Přírodovědné průzkumy v Cholupickém mokřadu
Jenže tento zajisté bohulibý cíl v sobě skrývá háček. Jednotlivé součásti spektra mají odlišné životní nároky a ty nejen že se zcela nekryjí, ale jdou nezřídka přímo proti sobě. Typickým příkladem je kauza „rákos vs. ptáci.“
O co jde? Mokřadní společenstva potřebují pro svou existenci otevřený nezastíněný prostor. K nim patří i porosty rákosu a orobince, které se ale snadno rozrůstají a nedovolí v obsazeném prostoru růst čemukoli dalšímu. Sem tam tudíž potřebují zkrotit v rámci pravidelného kosení. Jsou ale zároveň i rájem hostícím unikátní druhy, které zde velmi často hnízdí. Kosení, které obvykle probíhá na přelomu jara a léta, by je přinejmenším vyrušovalo, ne-li něco horšího. A teď babo raď... Nezanedbatelným faktorem při rozhodování jsou i finanční a časové prostředky. A právě zde bývají výsledky výzkumu oním pověstným jazýčkem na vahách, který rozhodne o uplatnění, načasování a rozsahu jednotlivých úkonů vedoucích k zachování uceleného mokřadního komplexu.
Aby měly průzkumy vypovídací hodnotu, nelze je provádět nahodile. Jeden rok pátrání neřekne o stavu a vývoji lokality vůbec nic – je třeba udržet kontinuitu po několik období a srovnávat výstupy z dílčích sezón. V Cholupickém mokřadu jsme proto od roku 2023 započali se soustavnou badatelskou aktivitou doplněnou o (často velmi podnětné) informace od dalších stran, které se o dění v mokřadu aktivně zajímají.
Průzkum Cholupického mokřadu ze všech možných biologických a ekologických pohledů by zaměstnal doslova armádu lidí. Pro efektivní a zároveň ekonomické pojetí bylo tedy nutno vybrat vhodné cílové skupiny. Volba padla na vážky, ptáky a obojživelníky. Proč zrovna oni? Obojživelníci jsou, podobně jako vážky, organismy vázané na vodu skrze rozmnožování a stávají se výraznými ukazateli kvality vodních poměrů v daném bodě. Ptactvo, vyznačující se bohatým rejstříkem vzorců chování v různých obdobích životního cyklu, zase signalizuje, jaký rozsah existenčních podmínek umí zkoumaná plocha nabídnout. Další skupinou, kterou bychom rádi zařadili na seznam pravidelně sledovaných, jsou cévnaté rostliny – přítomnost stabilních populací vybraných druhů vypovídá o stálosti podmáčení a právě od rostlin se odvíjejí veškeré další interakce živé složky ekosystému.
Co nám prozatím výzkum Cholupického mokřadu prozradil? V prvé řadě pozitivní zprávu, že druhová bohatost v mokřadu vzrostla. Vliv na zvýšení počtu druhů má zcela jistě vybudování tůňky, která do mokřadu přitáhla "vodní" skokany a poskytla větší prostor k reprodukci stávajících druhů. Na odkrytých místech po bagrování se objevily i některé vážky, v pilotním průzkumu z roku 2021 nezaznamenané. Přibylo rovněž opeřenců, kterým se lokalita nyní hodí jako přechodné útočiště například při sběru potravy nebo v době tahu. A konkrétní zajímavá jména? Slučka malá, vodouš kropenatý, chřástal vodní, luňák červený, všichni skokani, šídlo rákosní.. Jen z ptačí říše jsme zde identifikovali přes 60 druhů a věříme, že živočichů ani rostlin z Cholupického mokřadu nebude ubývat.
Cholupickému mokřadu můžete pomoci i vy. Jak? Účastí na pravidelné dobrovolnické akci „Hraběcí den v Cholupickém mokřadu“, kdy z plochy podmáčené louky odstraníme posečenou trávu. Pro podrobnosti sledujte web, Facebook nebo Instagram Ekocentra Koniklec.
Průzkumy v sezóně 2025 podpořil Český svaz ochránců přírody v rámci programu Ochrana biodiverzity.
reklama
Co se v roce 2023 událo v mokřadech na Praze 12?
Fotogalerie ze dvou pražských přírodních pokladů