Na narušování drnu jsou skauti dobří. A tak s nimi státní ochrana přírody navázala spolupráci
15.9.2022 11:16 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Při narušování drnu si děti užijí hodně legrace. Na snímku skauti z Přimdy chrání přírodu důkladným narušením drnu.
Foto | Lucie Koryťáková Nováková / Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Patronát skautů z Přimdy nad vybranou lokalitou není jediný. Program Patronátů už několik let rozvíjí Skautský institut, organizace, která pomáhá skautskému hnutí naplňovat jeho smysl.
Patronáty fungují tak, že se skautský oddíl či školní třída propojí s odborníkem a se správcem nějakého přírodního území, které potřebuje péči. Děti se dozvědí, čím je zdejší příroda jedinečná, a následně se aktivně zapojí do péče o ni. Přebírají tak pomyslný patronát nad kouskem světa. Spolupráce s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR už na této bázi probíhá v Jihočeském, Plzeňském, Libereckém, Jihomoravském a Středočeském kraji, postupně se rozšíří i do dalších regionů.
Podpis memoranda. Zleva starosta Junáka Josef Jose Výprachtický, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc a šéf Skautského institutu Miloš Říha.
Foto | David Růžička / Skautský institut
Pro větší zapojení dětí do praktické ochrany přírody dnes podepsali zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Junáka-českého skauta a Skautského institutu společné memorandum. Cílem je umožnit všem dobrovolníkům, zejména dětem, nejen lépe poznat okolní přírodu, ale také o ni začít aktivně pečovat.
„Skauting by bez přírody nemohl existovat. Příroda není jen prostředí, ve kterém se skauting odehrává, je to navíc zdroj formativních a nezapomenutelných zážitků," říká ředitel Skautského institutu Miloš Říha. "Chceme, aby naše role v přírodě nebyla jen pasivní, ale abychom jí dokázali i účinně pomáhat, aby náš pobyt v ní byl zážitkem, poučením i reálným přínosem. K tomu nám spolupráce s AOPK ČR mimořádně pomáhá a moc si jí vážíme."
„Podpis memoranda je logickým vyústěním spolupráce, která už nějakou dobu trvá. Výhodná je pro všechny – pro přírodu, kde se udělá kus práce, pro děti a mladé lidi, kteří poznají své okolí, a také pro nás ze státní ochrany přírody," vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. "Víme totiž, že bez zapojení místních se příroda chrání opravdu těžko. Někdy stačí zdánlivě málo – pravidelně pokosit, pohrabat, vytrhat, vyřezat, vyčistit zanesenou tůň.“
reklama
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
SV
Slavomil Vinkler
15.9.2022 14:05Názorný příklad "bezzásahovosti a co si o ní myslet" v praxi.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
19.9.2022 23:24 Reaguje na Slavomil VinklerBezzásahovost je jen někde.
Ale bylo by potřeba skauty zubry.
Jen by nebylo tolik srandy.
Odpovědět
Ale bylo by potřeba skauty zubry.
Jen by nebylo tolik srandy.
BM
Břetislav Machaček
15.9.2022 20:40Hezká fotka! Někdy stačí na louku nalákat ujedí černou a zakopat ji
do půdy co kousek brambory. Oni tu louku poryjí tak, že ten drn bude jako tankodrom. Zdravá louka s hraboši, žílami a ponravami je láká
taky a není třeba ani těch brambor a zablácených skautů. Jakpak ta příroda dodnes přežila bez AOPK a různých ochranářských spolků ?
Aha, to se tam pásly ty hnusné prdící krávy z JZD a trávu na seno sekali družstevníci. To bylo třeba nejprve odstranit a nyní zase
nějak nahradit, aby nezarostlo tou třtinou. Co tak se zase vrátit
k osvědčené sezónní pastvě jalovic a býčků na výkrm? To musí nyní
být "bahnění" skautů a nebo zubři a pratuři? Asi ano, protože
napsat, že se tam pasou jalovice, by nebylo IN.
Odpovědět
do půdy co kousek brambory. Oni tu louku poryjí tak, že ten drn bude jako tankodrom. Zdravá louka s hraboši, žílami a ponravami je láká
taky a není třeba ani těch brambor a zablácených skautů. Jakpak ta příroda dodnes přežila bez AOPK a různých ochranářských spolků ?
Aha, to se tam pásly ty hnusné prdící krávy z JZD a trávu na seno sekali družstevníci. To bylo třeba nejprve odstranit a nyní zase
nějak nahradit, aby nezarostlo tou třtinou. Co tak se zase vrátit
k osvědčené sezónní pastvě jalovic a býčků na výkrm? To musí nyní
být "bahnění" skautů a nebo zubři a pratuři? Asi ano, protože
napsat, že se tam pasou jalovice, by nebylo IN.
BM
ZU
Zbynek Ulcak
15.9.2022 21:50 Reaguje na Břetislav Machaček... v obecné rovině máta asi tak trochu pravdu, ale v tomto konkrétním případě zkuste číst pozorně - "V pobřežním pásmu tu rostou vzácné masožravé rosnatky prostřední", "vytrhat, vyřezat, vyčistit zanesenou tůň.“ - tj. nikdo tam nepíše o louce, kde by mohly hopkat jalovice na výkrm. Ani o turech a praturech se tam nepíše... Ale tahle věta by se Vám mohla líbit: ""Víme totiž, že bez zapojení místních se příroda chrání opravdu těžko." - tj. pást tam, kde to jde, proč ne?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
15.9.2022 23:09 Reaguje na Zbynek UlcakDobrý komentář, lépe to snad ani nešlo napsat.
Odpovědět
BM
ZU
Zbynek Ulcak
19.9.2022 12:41 Reaguje na Břetislav Machaček... víte, původně jsem tady chtěl napsat něco podobně inteligentního na Vaši adresu, ale pak mě napadlo, že Vás radši nabonzuju za porušení pravidel diskuse. To mi přijde mnohem zábavnější.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.9.2022 10:10 Reaguje na Zbynek UlcakMůžete mi prosím vysvětlit, proč tam ty rosnatky dodnes přežily, když jim dosud nikdo nepomáhal a nenarušoval
ten drn? Ano píšu o loukách, ale příroda si přece podle
aktivistů poradí vždy sama a najednou ji musí pomáhat.
Není to tak náhodou zasahování do zcela přírodních
procesů přeměny krajiny i s výměnou rostlin za jiné?
Myslíte si třeba, že by měl člověk vědomě šířit i ty
chráněné rostliny tam, kde dosud nikdy nebyly? Je to
přirozené a nebo pouze přání úzce zaměřených botaniků?
Co opravňuje ty aktivisty řídit přírodu a její zcela přírodní procesy přeměny skladby rostlin? Oni jsou bozi určující co kam patří a co nikoliv? U nás nechávají kdysi čistou a rybnatou pískovnu osudu s cílem sledovat její degradaci na bažinu. A to je správné a nebo ji naopak udržet v současném stavu?
Aha, tak někde ano, někde nikoliv, ale vždy podle toho,
jaký názor má daný úředník AOPK!
Odpovědět
ten drn? Ano píšu o loukách, ale příroda si přece podle
aktivistů poradí vždy sama a najednou ji musí pomáhat.
Není to tak náhodou zasahování do zcela přírodních
procesů přeměny krajiny i s výměnou rostlin za jiné?
Myslíte si třeba, že by měl člověk vědomě šířit i ty
chráněné rostliny tam, kde dosud nikdy nebyly? Je to
přirozené a nebo pouze přání úzce zaměřených botaniků?
Co opravňuje ty aktivisty řídit přírodu a její zcela přírodní procesy přeměny skladby rostlin? Oni jsou bozi určující co kam patří a co nikoliv? U nás nechávají kdysi čistou a rybnatou pískovnu osudu s cílem sledovat její degradaci na bažinu. A to je správné a nebo ji naopak udržet v současném stavu?
Aha, tak někde ano, někde nikoliv, ale vždy podle toho,
jaký názor má daný úředník AOPK!
SV
Slavomil Vinkler
16.9.2022 10:31 Reaguje na Břetislav MachačekSamozřejmě , přežily 10 tisíc kvůli obhospodařování v minulost. Nyní tam mizí a zůstaly jen zbytky. Do několika let bez zásahu by zmizely. O vědomém šíření někam jinam se nepíše a není to vhodné.
Jde o to, že podle DNA lze vystopovat trasu šíření druhů rostlin v době poledové. Když to aktivista chaoticky přenáší, tak se tato stopa ztratí.
Odpovědět
Jde o to, že podle DNA lze vystopovat trasu šíření druhů rostlin v době poledové. Když to aktivista chaoticky přenáší, tak se tato stopa ztratí.
BM
Břetislav Machaček
17.9.2022 10:11 Reaguje na Slavomil VinklerVíte já ochranu přírody beru tak, že pokud to lze dělat jednoduše, tak budiž, ale hledat podobná
řešení jako na fotce( mimochodem kolik špinavé
vody a mýdla pak skončilo někde v přírodě), tak
bych to dělal jako předci a ještě s užitkem.
Oni dotace nedostávali a buď se to vyplatilo a
nebo nikoliv. Proto byl někde bezzásah a někde
kulturní krajina, ale zasahovat v bezzásahu a
z kulturní krajiny dělat prales je dotační
paskvil z hlav aktivistů fandících každý něčemu
jinému. Někdo chce na horách les, jiný květnatou
louku, třetí louku chudou a nebo pouze skály.
Každý se snaží prosadit své a získat dotace na
něco, co bez dotací vyřeší sama příroda. Dobře
si pamatuji na dobu, kdy beskydská políčka
nechtěly ani státní statky, ale horalé na nich
pěstovali brambory a obilniny pro zvířata. Pak přišly levné brambory z dovozu z nížin a pole zatravnili. Pořídili si ovce a nyní díky vlkům končí s ovcemi. Výsledkem bude zarůstání dnešních luk(bývalých polí) lesem a návrat k době před
příchodem pasekářů kácejících lesy na pole a
louky. Je to přirozené(ekonomicky) a nebo se
je tomu třeba bránit? A je to nutné dotovat a
nebo to pouze nechat přirozenému vývoji? Vlk
byl vybit kvůli pastevectví a nyní zabije to
pastevectví zase on(jeho fandové). Je to pouze
přirozený proces a nebo záměr vrátit pole a louky
lesu? Mi je to už lautr putna, ale pouze lituji
ty, kteří ve svém životě museli ustát takovou
přeměnu svého života a okolní krajiny. Z kdysi
relativně bohaté oblasti(jezdilo se za prací sice
jinam, ale základ měli svůj)je dnes pomalu se
vylidňující krajina, kde děti odcházejí z velkých
mnohogeneračních domů do vzdálených měst a tam
už pouze dožívají mí vrstevníci. Je to přirozené
a nebo je třeba zvrátit i takové změny? Víte kolik
tam zalesněním zmizí chráněných lučních rostlin
a pouze díky čemu?
Odpovědět
řešení jako na fotce( mimochodem kolik špinavé
vody a mýdla pak skončilo někde v přírodě), tak
bych to dělal jako předci a ještě s užitkem.
Oni dotace nedostávali a buď se to vyplatilo a
nebo nikoliv. Proto byl někde bezzásah a někde
kulturní krajina, ale zasahovat v bezzásahu a
z kulturní krajiny dělat prales je dotační
paskvil z hlav aktivistů fandících každý něčemu
jinému. Někdo chce na horách les, jiný květnatou
louku, třetí louku chudou a nebo pouze skály.
Každý se snaží prosadit své a získat dotace na
něco, co bez dotací vyřeší sama příroda. Dobře
si pamatuji na dobu, kdy beskydská políčka
nechtěly ani státní statky, ale horalé na nich
pěstovali brambory a obilniny pro zvířata. Pak přišly levné brambory z dovozu z nížin a pole zatravnili. Pořídili si ovce a nyní díky vlkům končí s ovcemi. Výsledkem bude zarůstání dnešních luk(bývalých polí) lesem a návrat k době před
příchodem pasekářů kácejících lesy na pole a
louky. Je to přirozené(ekonomicky) a nebo se
je tomu třeba bránit? A je to nutné dotovat a
nebo to pouze nechat přirozenému vývoji? Vlk
byl vybit kvůli pastevectví a nyní zabije to
pastevectví zase on(jeho fandové). Je to pouze
přirozený proces a nebo záměr vrátit pole a louky
lesu? Mi je to už lautr putna, ale pouze lituji
ty, kteří ve svém životě museli ustát takovou
přeměnu svého života a okolní krajiny. Z kdysi
relativně bohaté oblasti(jezdilo se za prací sice
jinam, ale základ měli svůj)je dnes pomalu se
vylidňující krajina, kde děti odcházejí z velkých
mnohogeneračních domů do vzdálených měst a tam
už pouze dožívají mí vrstevníci. Je to přirozené
a nebo je třeba zvrátit i takové změny? Víte kolik
tam zalesněním zmizí chráněných lučních rostlin
a pouze díky čemu?
RP
Radim Polášek
17.9.2022 11:10 Reaguje na Břetislav MachačekTak ono je možností víc, například tam nechat projíždět nějaké motokrosaře nebo si od nějakého zbohatlíka půjčit nějakou terénní čtyřkolku. Nebo někde půjčit třeba tank. Nebo se třeba podívat, co se tam kolem toho rybníka potřebuje dovézt za materiál a projet tam traktorem s naloženým valníkem.
Ale děti jsou na vytváření takového bahna a biotopu lákavé, protože se tím současně očkují zelenou ideologií. V době dospívání potom z hodně těch dětí budou oni klasičtí škodíci naší společnosti, například ti, co se budou přilepovat k vozovce a bránit silničnímu provozu, ti, co budou pořádat runy na banky, továrny a vůbec na jakékoliv firmy či instituce, které jim označí jejich guru jako pro moderní zelenou společnost nepohodlné a nežádoucí, pardon zelené méně než je potřeba či jakýmkoliv jiným způsobem ve jménu zeleného náboženství škodit naší společnosti.
Odpovědět
Ale děti jsou na vytváření takového bahna a biotopu lákavé, protože se tím současně očkují zelenou ideologií. V době dospívání potom z hodně těch dětí budou oni klasičtí škodíci naší společnosti, například ti, co se budou přilepovat k vozovce a bránit silničnímu provozu, ti, co budou pořádat runy na banky, továrny a vůbec na jakékoliv firmy či instituce, které jim označí jejich guru jako pro moderní zelenou společnost nepohodlné a nežádoucí, pardon zelené méně než je potřeba či jakýmkoliv jiným způsobem ve jménu zeleného náboženství škodit naší společnosti.
RP
Radim Polášek
17.9.2022 11:01Čolvěk aspoň ví, do kterých organizací nepouštět děti, pokud nechce, aby byly ovládnuty zelenou ideologií.
Odpovědět
FV
František Vochomejtl
20.9.2022 08:56 Reaguje na Radim PolášekVašemu komentáři dávám palec dolů.
Odpovědět
