https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pomozte-znovuobjevit-ztracene-stromy-svobody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pomozte znovuobjevit ztracené Stromy svobody

20.3.2018 08:00 | PRAHA (Ochrana přírody)
Pomozte znovuobjevit ztracené Stromy svobody.
Pomozte znovuobjevit ztracené Stromy svobody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Nadace Partnerství
K oslavám letošního 100. výročí vzniku Československa pořádá Nadace Partnerství s podporou firmy Arboeko, Lesů ČR, U. S. Embassy a mnoha dalších partnerů roční kampaň Stromy svobody 1918–2018. Jejím hlavním cílem je s pomocí veřejnosti najít a zmapovat příběhy symbolických 1918 stromů, které obyvatelé vysadili na počest republiky či v pozdějších letech jako připomínku svobody a demokracie.
 

Po založení Československa v roce 1918 obdržely obce výzvu, aby slavnostním zasazením stromu uctily a oslavily osamostatnění. Ze záznamů v kronikách a z dobových fotografií je patrné, že se stromové slavnosti těšily velké účasti a že se do nich zapojili téměř všichni obyvatelé obce. Oslavy to byly velkolepé, často je doprovázel průvod a vystoupení důležitých osob. Účastnili se jich starostové, žáci s učiteli, členové Sokola i jiných spolků a místní veřejnost. Československý svaz spolků pro okrašlování a ochranu domoviny dokonce vydal publikaci s výkladem a popisem stromové slavnosti svobody a praktickým návodem k výsadbě. Stromy i místo výsadby obyvatelé většinou vyzdobili praporky a vlajkami. Nechyběly kroje a kulturní program, o který se starali především žáci svým zpěvem a recitacemi. Slavnostní projevy starostů, ředitelů škol, učitelů či předsedů spolků vybízely k soudržnosti a k ochraně svobody.

Velkolepá oslava vzniku Československa se konala 4. května 1919 ve Stěžerách. Během ní obyvatelé města za účasti místních Sokolů a hasičů vysadili dvě lípy na památku padlým.
Velkolepá oslava vzniku Československa se konala 4. května 1919 ve Stěžerách. Během ní obyvatelé města za účasti místních Sokolů a hasičů vysadili dvě lípy na památku padlým.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Nadace Partnerství

Stromy svobody se sázely také v pozdějších letech ať už k oslavě výročí vzniku republiky, demokracie a svobody, k připomínce konce války, na památku padlým, nebo na protest proti ruské okupaci. Mohly by jich být na našem území tisíce, ale na většinu z nich se v průběhu let zapomnělo, mnohé z nich ustoupily výstavbě nebo je vlastníci nechali pokácet kvůli bezpečnosti.

Dohledat tyto historické symboly není úplně jednoduché, a proto se Nadace Partnerství snaží zapojit místní veřejnost do pátrání po všech těchto stromech a lípách svobody, republiky, vlasti, obrody, přátelství, legionářů. Stromy dostávaly jména také po významných osobnostech tehdejších událostí, a proto lze v kronikách či archivech narazit na Lípu Masarykovu, Štefánikovu, ale i Wilsonovu nebo Švehlovu. V některých obcích vysadili více stromů na různých místech – na návsi, u školy, kostela, před úřadem či sokolovnou. Sázely se i aleje, parčíky, sady, nebo dokonce celé háje. K největším výsadbám Stromů svobody pak nepochybně patří číslo 10 vysazené z modřínů na Bílém kopci nad obcí Harrachov v roce 1928 (k 10. výročí vzniku Československa).

Dobová fotografie vyobrazuje čtyři lípy vysazené 1. května 1919 před městskou spořitelnou ve Valašských Kloboukách. Dnes na místě najdeme pouze jednu z nich.
Dobová fotografie vyobrazuje čtyři lípy vysazené 1. května 1919 před městskou spořitelnou ve Valašských Kloboukách. Dnes na místě najdeme pouze jednu z nich.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Nadace Partnerství

Pokud o nějakém Stromu svobody víte a chcete pomoci nadaci v pátrání, neváhejte ho registrovat do mapy na www.stromysvobody.cz. V případě potřeby má rovněž vlastník stromu možnost do 15. února 2018 přihlásit strom k odbornému ošetření, kterého se na jaře ujme některý z více než dvacítky certifikovaných arboristů.

Projekt Stromy svobody je podpořený grantem Velvyslanectví USA v Praze. Odbornými garanty projektu jsou AOPK ČR a LDF Mendelovy univerzity v Brně.



reklama

Další informace |
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody 1/2018.
Adéla Mráčková a Michala Kovačicová
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist