Ochranná pásma elektrického vedení. Místo kácení stromů může proběhnout řízená výsadba rostlin
24.10.2021 08:11 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Lesní průsek u osady Obora u Netolic.
Zdroj | EG.D
Ochranné pásmo předepisuje zákon
Dodržení ochranného pásma kolem elektrického vedení je jednou ze zásad bezpečného provozování distribuční soustavy. Řídí se podle Energetického zákona, kde je jasně definováno, jak daleko od vodičů může porost být.U vedení vysokého napětí je pásmo vymezeno vzdáleností sedmi metrů od krajního fázového vodiče a u vedení velmi vysokého napětí dokonce dvanáct metrů od krajního fázového vodiče.
Zdroj | EG.D
Pod vodiči by neměla růst zeleň vyšší než tři metry a zároveň je pro energetiky důležité z důvodu rychlého odstraňování poruch a provádění plánovaných provozních prací udržovat podél vedení čtyři metry široký pojízdný pruh. Ročně na údržbu rozbujelé zeleně v blízkosti vodičů společnost EG.D vydá více než 100 milionů korun.
„Při zajišťování ochranného pásma často zůstávají vykácené lesní průseky. Naším cílem je, abychom tato místa řízenou výsadbou dokázali znovu osadit náhradní zelení," vysvětluje Denisa Litvanová, projektová manažerka společnosti EG.D.
Skladba rostlin je navržená tak, aby splňovala nároky ochranného pásma a díky tomu nebude nutný žádný pozdější výraznější zásah do vegetace. "Další efekt, který tento projekt má, je pak vyšší bezpečnost, protože v blízkosti vedení bude probíhat mnohem méně pracovních činností, než bylo dosud nutné," říká Denisa Litvanová. "Pozitivní je také efekt na místní biodiverzitu.“
Netolicko je první lokalitou
Jako lokalitu pro pilotní projekt si společnost EG.D vybrala lesní průsek u osady Obora u Netolic.
Pro osazení plochy vybrali odborníci z Mendelovy univerzity v Brně rostliny, kterým je místní prostředí vlastní. Jedná se o šípek, pámelník bílý, kalinu obecnou a svídu krvavou. Takto vytvořené křovinné patro bude posléze doplněno lučními travinami, které budou mít kaskádovitý vzhled a vytvoří samostatné bylinné patro.
Zdroj | EG.D
Osazením výše uvedené vegetace dojde k vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj přírody, podporu místní biodiverzity, vzniknou nová útočiště hmyzu a hnízdišť ptactva.
„Největší přínos řízené výsadby pod elektrickým vedením je ve zvýšení druhové diverzity rostlin i živočichů," vysvětluje Jiří Skládanka z Mendelovy univerzity v Brně.
Spojena bude i s celou řadou dalších mimoprodukčních funkcí, jako je protierozní ochrana či poutání oxidu uhličitého. "S ohledem na mimoprodukční funkce byla zvolena i druhová skladba použitých jetelotravních směsí, které by měly snášet zastínění, produkovat menší množství nadzemní biomasy a být suchovzdorné. Podle požadavků EG.D by porosty v době sucha neměly zvyšovat riziko samovznícení,“ říká Jiří Skládanka.
Přečtěte si také |
Ze života hmyzu pod dráty vysokého napětí
Po osazení se bude specializovaná firma o porost ještě nějakou dobu starat a kontrolovat růst rostlin. Poté se celý projekt vyhodnotí a bude možné ho aplikovat i na dalších vytipovaných místech.
„V lesním průseku osadíme všechny druhy porostu, které přicházejí v úvahu. Tím je možné při návštěvě jednoho místa získat ucelený pohled na to, jak se jednotlivé druhy chovají a jak se jim daří a podle toho vyhodnotíme, jak jsou vhodné pro další lokality," říká Denisa Litvanová.
reklama
Dále čtěte |
Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?
Jedle a její vliv na půdu ve smrkových porostech
Nejvíce nejlepších nabídek v tendru Lesů ČR má Uniles z koncernu AgrofertOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
ss
smějící se bestie
24.10.2021 10:26To už tady přece bylo. Jen se to přestalo dodržovat - práce zelených !
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.10.2021 11:05 Reaguje na smějící se bestiePřesně tak. Propagovaly se plantáže vánočních stromků a dřevin
na pěstování biomasy. Ochrana stromů v ochranných pásmech vedení,
železnic a silnic už stála miliardy korun a byla důvodem tisíců
zbytečných sporů. Bohužel za blbostmi hledejme blby a mohou to
být často i "odborníci" vystudováni v pochybných EKO oborech.
Odpovědět
na pěstování biomasy. Ochrana stromů v ochranných pásmech vedení,
železnic a silnic už stála miliardy korun a byla důvodem tisíců
zbytečných sporů. Bohužel za blbostmi hledejme blby a mohou to
být často i "odborníci" vystudováni v pochybných EKO oborech.
BM
Břetislav Machaček
25.10.2021 10:16 Reaguje na Břetislav MachačekJeště bych dodal, že na tak rovinatém pozemku s takovou půdou by mohly být políčka pro zvěř, biopásy a květnaté louky a to by šlo velmi dobře obhospodařovat technikou. Správně problémy keřového porostu popsal p.Motl. Tak to
brzy skončí a nastoupí štěpkovač a jiná těžká technika.
Odpovědět
brzy skončí a nastoupí štěpkovač a jiná těžká technika.
RP
Radim Polášek
25.10.2021 17:42 Reaguje na Břetislav MachačekOn bude problém v tom, že o to se musí někdo starat a ten člověk se musí platit, nejlépe za udržování krajiny. Protože produkcí sena ani štěpky z nehnojených a pro produkci biomasy nešlechtěných dřevin se dnes už nikdo nemůže uživit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.10.2021 09:36 Reaguje na Radim PolášekMyslím si, že je levnější pravidelně technikou
udržovat pod vedením bezlesí, než odstraňovat
havárie v kalamitních situacích. Uživit musí
distributory energií jejich bezporuchová
distribuce a motivací může být penále za její
nedodržení. Zainteresovat lze i pojišťovny,
které hradí rozteklé mražáky a výpadky ve
výrobě podnikům bez energie. Chce to pouze
změnit postavení distributor-zákazník, kdy
zákazník platí za dodávku a distributor by
měl platit za nedodání. To by bylo motivací
k preventivní údržbě a ne pouze k odstranění poruch.
Odpovědět
udržovat pod vedením bezlesí, než odstraňovat
havárie v kalamitních situacích. Uživit musí
distributory energií jejich bezporuchová
distribuce a motivací může být penále za její
nedodržení. Zainteresovat lze i pojišťovny,
které hradí rozteklé mražáky a výpadky ve
výrobě podnikům bez energie. Chce to pouze
změnit postavení distributor-zákazník, kdy
zákazník platí za dodávku a distributor by
měl platit za nedodání. To by bylo motivací
k preventivní údržbě a ne pouze k odstranění poruch.
kk
karel krasensky
27.10.2021 18:28 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně.Někdy vedení prochází lesem,polí,loulami bez obydlí.Uzavřít s místními myslivci třeba desetiletou smlouvu a ti by si tam mohli sadit topinambur,sít oves to už by bylo na nich.A spravce vedení by měl na deset let vystarano bez jedine koruny nakladu
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
24.10.2021 14:04Záměr hezký a to PR mají celkem zvládnuté. Určitě to ale nebude zcela bezúdržbové. Asi by se dalo čekat že to může snížit interval údržby.
Do toho keřového patra poměrně rychle nalétnou břízy, jeřáby, osiky a další dřeviny. Z hlediska další údržby je potom nejproblematičtější ten šípek. Na podobné rovině bez velkých balvanů (jako je na snímcích) se do toho asi následně po nějakém zapěstování dá pouštět výkonný mulčovač. Na strmých kamenitých stráních se to bude muset udržovat ručně...
Odpovědět
Do toho keřového patra poměrně rychle nalétnou břízy, jeřáby, osiky a další dřeviny. Z hlediska další údržby je potom nejproblematičtější ten šípek. Na podobné rovině bez velkých balvanů (jako je na snímcích) se do toho asi následně po nějakém zapěstování dá pouštět výkonný mulčovač. Na strmých kamenitých stráních se to bude muset udržovat ručně...
JS
Jarek Schindler
24.10.2021 18:01Jo. Konečně někdo zjistil, že by to mohlo jít i jinak a stromy nemusí být všude. Paráda.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.10.2021 06:02Já bych jen upozornil na skutečnost, kterou mnoho lidí nezná. Ochranné pásmo je i u kabelových VVN DC vedení a to dokonce širší. Kabel sice není vidět, ale pásmo je!!!!
Odpovědět
JA
Ji ABUK
25.10.2021 14:30 Reaguje na Slavomil Vinklermáte to nějak popletené,kabelové vedení VVN DC existuje asi jen teoreticky 52kV-300kv stejnosměrných??.Ochranné pásmo kabelového vedení VVN AC/52kV-300kV střídavého proudu/ je 2m.Viz ČSN33 2000.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.10.2021 06:02Já bych jen upozornil na skutečnost, kterou mnoho lidí nezná. Ochranné pásmo je i u kabelových VVN DC vedení a to dokonce širší. Kabel sice není vidět, ale pásmo je!!!!
Odpovědět
LK
LS
Lukas Spitzer
25.10.2021 14:11 Reaguje na Lukáš KašpárekPromiňte, ale víte o tom úplný prd. Pámelník, svída a kalina uděljí z koridoru biologickou poušť. A šípek roste sám. Je to obří krok zpět v podpoře biodiverzity. Se všemi těmito keři se jinde mohutně bojuje a sem se přímo sázejí. Zvěrstvo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.10.2021 17:58 Reaguje na Lukas SpitzerŠípek možná roste sám ale většinou tam kde ho zrovna moc nepotřebujeme. Můžete mi řící jak ty keře společně s těmi travními porosty udělají tu biologickou poušť? Kalinu moc nemusím a u pámelníku můžeme diskutovat o původnosti ale to je tak vše. Takže kvetoucí ,plodonosné, a velmi dobrá krytina. Co víc si přát? Co by tam potom mělo podle vás být?
Odpovědět
Jakub Graňák
25.10.2021 18:42 Reaguje na Jarek SchindlerPán asi jen neví, že kalina obecná a tušalaj jsou domácí druhy
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.10.2021 19:28 Reaguje na Jakub GraňákPan Graňák asi neumí číst či špatně chápe text. Bohužel ani s jedním mu nepomohu. To že jsem napsal, že kalinu moc nemusím, snad ještě neznamená že bych ji tím měl označit za nepůvodní druh.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.10.2021 06:23 Reaguje na Jarek SchindlerJá reagoval na pana Spitzera, ale to nic
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.10.2021 09:11 Reaguje na Jakub GraňákNo tak to se omlouvám. I když pan Spitzer o nepůvodnosti , na rozdíl ode mne, nenapsal vůbec nic.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.10.2021 15:12 Reaguje na Jarek SchindlerHlavní je zdraví:-)
Mě spíš udivilo, že se někde s kalinami mohutně bojuje, nevím kde
Odpovědět
Mě spíš udivilo, že se někde s kalinami mohutně bojuje, nevím kde
VJ
Václav John
26.10.2021 14:51 Reaguje na Jakub GraňákJe dobré si o tématu nejprve něco přečíst:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ze-zivota-hmyzu-pod-draty-vysokeho-napeti
a ad nepůvodní druhy - ono třeba taková třtina křovištní je druh původní a přesto nikdo nezpochybňuje, že zarůstání lučních třávníků třtinou je problém. A my opravdu nejsme v situaci, kdy máme nedostatek keřů, ale v situaci přesně opačné, kdy nám vlivem absence pastvy a údržby zarostla keři řada cenných nelesních lokalit.
Ten projekt je možná dobře myšlený a možná že i pár korun ušetří, ale jeho autor zjevně o úbytku biodiverzity zjevně neví téměř nic. My prostě zasahujeme do přírody ve velkém měřítku a zdaleka ne vždycky to přináší jen negativní výsledky. Údržba stanovišť pod elektrovody je jednou z mnoha výjimek - ačkoliv opatření nikdy nebylo motivované snahou chránit ohrožené druhy, tak bonusem je taková ochrana řady ohrožených druhů živočichů a rostlin, o jaké si na řadě jiných míst můžeme jenom zdát. Byla by velká škoda, kdybychom odepsali jednu z těch mála věcí, která funguje.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ze-zivota-hmyzu-pod-draty-vysokeho-napeti
a ad nepůvodní druhy - ono třeba taková třtina křovištní je druh původní a přesto nikdo nezpochybňuje, že zarůstání lučních třávníků třtinou je problém. A my opravdu nejsme v situaci, kdy máme nedostatek keřů, ale v situaci přesně opačné, kdy nám vlivem absence pastvy a údržby zarostla keři řada cenných nelesních lokalit.
Ten projekt je možná dobře myšlený a možná že i pár korun ušetří, ale jeho autor zjevně o úbytku biodiverzity zjevně neví téměř nic. My prostě zasahujeme do přírody ve velkém měřítku a zdaleka ne vždycky to přináší jen negativní výsledky. Údržba stanovišť pod elektrovody je jednou z mnoha výjimek - ačkoliv opatření nikdy nebylo motivované snahou chránit ohrožené druhy, tak bonusem je taková ochrana řady ohrožených druhů živočichů a rostlin, o jaké si na řadě jiných míst můžeme jenom zdát. Byla by velká škoda, kdybychom odepsali jednu z těch mála věcí, která funguje.
Jakub Graňák
26.10.2021 15:07 Reaguje na Václav JohnTo je sice hezké, ale kde je psáno, že zrovna výše jmenované druhy mají vliv na pokles biodiverzity?
Odpovědět
VJ
Václav John
28.10.2021 19:59 Reaguje na Jakub GraňákNa pokles biodiverzity má vliv celá řada faktorů a patří mezi ně i výše zmíněné druhy, aspoň některé. Zajeďte na jakoukoliv lokalitu stepního nebo lesostepního charakteru - může to být Pálava, Pouzdřanská nebo Mhelenenská step, stepi v Českém krasu s přesahem do Prahy (Prokopské, Radotínské údolí), Kosíř u Olomouce, České středohoří aj. a téměř všude porovnáním leteckých snímků zjistíte, že trávníků výrazně ubylo a keře výrazně přibývají. Leckde se intezivně snaží s tím něco dělat, takže změna za posledních pár let bude možná i k lepšímu, ale pokud to vezmete 50 let zpátky (historické letecké snímky) a teď, je to všude stejné. Neplatí to jen pro stepi, ale i pro druhově bohaté louky, řada z nich zarůstá taky.
Keře samozřejmě nejsou zlo a jejich přítomnost na lokalitě zvyšuje biodiverzitu. Pokud máte stepní stráň s keři, tak ve stínu keřů se udrží kvetoucí rostliny i za extrémního vedra a v keřích hnízdí pěvci. Pokud ale celou stráň zarostou keře, tak zmizí i většina pěvců, aspoň teda těch vzácnějších, protože v džungli keřů je hmyzum minimum ve srovnání s rozkvetlou loukou.
Zarůstání travnatých biotopů je dneska daleko větší problém než jejich přímá likvidace. A každý kdo někdy zkoušel zlikvidovat svídu nebo pámelník, ví jaká je to pakárna.
Odpovědět
Keře samozřejmě nejsou zlo a jejich přítomnost na lokalitě zvyšuje biodiverzitu. Pokud máte stepní stráň s keři, tak ve stínu keřů se udrží kvetoucí rostliny i za extrémního vedra a v keřích hnízdí pěvci. Pokud ale celou stráň zarostou keře, tak zmizí i většina pěvců, aspoň teda těch vzácnějších, protože v džungli keřů je hmyzum minimum ve srovnání s rozkvetlou loukou.
Zarůstání travnatých biotopů je dneska daleko větší problém než jejich přímá likvidace. A každý kdo někdy zkoušel zlikvidovat svídu nebo pámelník, ví jaká je to pakárna.
JS
Jarek Schindler
26.10.2021 19:46 Reaguje na Václav JohnNo je to pěkné. Kousek z obsahu na který jste dal odkaz : "Plochy pod elektrickým vedením jsou z tohoto pohledu zajímavé. Nabízí velmi pestrou škálu stanovišť – čerstvě smýcené dřeviny, staré obrůstající pařezy s dutinami, plochy s obnaženou půdou, kvetoucí rostliny a další. Navíc jsou tyto plochy ušetřeny vlivu pesticidů a hnojiv."
Krásně popsaná lesní paseka. Nad tou se ale nikdo takto krásně rozplývát nebude.
Nevím jak v nížinách ale o kousek výš jsou pod elektrovody buď louky (pole) nebo pokud ten elektrovod prochází lesem tak pařeziny.
Kěřů máme možná dost ale většinou nepokrývají větší souvislé plochy.
To o co jde v tomto případě bych viděl jako kvetoucí plodonosné keře nejen pro hmyz a dokonalá skrýš pro různé ptactvo a zvěř, střídající se s travními porosty.
Odpovědět
Krásně popsaná lesní paseka. Nad tou se ale nikdo takto krásně rozplývát nebude.
Nevím jak v nížinách ale o kousek výš jsou pod elektrovody buď louky (pole) nebo pokud ten elektrovod prochází lesem tak pařeziny.
Kěřů máme možná dost ale většinou nepokrývají větší souvislé plochy.
To o co jde v tomto případě bych viděl jako kvetoucí plodonosné keře nejen pro hmyz a dokonalá skrýš pro různé ptactvo a zvěř, střídající se s travními porosty.
VJ
Václav John
28.10.2021 20:12 Reaguje na Jarek Schindler"Krásně popsaná lesní paseka."
Ne tak úplně, spíš to odpovídá popisu nízkého lesa s krátkou dobou obmytí. Ale budiž, řekněme, že je to paseka. Naše hospodářské lesy jsou dneska extrémně tmavé (tedy kromě těch sežraných kůrovcem), proto když chodíte lesem (pokud ne, doporučuju) a vidíte třeba motýly, tak je potkáte buď na pasece nebo okolo lesní cesty, protože všude jinde na ně bude moc tma. Paseka funguje několik let a zaroste, plochy pod dráty se pravdidelně obnovují a fungují v podstatě jako trvalé lesní paseky.
Další podstatný rozdíl je třeba v pesticidech, ty se v lesích běžně aplikují.
" Nevím jak v nížinách ale o kousek výš jsou pod elektrovody buď louky (pole) nebo pokud ten elektrovod prochází lesem tak pařeziny. "
...ono je to prakticky jediné místo, kde u nás cosi jako pařeziny existuje a za úbytkem lesní biodiverzity u nás v podstatě stojí to, že pařeziny už dávno neděláme (narozdíl třeba od Němců a Rakušanů).
"Keřů máme možná dost ale většinou nepokrývají větší souvislé plochy."
...to bych úplně neřekl, mám republiku slušně proježděnou a místa kde dřív byly trávníky a dneska je tam neprostupná houština keřů nacházím skoro všude. Oprotě těm trávníkům tam téměř nic neroste a nežije.
ad ti ptáci - keře jsou skvělé, když máte něco jako lesostep - louku s rozptýlenými keři. Pak jsou keře bonusem na víc, který zvýší počet druhů co se na lokalitě vyskytují, včetně těch hnízdících ptáků. Jenže souvislá houština keřů není atraktivní ani pro většinu ptáků, protože pokud současně zaroste ten travnatý biotop, tak mají po potravě.
Keřů máme možná dost ale většinou nepokrývají větší souvislé plochy.
Jeden příklad za všechny - po 89-tém v Praze řada pozemků byla opuštěná a zůstala ležet ladem a místní ornitologové věřili, že se tam ve velkém vrátí vzácné druhy ptáků. Jenže nic takového se nestalo, vyletěla tam třtina a souvislé houštiny keřů a potkáte tam pár nejběžnějších druhů pěvců, a to ještě v celkem nízkých populačních hustotách...
Odpovědět
Ne tak úplně, spíš to odpovídá popisu nízkého lesa s krátkou dobou obmytí. Ale budiž, řekněme, že je to paseka. Naše hospodářské lesy jsou dneska extrémně tmavé (tedy kromě těch sežraných kůrovcem), proto když chodíte lesem (pokud ne, doporučuju) a vidíte třeba motýly, tak je potkáte buď na pasece nebo okolo lesní cesty, protože všude jinde na ně bude moc tma. Paseka funguje několik let a zaroste, plochy pod dráty se pravdidelně obnovují a fungují v podstatě jako trvalé lesní paseky.
Další podstatný rozdíl je třeba v pesticidech, ty se v lesích běžně aplikují.
" Nevím jak v nížinách ale o kousek výš jsou pod elektrovody buď louky (pole) nebo pokud ten elektrovod prochází lesem tak pařeziny. "
...ono je to prakticky jediné místo, kde u nás cosi jako pařeziny existuje a za úbytkem lesní biodiverzity u nás v podstatě stojí to, že pařeziny už dávno neděláme (narozdíl třeba od Němců a Rakušanů).
"Keřů máme možná dost ale většinou nepokrývají větší souvislé plochy."
...to bych úplně neřekl, mám republiku slušně proježděnou a místa kde dřív byly trávníky a dneska je tam neprostupná houština keřů nacházím skoro všude. Oprotě těm trávníkům tam téměř nic neroste a nežije.
ad ti ptáci - keře jsou skvělé, když máte něco jako lesostep - louku s rozptýlenými keři. Pak jsou keře bonusem na víc, který zvýší počet druhů co se na lokalitě vyskytují, včetně těch hnízdících ptáků. Jenže souvislá houština keřů není atraktivní ani pro většinu ptáků, protože pokud současně zaroste ten travnatý biotop, tak mají po potravě.
Keřů máme možná dost ale většinou nepokrývají větší souvislé plochy.
Jeden příklad za všechny - po 89-tém v Praze řada pozemků byla opuštěná a zůstala ležet ladem a místní ornitologové věřili, že se tam ve velkém vrátí vzácné druhy ptáků. Jenže nic takového se nestalo, vyletěla tam třtina a souvislé houštiny keřů a potkáte tam pár nejběžnějších druhů pěvců, a to ještě v celkem nízkých populačních hustotách...
VJ
Václav John
28.10.2021 20:14 Reaguje na Václav JohnTeď koukám, že jsem tu větu " Keřů máme možná dost ale většinou nepokrývají větší souvislé plochy."
zapomněl dát do uvozovek, pardon.
Odpovědět
zapomněl dát do uvozovek, pardon.
JS
Jarek Schindler
29.10.2021 09:44 Reaguje na Václav JohnTak ty uvozovky opravdu nějak přežiji.
Ta pařezina je to co se musí pod těmi dráty často vyřezávat protože rychle nabírá výšku. Kde se nezmlazuje zrovna smrk tak tam je to za chvíli do výšky několika metrů zarostlé například javorem lípou, olšemi a do toho líska. To je ten problém. Že by se v husté pařezině dařilo motýlům? Jinak je to pruh o šířce do dvaceti metrů. Ty plodonosné keře nebude potřeba tak často vyřezávat. Dávají plody i ten kryt napříč krajinou a okolí je potom běžně či "neběžně" obhospodařované. Já v tom pruhu "napříč krajinou" který se nemusí každých 5 let vyřezat problém nevidím. Prostě biokoridor.
Opravdu nevím kde se u nás nacházejí nějaké souvislejší keřové porosty. Opuštěný pozemek v zástavbě bude určitě pro živočichy zajímavý ale záleží hlavně na jeho velikosti a propojenosti s dalšími takovými plochami a "volnou" přírodou.
Opravdu si myslíte, že na ty pařeziny není dostatek vhodných ploch? Pod elektrovodem se musí vyřezávat ale máme tu plochy kolem silnic, železnic. tady všude by ta pařezina mohla být a předešlo by se dalším zbytečným střetům ohledně kácení již vzrostlých stromů. Toto nepíši poprvé. Pokud někdo chce pařezinu tak tam kde má smysl.
Odpovědět
Ta pařezina je to co se musí pod těmi dráty často vyřezávat protože rychle nabírá výšku. Kde se nezmlazuje zrovna smrk tak tam je to za chvíli do výšky několika metrů zarostlé například javorem lípou, olšemi a do toho líska. To je ten problém. Že by se v husté pařezině dařilo motýlům? Jinak je to pruh o šířce do dvaceti metrů. Ty plodonosné keře nebude potřeba tak často vyřezávat. Dávají plody i ten kryt napříč krajinou a okolí je potom běžně či "neběžně" obhospodařované. Já v tom pruhu "napříč krajinou" který se nemusí každých 5 let vyřezat problém nevidím. Prostě biokoridor.
Opravdu nevím kde se u nás nacházejí nějaké souvislejší keřové porosty. Opuštěný pozemek v zástavbě bude určitě pro živočichy zajímavý ale záleží hlavně na jeho velikosti a propojenosti s dalšími takovými plochami a "volnou" přírodou.
Opravdu si myslíte, že na ty pařeziny není dostatek vhodných ploch? Pod elektrovodem se musí vyřezávat ale máme tu plochy kolem silnic, železnic. tady všude by ta pařezina mohla být a předešlo by se dalším zbytečným střetům ohledně kácení již vzrostlých stromů. Toto nepíši poprvé. Pokud někdo chce pařezinu tak tam kde má smysl.
VJ
Václav John
1.11.2021 00:28 Reaguje na Jarek SchindlerV husté pařezině se motýlům samozřejmě nedaří, jenže obnova stromů a keřů pod dráty nějakou chvíli trvá. Pokud vás to zajímá, můžu poslat odkaz na plochy pod dráty nedaleko Dobříše, úžasné místo s řadou ohrožených druhů hmyzu. Podle fotek na mapy.cz se to vyřezalo po cca 10-12 letech po předchozím výřezu. Za tu dobu to samozřejmě hodně zarostlo, ale pořád se udržela travnatá místa, kde přežily ty náročnější druhy. Prostě za těch 12 let to nikdy nezarostlo celé.
Takových opravdu hodně cenných ploch pod dráty se u nás nachází víc. Bylo by škoda je nechat zarůst a přijít o ohrožené druhy na ně vázané.
Ideální pařezina je střední les, tam máte výstavky + nižší etáž. Nejen dost světla, ale ty výstavky hostí taky širokou paletu ohrožených druhů, řadě hmyzu nestačí jen starý/vzrostlý strom, ale ten strom musí být i dostatečně osvětlený.
Tohle ale v okolí silnic a železnic neuděláte. Nicméně jde tam jiná věc, a to les nízký. Taky pařezina, ne sice tak skvělá z hlediska biodiverzita jako les střední, ale pořád poměrně dobrá. Proto mi příliš nevadí současný trend kácení stromů kolem železničních tratí v lesích, kde se většinou vytváří permanentní lesní světlina, kde dokážou fungovat druhy, které často v okolních hustých porostech moc nemají šanci.
Současně si ale myslím, že střední lesy dávají smysl i ekonomicky. V zahraničí to stále dělají a i u nás už se to na několika místech začíná zkoušet.
Odpovědět
Takových opravdu hodně cenných ploch pod dráty se u nás nachází víc. Bylo by škoda je nechat zarůst a přijít o ohrožené druhy na ně vázané.
Ideální pařezina je střední les, tam máte výstavky + nižší etáž. Nejen dost světla, ale ty výstavky hostí taky širokou paletu ohrožených druhů, řadě hmyzu nestačí jen starý/vzrostlý strom, ale ten strom musí být i dostatečně osvětlený.
Tohle ale v okolí silnic a železnic neuděláte. Nicméně jde tam jiná věc, a to les nízký. Taky pařezina, ne sice tak skvělá z hlediska biodiverzita jako les střední, ale pořád poměrně dobrá. Proto mi příliš nevadí současný trend kácení stromů kolem železničních tratí v lesích, kde se většinou vytváří permanentní lesní světlina, kde dokážou fungovat druhy, které často v okolních hustých porostech moc nemají šanci.
Současně si ale myslím, že střední lesy dávají smysl i ekonomicky. V zahraničí to stále dělají a i u nás už se to na několika místech začíná zkoušet.
JS
Jarek Schindler
1.11.2021 21:04 Reaguje na Václav JohnPokusím se to uvést na "pravou míru". Já hlavně reagoval na to jak má údajně tento postup snižovat biodiverzitu. V článku je jasně napsané: "Takto vytvořené křovinné patro bude posléze doplněno lučními travinami, které budou mít kaskádovitý vzhled a vytvoří samostatné bylinné patro. Sice si podle článku neumím představit ten kaskádovitý vzhled ale jinak je to snad přesně o tom co propagujete pane John.
Ta pařezina pod vedením velice rychle zarůstá. Čím je starší ( x výřezů) tím je hustější. Toto by byl (keře, tráva) na dlouho vyřešený problém.
Nejde snad dát rovnítko mezi pařezinu a střední les. Dva odlišné způsoby hospodaření. A ekonomický smysl středního lesa? Tady se prostě prodražuje jakákoliv výroba, prodražuje se výchova. A výsledný efekt. Až u nás pujde v těch aukcích prodávat m3 dubu řádově pětkrát dráže než je běžná cena, může si s tím majitel hrát a zpeněžit trochu výrazněji tu práci. Bohužel nevím o tom, že by u nas něco takového bylo.
No a pokud mluvíte o lesních světlinách tak les věkových tříd v průběhu svého "života" nabízí nepřetržité zastoupení těchto světlin. Nabízí vlastně všechny věkové třídy lesa.
Ještě k tomu střednímu lesu. V minulosti nazývanému plundr les. Majitel si z lesa vzal prostě to, co zrovna potřeboval. Že by v minulosti byla nějaká péče o zbyvající stromy? Nikdo nevynakládal prostředky na nějaké vyvětvování či tvarování stromu.
Odpovědět
Ta pařezina pod vedením velice rychle zarůstá. Čím je starší ( x výřezů) tím je hustější. Toto by byl (keře, tráva) na dlouho vyřešený problém.
Nejde snad dát rovnítko mezi pařezinu a střední les. Dva odlišné způsoby hospodaření. A ekonomický smysl středního lesa? Tady se prostě prodražuje jakákoliv výroba, prodražuje se výchova. A výsledný efekt. Až u nás pujde v těch aukcích prodávat m3 dubu řádově pětkrát dráže než je běžná cena, může si s tím majitel hrát a zpeněžit trochu výrazněji tu práci. Bohužel nevím o tom, že by u nas něco takového bylo.
No a pokud mluvíte o lesních světlinách tak les věkových tříd v průběhu svého "života" nabízí nepřetržité zastoupení těchto světlin. Nabízí vlastně všechny věkové třídy lesa.
Ještě k tomu střednímu lesu. V minulosti nazývanému plundr les. Majitel si z lesa vzal prostě to, co zrovna potřeboval. Že by v minulosti byla nějaká péče o zbyvající stromy? Nikdo nevynakládal prostředky na nějaké vyvětvování či tvarování stromu.
LK
Lukáš Kašpárek
26.10.2021 07:33 Reaguje na Lukas SpitzerJá bych spíš řekl, že tomu nerozumíte spíš vy... napsal jste iracionální blábol...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.10.2021 17:39No, pámelník bílý se v podstatě chová jako invazivní rostlina, tam, kde se hustě rozroste, působí na diverzitu až podobně jako třeba křídlatka, veškeré rostlinstvo v dosahu zadusí. Ovšem jako jediný z výše uvedených keřů je velmi dobrá včelařská rostlina, pro pozdnější snůšku sladiny i tuším pylu od cca června až po teplá září. Pokud bude pásmo pod vedením vyššího napětí a tudíž širšm a pámelník se tam hodně rozroste, bude včelám umístěným v blízkosti toho pásma vytvářet až hlavní snůšku. Pámelník má současně tu výhodu, že se pro průjezd větších vozidel nemusí vysekávat, robustnější vozidlo projede skrz ty keře. To chování ovšem může být k v článku popsanému účelu vhodné. Jeho další nevýhoda může být v tom, že vytváří spousty semen, které by měly být dost roznášeny ptáky. Pokud budou životaschopné, to si nejsem úplně jistý, můžou se pámelníkem snadno zamořit lesy až v okolí několik kilometrů od toho pásma.
Ostatní tři uvedené keře vysokou diverzitu toho pásma podporují, jsou světlomilné a neuvolňují do půdy toxiny. A jsou napůl vlhkmilné a napůl suchomilné, takže porostou v každé trochu běžnější půdě.
U šípku Bude problém s trny, protože podle mne se v ochranném pásmu předpokládá jen nahodilá údržba založena na občasném pěším procházení těch křovin a selektivním vysekávání občasných jiných dřevin vyrostlých z náletů. Tomu budou trny šípku bránit.
A svída roste víc než na tři metry, má dorůstat, v půdě středně vlhké až suchší s dostatkem živin do asi 5 metrů.
A pořád se nemůžu ubránit dojmu, jestli nebude ekonomicky vhodnější osázet to pásmo třeba přímo drobnými rychle rostoucími keři vybíranými pro produkci biomasy. I když tyto keře, pokud se dobře ujmou, by měly taky snést bez větších problémů občasné vysekání na biomasu, z pařízků by měly zase snadno obrazit. Nebo třeba využít ty ochranná pásma pro produkci vánočních stromků.
Odpovědět
Ostatní tři uvedené keře vysokou diverzitu toho pásma podporují, jsou světlomilné a neuvolňují do půdy toxiny. A jsou napůl vlhkmilné a napůl suchomilné, takže porostou v každé trochu běžnější půdě.
U šípku Bude problém s trny, protože podle mne se v ochranném pásmu předpokládá jen nahodilá údržba založena na občasném pěším procházení těch křovin a selektivním vysekávání občasných jiných dřevin vyrostlých z náletů. Tomu budou trny šípku bránit.
A svída roste víc než na tři metry, má dorůstat, v půdě středně vlhké až suchší s dostatkem živin do asi 5 metrů.
A pořád se nemůžu ubránit dojmu, jestli nebude ekonomicky vhodnější osázet to pásmo třeba přímo drobnými rychle rostoucími keři vybíranými pro produkci biomasy. I když tyto keře, pokud se dobře ujmou, by měly taky snést bez větších problémů občasné vysekání na biomasu, z pařízků by měly zase snadno obrazit. Nebo třeba využít ty ochranná pásma pro produkci vánočních stromků.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
26.10.2021 07:25Hezká věc. Jenže problém je ČEZ. Pamatuji si, že na některých místech pěstovali na svém pozemku pod vysokým napětím vánošní stromky, najednou přijela technika a vše zdrtila. Tyto stromky mohly být již i tan rok k odběru. Jindy stačil keř černého bezu u sloupu, problém sice nepřekážel, ale musel pryč. Včera jsem koukal, že začala další akce likvidací, je to smutné, když by jsme měly bojovat za každý keřík..
Jinak se chystá horší likvidace přírody a to je rychlodráha, povedou ji přez nás kde je to samý kopec a jak správně podotkly místní lidé, musí to jít tudy aby to bylo co nejdražší, tak se naši činitelé starají o zvelebení našeho státu, nebo peněženek?
Odpovědět
Jinak se chystá horší likvidace přírody a to je rychlodráha, povedou ji přez nás kde je to samý kopec a jak správně podotkly místní lidé, musí to jít tudy aby to bylo co nejdražší, tak se naši činitelé starají o zvelebení našeho státu, nebo peněženek?
PB
Petr Blažek
26.10.2021 20:33Asi je to pro někoho dobrý kšeft. Z naší zkušenosti si pod drátama příroda poradí sama a nepotřebuje žádnou speciální výsadbu. A že se to jednou za čas přejede frézou? Zase to znovu naroste. To je přece přirozený cyklus. Vyroste tam to čemu se v dané lokalitě daří a nemusí se na to dělat žádné studie.
Odpovědět
