Projekt LIFE Model Forest představuje naději pro evropské lesy a nový přístup k ochraně přírody

Hlubocké obory

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | LIFE Model Forest

ZO ČSOP Onyx je základní organizace Českého svazu ochránců přírody, která byla založena v roce 2007. Její členové mají bohaté zkušenosti s ekologickými projekty, vzděláváním veřejnosti a praktickou ochranou přírody. V minulosti se podíleli na řadě projektů programu LIFE, včetně obnovy travních porostů v Jihomoravském kraji. Právě zkušený ochranář Vilém Jurek stál u zrodu celého projektu. „Proč nás napadly lesy? Vždyť se ONYX věnuje stepním lokalitám! Před lety jsme se bavili, kam bychom tematicky mohli směřovat další LIFE. Vilém přišel s nápadem, že na jižní Moravě jsou unikání teplomilné doubravy, kde se dříve páslo, vypalovalo, hrabalo listí. Nakonec jsme se s jižní Moravy přesunuly do jižních Čech, do Moravskoslezského kraje, a dokonce do Polska,“ uvádí Marek Fűgner, manažer projektu ze ZO ČSOP Onyx.

Hlubocké obory

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | LIFE Model Forest

Společně se svými kolegy projekt věnuje všem lesníkům. „Nežijí v kancelářích, ale v lese. Poznají, kdy se má provést probírka, přesně ví, který strom vybrat, který je kvalitní nebo naopak nekvalitní, určují, kdy je les zralý k těžbě. Když se v projektu bavíme o biodiverzitě, oni ji mají na rukávech a v botách. Neřeší granty, myslí na les. A přesto – nebo právě proto – jim patří tahle pocta. Bez nich by z lesa zbyly jen formuláře a sny. Právě to budou naši klíčoví partneři, všichni ti revírníci, hajní, fořti, nadlesní, polesní, technici, lesmistři, adjunkti.“

Právě on se svými kolegy, odborníky z ČSOP Onyx v předchozích letech například vytvářeli v rámci svých projektů kvalitnější biotop pro páchníka hnědého. „Raritou starých lesů je páchník hnědý – vzácný brouk, jehož poměrně velké larvy žijí v trouchnivějícím dřevě. Své jméno dostal podle mírného zápachu po staré kůži a zatuchlině, který dospělci uvolňují při vyrušení nebo obraně. Páchník je však plachý samotář – často celý život neodletí dál než na sousední větev. Není divu, že se mu říká „brouk, kterého nikdo nikdy neviděl,“ říká Jurek.

„Za sebou máme obnovu více jak 150 ha různých typů stanovišť a zavedení pastvy na více jak 50 ha v třinácti evropsky významných lokalitách od Znojma po Hodonín, od Pálavy až po Moravský kras. Často se jednalo o velké výzvy, kterým jsme museli čelit. Po pěti letech můžeme ale s klidem říct – odvedli jsme obrovský kus práce,“ shrnul úspěchy Jurek.

LIFE Model Forest se realizuje ve 20 lokalitách v Česku a Polsku, například v Borkovických blatech, Hlubockých oborách, Údolí Moravice nebo Góry Opawskie. V Jihočeském kraji bude projekt probíhat v šesti chráněných lokalitách soustavy Natura 2000. „Zdravé lesy nejsou jen otázkou přírody, ale i kvality života nás všech. Pokud chceme, aby je naše děti jednou znaly rozmanité, živé a funkční, musíme už dnes začít pracovat na jejich ochraně chytře a systematicky,“ uvedl David Štojdl, náměstek hejtmana Jihočeského kraje.

V Moravskoslezském kraji bylo vybráno pět evropsky významných lokalit, které navazují na chráněná území v Polsku. „Věřím, že projekt LIFE Model Forest pomůže zlepšit biodiverzitu unikátních evropských stanovišť, jako jsou polonské dubohabřiny nebo horské bučiny a lužní lesy,“ doplnil Pavel Staněk, radní kraje pro životní prostředí.

Borkovická blata

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | LIFE Model Forest

Projekt také řeší klíčové problémy, jako je nízká druhová a věková diverzita lesů, nedostatek starých stromů, šíření invazních druhů, narušená hydrologie a nízké povědomí veřejnosti. „Dříve v lesích nerostly jen buky, duby, borovice nebo olše. Setkali jsme se třeba s třešněmi, jeřáby, babykami, jilmy nebo lesními jabloněmi či hrušněmi. Dnes jsou lesy uniformované pár druhy a takzvaně cenné listnáče jsou opravdu raritami, jak se po lesnicku říká vtroušenými dřevinami. Pestrost lesa můžeme navrátit různě. Je to třeba věková rozmanitost nebo prostorové rozrůznění, například světlé, stinné, husté, řídké lesy. Ale co druhová struktura? I tu jde zlepšovat. Proto jsme si řekli, že v rámci projektu budeme sázet právě ty cenné listnáče a dodávat lesům původní starobylost. V lese nemusí být jen tři druhy stromů, ale klidně to může být deset druhů včetně keřů. Školkařka, s kterou už mnoho let spolupracuji, mně vždycky říká, pane Jurek, tak se půjdeme podívat na to Vaše arboretum." A pak naložíme pět tisíc sazenic asi deseti různých druhů dřevin,“ uvádí Jurek.

Očekávané výsledky zahrnují obnovu 1 900 ha lesních a 26 ha nelesních stanovišť, zvýšení populací cílových druhů o minimálně 5 %, vytvoření metodiky pro likvidaci invazního druhu rostliny štětince laločnatého, který především na severu Moravy a v Polsku způsobuje poměrně velké škody.

„Když jsme začínali s projektem LIFE Model Forest, bylo jasné, že potřebujeme zahraničního partnera – někoho, kdo rozumí lesu nejen z knih, ale i z terénu. Tak jsme síťovali. Ten znal toho, ten spolupracoval s tím, tam ta organizace měla hezké výstupy. Všechny cesty nakonec vedly k polskému Instytutu Badawczy Leśnictwa (IBL). Proto jsme je kontaktovali, polští kolegové se chytli, slovo dalo slovo a spolupráce byla na světě. IBL v našem projektu bude zajišťovat plány, výzkumy a monitoringy i hodnocením dopadů klimatické změny. Jak řekla jedna z kolegyň: „Vy přinášíte do lesa ruce, my čísla. Ale cíl máme společný – nejlepší lesy v Evropě!“ uvedl Jurek.

Zapojíme i veřejnost prostřednictvím padesáti dobrovolnických kampaní ročně. Projekt LIFE Model Forest tak navazuje na úspěšné iniciativy jako CZ-SK SouthLIFE, které se věnovaly obnově lesních ekosystémů, adaptaci na klimatické změny a podpoře biodiverzity. „Navazujeme na zkušenosti z našich předchozích projektů LIFE, které ukázaly, že propojení vědy, praxe a odborné i laické veřejnosti má skutečný dopad,“ uzavírá Marek Fűgner, manažer projektu ze ZO ČSOP Onyx.

Projekt LIFE Model Forest i další aktivity ČSOP ONYX jsou důkazem toho, že ochrana přírody může být systematická, vědecky podložená a zároveň otevřená veřejnosti. Je to naděje pro evropské lesy – a příležitost či vědecký návod, jak je chránit pro budoucí generace.