https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/karety-zelenave-jsou-porad-v-pohybu-hybat-se-musi-i-jejich-morske-rezervace
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karety zelenavé jsou pořád v pohybu, hýbat se musí i jejich mořské rezervace

1.12.2022 06:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Karety zelenavé nejsou jediným vysoce mobilním druhem žijícím v oceánech, podobně nomádských druhů živočichů bychom dost napočítali i na souši.
Karety zelenavé nejsou jediným vysoce mobilním druhem žijícím v oceánech, podobně nomádských druhů živočichů bychom dost napočítali i na souši.
Ochrana území s výskytem ohrožených druhů živočichů je většinou statickou záležitostí. Chráníme například jejich hnízdiště, místa, kde zimují nebo se páří, oblasti, kde nachází potravu. Zakreslením těchto lokalit do map a jejich zvýšenou ochranou se pak snažíme ohrožený druh podpořit. Jenže u karety zelenavé, nejmenší z mořských želv, zrovna tenhle přístup moc nefunguje. Kareta zelenavá (Lepidochelys olivacea) je totiž notorickým poutníkem, nomádem širých mořských hlubin i pásem podmořských travin při pobřeží.
 
Kde přesně je hledat? To je právě ten problém – jsou neustále v pohybu. Jako vysoce mobilní živočich urazí kilometry i desítky kilometrů za den, její migrace vlastně nikdy nekončí. A protože se její pohyby řídí proměnlivými vzorci oceánské cirkulace, může každý rok preferovat odlišné lokality. Ochrana takového živočicha vyhlašováním statických mořských rezervací je nesnadná, protože než se ji legislativně podaří prosadit, může kareta zelenavá dávno odplout jinam.

K těmto závěrům se dobrala mořská bioložka Pamela Plotkinová z Texaské univerzity. Jako jedna z prvních badatelek zužitkovala výhody satelitních telemetrických měření při sledování pohybu u mořských živočichů. Původně předpokládala, že u karet, na nichž „pracuje“ už od 90. let, to bude hračka.

Trasa z bodu A do B neplatí

Výchozím bodem pro ni byly tzv. arribadas – hromadná vylodění karet zelenavých na plážích Kostariky a Mexika, k nimž v tomto regionu dochází z kraje léta. Očekávala, že ony hnízdní pláže jsou tím pevně daným bodem, a s telemetrií pak snadno dohledá druhý pevný bod, nejspíš dosud neznámé místo se zdroji želví potravy kdesi v Pacifiku. V takovém případě by se relativně snadno dala ochránit celá populace ochranou jejich pláží, jejich krmiště a koridoru mezi těmito kritickými stanovišti.

Jenže telemetrická měření nic takového neukázala. Místo toho se vyjevilo, že karety zelenavé nemají žádný konečný bod, předem daný cíl. Plavou stovky až tisíce kilometrů od své hnízdní pláže, neustále migrují mezi několika oblastmi, pohybují se po nepředvídatelných a značně rozptýlených trasách, které se rok od roku mění. Zdrojem potravy – krmištěm – i koridorem pohybu těchto želv byl prostě celý oceán.

Tušíme, kam poplavou za rok

V roce 2015 na práci Plotkinové navázala další mořská bioložka Christine Figgenerová. Ta se pokusila „odhadnout neodhadnutelné“, tedy vyhodnotit nejrůznější vlivy prostředí, které by nám mohly více napovědět o tom, proč karety zelenavé plavou tam, kam plavou.

Ukázalo se, že víc než podstatnou roli hraje kombinace proměnlivých faktorů: teploty mořské hladiny, hloubka vody, síla proudění, koncentrace chlorofylu vycházející z přítomnosti mořských řas a na nich navázaném fytoplanktonu. Jsou to faktory, které už dnes dokážeme modelovat a předpovídat. A právě tak je teoreticky možné předpovědět a zakreslit do map místa, kde dnes možná ještě karety zelenavé nejsou, ale příští sezónu se tam nejspíš vydají.

Z badatelského hlediska je tento objev mořské bioložky Figgenerové (navázaný na předchozí výzkum Plotkinové) vynikajícím počinem. Ale pro ochranu přírody a karet zelenavých z něj zatím nic moc pozitivního neplyne.

Plující mořská rezervace

Ukazuje totiž, že statický model ochrany u vysoce mobilních druhů živočichů selhává, a místo něj by musel nastoupit model dynamický. Takový, který by byl schopen pohotově reagovat a uzpůsobovat své strategie pohybu ohrožených druhů. Přístup, který by využíval v reálném čase údaje o sledování cílových zvířat v místě jejich výskytu a vytvářel jakési pohyblivé chráněné zóny, v měnícím se prostředí, by ale žádal skutečně širokou nadnárodní spolupráci: vědců, námořníků, celých států průběžně regulujících podmínky rybolovu. Je to mnohem víc práce než vyhlášení jedné statické mořské rezervace.

Karety zelenavé nejsou jediným vysoce mobilním druhem žijícím v oceánech, podobně nomádských druhů živočichů bychom dost napočítali i na souši. Výzkum mořských bioložek tak vlastně dodává cenný argumentační materiál pro zřízení nové formy územní ochrany, v němž by se chráněné pásmo rezervace dynamicky přesouvalo spolu s ohroženým živočichem. Není to to samé, jako „naše“ přechodně chráněná plocha. Bylo by to nárazníkové ochranné pásmo, vyskytující se a přesouvající vždy spolu s živočichem.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist