Rostlin v česko-rakouském příhraničí ubývá. Změnit to chce nový přeshraniční projekt
26.3.2026 09:05 | PRAHA
( Ekolist.cz) | Edita Kadlecová
Zdroj | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Jihočeská krajina a Horní Rakousko ukrývají jedny z nejcennějších přírodních klenotů střední Evropy – mozaiku luk, lesů a mokřadů, kde po staletí nacházely domov stovky druhů rostlin. Jenže toto bohatství tiše mizí. V posledních desetiletích zde druhová rozmanitost rostlin alarmujícím tempem klesá a s ní se vytrácí i tvář krajiny, kterou znaly generace před námi. Právě proto vznikl přeshraniční projekt „Rostliny podél hranice" s ambicí tento znepokojivý trend zastavit.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a OÖ Landes-Kultur GmbH v Linci v něm spojují síly vědců, ochranářů i zapálených dobrovolníků na obou stranách hranice. Společně se zaměřují na rozsáhlé území táhnoucí se od Českého Krumlova až po Linec – od jihovýchodních hřebenů Šumavy po Weinsberský les, který přiléhá k Novohradským horám.
Zdroj | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Hlavní výzvou je pokračující úbytek druhů cévnatých rostlin – a s nimi i živočichů, kteří jsou na ně navázáni. Příčinou je zejména intenzifikace hospodaření v krajině, ponechání tradičně obhospodařovaných lokalit ladem a v neposlední řadě i klimatická změna. Zatímco některé specializované a vzácné druhy rychle mizí, šíří se konkurenčně silné a často invazní rostliny. Ty vytvářejí druhově chudé porosty, které ztratily původní funkci (např. zadržování vody v krajině, útočiště a potrava živočichů).
„Organismy nerespektují státní hranice. Pokud chceme biodiverzitu skutečně chránit, musíme spolupracovat přeshraničně,“ zdůrazňuje Milan Štech, vedoucí Katedry botaniky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Zdroj | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zásadním krokem je vytvoření unikátní česko-rakouské datové platformy, která propojuje dosud nekompatibilní národní databáze o výskytu rostlin. Odborníci zároveň doplňují chybějící údaje cíleným terénním výzkumem kombinovaným s využitím moderních molekulárních metod pro přesnou identifikaci významných druhů.
Projekt „Rostliny podél hranice" (ATCZ00182 Cross-border plants CZ-AT, INTERREG Rakousko – Česko 2021-2027) se zaměřuje na tzv. „vlajkové druhy“ – rychle ustupující rostliny, jejichž ochrana pomáhá zachovat i další druhy a jejich cenná stanoviště. Česko a Rakousko mají v řadě případů jiný přístup k záchraně druhů a stanovišť. Výsledkem projektu bude společná strategie ochrany rozmanitosti rostlin v regionu a konkrétní návrhy, jak zachránit nejcennější stanoviště s vzácnými druhy a jak omezit šíření těch invazních.
Zdroj | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Dnešní krajina je plně spjata s člověkem a řada cenných společenstev je závislá na obhospodařování. Proto nelze rozmanitost rostlin zachovat bez zapojení člověka. Cílem projektu je tedy i přímá komunikace s hospodáři, vlastníky půdy a jejich propojení s ochranou přírody. Projekt nabízí exkurze, workshopy, přednášky i aktivity občanské vědy, do nichž se mohou zapojit lidé z široké veřejnosti, místní obyvatelé, spolky, školy apod. Veřejný datový portál poskytuje aktuální informace o aktivitách projektu a obsahuje pro zájemce aktuální mapky rozšíření všech rostlin zaznamenaných ve zkoumaném území.
Zdroj | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Příhraniční oblast jižních Čech a Horního Rakouska má mimořádnou přírodní i kulturní hodnotu. Projekt si klade ambiciózní cíl: zpomalit rychlé mizení rostlinných druhů a vytvořit dlouhodobý plán, který pomůže zachovat pestrou, živou a funkční krajinu i pro budoucí generace. „Pojďme společně objevit a zachránit to, co nám z původní druhové bohatosti rostlin ještě zbývá," vyzývá k zapojení veřejnosti Milan Štech.
reklama
Edita Kadlecová Autorka je tiskovou mluvčí Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
No, pro samou horlivost při té Vaší ochraně nezničte prosím i to co v přírodě po Vašem několikaletem řádění ještě zůstalo.
Všichni víme, jak to dopadne když se spojí odborníci s ochránci přírody.
Odpovědět
Musím s vámi bohužel souhlasit. Ona ochrana přírody se dělá za kamny a odborníci, lidé bez praxe , neumějí se dívat okolo sebe a brát si vědomosti ze života. Jednou jsem četl od jednoho lesníka, velký praktik, vzdělání vysoké a on řekl, no ve škole jsem se naučil něco o tom vědět a s tím jsem dělal zkoušky, ale když jsem přišel do praxe mezi starý lesníky co ani neměli vzdělání a oni měli nádherné výsledky, tehdy mi řekl starý hajný dívej se okolo, to je ta pravá škola, na tituly zapomeň. A mám za to, že onen lesník po dlouholeté praxi učil na výšce, ano po praxi. Co tedy chceme. Dnes titulů mají habaděj, ale nevědí vlastně nic a oni ale určují co a jak dělat. Ochránci chtějí chránit, ale ti o tom nevědí vůbec nic a pak stačí aby jeden tento titulovaný řekl a oni to papouškují. Podívejte se na množení kůrovce, dále na likvidaci keřů v přírodě, nějaký odborník řekl , že keř je bordel a není odvolání, začala likvidace. Viz vojenské prostory kůň , pratur. Co s těmi živočichy bude dál. Když z toho chtěli nepřirozené a umělé louky, nebylo by lepší zde chovat zvířata pro zamědělství. Kdo bude jednou střílet koně, to bude hrůza. A nebo to měli nechat přirozeným přírodním pochodům a byly by zde keře, ptáci, brouci , motýly, koroptve třeba. Jednou by se objevily stromy a byl by to prales, ale to je běh na tři generace. Ale obůrky jen proti keřům?
Odpovědět
Ano rostlin ubývá a s tím živočichů. Jenže to řešit pouze místně je nesmysl. Je potřeba to začít řešit celorepublikově. Předně , špatně nastavené dotace v zemědělství. Dnes orbu a vlastně veškeré dění je sledováno přes satelit. V Rakousku platilo, že dotace je zorané pole k mezníkům dál ne. U nás satelit ukáže stín od stromu a oni vám uberou plochu. Proto se zlikvidují přednostně keře, pak se ořežou stromy co nejvýš a postřik zasáhne meze až do cesty. Po pozemkových úpravách došlo k likvidaci cest, které byly zakresleny na starých mapách a vedli často nejen na další pole , ale i k jiným majetkům a nikdo neřešil čí to je cesta. Já užívám tvoji ty moji, to tu platí po stovky let. A nyní louky jen technická tráva možná ne všude, ale u nás ano. Žádné bylinky a vlastně dobytek dostává hlavně kukuřici promrzlou a tzv. senáž. Vše promrzlé většinou uzavřené v igelitu. V polích u nás neuvidíte vlčí mák a vlastně nic. Kde zbyl černý bez a nebo jiné kytky pro sběr květu, každému říkám netrhat, je to plné jedu. Když pole stříkají a to je tak dvakrát , třikrát do týdne a to je důsledek dotace, tak je to na těchto rostlinách a to je opravdu nebezpečné. Ale i plody pak. Takže opravdu zde květiny a další bylinky nejsou a nebo hodně málo a s tím úbytek motýlů a dalších živočichů, př koroptev, křepelka. Meze aspoň ty podél cest by se měli zachovat, včetně keřového patra, ale to je opravdu nereálné. Já osobně jsem se s tím setkal při změně cesty na lepší po pozemkové úpravě, já tomu říkám scelování, to si ani komunisté nedovolili takovou likvidaci majetků. Přišel jsem tam , když vyznačovali likvidaci nádherných keřů, kde v prostředku byla šípková růže. Když rozhodovali , květen , červen o likvidaci, tehdy jsem jim řekl, že to nemůžou zlikvidovat, že to má více jak 40 m2, oni vytrhali prostředek a již to nemělo míru. Poukázal jsem, že jsou tam hnízda ptáků a ukázal jedno, samička vylétla a opravdu tam měla vajíčka, ukázal jsem další a nic neřekli. Když jsem jel druhý den kolem, již zde nic nebylo. Cestu dodělali, dali zbytek potoka do trubek a já přišel o šanci u této obce dělat, prakticky mne vyhodili. Na tomto katastru jsou tři rybníky u lesů, ale není zde v polích ani jeden potok, vše je v trubkách, v každé z oněch trubek o průměru 60 cm voda odtéká od 30 do 40 cm výšky hladiny. Obec nemá vodu a proto udělali vrt. Vím odbočil jsem , ale ono to souvisí. V kraji jsem viděl potoky též zmeliorované, ale otevřené a okolo je plno keřů a s tím samozřejmě bylinky. Tak kde je chyba. A řešit jen část území jako se to u nás dělá není řešení. Podívejte se na likvidaci lesů, nikdo nic neudělal, nikdo nebyl potrestán, ticho po pěšině.
Odpovědět
O hospodářských zvířatech bychom si mohli popovídat.Kdo umí,má dnes možnosti o jakých se nám před řekněme rokem 1988 nesnilo.Al e těch co znají a umí je dnes asi málo,nebo je nevidím.
Odpovědět
Jak píšete ty přístupy k přírodě jsou často katastrofální a mnohdy
vytržené z praxe. Je ale třeba říci i B a tím jsou podmínky, které
vytvářejí lesákům a zemědělcům z praxe vytržené zákony a nařízení.
V mém okolí taky zemědělci likvidovali v okolí polí kvůli dotacím
stromy a keře, které tam byly za císaře pána, za 1. republiky i za
komunistů. Nepřežily ale EU a tržní hospodářství unijního typu. I
lesy dopadly stejně a místo 30 kůrovčáků, na které nenajdou firmu,
namnoží 3000 a je o zakázku rvačka. Vlastní dřevorubec s LKT , či
koněm mohl preventivně šíření brouka zastavit, ale po očesání LČR
od takových možností to dopadá takto. Kopanec za kopance, ale ta náprava se dělá jen jiným špatným způsobem. Minulý týden ještě těžili v mém okolí doupné 200 let staré duby a včera se veverka "bezdomovkyně" nastěhovala z nouze do budky špačků na hrušni dva metry od garáže a dvora. Nemá kam jít a vzala za vděk blízkostí člověka, kde má relativní klid. Letošní obsazenost mých budek
bude počítám 100%, když ty přirozené dutiny směřují do kamen a kotlů elektráren. Je to smutné, ale revírníka chápu a lituji, že musí plnit plán, aby měl stát na stíhačky a tanky. Jsem zhnusen dnešní společností, která je plná lží, podvodů a mamonu. Z úplatku ve formě flašky se stal úplatek s několika nulami na konci a kdo dá více, tak
zvítězí a může doslova les drancovat. Kdysi byla snaha těžit tak,
aby bylo dřevo použitelné na pile, ale dnes je to fuk, protože
i to palivové je výhodným artiklem. Za socíku bylo takřka za pár
kaček a nebo jsem ještě dostal příspěvek za "čištění" lesa a nyní?
I ta poslední větev končí jako štěpka v kotli elektrárny. Kam jsme
to dospěli, že se nevyplatí od vítěze soutěže koupit potěžební
zbytky pár metrů daleko a je lépe koupit dřevo z pily dovezené
desítky kilometrů tam a zpět? Ale i tam to leckde končí a má
kdysi oblíbená pila koupila drtičku a zbytky dodává teplárně.
Žádné odkory už tak neprodává a má záměr ještě z pilin vyrábět
pelety. Taky chápu i je, že chtějí vydělávat co nejvíc, ale
pak se není čemu divit, že musí mamonu ustoupit i příroda. Já
zastávám názor finanční soběstatečnosti s rozumným ziskem, ale
hnusí se mi drancování a nebo naopak kňučení o dotace .
Odpovědět
|
|