Kaňon Labe – inspirace romantických malířů a kolébka evropské turistiky
Kolébka turistiky
V Děčíně již v roce 1878 vznikl Horský spolek pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz). Zásluhou spolků i tehdejších majitelů zdejšího panství Clary-Aldringenů a Kinských byly v divoké krajině zpřístupněny nejkrásnější cíle, jako je Pravčická brána a soutěsky řeky Kamenice, lákající dodnes turisty z celého světa. Na saské straně se turistické objevování krajiny datuje do ještě dřívější doby, když za historický počin je považováno ubytování prvních rekreantů sedlákem Adalbertem Hauffem v dnešním letovisku Kurort Göhrisch již roku 1869. Saské Švýcarsko se díky blízkým Drážďanům stalo pro návštěvníky velmi vyhledávanou oblastí. Již kolem roku 1800 turisté počali navštěvovat Bastei, tento nejvyhledávanější cíl v Sasku, kde byl v letech 1850―1851 pro turisty vybudován mohutný kamenný most. Dnes je Bastei s návštěvností cca 1,5 mil. osob ročně nejnavštěvovanějším místem ze všech národních parků v Německu. Z mostu na Bastei se naskýtají úchvatné výhledy na okolní skalní labyrint a vyhlídková terasa poblíž výletního hotelu poskytuje velkolepé výhledy na řeku Labe. Právě tato vyhlídka na nespoutané Labe a jeho okolí inspirovala tehdejší umělce snad ze všeho nejvíce.
První ochránci přírody
Turistické využití krajiny Českosaského Švýcarska se čím dál více stávalo i zdrojem obživy. Proto si místní obyvatelé začali uvědomovat potřebu chránit zdejší přírodu již před stoletím, kdy bylo v kaňonu Labe mnoho přírodních skalních útvarů nenávratně ničeno těžbou pískovce. Dne 31. března 1910 proto vznikl Spolek na ochranu Saského Švýcarska (Verein zum Schutz der Sächsischen Schweiz) usilující o zachování zdejší jedinečné přírody a především o zastavení provozu lomů. Do roku 1917 se spolku podařilo většinu lomů vykoupit a zabránit tak dalšímu ničení krajiny. Podobně turistické spolky vykupovaly i chátrající historické památky a zachránily je pro turistickou atraktivitu území, jako hrad nad městečkem Wehlen, který Horský spolek pro Saské Švýcarsko vykoupil již v roce 1882 a zřídil zde vyhlídkové místo. Stejně i dnes je zřejmé, že zachovalost přírody je zájmem nejenom státní ochrany přírody, ale i místních obyvatel, kterým cestovní ruch poskytuje obživu, a turisté sem jezdí obdivovat právě nenarušenost přírody. Zdejší historie proto napovídá, že potenciál příjmů z cestovního ruchu tady mnohonásobně převyšuje reálné příjmy z Labe jako průmyslové dopravní cesty.
Romantická inspirace jako závazek pro budoucnost
Tajemná podmanivost krajiny Českosaského Švýcarska odedávna sváděla člověka k jejímu objevování a ztvárnění. Není proto náhoda, že se zde již před staletími inspirovali věhlasní umělci. Hudební skladatel Carl Maria von Weber sem umístil dějství svého „Čarostřelce“ a území uchvátilo i Hanse Christiana Andersena či Johanna Wolfganga Goetha. Byli to ostatně právě švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, působící koncem osmnáctého století na saském královském dvoře v Drážďanech, kteří údajně krajině dali název Saské a později České Švýcarsko ― území je natolik okouzlilo, že jej pojmenovali po své domovině.
Unikátní sbírku mnoha krásných uměleckých děl ze sbírky Nadace Hasse-Stiftung při Správě Národního parku Saské Švýcarsko si návštěvníci mohou prohlédnout v galerii na Bastei. Z mnoha ztvárnění kaňonu Labe minulých staletí je patrné, jakým zde řeka překypovala životem, jak hustá doprava malých lodí zde panovala. Umělecká ztvárnění krajiny Českosaského Švýcarska nás zavazují uchránit její hodnoty i pro budoucnost.
reklama