https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/neradi-u-vas-vrtule-rakytnikova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Neřádí u vás vrtule rakytníková?

12.9.2022 06:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pupárium vrtule rakytníkové.
Pupárium vrtule rakytníkové.
Foto | Michal Skalský / Najdi.je
Platforma NAJDI.JE nově monitoruje vrtuli rakytníkovou (Rhagoletis batava), která původně pochází ze Sibiře. Jak už její název prozrazuje, larvy této mouchy jsou monofágní (vyvíjejí se pouze na jednom hostiteli) a poškozují pouze rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), na kterém mohou zničit i celou úrodu.
 
Rakytník se v oblasti svého původního rozšíření používal už v dávné minulosti v lidovém léčitelství. Název Hippophae údajně pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň – Řekové prý totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostl rakytník, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech.

Pěstování rakytníku u nás není tolik rozšířené, ale jeho fanoušky je považován za superpotravinu. Zmiňován je v souvislosti s řadou zdraví prospěšných účinků, hlavně na imunitu či trávení, ale vyzdvihován je také v kosmetice. Z celého zástupu významných látek je znám především pro skutečně vysoký obsah vitamínu C. Je poměrně nenáročnou rostlinou, dobře snáší sucho i mráz a kdysi se používal jako stabilizátor půdy, protože bakterie v jeho kořenech na sebe poutají dusík a obohacují jím půdu.

Vrtule rakytníková
Vrtule rakytníková
Foto | Michal Skalský / Najdi.je

V ČR není u rakytníku znám jiný druh škůdce a poškození houbovými patogeny má odlišné příznaky. A proto nelze poškození plodů rakytníků vrtulí rakytníkovou s něčím zaměnit. Její výskyt byl u nás poprvé potvrzen v komerčním sadu v Libereckém kraji v roce 2017, pravděpodobně zde ale byla už dříve. Záměrem pátrací akce je popsat způsob, rychlost a případně zdroj jejího šíření a tyto informace dále využít při předpovídání šíření invazních druhů z místa původu.

Je nutné monitorovat celé území, protože vrtule se na krátké vzdálenosti může šířit aktivně letem, na delší pak například převozem napadených plodů. Významnou roli při šíření vrtule na delší vzdálenosti mají zřejmě také pupária škůdce v kořenovém balu, pokud sadba pochází z blízkosti plodících rakytníků.

Dospělí jedinci vrtule rakytníkové jsou 4–6 mm velcí a jsou charakterističtí především typickou kresbou na křídlech. Průhledná křídla mají směrem od těla tři příčné tmavé pásky, čtvrtá páska směřuje šikmo podél okraje křídla a s předposlední vytváří zaoblené písmeno „V“, okraj špičky křídla je však průhledný. Tato vrtule má u nás pouze jednu generaci za rok, a protože se jedná o termofilní druh, páření i kladení vajíček se odehrává pouze za teplého počasí.

Začátek letové aktivity dospělců se odvíjí od teplot na začátku léta –⁠ obvykle se s nimi můžeme potkat od začátku července do poloviny srpna. Samičky kladou vajíčka pod slupku plodů rakytníků, kde v jednom plodu mohou být 2–3 vajíčka. Jedna samice pak může naklást až 200 vajíček. Larvy se následně líhnou zhruba 6 týdnů a poté začnou vyžírat jeho obsah. Plody tak začnou hnědnout, hnít, scvrkávat se a předčasně opadávají nebo úplně usychají. Larvy mají tři vývojová stádia a po několika týdnech opouštějí plody a vytvářejí pupárium ve svrchní vrstvě půdy, kde přezimují.

Napadený keř rakytníku.
Napadený keř rakytníku.
Foto | Michal Skalský / Najdi.je

Napadení je možné poznat také podle nepříjemného zápachu. Náchylné jsou především neošetřované sady a zahrady. Bránit se proti vrtuli rakytníkové je možné preventivním odstraněním napadených plodů a ideálně také hlubokou orbou mezi rakytníky –⁠ pupária se tím zapraví hlouběji do půdy a omezí se tak následující rok výskyt dospělců.

Jednotlivé keře je možné v době kladení vajíček chránit také zakrytím sítí, nesmí se ale dotýkat plodů. Můžete použít také žluté lepové desky na dospělce v kombinaci s potravním atraktantem (uhličitan amonný, octan amonný), úplnou ochranu rakytníku to bohužel nezaručí.

K chemickému ošetření rakytníku je možné použít přípravek SpinTor (účinná látka spinosad). Vzhledem k délce letové aktivity dospělců je však potřeba ošetření několikrát opakovat, což z pohledu rezistence a reziduí není žádoucí.

Pátrací akce je aktivní od července, larvy můžeme najít v plodech během srpna a září. Výsledky pátrání po tomto druhu budou zpracovávány a vyhodnoceny. Aktuálně je nutné především vyhodnotit škodlivost této vrtule a stanovit pro naše území vhodný způsob ochrany rakytníků. Pokud tedy vrtule rakytníková řádí i u vás, nahlaste prosím její výskyt přes formulář na webu www.najdije.cz.


reklama

 
Další informace |
Výzkum probíhá v rámci řešení projektu TAČR QK22020019 financovaného Mze.
foto - Michal Skalský a Jana Ouředníčková  Hana Platková, Jiří Skuhrovec,
Hana Platková, Jiří Skuhrovec, Michal Skalský a Jana Ouředníčková
Hana Platková a Jiří Skuhrovec pracují pro Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Michal Skalský a Jana Ouředníčková pracují pro Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist