletu? Já jsem po pozorování v lese a po všelijakém zájmu o tuto problematiku usoudil, že ten rozdíl v kořenovém systému může být dost významný ve prospěch stromu vyrostlého ze semene na místě. A usoudil, že dnes už je vhodná doba a dostatek znalostí kolem klíčení a růstu semenáčků, že by se mohlo postupně zavádět vysazování stomků, i smrků, semeny přímo na místě a tím dostat les se stromy s výrazně kvalitnějším kořenovým systémem než les z vysázených, často víceletých sazeniček s často hodně zakrácenými kořeny.

Přirozeně vyrostlé smrky se zcela jiným kořenovým systémem i zavětvením jsou mnohem odolnější nepříznivým vlivům, včetně kůrovce.

Obrovské rozdíly jsou i mezi jednotlivými stromy - a netýká se to jen smrku, ale všech druhů. Osivo se evidentně bralo a stále bere kde se dá a kde se to zrovna hodí, a nikoho to moc netrápí. A tak máme v lesích každý strom jiný, stačí se rozhlédnout - rozdíly v kůře, tvarech koruny a větví, v šiškách... Prostě co strom, to úplně jiné vlastnosti. Místo monokultura tedy spíš něco jako multikultura :-)

Tyto pokusy jsou potřebné, protože ač lesníci říkají, že i přes takovéto pokusy na Šumavě přežívá stejně jen smrk a vytlačuje jiné dosazené dřeviny, nikdo neví, jak se příroda bude vyvíjet dál. Co platilo 1000 let, nemusí platit v budoucnu.
Jsou tady ale vidět tyto souvislosti:
1. krajina musí být různorodá, nelze připustit 1000 ha monokultury smrku, na polích 100 ha pole kukuřice, řepky. Tyto monokultory se snadno a levně obdělávají (nejsou lidi), ale pak je sežere kůrovec, půdu odnese voda, cena dřeva klesne, jsou ohromné náklady na těžbu a obnovu lesa a lesníci sami poznají, že je to cesta nikam, cesta k bankrotu.
2. hospodaření se musí změnit, les nechat více přírodě, paseky menší s ponechanými matečními stromy, část stromů nechat ležet- na nich pak lépe vyrostou nové stromy. Příroda si sama vybere, co v dané oblasti lépe vyroste. Les bude pestřejší, mnohem více odolnější, s menšími náklady na likvidaci škůdců, příroda se bude léčit a starat se o sebe sama.
3. zemědělci a lesníci se musí starat o vodu. Zadržovat potůčky, rozšiřovat močály, rozšiřovat křoviny (aby bylo více živočichů, predátorů na ochranu proti škůdcům). Bez vody jim všechno uschne.
4. boj proti nadprodukci CO2 vidím tady: čím více CO2, tím lépe lesy porostou, je třeba aby stromů (v celém světě) bylo víc, aby lesy a krajina byla pestrá a zavodněná- bylo hodně organické hmoty. Nechat přírodu, aby si sama poradila.
5. ekologové a vědci by měli být skromější. Nemyslet si, že všechno vědí nejlíp, že bez jejich rad příroda zkolabuje. Dříve se taky v dobré víře dělali vědecké hlouposti: meliorace, rušení mezí, zcelování, velkovýroba, velkochovy s tím, že to jinak nejde. Dnes každý vidí, jak to dopadlo. Nikdo neví, jak se příroda bude vyvíjet, žádný zaručený postup neexistuje. Je třeba nechat přírodu samu sobě. Nyní jsou také takovéto programy: rozšiřování jaderných elektráren, přitom nikdo neví, jak to dopadne s odpadem, co havárie? Fotovoltaika, baterie, přitom není dořešeno skladování elektřiny. Je třeba postupovat pomaleji, uvážlivě směrem k přírodě, ne od ní.
Když bude povoleno topení dřevem, lesníkům se bude vyplácet produkovat i nekvalitní dřevo, krajina bude pestrá a zavodněná a poradí si sama a my budeme mít levné topení, energet. zdroj.

Ono je to trochu jinak. Základem pestrosti krajiny v minulosti byla velká zvěř. Pozůstatky tohoto vlivu jsou v Africe vidět = savany. Všude na ostatních kontinentech byla megafauna vyhubena člověkem. V Evropě byla z části nahrazena činností člověka -kácení lesa a lesní pastva. Až za Marie Teresie byla pastva zakázána, nastoupil boom smrku a začátkem 20 let minulého století se přestalo pařezit. Tím zmizela pestrost lesa. Bez množství velké zvěře nebo bez její náhrady správnou údržbou se pestrosti, alespoň lesa nehospodářského, se nedosáhne. Zejména v Národních parcích by se měla velká zvěř les udržovat. Los, Pižmoň, Bizon, Zubr, Kůň, Jelen, Tur, no Mamut už nebude.

S tím mamutem bych zase tak pesimistický nebyl. Už se na tom pracuje.

No ale já ani nevím kde navrhnout oboru s Mamuty 😊.

A uvědomujete si výhodnost chovu mamutů? Máte představu, kolik stojí v zoo vytápění pavilonu e slony? Mamutům by stačil pouhý výběh, maximálně s přístřeškem proti dešti. Kromě toho jsem kdesi četl, že existence mamutů na Sibiři by mohla zabránit tání permafrostu. Akorát nevím, kdo by je tam chránil, protože místní jsou zvyklí kšeftovat ve velkém s mamutovinou.

Mamuti určitě potřebovali rovinu nebo maximálně mírné svahy. Takže zapomeňte na mamutí rezervaci někde v horách, Šumavě nebo třeba Beskydech. Musel byste pro ně vyklidit třetinu, polovinu Polabí nebo nějakého moravského úvalu nebo podobné roviny bez pastí příkřejších svahů.
Jedině že byste každého mamuta osadil elektrickým poháněčem řízeným GPS s přesností na centimetry. Potom by mohli mamuti fungoval i v krajině osídlené lidmi, ve dne by je poháněč držel v těch kouscích lesa nebo luk co tam ještě zbyly uprostřed polí, a v noci by mamuty poháněč pustil a nasměroval migrovat do nového lesa i přes vesnice po silnících.

Viz https://www.patecnici.net/?s=Konvi%C4%8Dka

Pokud si někdo myslí, že se nějaké dřeviny netýkají škůdci, houby a jiné
problémy, tak je na omylu. Pokud se nechají namnožit, tak to dopadne stejně
jako u smrku, kdysi jilmu, nyní jasanu, borovice a časem i ostatních
dřevin. Je nutná prevence a bezzásah s množením chorob a škůdců je pouze
jejich semenišťěm a rezervoárem. Stálé více takových semenišť bude víc
ohrožovat okolní lesy těžce zkoušené výkyvy počasí a rozhodnutími
nekompetentních politiků měnících se jako fusekle( názor na kůrovce
jako "lékaře lesa" a nebo likvidací vlastních pracovních čet těžařů
u LČR). Je to stejné jako u infekčních chorob, kde je nejlepším
lékem prevence a likvidace ohniska a nikoliv jeho zakonzervování
pro další šíření!

Máte pravdu, jako kluk pamatuji jilm v lese u nás, bylo zde jen asi 30 aru jilmu, odešel a dnes se jim opět daří. Před pár lety dub, naštěstí se ty škody tolik nerozjely, nyní jasan a zase ne všude. Každý strom má škůdce. Chyba byla dělit lesy státní, mělo to být zachováno jako za první republiky. Nedávno jsem jel okolo lesů, kde jsem působil v 90 letech, jsou zničeny, ale podél cest byly zdravé, vypadá to, že revírník jel autem a prostě do vnitř lesa neviděl... Vým je to hloupost, ale revírník takto fungovat nemůže. Já jsem měl 700 ha lesa, tři ženský v pěstebním a dělali mi zde skoro celý rok dva ale i šest těžařů, dělal jsem přez sto hektarů probírek, byli to pomniškové porosty. Zastopení dřevin, smrk, asi 5 druhú borovice, duby včetně červeného, buky, jedlovec, ale i jedle a ne málo. Když jsem se zde byl podívat na kůrovcovou kalamitu, kde za mne byl SM tak do 20 %, nevím kam se poděli ostatní dřeviny, ale jsou zde ucelené holyny, je pryč i podrost jak sm tak buku, jedle zde není žádná taky. Ne není to suchem, jen se někdo chtěl dostat k poslednímu našemu bohatství a daří se, budem závislí opět na Němcích? Omlouvám se, ale moc těžko to nesu, tohle by se za těch komunistů nestalo a to říkám já, který nesměl ani na střední školu a dělal si ji s problémi až po vojně.....

Nelze mít universální les. Se zvěří se samoobnovou a produkční.
Přírodě blízký s velkou diverzito, řídký a prosvětlený(de facto lovecký park) musí být dostatečně zazvěřený velkou zvěří =zubr, tur kůň. Takový les-oboru nemůžete těžit není co.
A produkční les musí být hustý, s málo zvěře, aby vyrostlo něco jiného než smrk.

nikdo nechce mít lovecký park- lesostep místo norm. lesa. Tato lesostep v minulosti vznikla, protože stromy sežrali býložravci. Ani není vhodný bezzásahový prales, protože je v kalamitě zdrojem kůrovce. Potřebujeme pestrý zavodněný les, odolnější proti škůdcům, s těžbou dřeva a zásahy proti škůdcům. Nejdůležitější je vodní program, aby lesníci (i zemědělci) uvolňovali půdu pro močály, jezírka, jezy a meandry. Takový les potřebujeme pro zdroj vody, zachycování CO2 a produkci dřeva. Aby se lesníkům vyplatil, musí ekologové povolit spalování málo kvalitního dřeva.
Býložravci jsou naopak škůdci- je třeba snížit jejich stavy a pustit do lesa predátory.

Tak stačí se do lesa podívat a potom znát, které dřeviny se na kterém stanovišti dokáží množit přirozenými výsevy a které ne. A hned je na první pohled vidět, jestli jsou na tom místě ty stavy býložravců velké a omezují žírem ten les nebo ne.
Například smrk se dokáže množit přirozenými výsevy jen od určité nadmořské výšky výše. U nás 330 - 400 metrů nad m ani ťuk, tam jedou listnáče a maximálně jedle.

Blbost, potřebujeme obojí. Ale universální les není. Národní parky mají být lesostep= klimax a produkční lesy musí produkovat a tedy být odolné. Pole taky nejsou universální, jako kdysi před (200) lety byly.

Rád bych se zeptal proč tedy LČR nechaly vykamenovat (stěny a břehy zpevněné betonem a kameny) břehy lesních potoků pro rychlejší odtok vody? Jde snad o to urychlit odtok vody z lesa? Jednalo se o období před začátkem kůrovcové kalamity. Šlo snad o podporu choulostivosti lesa?

Jako praktik to znáte z praxe a laikové věří aktivistům
a "vědcům" ze stejných vajec. Ostatní nepustí ani ke slovu
a nedej bože lizu. Do funkcí jdou poslušní a všehoschopní,
kteří zavětřili, že je lépe se přetvařovat, než se vzpouzet.
Můj kamarád revírník se vzpouzel za komunistů a s titulem
lesního inženýra se nedostal výše. Po plyšáku na něho taky
nic nezůstalo a z nadřízených se stali neomezení diktátoři.
Nadšeně odcházel do důchodu, aby už nebyl sousedy spojován
s hospodařením v lesích(Opavsko). Neměl už ani chuť chodit
do lesa, který vedení nechalo kůrovci napospas a nakonec
ho vyrubat. On tu kalamitu předvídal už po plyšáku, když
ho zbavili těžařů a výběrová řízeni čekaly až se z jednoho
napadeného stromu kůrovec rozšíří na celá les. Pak byla
rvačka o těžbu a jak píšete byla to těžba kompletní, neboť
poptávka byla i po jiných stromech než smrku. Na hromadách
kulatiny byly i zcela zdravé stromy a ty nejlepší kuláče
odváželi Rakušáci a Němci. Co nezničil kůrovec, tak dokonala václavka, která ničí i semenáče a tyčovinu. A neničí pouze
smrky, ale i listnáče. Bývaly to moje oblíbené lesy, ale
dnes už tam raději ani nejezdím, abych nebrečel jako on
a nerozzuřil na nynější hospodáře vymlouvající se na to,
čemu lesy čelily úspěšně už mnohokrát v minulosti!

Teplote aké sú v tejto dobe a v budúcnosti najližšch storočí lesníci nečelili nikdy. Podobné teploty boli naposledy pred 1000 rokmi. V tej dobe neexistovala smreková mánia a roviny neboli využívané intenzíívnych poľnohospodárstvom. Vody v pôde bolo viac než dnes, rieky a potoky bez meandrov, na spúste miest mokrade.

U LČR by nikdo ze začátku nedokázal vést lidi. Když mne vyhnali, tak jsem si i vyznačoval sám, na mé místo přišel kamarád z vedení a ten to nikdy nedělal.Musela by zůstat zachována struktura LZ.To nebyl zájem..

Měl by se vrátit hrdelní trest.

Byly záměrně způsobeny škody, které se budou napravovat několik generací a nikdo nezaručí, že se situace opět nebude opakovat, třeba v jiném gardu, ale opět s bohatým efektem pro bandity napojené na tu progresivistickou holotu.