https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/praturi-zacnou-spasat-josefovske-louky-v-rijnu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pratuři začnou spásat Josefovské louky v říjnu

31.8.2020 13:06 | HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK)
Pratuři v Ptačím parku Josefovské louky doplní stádo divokých koní, které se tam pase už více než dva roky.
Pratuři v Ptačím parku Josefovské louky doplní stádo divokých koní, které se tam pase už více než dva roky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře začnou zřejmě v říjnu spásat dva pratuři. Jejich převozu z rezervace u Milovic do lokality na Náchodsku stály v cestě administrativní nesrovnalosti. ČTK to řekl správce ptačího parku Břeněk Michálek. Převoz praturů byl několikrát odložen kvůli tomu, že ochranáři neměli všechny potřebné dokumenty pro převoz a umístění zvířat.
 

"Převoz praturů na Josefovské louky je dohodnutý na 6. října. Změnilo se to, že jsme od ministerstva zemědělství dostali výjimku na jejich převoz. Nejsou chována jako běžná zemědělská zvířata, proto s tím byly problémy. Předpokládáme, že tentokrát k tomu již dojde," řekl ČTK Michálek.

Dvě jalovice, které patří ochranářské společnosti Česká krajina, jsou dosud v rezervaci u Milovic. Tam žijí ve stepní lokalitě, kde se na jediném místě v ČR rozmnožují. Tento druh je schopen přežít v přírodě bez lidské péče.

Pratuři v Ptačím parku Josefovské louky doplní stádo divokých koní, které se tam pase už více než dva roky. Měli by spásáním křovin i rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pomoci s vytvářením vhodných podmínek pro mokřadní a luční ptáky.

Pratuři budou zpočátku na ohrazené pastvině, postupně by měli začít sdílet společný prostor s divokými koňmi. Ptačí park Josefovské louky o rozloze asi 80 hektarů vzniká od roku 2006.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

31.8.2020 15:19
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.8.2020 15:21
Co kdyby tam místo praturů byly třeba krávy nebo ovce? Co tomu brání?
Odpovědět
co

31.8.2020 17:55 Reaguje na Jiří Daneš
Z hlediska biodiverzity pase ovce nejhůře - vybírá si hlavně květoucí byliny ale naopak se vyhýbá kvetoucím trávám čímž podporuje trávy na úkor bylin = přesně to co pro biodiverzitu potřeba není. Kráva, respektive správně řečeno domácí skot potřebuje přes zimu přikrmovat, je daleko choulostivější a proto pro ochranářskou pastvu méně vhodný. Navíc si krávy musí ochranáři kupovat, pratury je možné od Čeké krajiny zdarma zapůjčit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.8.2020 20:23 Reaguje na
Na spásání luk měli naši předkové taky pratury? Mají je i
horalé v Alpách, Pyrenejích, Karpatech atd.? Argument
o tom, že domácí skot musí být v zimě ustájen, platí pro
klasická plemena, ale už ne o plemena určená k pastvě.
Přijít pořádná zima s půlmetrem a více sněhu, tak budete
muset přikrmovat i ty koně a pratury. Problém bude, pokud
tito pratuři utečou ven z ohrad, protože se jedná o
chráněný druh a ne o jateční skot. Ten skončí zužitkován
na maso, ale pratur půjde do kafilérie, až uhyne stářím.
I toho se dočkáte a ona ta kafilérie není laciný špás.
Každopádně je ČR v tomto průkopníkem a "vzorem", jak
nevyužít pastviny k produkci hovězího masa. To raději
dovezeme z Argentíny, Irska ,Skotska, kde takový masný
skot louky spásá po staletí.Originalita a popularizace
slouží více ke zviditelňování, než ke smysluplnému
využití pastvin.
P.S.: Už budujete ochranné ploty proti vlkům? Na to jsem
zvědav!
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

31.8.2020 21:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Nechápem prečo vám tak vadia pratury? Dôležité je aby sa cenné územie udržalo v dobrom stave. Niekde sa to podarí vďaka praturom, inde sa pasú odolné mäsové plemená. Ako sa komu hodí. U nás konkrétne Biele Karpaty na Slovensku zatial pratury nemáme a ked tak by sa nám hodili na 1 lokalitu divoké kone. O pratury prejavil zatial zájem miestny podnikatel, pretože originál mäsové plemená sú veľmi drahé a nemôže si ich dovoliť. Lokalitu udržiava zatiaľ mulčovaním, čo je síce lepšie ako keby to malo zarásť ale zdaleka to nemôže nahradiť pastvu. Spústu lokalít udržujú súkromníci, niektoré lúky prepásajú družstvá. Tam je priestor konkurovať Argentíne alebo dalším dovozom. Niektoré lokality sa jednoducho nedajú využiť k zisku, je to len čistá strata.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.9.2020 09:27 Reaguje na Vladimir Mertan
Víte já jen nastavuji zrcadlo naší ochraně
přírody,kde se hledá něco originálního a jiné
se šmahem odsuzuje.Dnes už vadí kamzík v Jeseníkách, mufloni, daňci a nebo třeba kozy bezoárové jako nepůvodní druhy.Údajně spásají naše
původní byliny, které tu s nimi přežily minimálně
5O. let. Jde mi navíc o to, že pratur je pouze
zpětně vyšlechtěn právě z takových masných plemen
určených k vypásání luk a nelze hovořit o nějaké
původnosti. Ta někdy vadí a jindy ne, hlavně to
zdůvodnit. Upozorňuji pouze na to, že jinde mají z luk při spásání masným skotem i užitek a ne pouze reklamu o své jedinečnosti. Kdyby pozemky nabídli ke spásání nějakému chovateli, tak to nestojí stát ani korunu a možná vznikne i nějaký zisk. Tak se
do této ZOO nalévají stále peníze a budou nalévat tak dlouho, dokud bude odkud a z čeho. Dobrý hospodář se stará o přiměřený zisk a nenatahuje pouze ruce po dotacích a sbírkách. Jsem zvědav, až prameny dotací jednou vyschnou a bude se řešit, co dál. Bude to obrovské dilema, co s nimi. Tak samo při úniku z ohrad. To není ovce, či zdomácnělý skot. Jejich odchyt a návrat zpět, může být problém a nedejbože i tragický, když se potkají na cestě s autem. To není srna či divočák. Jinak každý tvor spásá hlavně to, co mu chutná a pokud musí, tak spase vše. I naše kráva spásala keříky a větve stromů. I kůň si ukousne větev, či oloupe strom nemusí být zrovna divoký, či zpětně vyšlechtěný. Takové argumenty neberu, protože hladovějící dobytek u některých "farmářů"sežere i podestýlku.
A to, že je nikdo neukrade, je pouze doposud
štěstí. Bez hlídání a dozoru nelze chovat nic.
Nevím jak moc se liší maso praturů a masného skotu, ale moc asi né, spíše vůbec. To je taky argument na vodě. A vaše připomínka ceny masných plemen je o tom, že něco má tržní hodnotu a jiné je naopak
dotováno a neprodejné. Zadarmo to ale není. Ty
ohrady, transport a utajený dozor není taky zdarma.
Kdyby to bylo tak výhodné, tak už to v těch Alpách
mají dávno, ale ona ta pravda je někde jinde.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.9.2020 12:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to přesně tak, jak píšete, s těmi pratury jde o nafoukané, trapné a blbé snobství. Které ovšem platí občané, včetně platů těm trapným snobům, co se předvádí co by ochranáři.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

1.9.2020 13:20 Reaguje na Jiří Daneš
Pozrite, ľahko je niekoho takto odsúdiť. Cenné lokality nezadržiteľne zarastajú a z praxe viem, že zariadiť pastvu tam kde je to naozaj potrebné je nesmierne ťažké. Nikto neprotestuje, že v meste sa kosia trávniky a že je to drahé. Cenných lokalít ktoré je potrebné zachovať je fakt málo. Ja osobne tiež viac fandím miestnym kopaničiarom ale niekde sa proste inak hodnotná lúka udržať nedá. Množstvo ochrárskych lúk iba kosíme, čo tiež nie je zadarmo. Pritom na vlastné oči vidím ako sa znižuje počet druhov rastlín, sú problémy s motýľmi a dalšími druhmi hmyzu, ako sa rozširuje slmlz(Třtina křovištní) s ktorou by sa práve dobre vysporiadali divoké kone aj pratury.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

1.9.2020 13:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Viete odhodlane obhajujete svoju teóriu, ale nemáte ju podloženú konkrétnymi faktami. To čo píšete si iba myslíte. Do určitej miery je to síce logické, ale praktický život beží inak. Je doložené výskumami aj praktickým pozorovaním že daniele nedokážu udržať lúku v dobrom stave, pretože sú sektívni spásači. Mám to napozorované z vlastnej skúsenosti a potvrdzujú to aj kolegovia z iných CHKO či Národných parkov. Pôsobenie domácich plemien a divoká pastva praturov či divokých koní sa nemusí vylučovať, Tam kde je to možné nech sa pasú úžitkové zvieratá a kde sa to nedá nech sú pratury, zubry a divoké kone. Žiaľ na Slovensku ochrana prírody väčšinou chránené územia nevlastní a nemôže ich nikomu prenajímať. Vlastníctvo je rozdrobené medzi stovky vlastníkov. Pokiaľ tam vykoná kosenie či pastvu ochrana prírody je to ako tak v poriadku, ak by prišiel súkromník nastanú spory a závisť. Keby tam nebodaj niekto niečo dochoval a zarobil, tak ho zvyšní vlastníci ukameňujú. Praturov nikto nezávidí - mohlo by to byť dobré riešenie. Samozrejme, bezpečnosť je určite dôležitá preto by som napríklad u nás s nasadením praturov váhal a radsej by som použil divoké koníky., Doteraz máme požičané vždy na leto 2 stáda veľmi miernych vykastrovaných capov mäsového plemena, skúsenosti sú maximálne dobré. Neutekajú, nikto ich nekradne len sa pokojne pasú.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.9.2020 15:38 Reaguje na Vladimir Mertan
Nezlobte se, ale chcete říci, že jinde
ve světě, kde pasou masný skot je louka
plná jedovatých lejn, bez hmyzu a bylin?
To jsou ti Rakušáci, Němci, Švýcaři atd.
takoví tráviči Alp? Léčiva bude třeba časem dávat i těm kopytnatcům,
pokud budou stále na jedné lokalitě. Zatím je ta lokalita možná čistá a nebo
mírně zasažena parazity a chorobami, ale
časem se i tam vše nakoncentruje do stavu, že bude třeba zvířata léčit. Kdysi tato zvířata volně putovala krajinou a tak přicházela na nová nezamořená místa.
Pastvina dlouhodobě spásána se časem vždy zamoří a bude záležet pouze kdy. Je to
stejné jako u zvířat v oborách, kde se
bez preventivního léčení neobejdete.
Mimochodem i Milovice jsou typem obory,
ale tak se to nenazývá, aby to nevyznělo
myslivecky. I v přírodě se musí na jaře
desinfikovat okolí krmelišť a napajedel, protože koncentrace zvířat, moči a trusu je zdrojem nákaz a parazitů. Chcete mi namluvit, že se zmínění kopytnatci bez
takové léčebné prevence na věky obejdou? Já vám tu iluzi neberu, ale čas nás
rozsoudí. Nic ideálního netrvá na věky. Ono i to problematické napájení z
mokřadů v Milovicích, které slouží
i jako kaliště, není ideálním zdrojem vody. Stále se tak píši o tom, že argument o zcela přirozeném chovu je pouhá chiméra.V budoucnu mohou nastat i
problémy s chorobami, léčením, útěky,
nadbytkem zvířat a útoky predátorů.
Dospělé kusy zvířat navyklé na
predátory se možná ubrání, pokud se
nesplaší a neprorazí ohrady. Mláďata
ale budou kořistí každopádně, protože
ani koně z Anglie, či uměle vyšlechtění pratuři vlky nikdy nepoznali. Možná tak pouze ti zubři, pokud pocházejí přímo
z Bělověže. Beru to stále jako pokus
a nesdílím nadšení je šířit všude možně.
Bezpracný chov to není a nebude nikdy
do budoucna, pokud bude omezen na oplocený prostor a mimo něho je to už úplná utopie.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

2.9.2020 07:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevrdím že nemáte čiastočne pravdu. Nakoniec keď nie ste nadšený, nič sa s tým nedá robiť. Môj názor je, že vypásanie všeobecne je pozitívne a všetko je lepšie ako nič. Vďaka praturom a divokým konom sa vypasú dalšie územia, ktoré by pravdepodobne inak spustli. Podla mna primárne je ideálne územie vypásť miestnymi kravami kopaničiarov a ak sa nedá môžeme použiť pratury či koníky. Na zanedbané územia s množstvom nekvalitnej trávy ako je třtina, ostrice či kríky sa mi javí dobré využite pratura aj poníkov.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2020 21:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Co se týče té kafilérky - zvíře umře na stáří a jeho mrtvola na takovém území by mohla být na místě ponechána jako tomu bylo kdysi ve volné přírodě, když člověk nebyl přemnožený.

Když jsem kdysi byla na nejvyšší hoře Krymu, tak mne překvapilo, kolik se tam v trávě povalovalo velkých bílých kostí. Pak jsem se dozvěděla, že domorodci tam vyhánějí staré koně. "Darují jim svobodu", aby tam koně umřeli přirozenou smrtí. Nad horou byli vidět plachtící supové, takže bylo zřejmé, kdo další z toho měl prospěch.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.9.2020 09:49 Reaguje na Majka Kletečková
Podle veterinárních předpisů musí vlastník
pozemku bezpečně odstranit každý uhynulý kus zvěře.
Dokonce se nesmí masové zbytky používat jako újedi
pro lov predátorů a vy chcete na pastvině mezi
žijícími kusy zdechlinu v rozkladu? Vy asi žijete
někde v oblacích divočiny. Bez povolení nesmíte
doma na zahradě pohřbít ani psy velkých plemen
a myslíte,že projde nějaký pětisetkilový mrtvý
kus kopytnatce? Máte vskutku znalosti a představy
hodné aktivistky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.9.2020 11:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Jj, tak v tomto případě se zákon musí respektovat.

Vzhledem k tomu, o jak malý počet zvířat se jedná, by to naštěstí neměl být problém. Přeji oběma samicím pratura dlouhý život.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.9.2020 12:42 Reaguje na
To je obyčejné okecávání problémů, které se nikomu z "ochranářů" nechce řešit. Ochranáře jsem dal do uvozovek, protože se, podle mého, z nejméně z 85% minuli povoláním.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

31.8.2020 18:02 Reaguje na Jiří Daneš
Pratura nikto neukradne, alebo ho ukradnú ťažšie ako obyčajnú kravu. U nás sa pasú na skalnatom teréne vykastrovaní capi, celý úžitok je z nich iba tá pastva. Riziko ukradnutia je minimálne, pretoze prakticky nemajú cenu. Samozrejme pratur je menej náročný a zožerie aj suchú nekvalitnú trávu alebo kríky.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.8.2020 21:31 Reaguje na Jiří Daneš
Krávu má přece kdejakej vidlák, "pratur" je mnohem zajímavější.
Srovnejte:
- pásl jsem krávy
- realizoval jsem reintrodukci pratura

;-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.9.2020 12:48 Reaguje na Viktor Šedivý
Tleskám.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2020 12:26
Hádám, že zubři, pratuři a exmoorští poníci jsou díky svým vrozeným instinktům mnohem méně závislí na člověku a dokáží si lépe poradit s velkými predátory. Zajímalo by mne, jestli se u nich vyvinula nějaká strategie na obranu mláďat před vlkem, třeba pižmoni mají chytrou strategii a často velmi úspěšnou.

Zato domestikované ovce mi připadají svým chováním jako snad nejhloupější domácí zvíře. Udivuje mne, jak mohli domestikací utrpět tak velkou ztrátu inteligence. Že by se používalo při šlechtění pravidlo "čím hodnější a hloupější, tím lepší"?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.9.2020 12:56 Reaguje na Majka Kletečková
Myslíte že medvědi a vlčí smečky zubry, pratury a exmoorské poníky nežerou? Jen až těch predátorů bude dost díky péči "ochranářů", smlsnou si i na Vás, když jim vlezete do cesty. Vím to z vyprávění svého otce, který prožil dětství a část mládí v někdejší Severní Bukovině. Byl zemědělský inženýr.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

1.9.2020 13:26 Reaguje na Majka Kletečková
Samozrejme máte pravdu, pred vlkom sa pratur aj zubor ochráni. Z praxe viem, že tam kde nám medveď strhol 4 kozy, nastúpil hovädzí dobytok a medveď si uz na dalsie útoky netrúfol. Koníky neviem, ale majú určite lepšie šance ako kozy alebo ovce.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2020 12:37
Někde jsem četla (a nevím, zda je to pravda), že domácí skot dostává léky proti parazitům, proto jeho exrementy jsou jedovaté pro mnohé organismy potřebujícími k svému životu trus větších býložravců. Takovým koprofágním organismům se může dařit právě tam, kde žijí tito divocí kopytníci.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.9.2020 13:04 Reaguje na Majka Kletečková
Co bychom si bez těch "hovnožroutů" počali, že ano? Nevíte, čím se tady živili (do října roku 2015), než sem "ochranáři" ty pratury a další pseudo-divokou zvěř, přivezli?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

1.9.2020 13:34 Reaguje na Jiří Daneš
Je veľký rozdiel, či je trus spracovaný hovnožroutmi alebo sa nechá iba tak ležať. Trus spracovaný koprofágnym hmyzom sa rozloží oveľa rýchlejšie. Má to následne vplyv na kvalitu porastu, na trávniku nezostanú zbytočne vyležané miesta. Súkromníci a drobní chovatelia nepoužívajú také veľké množstvá antiparazitík a na lúkach a pasienkoch je to vidieť.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

1.9.2020 13:28 Reaguje na Majka Kletečková
Zase máte pravdu. V prípade domácich zvierat je dobré aplikovať odčervovacie prípravky ešte pred sezónou aby zbytočne nehynul koprofágny hmyz a organizmy na ne viazané (napr. Dudok)
Odpovědět
Hu

Hunter

1.9.2020 16:45 Reaguje na Majka Kletečková
Snad proboha nevěříte tomu, že pratur je odolný proti parazitům. Tento tzv pratur není nic jiného než obyčejná kráva, vyšlechtěná tak, aby fenotypově jakeštakeš odpovídala vzhledu pratura, nic jiného. Ani Exmoor ponny není proti parazitům imunní. Ty pastviny se promoří dříve či později.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

1.9.2020 19:59 Reaguje na Hunter
http://www.ceska-krajina.cz/wp-content/uploads/2015/01/Dostal-et-al_2014_Divoky_kun_a_pratur_Studie_Equus_Ferus_Bos_primigenius.pdf Parazitologická vyšetření například ukázala, že exmoor pony
snáší bez klinických příznaků a snížení tělesné kondice intenzitu zamoření vnitřními parazity, která
u konvenčních plemen představuje veterinární problém (Baker 2008). Houževnatost, příp. odolnost
k infekcím je považována za jeden z důvodů dlouhověkosti exmoor ponyho – maximální věk samic je
do 35 let, samců do 30, přičemž nejvyšší potvrzený věk je 42 let (Baker 2008).
Odpovědět
Hu

Hunter

1.9.2020 22:24 Reaguje na Vladimir Mertan
Baker,Sue: Brace,Steve,2008, Exmoor Ponies Survival of the Fittest: A Natural History, je taková obrázková knížka, žádná seriozní publikace.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

1.9.2020 22:35
rád bych upozornil některé diskutující, že Josefovské louky vykoupili za své peníze nadšenci ornitologové jako území pro ochranu ohrožených ptáků, je to soukromý víceméně majetek, takže nechápu, pro někteří jim tam posílají dobytek, ovce na pastvu a dokonce se vysmívají atd. Určitě vědí moc dobře proč si tam ty 2 pratury nasadili. Přijeďte se podívat je to tam krásný, hlavně na jaře.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2020 22:54 Reaguje na Robert Jirman
Když je to víceméně soukromý majetek, má tam veřejnost volně přístup? Nebo je třeba se dopředu domluvit s nějakým správcem resp. ČSO?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

2.9.2020 08:26 Reaguje na Majka Kletečková
volně přístupné, je tam i pozorovatelna ptáků atd,
https://www.birdlife.cz/rezervace/josefovske-louky/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.9.2020 10:00 Reaguje na Robert Jirman
Když je to tak, tak si tam mohou chovat cokoliv, pokud tím neohrozí
nikoho jiného v okolí. Doporučuji pojištění za škody vzniklé při
útěku, srážce s vozidly a zraněním či umrtím lidí. Přeji, aby se jim
podobné problémy nestaly, ale z vlastní zkušenosti vím, že možné je
všechno. Pak je to setsakra problém a taky výčitky svědomí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist