Unikátní pohled do života česko-rakouských rysů

Nahlédnout pomocí fotopastí do života rysů v česko-rakouském pohraničí umožnil projekt RysLuchs. „Zcela unikátní je příběh mladé rysice Amálky," říká Thomas Engleder ze zapojené rakouské organizace Grünes Herz Europas. Amálka se narodila v roce 2017 jako jedno ze tří koťat rysice Agáty z Českokrumlovska. Stejně jako její sourozenci, Arnošt a Adéla, se Amálka osamostatnila zhruba v jednom roce života a opustila domovský okrsek své matky.

Nějakou dobu se pak pohybovala podél česko-rakouské hranice, od Horního Dvořiště až po Lipensko. "V prosinci 2018 jí ale zranilo auto na silnici u obce Studánky. Protože od autonehody utekla a nemohla být ošetřena, měli jsme velké obavy, zda přežije,“ líčí Thomas Engleder.

„Měli jsme velkou radost, když jsme v létě 2021 v rámci projektu RysLuchs zjistili, že se Amálka trvale usídlila na Vyšebrodsku a že dokonce vodí jedno kotě," doplňuje Tereza Mináriková z české organizace ALKA Wildlife. "Vypadá to, že nemá žádné trvalé zranění a svoje kotě byla schopna dochovat až do jednoho roku věku, kdy dosáhlo samostatnosti.“

Každý rok je takto zdokumentováno několik rysích rodin, obývajících přímo území česko-rakouské hranice. Ale dokumentují se i rysi, kteří se nenarodili přímo v pohraničním pásu, putují z jedné země do druhé a stávají se tak „česko-rakouskými“.

„Příkladem je mladá rysice Laura, dcera rakouské kočky Eos z roku 2020. Ta přišla do Novohradských hor v létě 2021 z jihu, z oblasti rakouského Weinsberského lesa," říká Thomas Engleder.

"Naopak, kotě české kočky Anny z roku 2019 šlo úplně opačným směrem – a to z českého Rožmberska na jih až téměř k Dunaji."

Rysů, kteří se přesouvají mezi Českou republikou a Rakouskem, a to i na poměrně velké vzdálenosti, je ale v posledních letech celá řada – například kocouři Luděk, Duvera nebo Plavec byli známí cestovatelé.

„Tato zjištění jen potvrzují naše dlouhodobé přesvědčení, že se na Šumavě a v Pošumaví jedná o jednu kontinuální mezinárodní populaci rysů a že divoká zvířata vůbec nevnímají administrativní hranice států. Je proto důležité pokračovat v mezinárodní spolupráci na ochraně šumavských rysů a chránit území, která využívají k rozmnožování, ale i migrační koridory, kterými putují mezi jednotlivými oblastmi. Jsme rádi, že i projekt RysLuchs přispěl novým poznáním v této oblasti,“ uzavírá Mináriková.

Rys ostrovid je vzácným obyvatelem našich lesů. Tato největší evropská kočkovitá šelma je silně ohroženým druhem, chráněným jak v České republice, tak v Rakousku. Takzvaná česko-bavorsko-rakouská rysí populace, která obývá Šumavu a její podhůří, je jednou z nejvýznamnějších ve střední Evropě a čítá více jak 130 rysů, starších jednoho roku. Oblast česko-rakouského Pošumaví, která se táhne od Lipna až do Novohradských hor, je pak rysy velice využívaná. Zelený pás podél bývalé železné opony jim totiž poskytuje ty nejlepší podmínky pro život – hluboké lesy s dostatkem skalních úkrytů, kde mohou odpočívat a vyvést svá koťata.

Potvrdilo se, že se na Šumavě a v Pošumaví jedná o jednu kontinuální mezinárodní populaci rysů a že divoká zvířata vůbec nevnímají administrativní hranice států. Je proto důležité pokračovat v mezinárodní spolupráci na ochraně šumavských rysů a chránit území, která využívají k rozmnožování, ale i migrační koridory, kterými putují mezi jednotlivými oblastmi.

---

reklama

---