Pod Pálavou přibylo vzácných motýlů jasoňů. Pomohlo jim prosvětlení lesa
„S Lesy ČR se nám nyní podařilo domluvit, že se v místech, která navazují na plochu obývanou posledními jasoni, prokácely hustší lesní porosty, vyřezaly keře a vytvořily migrační koridory,“ popisuje Jiří Kmet vedoucí Správy CHKO Pálava. „Výsledkem je světlý parkový les, který motýlům vyhovuje. Letos jsme tu napočítali odhadem 100 - 120 poletujících zvířat. Je vidět, že když se chce, je možné se domluvit na řešení, které funguje,“ konstatuje Jiří Kmet.
Právě dlouhodobý způsob hospodaření státního podniku Lesy ČR v oboře Bulhary vedl k tomu, že druhy motýlů, vázané na světlé lesy, tady během posledních let prakticky vymizely. V loňském roce se už podařilo jasoně dymnivkového prokázat jen na jediném místě, kde poletovalo nejvýše 34 jedinců.
V oboře chovaná zvířata totiž les kompletně vypasou, takže tu jasoni nemají dostatek potravy a úkrytů. Neprospívá jim ani frézování pasek určených k zalesnění a těžba pomocí obnovních bloků. Lesy ČR za tento způsob hospodaření dlouhodobě čelí kritice.
„Samozřejmě ještě není vyhráno, ale je jasně vidět, že řešení existuje. Tím je jednoznačně taková úprava hospodaření, které bude zdejším vzácným druhům rostlin a živočichů vyhovovat, konstatuje Kmet. „Osud jasoně dymnivkového je tak především v rukou místních lesních hospodářů. Ideální příležitost ke změně přístupu se nabízí právě nyní, kdy se projednává nový lesní hospodářský plán pro Lesní hospodářský celek Židlochovice,“ uzavírá vedoucí Správy CHKO Pálava.
Jasoň dymnivkový
Jasoň dymnivkový je motýlem typickým pro tzv. světlé lesy, tedy ten typ prostředí, který z území ČR během posledních desetiletí téměř vymizel. Souvisí to s opuštěním tradičních způsobů hospodaření, jakými bylo třeba pařezení, a jejich náhradou tzv. moderním lesnictvím. Spolu se světlými lesy mizí i druhy na ně vázané (v Milovickém lese již před desetiletími vyhynuly další druhy lesních motýlů, např. okáč jílkový nebo hnědásek osikový). Způsob hospodaření v lesích je pro přežití těchto organismů zásadní.reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Milan R
14.5.2020 15:54Otazka: Tak proč hrozi amaterskym entomologum odnětí svobody, když si jednoho chytnou? Protoze nase ochrana prirody chrání motýla samotného, ale nepostihuje nespravny zpusob hospodařeni, který zničí celou populaci. Co nezvladnou entomologove vyhubit za 20 let intenzivniho sberu, zvladne nesprávné hospodaření znicit za 5 let, mozna i rychleji...
Lukáš Kašpárek
15.5.2020 06:42 Reaguje na Milan RLukáš Kašpárek
15.5.2020 06:40Michal Ukropec
15.5.2020 08:36Lukáš Kašpárek
15.5.2020 09:21 Reaguje na Michal UkropecVladimir Mertan
18.5.2020 20:59 Reaguje na Michal UkropecVladimir Mertan
18.5.2020 21:02 Reaguje na Michal UkropecRadim Polášek
18.5.2020 20:23Na Šumavě v NP prokácení smrkových monokultur a jejich dosázení listnáčí, jak byl původní plán na vytvoření bezásahového lesa v NP nešlo, les se musel díky tlaku zelených aktivistů nechat kompletně zničit kůrovcem, nyní nechat místně z semen znova vyrůst novou smrkovou monokulturu a časem se tam možná i nějaké listnáče objeví.