Nečekaná obnova slanisk u Šakvic – zaniklý jihomoravský biotop se vrací do krajiny
![Na bývalé orné půdě v biocentru u Šakvic, která bývá pravidelně zaplavována mělkou vrstvou vody, se vyvinuly slanomilné rákosiny s dominancí ostřicovité rostliny kamyšníku polního. V jejich podrostu se vyskytuje několik ohrožených slanomilných rostlin. Na bývalé orné půdě v biocentru u Šakvic, která bývá pravidelně zaplavována mělkou vrstvou vody, se vyvinuly slanomilné rákosiny s dominancí ostřicovité rostliny kamyšníku polního. V jejich podrostu se vyskytuje několik ohrožených slanomilných rostlin.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/1_6552_sakvice.jpg&w=666)
![V deštivých letech 2020 a 2021 byla zamokřená i půda na kukuřičném poli navazujícím na šakvické biocentrum. Kukuřice zde nebyla sklizena a v jejím podrostu se kromě plevelných rostlin rozšířily bohaté populace slanomilných druhů. V deštivých letech 2020 a 2021 byla zamokřená i půda na kukuřičném poli navazujícím na šakvické biocentrum. Kukuřice zde nebyla sklizena a v jejím podrostu se kromě plevelných rostlin rozšířily bohaté populace slanomilných druhů.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/2_6533.jpg&w=666)
Už od začátku 19. století ale slaniska z krajiny mizela vlivem člověka. Nejprve byla vysušena slaná jezera u Kobylí a Čejče. Potom byly regulovány řeky a odvodněny mokřady na celé jižní Moravě. Hladina podzemní vody klesla a soli přestaly vzlínat k půdnímu povrchu. V první polovině 20. století se slanomilná flóra na mnoha místech udržela i přes odvodnění pozemků díky pastvě drůbeže a dobytka. Zánik pastvy v krajině a odvodnění zbývajících vlhkých pozemků trubkovou drenáží v poválečných desetiletích ale způsobily zánik většiny jihomoravských slanisk. Některé vzácné slanomilné rostliny, jako je slanorožec rozprostřený a solnička rozprostřená, v České republice úplně vymizely v 70. a 80. letech. Poslední zbytky kdysi rozsáhlých slanisk se chrání v pěti maloplošných chráněných územích.
![Travní porost na zemině vyhrnuté při hloubení šakvického rybníka vypadá na první pohled jako trávník před bránou neudržovaného fotbalového hřiště. Tento porost ale tvoří dva kriticky ohrožené druhy české flóry – zblochanec oddálený a kuřinka solná. Jejich semena asi ležela mnoho let v zemi a při vyhrnutí zeminy se dostala na povrch a v masách vyklíčila. Travní porost na zemině vyhrnuté při hloubení šakvického rybníka vypadá na první pohled jako trávník před bránou neudržovaného fotbalového hřiště. Tento porost ale tvoří dva kriticky ohrožené druhy české flóry – zblochanec oddálený a kuřinka solná. Jejich semena asi ležela mnoho let v zemi a při vyhrnutí zeminy se dostala na povrch a v masách vyklíčila.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/3_6588_sakvice.jpg&w=666)
Okolí Šakvic bylo mezi botaniky proslulé jako lokalita slanomilné květeny už koncem 19. století. I když druhově nejbohatší slanisko u šakvického nádraží zaniklo při přestavbě železniční trati na začátku 20. let 20. století, zbytky slanomilné flóry přežívaly v údolí Štinkovky ještě začátkem 60. let. Později už je zde ale botanici nepozorovali.
![Bahenka šášinovitá, vzácná tráva, která se vyskytuje na vysychajících stepních jezerech východní Evropy. V České republice se vždy vyskytovala jen na jižní Moravě, kde dodnes přežívá jen na několika málo místech. Na povrchu půdy, ve které roste u Šakvic, je bílý povlak tvořený vysráženou solí. Bahenka šášinovitá, vzácná tráva, která se vyskytuje na vysychajících stepních jezerech východní Evropy. V České republice se vždy vyskytovala jen na jižní Moravě, kde dodnes přežívá jen na několika málo místech. Na povrchu půdy, ve které roste u Šakvic, je bílý povlak tvořený vysráženou solí.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/4_6520.jpg&w=666)
Obec Šakvice v roce 2018 revitalizovala obecní pozemky podél Štinkovky, kde s podporou operačního programu Životní prostředí nechala na zamokřené orné půdě vyhloubit rybník a několik mělkých tůní, kolem nich vyset trávník a vysázet stromy a keře. „Když jsme navštívili toto nové lokální biocentrum, nestačili jsme se divit,“ říká kurátor herbáře Masarykovy univerzity Jiří Danihelka. „Na bývalé orné půdě, dnes zamokřené a ponechané ladem, jsme našli spousty bahenky šášinovité a solenky Valerandovy. Zemina vyhrnutá při hloubení tůní byla porostlá kuřinkou solnou a zblochancem oddáleným. Všechny tyto druhy jsou kriticky ohrožené. Jejich semena asi přežila dlouhou dobu v půdě a po vzniku vhodných podmínek vyklíčila. Před očima jsme viděli zmrtvýchvstání slaniska,“ dodává Danihelka.
![Solenka Valerandova – další kriticky ohrožený druh, který se v šakvickém biocentru a na okolních zamokřených polích objevil v tísících jedinců. Kvetoucí rostliny často nedosahují výšky ani 5 cm. Solenka Valerandova – další kriticky ohrožený druh, který se v šakvickém biocentru a na okolních zamokřených polích objevil v tísících jedinců. Kvetoucí rostliny často nedosahují výšky ani 5 cm.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/5_6531_sakvice.jpg&w=666)
„Pro nás je tato zpráva milým překvapením a hlavně oceněním naší desetileté práce, kdy jsem v okolí obce vysadili zeleň a založili mokřady a rybník na 32 ha půdy,” reagovala na výzkumy botaniků starostka obce Šakvice Drahomíra Dirgasová. „Příroda se nám pomalu vrací a v posledních letech vidím měnící se krajinu v okolí obce na každém kroku. Pro uskutečnění našich projektů jsme vytipovali pozemky, které byly zemědělsky špatně obdělavatelné. Jednalo se především o podmáčenou půdu a vycházeli jsme také z historických map. Aby se nám tento záměr podařil, museli jsme v rámci pozemkových úprav získat vybrané lokality do majetku obce, změnit územní plán, zpracovat projekty a sehnat peníze na jejich realizaci.“
![Kuřinka solná na zamokřeném kukuřičném poli u šakvického biocentra. Kuřinka solná na zamokřeném kukuřičném poli u šakvického biocentra.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/6_6782.jpg&w=666)
Obnova slaniska nebyla při projektování lokálního biocentra v plánu, a je to vlastně vedlejší produkt snahy obce Šakvice o zlepšení biologické hodnoty zemědělské krajiny v jejím katastru. Tento výsledek však má mimořádný význam pro zachování populací nejohroženějších druhů české flóry. Botanici však varují, že pro udržení těchto rostlin na lokalitě nestačí jen založit biocentrum a ponechat je samovolnému vývoji. „Slanomilné rostliny jsou většinou nízké, a proto je snadno mohou přerůst a vytlačit vysoké trávy, nejčastěji rákos. Proto je potřeba šíření rákosu a jiných vysokých rostlin omezovat, například sečí. Úplně nejlepší je ale jednou za pár let část území zorat a nechat je v deštivějším období zaplavit mělkou vrstvou vody. To našim vzácným slanomilným rostlinám svědčí nejlépe,“ vysvětluje botanik Chytrý.
![Na březích nového šakvického rybníka se brzy po jeho založení objevil a rozšířil silně ohrožený slanomilný skřípinec Tabernaemontanův. Na březích nového šakvického rybníka se brzy po jeho založení objevil a rozšířil silně ohrožený slanomilný skřípinec Tabernaemontanův.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/7_6798.jpg&w=666)
Starostka Dirgasová si dobře uvědomuje, že zbudováním mokřadů a výsadbou zeleně práce nekončí: „Samozřejmě počítáme s tím, že je nutné zde provádět sečení, zalévání a další pravidelnou údržbu. Veškeré práce předem konzultujeme s panem Berkou z odboru životního prostředí v Hustopečích.“
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Jaroslav Řezáč
25.9.2021 07:29J D
1.10.2021 10:39 Reaguje na Jaroslav ŘezáčK dosažení úplné shody mezi podmětem a přísudkem bych pak ve standardním jazyce skromně doporučil tvar příčestí minulého "byla", tedy "na těchto místech byla moře" (třetí osoba množného čísla středního rodu; viz titulek článku v magazínu), v hovorové češtině spíš "na těchto místech byly moře", ale o tom by se dalo debatovat.