Ohroženým druhům vodních živočichů se daří v pískovnách. Není v nich totiž moc živin a často ani ryby Fotogalerie

Řada druhů, které dříve obývaly rybníky, tůně či mrtvá ramena řek, našla svůj nový domov v pískovnách. Důvodů je podle ochránců přírody několik. Především však jsou tůně v pískovnách chudé na živiny a většinou v nich nežijí ryby. To vyhovuje celé řadě živočichů, od obojživelníků a plazů až po vodní hmyz. Ukázal to průzkum vědců a ochránců přírody v pískovnách na Českobudějovicku, Táborsku a Třeboňsku.

„Vodní živočichové to mají v dnešní krajině těžké. Intenzivní chov ryb v rybnících, postupné zazemňování a zánik slepých ramen, regulace vodních toků nebo šíření nepůvodních druhů ryb je zbavuje přirozeného prostředí,“ vysvětluje Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty JIhočeské univerzity a Biologického centra AV ČR.

Proto vědci a ochránci přírody provádějí v jihočeských pískovnách nejen biologický průzkum, ale i úpravy, které mají místní vzácné zvířecí obyvatele podpořit. Jde zejména o obnovu nebo vytváření tůní. Předběžné výsledky projektu univerzity, Akademie věd a sdružení Calla zaměřeného právě na život v pískovnách naznačují, že potenciál těchto drobných tůní pro ochranu přírody je velký.

„Pokud tůně v pískovnách ponecháme pouze přírodním procesům, začnou zarůstat vegetací, plní se listím a dalším materiálem z okolí a postupně vysychají. Z takových tůní pak vodní živočichové postupně mizí. Proto ochránci přírody provádějí zásahy, jako je obnova tůní nebo vyřezání náletových dřevin v jejich okolí,“ vysvětluje Jiří Řehounek z nevládní organizace Calla, která se stará o několik přírodně cenných pískoven.

Při průzkumech našli našli biologové tři druhy čolků – čolka obecného, čolka horského a čolka velkého, tedy všechny jihočeské druhy. „V tůních žije i jeden z našich největších vodních brouků vodomil temný, ale i drobní ohrožení brouci vodomil Chaetarthria seminulum a potápníček Bidessus grossepunctatus,“ vypočítává dále Vojtěch Kolář, který má biologický průzkum na starosti. Posledně jmenovaný druh je podle jeho slov bioindikátorem zachovalých biotopů a vyskytuje se většinou na rašeliništích. Nyní ho přírodovědci našli také hned ve dvou pískovnách. „Pro pískovny zarostlé rašeliníkem jsou také typické rašeliništní vážky, například vážka běloústá nebo vážka čárkovaná,“ dodává Vojtěch Kolář. Naopak zmiňovaný drobný vodomil Chaetarthria seminulum potřebuje otevřený substrát s řídkým porostem vegetace na přechodu vody a souše.

Přírodovědci také apelují na spoluobčany, aby nešířili na tyto biologicky cenné lokality nepůvodní druhy rostlin a živočichů, například sumečky americké, karasy stříbřité nebo třeba lekníny. „Vysazování těchto nepůvodních druhů je nejen protizákonné, ale především může způsobit nenahraditelné škody na vodním hmyzu či obojživelnících,“ dodává Vojtěch Kolář.

---

reklama

---