Proč ochranáři kácí stromky a keře?
30.3.2020 04:05 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Proč tam kácí a sekají? Proč raději něco nesází?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP Morava
Suché stepní trávníky se stovkami unikátních druhů rostlin a živočichů patří mezi nejohroženější části přírody ve střední Evropě. Nedotčenou přírodu v Evropě téměř nepotkáme. Člověk v ní vyhubil velké kopytníky – zubry, pratury a divoké koně –, kteří u nás bezlesí v mnoha místech přirozeně udržovali pastvou, a téměř zlikvidoval šelmy. Sám ale postupně zavedl zemědělství, které někdy znamenalo i obohacení naší přírody o značné množství druhů a pestrých biotopů.
Tyto změny byly pozvolné a druhy i biotopy měly dost času se přizpůsobit. Středověká harmonická pastevní krajina s drobným hospodařením a bohatou přírodou dostala krutou ránu v polovině dvacátého století likvidací tradičního zemědělství. Zmizela malá políčka, louky i pastviny pro několik krav a stádo koz. Dnes využití krajiny čím dál tím víc podléhá průmyslovým zákonitostem.
Pokud necháme i poslední zbytky cenné přírody ve volné krajině svému osudu, promění se brzy na spleť pustých křovin jen s několika druhy zvířat. My ale doufáme v postupnou změnu zemědělství a lidského přístupu obecně v nějaký k přírodě citlivější. Do té doby se snažíme udržet maximum rostlin a živočichů v místech, kde se ještě vyskytují. Bráníme tedy step, plnou vzácných květin, motýlů a dalších opylovačů před keři, kterým vyhynutí rozhodně nehrozí.
Ačkoli si totiž spousta lidí myslí, že pravá příroda tkví v lesích, právě bezlesí – stepi, louky, lesostepi – jsou velmi často druhově nesrovnatelně bohatší. I lesy, aby v nich mohl skutečně bujet život, potřebují více světla, než aktuálně mají kvůli vysokému povinnému zakmenění (o nešťastných, kůrovcem sežraných monokulturách radši ani nemluvě).
Před a po.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP Morava
Sázení stromů jako ochranářská činnost sice může vypadat pozitivněji než jejich výřez, s klimatickou změnou ale prudce roste význam stabilních a druhově bohatých bezlesých stepních stanovišť, z nichž se budou druhy šířit do (snad již brzy pestřejší) krajiny.
Doby, kdy okrašlovací spolky v zájmu “ochrany přírody” zalesnily Říp a vyhubily tím slušnou řadu druhů, jsou díkybohu pryč a ochranáři dnes spolupracují s vědci tak, aby krajina zůstala co nejpestřejší. Což často znamená utkat se s přírodní sukcesí. Pratuři, koně ani pasáček koz to za nás už neudělají.
Nutno také podotknout, že jednotlivé stromy, které jsme ponechali na místě, budou mít více prostoru, vody i světla k tomu, aby mohly úspěšně růst bez konkurence dalších dřevin. Na bohatou přírodu stepí mohou být právem hrdí i místní lidé, protože přímo za humny najdou něco, co je neopakovatelné a co nemá nikdo jiný.
Pro ilustraci stavu jsme pořídili soubor fotografií ze stejného místa před a po výřezu. Neprostupné šípkovo-hlohovo-svídové houští možná může poskytnout hnízdiště několika druhům ptáků, moc obživy v něm ale nenajdou. Prořezávka umožní návrat hmyzu (tedy opylovačů i potravy pro další živočichy). A křovin pro hnízdění ptactva zůstane na místě stále více než dost.
reklama
Hochberk
předchozí další 
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP Morava
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonoháOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
va
vaber
30.3.2020 10:13prý roste význam bezlesých stepních míst říkají ochranáři,uvidíme jak budou zarůstat místa po uschlých stromech a zdali nebude brzy bezlesých stepních míst příliš mnoho. Znám kousek lesa ,nikdo se o něj nikdy nestaral,rostly tam pohromadě velké stromy, menší i malé křoví . Taková tři patra vegetace, jak je přirozené v původních lesích. Nyní začalo usychat spodní křoví i střední stromky,proč? možná suchem, možná z jiných důvodů. Vede tam cesta,bývala prašná a vždy měla tendenci zarůstat a zužovat se ,potom ji udělali asfaltovou a najednou přestala zarůstat a rozšiřuje se ,ne proto že by auta jezdila přes zeleň. Rostlihy nechtějí u cesty růst ,proč? V přírodě zůstane jen to, co má vhodné životní podmínky a ty ochranáři přírody asi nevytvoří.Když vidím ty fotky upravené vyholené krajiny ,nevidím v tom žádnou pomoc přírodě.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
30.3.2020 10:47 Reaguje na vaberTakové zásahy jsou skutečně potřebné i užitečné. Spousta lidí si myslí,že nejlepší cestou je absolutní nezasahování, ale to je veřejně hodně rozšířený omyl.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
30.3.2020 11:50 Reaguje na Miroslav VinklerPlošné "zasahování" nic dobrého přírodě nepřinese. Je to opravdu v zájmu lidmi nepožkozované přírody udělat i pásů křovni vyprahlou step, jen proto, abychom tu ty stepi měli?
Odpovědět
Karel Zvářal
30.3.2020 11:53 Reaguje na Jiří DanešJedná se o zvýšení druhové pestrosti, jak rostlin, tak i živočichů. Těch stepí zase není tolik, aby nějak negativně ovlivňovali počasí. Ale z pohledu diverzity jsou jednoznačně potřebné.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.3.2020 20:49 Reaguje na Karel ZvářalNa druhou stranu až zas někdo začne plakat nad úbytkem ptáků ve volné krajině ať popřemýšlí kolik zde zmizelo krytu, potravní a hnízdní "nabídky". Třeba šípek mizí z krajiny rychlým tempem. Chudák ťuhýk. Naopak pro dravce jsou ty zbytkové stromy perfektní přírodní berličky.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2020 08:13 Reaguje na Jarek SchindlerŤuhýkovi právě tento biotop navýsost vyhovuje. Dnes je hojnější (spolu se strnadem) na lesních pasekách a oplocenkách než v zchemizované pustině, kde o keřích si může nechat jen zdát.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.3.2020 21:45 Reaguje na Karel ZvářalV zchemizované pustině, kde si o keřich můžeme nechat zdát? Tak pokud se v takové pustině pár keřů vyskytne, tak je potřeba je ihned, pro větší biodiverzitu,vyřezat. O tom je snad tento článek. Proti několika hektarům rezervacemi chráněných stepí samozřejmě nic nemám. Jen se to nesmí zase přehánět. Jinak tyto stepi v minulosti udržovali hlavně požáry. No a ťuhýkovi vyhovuje spíš ten původní biotop s keři.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.4.2020 08:09 Reaguje na Jarek SchindlerNelze než souhlasit s p. Werichem a jeho moudru o půlminutě.
Odpovědět
JS
JS
Jarek Schindler
1.4.2020 21:09 Reaguje na Jarek SchindlerPokud se nepletu tak říkal i něco o oslu.
Odpovědět
MK
Martin Kysela
31.3.2020 09:57 Reaguje na Jarek Schindlerona ta potravní nabídka pro ptactvo je právě ten hmyz, který potřebuje určité prostředí. Zejména velký hmyz, který byl klíčový třeba pro sýčky a další ubývající ptáky, potřebuje přesně ten typ prostředí, který je na fotkách (samozřejmě s návazným managementem nějakým herbivorem). Křoviny a stromy, které nám všechna cenná místa zarůstají, opravdu biodiverzitu nepřináší
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
30.3.2020 23:04 Reaguje na Jiří DanešViděl bych to podobně. Stepí je málo, tam kde jsou podmínky tak by se mohly udržovat.
Keřové porosty jsou také potřeba, např. na okraji lesů nebo na mezích mezi bloky orné půdy. Tam bych moc nezasohoval, popř. se omezil jen na úpravu druhové skladby.
Odpovědět
Keřové porosty jsou také potřeba, např. na okraji lesů nebo na mezích mezi bloky orné půdy. Tam bych moc nezasohoval, popř. se omezil jen na úpravu druhové skladby.
JD
Jiří Daneš
30.3.2020 11:51 Reaguje na Miroslav VinklerPlošné "zasahování" nic dobrého přírodě nepřinese. Je to opravdu v zájmu lidmi nepožkozované přírody udělat i pásů křovin vyprahlou step, jen proto, abychom tu tu step měli?
Odpovědět
co
1.4.2020 01:51 Reaguje na Jiří Daneš
Podívejte se na ty fotky po zásahu pořádně - není tam žádná vyprahlá step ale mozaika stepních ploch a dřevin - tedy prostředí které vyhovuje naprosté většině rostlin i živočichů - mj. i opylovačům a drobné zvěři. Takže to rozhodně není jen o nějaké "pusté stepi", ale přesně naopak. Naopak pokud to bude plošně jenom křoví tak to až na pár výjimek nevyhovuje téměř ničemu a nikomu. A navíc člověk tím že vyhubil velké kopytníky a přírodu hnojí obří dávky dusíku z emisí a okolních polí (spolu s jedy) a tak do ní zasahuje natolik že mluvit v nižinách o nějaké člověkem nepoškozované "bezzásahové" přírodě je úplně mimo. Něco si o tom prosím do příště nastudujte, když už ne rovnou v přírodě, tak alespoň na internetu.
Odpovědět
DA
DAG
1.4.2020 10:05 Reaguje naMyslím, že máte pravdu oba. Pan Daneš má pravdu, že plošný zásah není ideální. S tím souhlasím. Jeden biotop se plošným zásahem překope a živočichům na něj navázaných ho zničíte. Proto je jistě lepší vždy nechat alespoň nějaké procento původního prostředí.
Na druhou stranu máte pravdu a s tím souhlasím, že zásah byl udělán dobře. Žádná vyprahlá step a ostříhané dřeviny zase rychle obrazí. Navíc vím co dokážou trnky udělat za chvíli za porost. I s Vaším vyjádřením o hospodaření v přírodě souhlasím.
Odpovědět
Na druhou stranu máte pravdu a s tím souhlasím, že zásah byl udělán dobře. Žádná vyprahlá step a ostříhané dřeviny zase rychle obrazí. Navíc vím co dokážou trnky udělat za chvíli za porost. I s Vaším vyjádřením o hospodaření v přírodě souhlasím.
Karel Zvářal
30.3.2020 11:44 Reaguje na vaberKdyby to bylo dlouho zarostlé, tak by veřejnost zase nadávala, že "s tím nikdo nic nedělá". Čechovi vyhovět je dosti těžké, neb jen on ví nejlíp, jak je to správně. Takže popisované aktivity je třeba ocenit, stepi je třeba pomoc, ta se spontánně vytvoří málokde.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.3.2020 13:04 Reaguje na vaberŤažko sa to vysvetluje, ak vyschne les - nevznikne step ani druhovo pestrá lúka. Druhovo pestrá lúka vznikala kombináciou prírodných a ľudských činiteľov veľmi dlho. Koseniu a údržbe lúk sa venujem cca 25 rokov, udržať lúku tak aby nezarástla kríkmi je veľmi ťažká úloha. Bez kosenia zarastajú aj veľmi extrémne xerotermné stanoviská, celkom 100% nefunguje ani pastva kôz. Ponechanie na prírodu sa aj tak aplikuje na veľkých plochách a zaniká veľa druhov rastlín a bezstavovcov viazaných na takéto lokality. Samozrejme, ak stačia húštiny a sekundárny les, kde sa budú prehánat srnky a tie budú nahánat mozno vlci tak potom dobre.
Odpovědět
MK
Martin Kysela
31.3.2020 09:58 Reaguje na vabervězte, že problém snižování biodiverzity v min. evropském prostoru je způsoben zarůstáním a zvyšováním rozlohy lesa
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.4.2020 21:26 Reaguje na Martin KyselaZvyšováním rozlohy lesa na úkor čeho? Tundra a posléze suchá step tu byla v době a po době ledové. S oteplováním se vytvořil les. No a v dnešní době , pokud dostane příroda prostor, se vrací zpět k tomu lesu.
Odpovědět
MK
Martin Kysela
2.4.2020 09:05 Reaguje na Jarek Schindlerna úkor růzých typů bezlesí a přechodových biotopů.Od konce mamutů a mamutí stepi nám krajina začala zarůstat, ale přechod člověka na zemědělství dokázal udržet biotopy do cca 60 let. minulého století.Teď už průmyslově neobhospodařovatelné bezlesí pouze zarůstá a s tím hynou druhy, které tady jsou desítky tisíc let. Nejbohatším biotopem je něco mezi lesem a stepí. To že máme v krajině jen dva extrémy-t.j. mrtvou zemědělskou krajinu a hospodářský les, přicházíme o většinu toho, co je vzácné.To zarůstání není přirozené, protože zde chybí velcí hráči-oheň a býložravci, kteří udržují parkovou strukturu krajiny. Takže bez pratura a chobotnatce nebude naše krajina nikdy přirozená a tyto cenné fragmenty bezlesí budou jen jednostranně zarůstat. Proto nastupuje ochranářská intervence a stepi,jakožto cenný relikt minulosti, někdo takhle udržuje.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2020 10:00 Reaguje na Martin KyselaDruhy které tady jsou desítky tisíc let? Poslední doba ledová skončila před těmi +- deseti tisíci lety. Posledních pět tisíc let je tu les který se ve velkém na zemědělskou půdu začal přeměňovat až člověk někdy v patnáctém, šestnáctém století. Největšího odlesnění krajina dosáhla na konci 18 století. Lesnatost tenkrát dosahovala přibližně jen 18%. Osvícenectví a povinnost zalesňovat potom zvýšilo % lesních půd na 30%. Takže i za Marie Terezie byly buď pole nebo les. Step byla pouze na těch nejméně úrodných či suchých půdách ve zlomku procenta.
Připadá mi to , že se kopírujeme středomoří. Tam byl tisíc let před Kristem také les. Začalo ale docházet k masívnímu odlesňování. Pastva potom to dílo zdařile dokončila.
Odpovědět
Připadá mi to , že se kopírujeme středomoří. Tam byl tisíc let před Kristem také les. Začalo ale docházet k masívnímu odlesňování. Pastva potom to dílo zdařile dokončila.
JŠ
Jan Škrdla
1.4.2020 22:22 Reaguje na Martin KyselaDíky dotační politice EU nemáme na poli kromě cílové plodiny skoro nic, ale proč bychom nesvedli snižování diverzity na zvyšování rozlohy lesa.
Odpovědět
MK
Martin Kysela
2.4.2020 09:12 Reaguje na Jan Škrdlatak stačí jen změna jeho struktury, tedy jeho zhoustnutí. Světlé lesy jsou jedním z nejlepších biotopů, bohužel u nás zanikly. příčiny a východiska z problému třeba tady http://baloun.entu.cas.cz/~cizek/TACR_SvetleLesyMetodika/TACR_TB030MZP017_MetodikaPeceSvetleLesy.pdf
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
3.4.2020 22:56 Reaguje na Martin KyselaMyšlenka světlých lesů vypadá hezky, ale ne všude se jí dá dosáhnout.
Např. porosty na živných stanovištích (zvláště bohatých na dusík a vodu) mají po razantním prosvětlení tendenci zarůstat (bezem, kopřivou nebo invazníni neofyty, pokud jsou mezi tím semenáčky cílových dřevin, tak můžeme být rádi).
Jinak na pěstování světlých lesů není nastaven lesní zákon (už jen kvůli zakmenění), naopak na zemědělské půdě stromy a keře mizí nebo alespoň moc nepřibývají (mimojiné díky způsobu vyplácení dotací). Pak zbývají plochy vedené jako zeleň nebo jako ostatní plochy, kterých je zatí málo.
Odpovědět
Např. porosty na živných stanovištích (zvláště bohatých na dusík a vodu) mají po razantním prosvětlení tendenci zarůstat (bezem, kopřivou nebo invazníni neofyty, pokud jsou mezi tím semenáčky cílových dřevin, tak můžeme být rádi).
Jinak na pěstování světlých lesů není nastaven lesní zákon (už jen kvůli zakmenění), naopak na zemědělské půdě stromy a keře mizí nebo alespoň moc nepřibývají (mimojiné díky způsobu vyplácení dotací). Pak zbývají plochy vedené jako zeleň nebo jako ostatní plochy, kterých je zatí málo.
DA
DAG
30.3.2020 14:29Já myslím, že je to dobré. Jen si podle fotek myslím, že to mělo přijít dřív. Taková step a je to jen můj neodborný odhad, by se měla "odkřovinit" cca jednou za tři roky.
Já si takhle hraju s loukou, která je na extrémně vysychajícím stanovišti. Seču ji až na úplném konci června a jsou tam přirozeně rozchodník ostrý, pupava bezlodyžná a mateřídouška. Pak taková klasika.
Kdyby to zemědělec hobloval v půlce května nebo to chtěl nějakým jílkem vylepšit, tak je dávno po té louce.
Odpovědět
Já si takhle hraju s loukou, která je na extrémně vysychajícím stanovišti. Seču ji až na úplném konci června a jsou tam přirozeně rozchodník ostrý, pupava bezlodyžná a mateřídouška. Pak taková klasika.
Kdyby to zemědělec hobloval v půlce května nebo to chtěl nějakým jílkem vylepšit, tak je dávno po té louce.
JD
Johana Drlíková
1.4.2020 08:26 Reaguje na DAGDřív to přijít jednoznačně mělo, bohužel není, kdo by to dělal. PP Hochberk má obrovskou rozlohu a dlouho se s touto jeho částí nic nedělalo (nejspíš nikdy), naše ČSOP Morava je malá a dobrovolníci taky nepřebývají...proto se snažíme každý rok udělat aspoň tu trochu, co je v našich silách a doufáme, že se nám v průběhu let povede dostat do co nejlepšího stavu...
Odpovědět
Jakub Graňák
30.3.2020 18:02Z pohledu entomologa super. Nicméně si dovolím upozornit na jeden aspekt, který tuto jistě záslužnou činnost poněkud kalí, a tou je zvolená technika. Průklestem a vyštípáváním křovin bez náležité "péče" věnované kořenovému systému klestěných dřevin tyto dřeviny opět obrazí a troufám si tvrdit, že ve větší míře.
Odpovědět
JD
Johana Drlíková
1.4.2020 08:17 Reaguje na Jakub GraňákDobrý den, péče věnována byla, u svídy jsme každý jednotlivý výmlatek zatřeli Garlonem (ale pro popularizující článek jsme zatím zůstali u tématu "proč kácet keře", protože kdybychom to rozšířili i o téma aplikace herbicidu,to už by nás lidé pravděpodobně sežrali úplně :) )
Navíc bychom letos na lokalitu letos měli dostat ovce, které v boji s výmladky taky pomůžou.
Odpovědět
Navíc bychom letos na lokalitu letos měli dostat ovce, které v boji s výmladky taky pomůžou.
Jakub Graňák
1.4.2020 18:06 Reaguje na Johana DrlíkováDobrý den, ano garlon bych přesně pro tento typ zásahu doporučil, skvělá práce.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.3.2020 18:11Autor je buď nedouk, nebo úmyslně zamlčuje fakta. Mezi původní stepní druhy parří zejména jelen, a do posledního zalednění patřil i daněk. Bohužel jich je nyní tak málo, že svou funkci v přírodě nezvládají. Naopak se stále soustavně a cílevědomě ekologisty likvidují plodonosné a okusové dřeviny, takže tito výše uvedení i přes přikrmování a nynější stavy potom působí škody. Kdysi dávno jsem se ptal strejdy Štefana Ukropce, jaké to bylo v zajateckém táboře ( 1944-5) a odpověděl mi, že jedli všechno. To vás tam bylo tolik? NE. Ale bylo tak málo jídla! O ČSOP, DUZE a ornitolozích hodně vypovídá i to, že na prosincový seznam "přemnožených" druhů určených k radikální likvidaci zařadili i zajíce. Přitom v dobách prvorepublikových se jich vyskytovalo 1000x více! ( miliony ks!) A lidem a přírodě nevadili!
Odpovědět
co
1.4.2020 01:41 Reaguje na Michal Ukropec
Na lokalitách jaké jsou uvedeny v článku se nikdy nelikvidují dřeviny celoplošně a je to ostatně jasně vidět i z přiložených fotografií před i po. Zajíce žádné ČSOP, DUHA a už vůbec ne ornitologové do žádných "přemnožených druhů" nikdy nezařazovali, naopak se např. ČSOP v síti záchranných stanic snaží zachraňovat a navracet do přírody zajíce zraněné (dopravou, pochytané od koček a psů) a hlavně osvětou předcházet tomu aby laici neodebírali mláďata matkám v domění že potřebují "zachránit". A co je úplně nejdůležitější - ani zajícům nevyhovují monotónní tmavé a vlhké houštiny bez podrostu, ale pestrá mozaika křovin a bylinami provoněných luk které využívají jako zdroj potravy i "přírodní lékárnu". Navíc se ornitologové a ochranáři snaží měnit věci tak aby krajina byla pestřejší což je hlavní důvod proč dnes není drobná zvěř včetně zajíců, ťuhýků nebo hmyzu - viz např. kampaň loňská kampaň Vraťme život do krajiny. Váš příspěvek je tedy bohužel zcela mimo mísu a svědčí spíše o vaší neznalosti než o tom že by autor byl "nedouk".
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
1.4.2020 07:22 Reaguje naVětšinou máte pravdu, ale prosincovou novelu zákona jste zjevně na těchto stránkách nečetl. Ani to, kdo se o ni zasadil.
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
1.4.2020 21:13 Reaguje naAle jděte mi k šípku, řekla by Vám babička ze Starého bělidla. Vyrostl jsem v krajině zemědělské, která se za ty dlouhé roky, co se týče pestrosti z hlediska ochrany přírody nikterak k horšímu nezměnila. Hmyzu je dnes zlomek někdejšího stavu, zajíce spočítám na prstech svých ruk, a že jich tu bylo, koroptví ještě méně,křepelku už neslyším, drobných zpěvných ptáků desetina. Zato vídám straky a šedivky, což dříve byla velká vzácnost. Zmizel tchoř polní i černý, zato se nám úspěšně namnožila kuna skalní. Ne že by mně vadila, loví myši, potkany, ale nejen ty. Mám kousek pozemku na Vysočině, kde je pestro až až. Drobné zvěře nevidno. Budete muset najít pravý důvod úbytku jmenovaného, pestrostí krajiny to nejspíš nebude.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2020 09:19 Reaguje na Josef Jakubůhttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Opakování je matkou moudrosti. A jinak souhlas:-)
Odpovědět
Opakování je matkou moudrosti. A jinak souhlas:-)
JS
Jarek Schindler
3.4.2020 08:48 Reaguje na Karel ZvářalČetl jsem to, dobrý článek. Povedl se vám.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.4.2020 13:38 Reaguje na Jarek SchindlerDěkuji. To jen tak do diskuze, když bilogická ochrana funguje, jak hlásají zelení, ale predace nemá vliv...(???) Má to i pokračování.
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Duben-2018/Sycek-obecny-Ptak-roku-2018
Odpovědět
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Duben-2018/Sycek-obecny-Ptak-roku-2018
JJ
MU
Michal Ukropec
2.4.2020 18:24 Reaguje na Josef JakubůPřibylo jiných predátorů. Taky jsem na Humpolecku jako dítě chytal do ruky kolčavy, hranostaje, různá kuřátka, králíky, ve vodě žáby, čolky, mřenky, sevkavcepstruhy nebo mihule. Perenatých dravců akorát. Pěstovaly se brambory. Nyní je v Herálci bioplynka, takže je vidět prase, liška, kormoráni, krkavci a pernatí dravci. Nic jiného. V potocích ani šupina. Dřív byla pestrá krajina, a nikdo nevěděl co je ekologismus. Nyní každý zná ekologismus a environ-mentály, ale neví co to je pestrá příroda.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
31.3.2020 22:38Nepopírám, že ve stepních lokalitách, kterých je málo, je potřeba provádět management popisovaný v článku.
V obsahu článku ale vidím háček. Nezasvěcený čtenář může nabýt dojmu, že šípkový keř nebo hloh je něco, co blokuje místo něčemu cennějšímu. A že je dobré likvidovat keře, kde to jde.
Dle mého názoru bysme měli být rádi za každý plodonosný keř, rostoucí na okraji lesa nebo na mezi rozdělující lány (kde se toho kromě cílové plodiny moc nevyskytuje).
Odpovědět
V obsahu článku ale vidím háček. Nezasvěcený čtenář může nabýt dojmu, že šípkový keř nebo hloh je něco, co blokuje místo něčemu cennějšímu. A že je dobré likvidovat keře, kde to jde.
Dle mého názoru bysme měli být rádi za každý plodonosný keř, rostoucí na okraji lesa nebo na mezi rozdělující lány (kde se toho kromě cílové plodiny moc nevyskytuje).
JD
Johana Drlíková
1.4.2020 08:22 Reaguje na Jan ŠkrdlaDěkuji za upozornění, jak článek může působit, tohle určitě není jeho cílem. Roztroušenou zeleň v krajině jednoznačně chceme, toto se vztahovalo čistě ke stepnímu území, chráněnému jako přírodní památka a přitom tragicky zarostlému. Do článku se bohužel nedostala panoramatická fotka, na jejíž pravé straně je vidět, jak vypadá většina oblasti společně s vyřezaným rozvolněným prostorem https://www.zonerama.com/johule/Photo/6070171/220530559
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
2.4.2020 22:17 Reaguje na Johana DrlíkováVíceméně to tak beru, že je potřeba přistupovat ke každému typu krajiny individuálně a ne šablonovitě, a že stepní lokality potřebují specifickou péči.
Na druhou stranu je fakt, že keře (narozdíl o stromů) se považují za něco podřadného a nědko by se v tom (třeba i mylně) mohl utvrdit.
Odpovědět
Na druhou stranu je fakt, že keře (narozdíl o stromů) se považují za něco podřadného a nědko by se v tom (třeba i mylně) mohl utvrdit.
DA
DAG
1.4.2020 09:48 Reaguje na Jan ŠkrdlaTo co píšete má skutečně velkou váhu, ale asi hodně záleží na lokalitě. U nás vysočina cca 600 mnm je zase jiný problém.
Hlohů, svíd ,planých třešní a trnek je spousta. Stejně jako remízů.
Problém nastal v tom, že zemědělci většinu plochy zaseli monokulturní travinou a vojtěškou. To pak na konci května vysečou.
Tam kde jejich velká technika nezajede, tak okamžitě nastupuje trnka. Takže množství typů prostředí je omezeno. Podle mě je každý typ krajiny, který je jiný než většinový dobrý. I kdyby to měla být stavební suť vysypaná pod mezou.
Odpovědět
Hlohů, svíd ,planých třešní a trnek je spousta. Stejně jako remízů.
Problém nastal v tom, že zemědělci většinu plochy zaseli monokulturní travinou a vojtěškou. To pak na konci května vysečou.
Tam kde jejich velká technika nezajede, tak okamžitě nastupuje trnka. Takže množství typů prostředí je omezeno. Podle mě je každý typ krajiny, který je jiný než většinový dobrý. I kdyby to měla být stavební suť vysypaná pod mezou.
JŠ
Jan Škrdla
2.4.2020 22:07 Reaguje na DAGSohlasím, každá lokalita má svá specifika.
To co jsem psal, se týká Jižní Moravy a obecně se dá říct úrodných nížin.
Jinak vojtěška podstaně lepší než kukuřice. Jen škoda, že se seče naráz a už tak brzo.
Odpovědět
To co jsem psal, se týká Jižní Moravy a obecně se dá říct úrodných nížin.
Jinak vojtěška podstaně lepší než kukuřice. Jen škoda, že se seče naráz a už tak brzo.
va
vaber
1.4.2020 09:50 Reaguje na Jan Škrdlaskorom bych řekl že likvidace křoví je dnes modní záležitost a jsou dnes nahrazovány úhlednou výsadbou nových podepřených stromků ,které se hodí tak kolem supermarketů, ale ne do,volné přírody a vysekanou trávou pod nimi, to se považuje za pěkné a upravené ,křoví je prý něco zanedbaného a ošklivého ,takový hloh se vidí už jen málo
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
1.4.2020 21:25 Reaguje na vaberTak, tak, tak to je. Všechno vysekat, hlavně včas, než to vykvete, potom ouvej, proč není hmyz, proč ubývá ptáků. A čím by se tu živili ? Koule žluklého loje v zimě na haluzi je poněkud málo k živobytí. Konopka nutně potřebuje seménka pampelišky, kde je má sehnat ? Stehlíci se neobejdou bez lopuchu, copak on někde dozraje ?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.4.2020 13:53 Reaguje na Josef JakubůVidím problém jednoznačne v tom, že v poľnohospodárstve pracuje čím ďalej menej ľudí. Stroje sú stále rýchlejšie a výkonnejšie. Menšie a ťažšie dostupné plochy sa nechajú zarastať a veľké plochy sú pokosené naraz a nesmierne rýchlo.
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
5.4.2020 20:33 Reaguje na Vladimir MertanPříčin je několik, já vidím velkou v tom, že výrazně ubylo kravínů, polních hnojišť a stohů slámy, které bývaly i víceleté. Kolem těchto objektů se živila spousta živočichů, které dnes postrádáme. Bydlím na venkově a vím moc dobře, jaké bývaly problémy s mouchami. Dnes, když v kuchyni zabiji mouchu, tak mám skoro výčitky svědomí, zda to nebyl poslední kus svého druhu.Váš náhled je samozřejmě taky na místě.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.4.2020 20:47 Reaguje na Josef JakubůKromě družstev zanikly i malochovy. Zabíjačka je dnes na dědině rarita, králíci mají mor, tak jedině pár slepic někdo ještě chová. Proto je i méně vrabčáků a vlaštovek, protože živé dvorečky s mouchami a zrním byl jejich biotop.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
2.4.2020 22:32 Reaguje na vaberJak jsem psal výše, nelze všude postupovat šablonovitě.
V případě stepí (které jsou vzácné) bych výřez keřů bral (navíc v uvedené lokalitě nebyl proveden na celé ploše).
Jiná situace nastává v intenzivně obdělávané krajině.
Keře jsou bohužel často považovány za něco podřadného, na rozdíl o stromů.
Výsadbu stromů je potřeba promyslet, a to včetně náslené péče. Vcelku nepochopitelné mi proto přijde vysazování alejových stromů (které se hodí spíše do měst) do volné krajiny. Je to špíše opatření na efekt, stromy jsou už od začátku velké, ale pár let stagnují v růstu. A pokud se nezalelí (a té vody potřebují dost), tak veškerá snaha přijde v niveč.
Odpovědět
V případě stepí (které jsou vzácné) bych výřez keřů bral (navíc v uvedené lokalitě nebyl proveden na celé ploše).
Jiná situace nastává v intenzivně obdělávané krajině.
Keře jsou bohužel často považovány za něco podřadného, na rozdíl o stromů.
Výsadbu stromů je potřeba promyslet, a to včetně náslené péče. Vcelku nepochopitelné mi proto přijde vysazování alejových stromů (které se hodí spíše do měst) do volné krajiny. Je to špíše opatření na efekt, stromy jsou už od začátku velké, ale pár let stagnují v růstu. A pokud se nezalelí (a té vody potřebují dost), tak veškerá snaha přijde v niveč.
