https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pod-palavou-pribylo-vzacnych-motylu-jasonu.pomohlo-jim-prosvetleni-lesa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pod Pálavou přibylo vzácných motýlů jasoňů. Pomohlo jim prosvětlení lesa

14.5.2020 08:49 | PRAHA/MIKULOV (Ekolist.cz)
Jasoň dymnivkový.
Jasoň dymnivkový.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR
Sčítání vymírajících jasoňů dymnivkových v oboře Bulhary v Milovickém lese v minulém týdnu ukázalo, že oproti loňsku se tu počet poletujících motýlů výrazně zvýšil. Z iniciativy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Pálava se totiž část zdejších lesních porostů výrazně prosvětlila. Právě takové lesy jasoňům vyhovují. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.
 

„S Lesy ČR se nám nyní podařilo domluvit, že se v místech, která navazují na plochu obývanou posledními jasoni, prokácely hustší lesní porosty, vyřezaly keře a vytvořily migrační koridory,“ popisuje Jiří Kmet vedoucí Správy CHKO Pálava. „Výsledkem je světlý parkový les, který motýlům vyhovuje. Letos jsme tu napočítali odhadem 100 - 120 poletujících zvířat. Je vidět, že když se chce, je možné se domluvit na řešení, které funguje,“ konstatuje Jiří Kmet.

Právě dlouhodobý způsob hospodaření státního podniku Lesy ČR v oboře Bulhary vedl k tomu, že druhy motýlů, vázané na světlé lesy, tady během posledních let prakticky vymizely. V loňském roce se už podařilo jasoně dymnivkového prokázat jen na jediném místě, kde poletovalo nejvýše 34 jedinců.

V oboře chovaná zvířata totiž les kompletně vypasou, takže tu jasoni nemají dostatek potravy a úkrytů. Neprospívá jim ani frézování pasek určených k zalesnění a těžba pomocí obnovních bloků. Lesy ČR za tento způsob hospodaření dlouhodobě čelí kritice.

„Samozřejmě ještě není vyhráno, ale je jasně vidět, že řešení existuje. Tím je jednoznačně taková úprava hospodaření, které bude zdejším vzácným druhům rostlin a živočichů vyhovovat, konstatuje Kmet. „Osud jasoně dymnivkového je tak především v rukou místních lesních hospodářů. Ideální příležitost ke změně přístupu se nabízí právě nyní, kdy se projednává nový lesní hospodářský plán pro Lesní hospodářský celek Židlochovice,“ uzavírá vedoucí Správy CHKO Pálava.

Jasoň dymnivkový

Jasoň dymnivkový je motýlem typickým pro tzv. světlé lesy, tedy ten typ prostředí, který z území ČR během posledních desetiletí téměř vymizel. Souvisí to s opuštěním tradičních způsobů hospodaření, jakými bylo třeba pařezení, a jejich náhradou tzv. moderním lesnictvím. Spolu se světlými lesy mizí i druhy na ně vázané (v Milovickém lese již před desetiletími vyhynuly další druhy lesních motýlů, např. okáč jílkový nebo hnědásek osikový). Způsob hospodaření v lesích je pro přežití těchto organismů zásadní.

reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MR

Milan R

14.5.2020 15:54
"Osud jasoně dymnivkového je tak především v rukou místních lesních hospodářů."

Otazka: Tak proč hrozi amaterskym entomologum odnětí svobody, když si jednoho chytnou? Protoze nase ochrana prirody chrání motýla samotného, ale nepostihuje nespravny zpusob hospodařeni, který zničí celou populaci. Co nezvladnou entomologove vyhubit za 20 let intenzivniho sberu, zvladne nesprávné hospodaření znicit za 5 let, mozna i rychleji...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 06:42 Reaguje na Milan R
Přesně tak... v ČR to funguje tak, že čím víc škodíte a ničíte, tím míň je to trestné....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 06:40
Toto se netýká jen Pálavy a nížinných lesů. Aktuální hospodaření v lesích je katastrofa pro nás všechny a pokud chceme žít i dál v přírodě a ne "ve zkumavce" a pokud chceme vodu (jako, že se o tom pořád mluví, ale skutek utek) tak se musí tento model změnit... že je ze strany MZe snaha nic neměnit, stejně jako u zemědělství je fakt a zatím to nevypadá, že by s tím chtěl někdo hnout.... za všechno zlo světa si můžeme sami....
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.5.2020 08:36
Takže zásahovost a ne bezzásahovost. A zvěř zjevně nemá vliv na populaci motýlů. Navíc motýl není zvěř. Co je zvěř, je dáno zákonem. Autor je zjevně ekologista a nikoliv odborník.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 09:21 Reaguje na Michal Ukropec
Nešiřte tu desinformace a desinterpretace........
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

18.5.2020 20:59 Reaguje na Michal Ukropec
Som trošku znevýhodnený ale skúsim odpovedať v českom jazyku. Motýl je zvíře, je to naprosto jasné. Prostě to není ani rostlina ani hornina, musí to být zvíře. Přesneji je to bezobratlé zvíře. Vo wikipédii je to vysvetlené nasledovne: "Slovo živočich je užívané převážně v odborném stylu. V obecné mluvě se pro živočichy, vyjma člověka, obvykle užívá slovo zvíře, případně zvířátko, jako hromadné jméno pro zvířectvo se užívá též pojem fauna. Obsah těchto slov není ostře vymezen, běžně se jím označují větší živočichové, zpravidla obratlovci, někdy jím bývá označen i například hmyz. Některé druhy větších savců a ptáků žijící ve volné přírodě se označují také slovem zvěř[26]."
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

18.5.2020 21:02 Reaguje na Michal Ukropec
Zásahovosť musím potvrdiť, aspoň čo sa týka jasoňov, aj chochlačkového aj červenookého.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2020 20:23
Takže tady prokácení lesů za účelem jejich "přírodnější" úpravy šlo.
Na Šumavě v NP prokácení smrkových monokultur a jejich dosázení listnáčí, jak byl původní plán na vytvoření bezásahového lesa v NP nešlo, les se musel díky tlaku zelených aktivistů nechat kompletně zničit kůrovcem, nyní nechat místně z semen znova vyrůst novou smrkovou monokulturu a časem se tam možná i nějaké listnáče objeví.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist