V jezeře Milada se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu u nás
Rak červený (Procambarus clarkii) dosahuje délky až 15 cm. Nejčastěji mívá černo-červenou barvu, vzácně se mohou vyskytnout i bělavé či modré formy. Typickým znakem bývají výrazné trny a hrbolky na úzkých klepetech. Pochází z jihovýchodní části USA a severního Mexika. Do Evropy, konkrétně Španělska, Francie a Itálie byl dovezen v 70. letech 20. století kvůli chovu pro maso, unikl však do volné přírody. Byl oblíben také jako okrasný druh v akváriích.
Rak červený se nyní vyskytuje zhruba ve 20 evropských zemích a kvůli svým vlastnostem je považován za nejinvazivnější druh raka v Evropě. V roce 2016 byl zařazen na tzv. unijní seznam invazních druhů, který chov tohoto druhu, obchodování s ním a jeho vypouštění zakazuje. Přesto jej patrně některý nezodpovědný chovatel nelegálně vypustil do jezera Milada.
Rak červený se rychle množí, pohlavní dospělosti dosahuje již v prvním roce života. Samice jsou schopny i dvou snůšek během sezóny, navíc produkce vajíček je výrazně vyšší než u našich druhů raků. Dosahuje vysokých populačních hustot, což představuje ohrožení místních populací drobných bezobratlých, kteří jsou jejich potravou. Raci červení také spásají vegetaci. S našimi raky konkurují o potravu i stanoviště, dovedou přežívat v horších teplotních podmínkách, lépe snášejí znečištění, relativně dobře prospívají i na suchu.
„Zásadní je teď snaha o nějakou technicky proveditelnou izolaci nově nalezené populace a zejména pak prevence dalšího šíření raka červeného. Proto prosíme, aby se lidé vyvarovali jakéhokoliv vypouštění těchto invazních korýšů do volné přírody. Uvítáme také hlášení na možný výskyt tohoto druhu raka na jiných lokalitách prostřednictvím e-mailu invaznidruhy@aopk.gov.cz. Rádi bychom také poděkovali všem, kdo nám informace o výskytu invazních druhů rostlin a živočichů zasílají,“ dodává Tomáš Görner.
V České republice je nyní potvrzen výskyt čtyř invazních druhů severoamerických raků – raka signálního, pruhovaného, mramorovaného a červeného.
reklama
Dále čtěte |
Odborníci hledají nové cesty, jak monitorovat invazní sršeň asijskou. Pomoci mohou i radarové technologie
Úřady v Hodoníně nacvičovaly, jak zabránit šíření listokaze japonského
Sršeň asijská byla v Česku letos potvrzena dvakrát, lidé zaslali stovky podnětů
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Břetislav Machaček
14.9.2026 09:54s úhořím monté úhoříky všechny vypustit, aby neuhynuli při odvozu na jiný
revír. A tím začal konec raků. Pro změnu hladověli úhoři a specializovali
se na mladé raky v době převlékání krunýřů. Dospělí raci vymřeli věkem a
ti mladí nedožili dospělosti. Dnes už tam nejsou raci a ani úhoři. Mám
tudíž radu: Vysadit tam co možná nejvíc úhořů a za pár let je po racích.
Pak úhoře přestat vysazovat i hájit a pokusit se vysadit původní raky.
A rada nakonec? Smiřme se s invazními tvory stejně, jako s migrací lidí,
protože s globalizací to tak je a zabránit negativním dopadům UŽ NELZE!
Slavomil Vinkler
14.9.2026 11:08 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
14.9.2026 13:06 Reaguje na Slavomil Vinklerto jako u nás s úhoři přehnalo. Bylo jich moc a potlačili
i údajně jinde nežádoucí rybí drobotinu. Úhoř mívá stejné
úkryty jako raci a vlezou doslova všude, kam nevleze za
rakem jiný predátor. Pokud se to nezkusí, tak nelze jen
tak říci, že je to nereálné. Nicneděláním se problémy
nikdy nevyřeší. Jinak víte co je hlad? Ten naučí psa
žrát suchý chléb, koně nechutnou ostřici a úhoře žrát
místo žížal a rybek raky. Kamarádovi okouni a štiky
žerou údajně nechutné střevličky a mé slepice si kopřiv
a křenu nevšímají, ale sousedovy bez travnatého výběhu
sežerou i je. I lidé z hladu sní cokoliv, aby přežili.
Slavomil Vinkler
14.9.2026 17:06 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
15.9.2026 09:08 Reaguje na Slavomil Vinklerjen to, že je názorně vidět jaké odborníky naše
školy produkují.
smějící se bestie
14.9.2026 10:41 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
15.9.2026 09:17 Reaguje na smějící se bestiea tolstolobiky v jezeře jako na nepůvodní druhy a obviněni byli rybáři, že jim jde o úlovky a nikoliv o zarybněnost
původními druhy.
Slavomil Vinkler
16.9.2026 19:09 Reaguje na Břetislav MachačekV jezeře žije mnoho druhů ryb, hlavně okoun, štika, candát, sumec, plotice a perlín. Nicméně rybaření je zakázáno.
Břetislav Machaček
18.9.2026 10:15 Reaguje na Slavomil VinklerVeřejnost tam je nežádoucí už od samého počátku
a zatím to vlastník řeší úplným zákazem vstupu
pod záminkou bezpečnosti, ač je těžba ukončena.
Hlavně aby si tam lidé nezvykli chodit, než to
bude zakázáno z jiného důvodu.
Slavomil Vinkler
18.9.2026 19:02 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.9.2026 12:37 Reaguje na Slavomil Vinklerdoplatily dvě organizace ČRS. U obou
šlo o zamokřené louky brigádnickou
činností přeměněné na kaskádovité chovné
rybníky. Organizace do nich vkládaly mimo práce brigádníků i všechny volné peníze
a přišly o vše. Budiž restituce jsou
nápravou křivd, ale vznikly křivdy nové.
Vlastníkům spolky zhodnotily majetek a
nedočkaly se náhrady investic, které
do toho vložily. Pro členy to bylo tak
demotivující, že odmítali brigády na
zbývajících rybnících pronajatých od
státu a církve a raději platí náhradní
plnění brigádnické povinnosti. To má
za následek dražší práci na chovných
zařízeních firmami a tím i její menší
rozsah. Rybníky chátrají a navíc se ty
nájmy neustále zvyšují. Vidím to bledě
i při nezájmu o funkce hlavně u mladých.
Peněz mají mnozí dost i na ty povolenky
na soukromých revírech, ale co zbytek?
Těm se zvedá cena povolenek a omezuje
se stále více lov. Rybářský řád je plný
vyjímek a místních ustanovení, včetně
míry lovených ryb a jejich počtu jiný
revír od revíru. Už je to takový guláš,
že i porybní si studují řád revír od
revíru, aby neudělali chybu. Nezapomenu
na minulost s jasnými a jednotnými předpisy pro celou republiku, kdy mi
stačily pruty a pár kusů vybavení.
Dnes je pouze toho povinného na vozík
a při návštěvě jiného revíru studium
místních předpisů. Nějak se to zvrhlo
a tak už pouze vzpomínám jak to bylo.


Vzácný dravec orlík krátkoprstý si oblíbil novou národní přírodní památku Lom ČSA
První výsledky sčítání hořečků: Navzdory suchu se jim místy daří
Na Mělnicku byla hlášena sršeň asijská. Pomozte najít její hnízdo