Oprava části stezky na Keprník
Původní stezka vykazovala v tomto úseku známky počáteční degradace, které bylo třeba předejít. Hlavním erozním faktorem jsou zde vysoké srážky, které dosahují průměrně téměř 1200 mm ročně, tedy prakticky dvojnásobek proti nížinným polohám ČR. Situaci navíc zhoršuje stále častější výskyt extrémních srážkových jevů, zejména přívalových dešťů. Vysoká návštěvnost negativní vliv vody na stav stezky ještě zintenzivňuje.
Technologie štětu, díky množství mezer mezi kameny a volným propojením s podložím, umožňuje zasakování velkého množství srážek přímo v místě a zpomaluje tak odtok vody z lokality. Dlouhodobě a intenzivně sešlapávané turistické stezky s větším sklonem naopak plní přesně opačnou funkci. Samočistící kamenné svodnice na štětové cestě pomohou odklonit část vody z přívalových dešťů přímo do okolního horského lesa.
Štětované cesty jsou tradiční i v Jeseníkách. Jen několik stovek metrů na každou stranu hřebene můžeme dodnes narazit na tento typ úpravy horského chodníku – například u Koňské vyhlídky, podél Keprnického potoka u Bysterské chaty. Obdobné štětové cesty se staví i na exponovaných místech v jiných horských chráněných územích – například v Krkonošském národním parku či CHKO Beskydy. Zvolené řešení proto bylo s jejich zástupci předem konzultováno. Na vysokou celoroční frekvenci turistů v kombinaci s jarním táním sněhu a následnými vysokými srážkovými úhrny pouhé svodnice nestačí.
Štětové cesty představují účinný a z dlouhodobého hlediska udržitelný způsob, jak umožnit stále rostoucímu počtu návštěvníků poznávání přírody a současně usměrnit jejich pohyb. Díky tomu lidé pak stezku méně opouštějí. To omezuje její další rozšiřování a poškozovaní okolní vegetace. Hlavním přínosem je však zabránit erozi, ke které vlivem sešlapu dochází i na méně svažitých úsecích. Úpravou silně erodovaných úseků bude zároveň výrazně zvýšena bezpečnost pohybu na trasách.
Úprava stezky je v souladu s plánem péče o národní přírodní rezervaci NPR Šerák-Keprník. Tento koncepční dokument výslovně uvádí, že v místech s vysokou návštěvností dochází k významné erozi a poškozování okolních vzácných biotopů. Stabilizace vybraných úseků metodou štětování je v plánu péče uvedena jako nezbytný krok k usměrnění pohybu turistů a ochraně rezervace. Tento úsek cesty bude i nadále určen pouze pro pěší!
Celý záměr „Obnova návštěvnické infrastruktury“ posoudil příslušný stavební úřad s tím, že se jedná o opravy a udržovací práce na stávajících chodnících, které maximálně ctí přírodě blízký charakter a využívají v maximálně možné míře původní místní či inertní materiály nezpůsobující změny v okolním prostředí. Proto se v souladu se zákonem vyjádřil, že záměr nevyžaduje územní rozhodnutí ani stavební povolení.
O zahájení prací informovala AOPK ČR, Správa CHKO Jeseníky na svém facebookovém profilu, přímo na místě je pak vysvětlující informační tabule. Projektantem zvolená technologie „štětování“ (dláždění z kamene kladeného svisle nasucho) je tradiční řemeslná metoda s vysokým podílem ruční práce. Použitá lehká mechanizace (minibagr, damper) slouží výhradně k transportu materiálu a hrubé přípravě lože, což umožňuje zkrátit dobu omezení pro veřejnost na minimum.
Práce na úpravě stezky by měly probíhat přibližně 1 měsíc. Soulad s projektovou dokumentací je prověřován při pravidelných kontrolách na místě. Cena veřejné zakázky pro tento úsek (nejlevnější nabídka) je 2 869 305 Kč bez DPH.
Pro příští roky je v plánu úprava dalších exponovaných tras v souladu s plány péče všech dotčených národních přírodních rezervací. Vloni obdobné práce proběhly pod Obřími skalami.
S ohledem na výše uvedené bude AOPK ČR v úpravě stezky, jejímž cílem je zabránění erozi, usměrnění návštěvníků v citlivém prostředí národní přírodní rezervace a bezpečnější průchod, nadále pokračovat. Návštěvníkům oblasti se omlouvá za dočasnou komplikaci při výstupu na Keprník.
Akce je součástí projektu, jehož cílem je především zachování a podpora rozmanitosti nejcennějších částí Jeseníků.
reklama
Další články autora |
Sokolí rekord: V Jeseníkách vyvedli 46 mláďat
Bobři dokážou udržet vodu i ve vyprahlé krajině
Nepřenášejte raky jinam. Dobře míněná pomoc za nízkých průtoků jim může ublížitOnline diskuse
Všechny komentáře (21)
Jarek Schindler
17.7.2026 11:42Lukas B.
17.7.2026 12:26 Reaguje na Jarek Schindlerprotože je vozovka určena jen chodcům (a případně lehkým pneumatikám cyklistů a vozíčkářů a batolat), jedná se o nasucho kladený kámen, kdy se chodí/jezdí přímo po lícové straně kamenů.
a každý kámen musí někdo několikrát vzít do ruky, je to pracnější než štět nebo než kámen do betonu a cena okolo 5 tisíc za čtverečný metr je cenou odpovídající
Lukas B.
17.7.2026 12:28 Reaguje na Lukas B.Jarek Schindler
17.7.2026 13:27 Reaguje na Lukas B.Jarek Schindler
17.7.2026 13:21 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
17.7.2026 13:53 Reaguje na Jarek Schindlerk věci - nasucho kladený kámen je pracnější a náročnější na ložnost kamene než štět a tedy je logicky dražší.
historické vozovky (štět a mcadamova konstrukce) nebyly určené primárně pro pěší ale pro "tvrdá" kola/kopyta, a nepravidelný horní povrch byl vyrovnán do sjízdné roviny přisypáním štěrkem a zakalen. to, že jsou historická zpevněná hradní nádvoří a třeba horní náměstí v olomouci aktuálně bez horní vrstvy a je vidět samotný štět (kameny na výšku) je novodobá úprava z doby, kdy se začaly používat obruče gumové a následně pneumatiky, tj. z přelomu 19. a 20. století.
Jarek Schindler
17.7.2026 20:49 Reaguje na Lukas B.Slavomil Vinkler
18.7.2026 07:36 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
20.7.2026 08:27 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
20.7.2026 20:43 Reaguje na Lukas B.Jarek Schindler
23.7.2026 12:14 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
18.7.2026 09:49práce chudé, kterým tím dali práci a obživu. Materiál se válí v okolí, jen
ho zvednout a položit i bez strojů a dopravy kamene z lomu za majlant. Tak
vzniklo množství cest a třeba poutních chodníků pro náboženské poutě a
procesí(křížové cesty). My těm nezaměstnaným raději dáme podporu za to, že
čekají "na práci" . y
Jarek Schindler
19.7.2026 08:56 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.7.2026 16:55 Reaguje na Jarek Schindlerkamení je určitě i kolem ní. V mládí jsem jezdil do Jeseníků
na bramborové brigády, ale taky jsme sbírali z polí kamení.
Jako by tam rostlo a bylo ho tam rok co rok stále dost.
Kdysi se z nich skládaly zídky a zpevňovaly se jimi polní
cesty. No a nebo ta fůra z vlečky skončila někde v lese.
Mí příbuzní z Č. Vsi měli z takového kamení dům, chlévy
i plot a pořád ho bylo na poli dost. Dnes je sice dům
zbořen a stojí tam bytovky, ale moc dobře si pamatuji,
že o kamení tam není nouze, pokud stačí ten posbíraný
po okolí. Za 1. republiky byl můj nezaměstnaný děda rád
za práci u baštování břehů Odry a Olše a za těžbu písku
z koryta řek. Tehdy se peníze za nicnedělání nedávaly.
Když vidím ty nepřízpůsobivé dopoledne vysedávat na
lavičkách místo alespoň uklízení příkopů u cest, tak si
říkám, že by neškodilo přitvrdit a nedávat nikomu peníze
za vysedávání na lavičce.
Lukas B.
20.7.2026 08:34 Reaguje na Břetislav Machačektoho kamení je tam, jak říkáte, spousty, ale nepředpokládám, že by:
a) jste někde za pár korun sehnal nezaměstnané (nezaměstnatelné) aby v potu tváře a sedření jak psi ten šutr sbírali, bejvávalo.
b) že by "vochranáři" umožnili v okolní krajině ten šutr jen tak mýrnyx-týrnyx sbírat.
obecně šutru na podobnou "rovnaninu" je velmi velká spotřeba a ne každý klazan beztvarák se k tomu hodí a v dnešní době nedává ekonomicky smysl nic jiného než přivézt nějaký "rygolový" kámen odpovídající šutr místnímu z nějakého nedalekého lomu.
Břetislav Machaček
20.7.2026 09:43 Reaguje na Lukas B.dávek bez práce je zlo. V některých rodinách si
už vnuci nepamatují, že by do práce chodili rodiče
a prarodiče a přesto si žijí celkem obstojně. Oni
jsou skromní, něco občas zcizí (šrot) a nebo si
něco vydělají na černo. Oficiálně mají průkaz ZTP
chlapi jako hory schopni se do krve poprat a nebo
za noc vykopat ze země metry kabelů místo toho,
aby ve dne ty výkopy za mzdu dělali. Že bejvávalo?
Ano, ale ještě před 35 roky MUSELI pracovat, aby
neskončili jako příživníci v base. To je to co
tomuto režimu mám za zlé, že podporuje línost a
příživnictví spolu s nekalou činností a hasí pouze
ty největší problémy. Za těch 35 let se tak u nás
utratily stovky miliard za nicnedělání a odnaučilo
se spoustu lidí pracovat.
A kámen z lomu? Kolikpak je dnes v ČR fungujících lomů a kolikpak těch místních? Nakonec to dopadá
tak, že místo říčního štěrku se cesta kolem řeky
zpevňuje drtí z lomového kamene z lomu vzdáleného
sto kilometrů. Předci nedisponovali nákladními
auty, bagry a drtičkami lomového kamene a použili
vždy to, co bylo místní a co nepůsobí cizorodě.
Jinak u nás na můj návrh použili na rozbahněné
chodníky štěpku z místní prořezávky a už ji
aplikují opakovaně i jinde. Je relativně levná
a v lesích dostupná. Chůze po štěpce je velmi
komfortní a lze ji po zetlení znovu doplnit.
Navíc je to ryze přírodní materiál, který se
dobře smísí s bahnem a vytvoří pevný povrch.
Jarek Schindler
20.7.2026 18:35 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
20.7.2026 18:22 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.7.2026 11:29 Reaguje na Jarek Schindlerco jsem napsal. Psal jsem o tom, že už z fotek je vidět kámen zbylý na stezce po erozí půdy a tentýž
kámen je i v okolí stezek, jen ho zvednout a použít. Tohle dělali naši předci při budování
křížových cest pro náboženské poutě a zpevňovaly
se tak tehdejší formanské cesty i vysoko v horách.
Ano, pokud tam ten kámen nebyl, tak se dovezl a
nebo se to řešilo hatěmi z odpadního dřeva. To,
že to musí dělat spolehliví zaměstnanci souhlasím,
ale jedině motivací zaslouženou mzdou naučíte ty
nezaměstnané spolehlivosti. Na práci s bagrem
stačí zaškolení a průkaz strojníka a na pokládku
kamení není třeba studovat. Na to stačí půl dne
zaučení a máte kvalifikovaného dlaždiče. Kdysi
to dělali ve volném čase rolníci, dřevaři atd.
Nikdo na to neměl výuční list a přetrvalo to
staletí. I hrady nestavěli několik let studující
řemeslníci, ale učili se v praxi. No a štěpka?
Mám ji jako chodník i já na zahradě a v lese za
domem je takových míst vysušených louží štěpkou
několik. Vydrží zhruba 3 roky a pak se doplní nová.
Zkuste to někde v praxi a uvidíte, že je to levné,
účelné a ekologické bez nároku na dopravu kameniva
odněkud z lomu. No a říční štěrk popisuji jako
materiál na cesty kolem řek tím štěrkem disponující
a nikoliv kolem řek bez štěrku někde v horách. Ono
chápat psaný text a myslet v souvislostech nebývá
pro mnohé silná stránka a potřebují polopatické
podrobné vysvětlení, což nyní činím.
Jarek Schindler
23.7.2026 12:25 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
23.7.2026 18:46 Reaguje na Jarek Schindlerčemu nejste schopen porozumět! Gratuluji!
