https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prirode-blizkeho-zpusobu-hospodareni-vojenskych-lesu-v-brdech-si-vsimla-evropska-unie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přírodě blízkého způsobu hospodaření Vojenských lesů v Brdech si všimla Evropská unie

30.12.2022 06:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | Vojenské lesy a statky ČR
Evropská unie ocenila způsob, jakým Vojenské lesy a statky ČR hospodaří ve středočeských Brdech, a zařadila je letos v rámci adaptace krajiny na klimatickou změnu jako jedinou lesnickou oblast z České republiky do mezinárodního projektu LIFE zaměřeného na udržení pestré krajiny přírodě blízkými, tradičními způsoby péče. Informují o tom Vojenské lesy a statky ČR.
 
„Ocenění vnímáme jako obrovskou poctu, které se našemu podniku a především brdským vojenským lesníkům dostalo,“ uvedl ředitel Vojenských lesů a statků ČR Roman Vohradský.

„Děláme co je v našich silách, abychom uchovali unikátní brdskou krajinu v takovém stavu, v jakém nám ji předali naši předkové. Jednoznačně preferujeme přírodě šetrné způsoby hospodaření, péče o les i krajinu, přirozenou obnovu lesních porostů před umělou po kůrovcové kalamitě, která Brdy sice postihla, ale díky nasazení našich lidí zatím ne v takové míře jako jiné oblasti republiky," říká Vohradský.

Podle Vohradského umožní podpora projektu LIFE ještě více prohloubit úsilí o zavádění tradičních lesnických postupů a jít ve změně druhové skladby ještě dál, včetně vysazování lesních odrůd ovocných strom, které krajinu zpestří a ekologicky stabilizují.

"Chceme například rozšířit volnou pastvu dobytka na Padrťských pláních a dalších k tomu vhodných loukách. V brdských rybnících pokračuje výzkumný projekt přírodě blízkého chovu ryb bez umělého přikrmování, při dodržení nejpřísnějších zásad biologických chovů,“ dodal ředitel Vojenských lesů a statků ČR.

Na projektu LIFE spolupracují Vojenských lesů a statků ČR s vědci z České zemědělské univerzity a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti – Výzkumná stanice Opočno. Významným zahraničním partnerem jsou Saské státní lesy, které hospodaří především v Krušných horách na straně SRN přírodě blízkým způsobem více než 30 let.

LIFE je program Evropské unie na podporu vybraných špičkových projektů v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu. Jeho cílem je přispět k přechodu na udržitelné hospodářství, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody i půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, stejně jako k řešení degradace ekosystémů.

Zdroj | Vojenské lesy a statky ČR

Co je program LIFE ADAPT BRDY?

Vojenské lesy a statky ČR přešly v Brdech na lesnický model, kde místo stejně starých pásů monokultur pěstuje druhově i věkově pestré lesy. A místo holosečných těžeb, kterými v lesích vznikají paseky, používá podrostní způsoby hospodaření, kde se těžebními zásahy podporuje vnitřní dynamika lesních porostů a dává se tak prostor nové generaci lesa bez nutnosti celoplošného odtěžení mateřského porostu. Model chtějí Vojenské lesy a statky ČR následně zavést i v dalších lokalitách v jejich správě.

Podporu z evropského programu LIFE, který financuje ochranu přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu, lesníci využijí ke skokovému přechodu od klasického holosečného hospodaření k metodám, které jsou přírodě daleko bližší. Strategie přírodě blízkého hospodaření Vojenských lesů na Brdech se tak zařadí mezi špičkové evropské projekty v oblasti ochrany přírody a klimatu, které byly do programu LIFE vybrány.

Vojenské lesy v rámci projektu LIFE ADAPT Brdy investují do adaptace ekosystémů na klimatickou změnu v Brdech přes 120 milionů korun.

V brdských lesích budou Vojenské lesy a statky ČR uplatňovat specifický způsob hospodaření s maximální podporou přirozených přírodních procesů, při kterém vznikají prostorově, výškově i věkově pestré lesní porosty, zcela odlišné od lesů vzniklých klasickým po staletí aplikovaným hospodařením podle věkových tříd. Přírodní procesy chtějí lesníci z resortu obrany využívat v maximální možné míře, která jim zároveň zajistí trvalé zachování produkčních funkcí.

Změna je během na dlouhou trať, na tváři Brdech se projeví postupně v řádu desetiletí. Nyní zde ale lesníci Vojenských lesů a statků ČR plánované těžby provádějí výběrným hospodářským způsobem. Na celém území „vojenských Brd“ o rozloze více než 22 tisíc hektarů budou prováděny obnovní zásahy na podporu přirozené obnovy pod porostem nebo umělé podsadby, které do lesů vnesou jiné než aktuálně zastoupené dřeviny pro zvýšení druhové rozmanitosti porostů.

Jedním z cílů je eliminace holin, které vznikají a budou vznikat jen jako důsledek případných kalamitních stavů.

Aplikace nových principů na Brdech je pro Vojenské lesy pilotní fází, postupně chce státní podnik na podrostní způsob obnovy lesů plošně přejít i v dalších pěti lokalitách ve své správě – na Šumavě, v Doupovských horách, v Ralsku i na Moravě v Drahanské vrchovině a Oderských vrších.

Přírodě blízké hospodaření v lesích vede ke zvýšení stability a odolnosti lesů v míře, která v lesním hospodaření umožňuje zachovat ekonomickou logiku při jeho správě. Na rozdíl od tzv. pasečného hospodaření, kdy vznikají věkově a často i druhově unifikované porosty, zde těžby probíhají podrostním nebo výběrným hospodářským způsobem a jejich vyšší náročnost, i ekonomická, je kompenzována díky přírodním procesům menší finanční náročnosti na obnovu lesních porostů.

Vojenské lesy a statky ČR jsou státní podnik s téměř stoletou historií, který hospodaří na asi 140 tisících hektarech ve vojenských újezdech a dalších lokalitách se strategickým významem pro obranu státu. Spravuje šest rozsáhlých přírodních lokalit na Šumavě (vojenský újezd Boletice), v Brdech (Posádkové cvičiště Jince a CHKO Brdy), v Doupovských horách na Karlovarsku (VÚ Hradiště), v Ralsku a Mladé, na Drahanské vrchovině na Vyškovsku (VÚ Březina) a v Oderských vrších na Olomoucku (VÚ Libavá).

Přírodní lokality ve správě Vojenských lesů a statků ČR patří k nejzachovalejším lesním celkům nejen v Česku, ale v rámci celé Evropy. Vedle lesnictví a myslivosti se podnik věnuje také ekologickému zemědělství a rybářství, navíc pro resort obrany zajišťuje ostrahu a úklid objektů i další servisní služby ozbrojeným složkám.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

30.12.2022 07:44
Ano. Vojenské újezdy se mi líbí. Je to tam úplně jinačí než v národních parcích. A stačí tak málo. Vyřadit ekologisty z rozhodovacích procesů. Vybombardovaná a rozježděná střelnice na tom bude vždy lépe, než park chráněný ekologisty.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.12.2022 07:55 Reaguje na Michal Ukropec
To je spíš výhoda jednoho majitele a správce do jejichž činnosti nekvakají starostové a zájmové skupiny a plán který zahrnuje větší území.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.12.2022 17:03 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1**
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.12.2022 09:09 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nevím. Bavil jsem se s ekologistickými environ-mentály na Šumavě, a stačilo. S lesníkama VLS zase v Ralsku a Boleticích, a v pohodě.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.12.2022 10:16 Reaguje na Michal Ukropec
1**
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.12.2022 09:22 Reaguje na Michal Ukropec
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.12.2022 08:30
Adaptace krajiny na přírodně blízká řešení jde území o několika desítkách km2 pokud má být pece efektivní a nevytrhovat z kontextu jedno pole či jeden les. Budou se muset vytvořit systémy péče o krajinu a její schopnosti mimo zastavena území v řadách desítek km2 jinak efekt je víc dráhy než účinný a to je práce pro kraje a možná ORP
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.12.2022 09:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Hlavně co nejméně tůristů a žádní bafuňáři, papaláši / chaty, hájenky !
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.12.2022 09:13 Reaguje na smějící se bestie
Blbost. Hájenky mi nevadí. Vadí mi ekologisti, kteří bezzásahově pozorují jak jim brouk žere les. Nemluvě o tom, že zde zatím žádný ekologista nepsal o velkém zásahu v Brdech za okupace! To je tak důvod proč Brdy vypadají tak jak vypadají!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.12.2022 10:17 Reaguje na Michal Ukropec
Pokud v nich budou hajní, není problém.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.12.2022 12:12 Reaguje na smějící se bestie
Ano. Byli tam hajní, a po kalamitě z roku 1940 tam nahráli lidi z koncentráku aby to dali dokupy. Stejně jako se zasáhlo na Šumavě v 19 tém století. Taky vypadala skvěle do doby ekologismu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.12.2022 07:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Adaptace krajiny na přírodně blízká řešení? Již z poctaty věci je to naprostý nesmysl.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.12.2022 08:39
Zavést pastvu velkých kopytníků na velké ploše, aspoň tam, co jsou cílové plochy. Celý les si spásat nenechají.
Odpovědět
Pe

Petr

30.12.2022 09:23
"Podle Vohradského umožní podpora projektu LIFE ještě více prohloubit úsilí o zavádění tradičních lesnických postupů"
A o kousek níž:
"V brdských lesích budou Vojenské lesy a statky ČR uplatňovat specifický způsob hospodaření s maximální podporou přirozených přírodních procesů, při kterém vznikají prostorově, výškově i věkově pestré lesní porosty, zcela odlišné od lesů vzniklých klasickým po staletí aplikovaným hospodařením podle věkových tříd."

To se moc nepovedlo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.12.2022 09:43 Reaguje na Petr
Také mne to při četbě článku zarazilo. Tyhle dva odstavce si navzájem odporují.
Odpovědět
va

vaber

30.12.2022 10:03
stav ve vojenských prostorech byl způsoben zákazem vstupu lidí, minimálními zásahy Vojenských lesů do vlastních lesů a absencí ekonomického zájmu různých lidí,
jasný příklad toho ,že lesy nám zachrání absence ekonomického hospodaření a minimální zásahy člověka do lesů,
ale jako záchrana lesů se vymýší pravý opak,
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.12.2022 10:32 Reaguje na vaber
Vojenské lesy a statky se nikdy nemusely zabývat ziskovostí,
protože jejich hlavním účelem bylo udržovat vojenské cvičiště
ve stavu požadovaném bojovými jednotkami. Pamatuji si tankové
cvičení na Libavé v době hnízdění ptáků a vyvádění mláďat,
což nemělo s ochranou zvířat nic společného. Pamatuji si i
cvičné bombardování vojsky NATO bez ohledu na zvěř atd. Je
to prostě cvičiště stejné jako válčiště, kde se taky nikdo
nezabývá vlivem na přírodu. Na tankodromu vjede tank do
kaluže s pulci, ustřelí strom s hnízdem, rozjezdí stromky
a nic se neděje, protože je to priorita. To, že si mohou
dovolit tam nehospodařit ziskově není zásluha vojáků, ale
investování armády samotné. Dejte jakémukoliv vlastníkovi
dotace na "nicnedělání" a ponechá lesy vlastnímu osudu bez
potřeby vytvářet zisk. Je to stejné jako v NP, kde natáhnou
ruce a stát dosype peníze do deficitního hospodaření. Toho
se ale většina vlastníků nedočká a musí vytvářet zisk, pokud
ty ztráty nedotují sami z jiné činnosti a darů. Trend dotací
deformuje pohled na jakékoliv podnikání a podle toho taky
toto hospodaření vypadá. Chválit dotované hospodaření a hanit
to nedotované je dnes hitem ochranářů, kteří neznají cenu
práce, kterou v životě nevykonávali a myslí si, že zdroje
dotací jsou nevyčerpatelné. Bohužel zdroje musejí vytvářet
buď ti ziskoví a nebo to musí být na dluh!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.12.2022 11:02 Reaguje na Břetislav Machaček
No to máte pravdu, cílové plochy pojezdy techniky, ale přesto, a nebo právě proto jsou tak cenné s vysokou biodiverzitou.
Je to tedy odzkoušené, že pokud se nepoužije chemická zbraň, příroda jen kvete. Vyžaduje disturbance, nepravidelné a maloplošné narušování.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.12.2022 16:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bohužel bližší pohled na ta zničená hnízda ptáků,
mrtvá mláďata a zaolejované kaluže s pulci není
nic povzbudivého, ale máte pravdu. Ona ta příroda
se časem sama vypořádá i s olejem, mrtvolkami zvířat a narostou tam nové rostliny, ale je to mimo zraky ochranářů, než třeba těžba v lese,
kde to vypadá podobně a je cílem jejich kritiky.
Honem nafotit, než do dá těžař do pořádku a mít
na něho argument, že přírodu pouze ničí. Tyto
lidi bych poslal na tankodrom hned po cvičení a jsem zvědav, co by tam nafotili a jak by to rok po něm opěvovali. Ale i oni se pomalu vyvíjejí
a dnes sami iniciují jízdy tanky po loukách ve
snaze navodit to požadované narušení terénu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.12.2022 09:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Bohužel nebo bohudík? Ono se to ukazuje pořád lepší něž, nicnedělání pod mantrou bezzásahovosti.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.12.2022 09:15 Reaguje na Břetislav Machaček
1*.
Odpovědět
JM

Joska Malý

4.1.2023 20:08
Brdy znám vcelku dobře, i tu část bývalého vojenského újezdu, dávno předtím, než tam udělali CHKO. Žel situace je tam taková, že široko daleko je nudná smrková monokultura na chudé půdě na, myslím, kambrických slepencích a je veřejně známou pravdou, že spont. zmlazení, zejména listnáčů, je díky stavům vysoké zvěřen mimo obory nemožné. Sami lesníci to píší na naučných tabulích. Přičemž ty části Brd, kde jsou zachovány, většinou pro nepřístupnost, listnaté porosty, mají naprosto jiný charakter -např. původní, ještě šlechtická, rezervace pod Kloboučkem, či některé vrcholové partie. Nedávno jsem hledal něco jako plán péče, ale nic moc jsem nenašel, pro jiné CKHO to lze najít vcelku snadno.
V létě jsem projížděl na kole okolo holesečí mezi Kočkou a Třemi trubkami, stát zůstali pouze listnáče, jinak holé stráně, zajímalo by mě, jak to budou zalesňovat a zda je v plánu péče postupný převod na listnatý lest.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.1.2023 18:03 Reaguje na Joska Malý
Brdy jsou většinově klasické hospodářské smrkové lesy. Jiné jsou hlavně díky dopadovým plochám, které jsou parádní a díky absenci jakýchkoli vesnic uvnitř (tedy klidu a atmosféře, kterou každý musí zažít - je prostě jiná). Já ty Brdy znám také velice dobře (dnešní) a člověk si tam ty oblíbená a krásná místa prostě najde - Vranová, Hřeben, zapadlé ohniště u potoka v blízkosti Ohrazenic, okolí Felbabky, okolí Padrťských rybníků, výhledy z Toku a i vámi zmiňovaný Klobouček... joooo jednou na starý kolena o tom budu nostalgicky vyprávět a vzpomínat. To vím už nyní :)
Bohužel se i zde začali praktikovat ony velké holoseče, které popisujete. To je prostě špatně... nejenom, že to kazí celý dojem z výšlapu (mě to úplně vyděsilo loni kousek od vysílače Praha), ale ani to přírodě nijak nepomůže.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.1.2023 19:59 Reaguje na Joska Malý
Nejprve je nutno ty listnáče vysadit, do oplocenek a teprve další generace listnáčů se může množit samovýsevem. On ten samovýsev listnáčů, aby ho zvěř nesežrala, musí být hustý tak 100 semenáčů na 1 m2 a to výsadbou lesníci - neuděláte. Běžné zmlazení je vidět na cílových plochách je to zejména bříza, trochu smrk a modřín a borovice. Hořlavá směska nachystaná k požáru.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.1.2023 20:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Proto by to neměl být CHKO, ale NP, ale rozhodně s plánem péče převodu na listnáče.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist