LIFE PROSPECTIVE - projekt pro lepší ochranu rostlin, hub a živočichů

Koniklece je mi líto- chvála uvedeného programu, přesto bych (sobecky ale i jako podporu 60% úbytku obojživelníků) přece jenom raději měl více vody ve studni!

1*

Věříte nesmyslu, který jste si sám vysnil. Podpora stepiček s konuklecem pastvou bilanci deště nijak neovlivňuje.

oteplují přírodu úplně stejně jako náměstí, na zadržení vody je lepší les
Jinak, milý pane, mám úplně stejné názory jako vy: podpora diverzifikace všemi způsoby, protože diverzita zaniká, nebude, budou to podporovat jen nadšenci, spolky apod.
Ale oproti vám si myslím, že přirozená sukcese (podobně jako Petr) podporuje správné funkce přírody= v tomto základním smyslu neškodí, nadměrné stepi škodí. Netřeba stále bojovat s větrnými mlýny, nechat to volně, snažit se, to ano, ale jen dle našich možností.

Podívejte se na zajímavý dokument
https://www.youtube.com/watch?v=zoEvIdXTWk4 .
Bohužel. Komentátor neřekl B. A tedy, že všechno to zajímavé co předvádí jsou raná sukcesní stadia, která je třeba udržovat kácením, pastvou, jízdou OT... nikoli přirozená sukcese v pokročilém stadiu.

Použiju vaše slova: Věříte nesmyslu, který jste si sám vysnil. A to je přesně i zde. Ano, někde opravdu můžete rozjezdit nějaké místo těžkou technikou na hadry, protože i to je pro přírodu příležitost, ale to jsou jen mikrolokality, dělat z toho obecné pravidlo a řešení nemůžete. V přírodě přece žádné obrněné transportéry nejezdí. A ne, mamuti to nebyli, ti odešli s dobou ledovou.
Příroda potřebuje komplexnost, aby v ní principem nahodilosti z rozsahu na příhodných místech vznikly lokality všech všech typů, a v nich si vše našlo svoje místo pro život. Tak příroda funguje. Ne tak, že jí sebereme co se dá, a někde kousek slavnostně rozjezdíme, nebo vytvoříme něco uměle, protože tam chceme mít něco jiného, nebo dokonce všechno. Ne. Příroda potřebuje prostor. A pokoj od lidí. Ostatně, na konci videa to autor i sám říká: "Příroda potřebuje lokality, které k ničemu využívat nebudeme."

Ale už jsem několikrát psal, že vás chápu. Jako přesvědčený antropocenstista vidíte jako správné to, co člověk řídí. Antropocentrismus je sebestředná filozofie, člověk myslící jen na sebe. Zde je to opačně, nemyslet na sebe, ale na něco jiného (na přírodu).

A opět zarůstání ze dvou třetin holé krajiny.
Ale možná kdybychom další část krajiny odlesnili, že by pak bylo místa pro koniklece dost. A pro step. A pro další beton a dlažbu. Rozhodně by se o tom mělo popřemýšlet.

https://www.youtube.com/watch?v=zoEvIdXTWk4

Když tak o tom všem přemýšlím...
Cílem záchranných programů je vhodná péče. Nemůžu si pomoct, vidím v tom určitý rozpor - v tom, že lidská péče způsobuje úbytek některých druhů, a zastavit a napravit to má lidská péče. Není v tom cosi zacykleného a v podstatě neřešícího opravdový úbytek přírody a biodiverzity? Možná to dočasně řeší několik málo případů následků, ale nijak to neřeší příčiny a celek. Nemělo by tedy skutečným cílem ochrany přírody být spíš hledání cest jak přírodě umožnit získat znovu soběstačnost, samostatnost a funkčnost, která je podmínkou pro zdravou biodiverzitu a existenci všeho živého? Ve zdravé přírodě pak najdeme vše, aniž bychom tomu museli pomáhat, pěstovat to a přesazovat, nebo uměle odchovávat.

A naopak - když budeme pokračovat v současném způsobu řízení krajiny, tak se můžeme třeba upřesazovat, a stejně nic nezachráníme.

To Vám ještě nedošlo, že všude kde se začnou realizovat tito ochránci přírody je to ještě horší. Proč myslíte, že chtějí monitorovat nové lokality, kde ještě něco normálně roste? No protože, tam kde už teď řádí tito rádoby odborníci na životní prostředí neroste už vůbec nic. Jsou jak kobylky nebo kurovec, stěhují se z mista na místo, tak dlouho chrání až rostliny zmizí.

No péče může být různá. A na příkladu Brna Kamenného vrchu, kde pečuje dobrovolná organizace Rezekvítek se podařilo uchovat cca 50 tisíc koniklece velkokvětého.
Právě brněnská přírodní rezervace je místem, kde jich roste nejvíce na světě.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/na-kamennem-vrchu-v-brne-kvetou-koniklece

Pane Vinklere, děkuji za zajímavé video: přiroda by měla být co nejpestřejší i zánik a umírání jsou potřebné, i prázdné plochy, i poušť (pískovna) je přínosem. Člověk by neměl myslet jen na zisk- co z toho pro sebe získá. K tomu váš názor: aby to tak bylo, musíme i my sami něco pro to udělat, pestrost podpořit, jinak obyčejně v přírodě pestrost zanikne.
Je to (paradoxně) i můj názor (vezmu to ale z druhého konce, než jak se na to díváte vy): pokud něco přírodě škodí, měli bychom se to snažit napravit, pomoci přírodě: přírodě především nyní škodí oteplování, vysychání: měli bychom to podpořit: savanami, vyklučit les a diferencovat přírodu prázdnými plochami, které oteplují?
Toto zasahování do přírody má své hranice: máme v amazonském pralese dělat diverzifikaci, vyklučit část pralesa, aby zde žili vzácné druhy? Máme ozelenit Saharu? Obrátit sibiřské řeky?
Abyste to ještě lépe pochopil, uvedu příklad z extrémní situace: opuštěný povrch. důl: máme zde provádět umělou rekultivaci podle nějakého lidského odborného plánu? Není lepší tuto plochu nechat přírodě, aby si ji ona sama zabydlela? Máme v NP chodit s motorovou pilou a napravovat, co příroda sama pokazila?

Jsou to složité i filozofické otázky, vše má své hranice, nelze se fanaticky pohybovat od extrému do extrému. Zasahování může prospívat i škodit, stejně to platí i pro nezasahovat (neposkytnutí první pomoci je trestný čin= i nečinnost je vlastně čin)
Pro mě je z toho jednoznačný závěr: především musíme přírodě pomáhat v tom směru, aby nezkolabovala, aby nevyschla, nestala se z ní poušť - a to i na úkor jiných bohulibých činností = musíme vidět priority. Na druhém místě musíme pečovat o pestrost přírody. Na třetím místě musíme přírodu vést k přírodě, ne od ní, tam kam je to pro přírodu nejpřirozenější, pěstovat to, co na daném místě nejlépe roste, směrem kam se příroda sama vyvíjí, ne ji stále znásilňovat. Vše má svá pozitiva a negativa, i poškození (požár) je přírodě ku prospěchu, ale ne v globálu, nemůže to být náš směr, nemůže to převažovat.
I násilná pestrost může být pro přírodu škodlivá - např. pokud díky této pestrosti vyschne. Proto, prosím, dělat rozumně uvážlivě to, co je normální a přirozené, pak i příroda bude normální, přirozená.
Ještě k tomu Petrův názor: skutečně víme, co je pro přírodu normální, přirozené? Neví to náhodou ona sama lépe?