https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vedecky-tym-objevil-nedaleko-brna-novy-druh-patogenu-oresaku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědecký tým objevil nedaleko Brna nový druh patogenu ořešáku

9.1.2025 04:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Tmavé nekrózy dřeva obklopující chodbičky kůrovce ořešákového.
Tmavé nekrózy dřeva obklopující chodbičky kůrovce ořešákového.
Foto | Josef Kašák / Mendelova univerzita v Brně
Nový druh škodlivé houby byl objeven pod kůrou kmene ořešáku královského nedaleko Brna. Houba je aktivně šířena nepůvodním kůrovcem, který se na ořešácích v Evropě vyskytuje posledních 15 let. Vědci potvrdili, že tato houba dokáže působit závažná oslabení a poškození stromů. Výsledky studie využijí instituce zabývající se ochranou rostlin a monitoringem škodlivých organizmů.
 
Nepůvodní druhy organizmů šířící se na našem území vzbuzují oprávněný zájem vědců. „Před 15 lety byl v České republice objeven kůrovec ořešákový (Dryocoetes himalayensis) pocházející z Asie. Tento druh se v Česku šíří především v nížinách a podílí se na chřadnutí ořešáku černého i ořešáku královského. Již před lety si vědci současně všimli, že v okolí chodbiček, které kůrovec vytváří v kůře stromů, dochází k tvorbě tmavých nekróz a z povrchu kůry roní tmavá tekutina. Z takto napadeného dřeva jsme izolovali houbu rodu ofiostoma (Ophiostoma), kterou nebylo možné zařadit k žádnému dosud známému druhu,“ uvedl k problematice Jiří Foit.

Ořešák královský u obce Blučina se silným prosycháním koruny.
Ořešák královský u obce Blučina se silným prosycháním koruny.
Foto | Josef Kašák / Mendelova univerzita v Brně

Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR), odborník na tuto skupinu vřeckovýtrusých hub, potvrdil, že se jedná o nový druh pro vědu, který byl nyní formálně popsán a pojmenován ofiostoma ořešáková (Ophiostoma juglandis).

Houby rodu Ophiostoma působí takzvané tracheomykózní onemocnění dřevin, tedy prosychání koruny spojené s vadnutím a žloutnutím listů. Známá je např. grafióza jilmu (Ophiostoma novo-ulmi), která v Evropě již více než sto let populace jilmů decimuje. „Na rozdíl od stopkovýtrusých hub, například chorošovitých, nevytvářejí tyto houby okem viditelné plodnice, takže nejsou nápadné. Napadený strom se projevuje prosycháním a na kmeni, v okolí otvorů vytvořených kůrovcem, se tvoří tmavé nekrózy, které tato houba způsobuje. Vzhledem ke společnému výskytu brouka i houby je obtížné jednoznačně určit, který z obou organizmů je bezprostřední příčinou zhoršení zdravotního stavu dřeviny. Pravděpodobně se jedná o jejich souběžné působení,“ přiblížil problematické patogeny Michal Tomšovský, jeden ze spoluautorů studie.

Spodní část kmene živého stromu s výletovými otvory kůrovce ořešákového.
Spodní část kmene živého stromu s výletovými otvory kůrovce ořešákového.
Foto | Josef Kašák / Mendelova univerzita v Brně

Vědci z LDF MENDELU a Mikrobiologického ústavu AV ČR potvrdili, že ofiostoma ořešáková je aktivně šířena pomocí kůrovce, který přenáší výtrusy houby na svém těle v drobných jamkách nacházejících se na jeho krovkách. Inokulační testy prokázaly jednak, že houba působí poškození živého kmene stromu i bez přítomnosti kůrovce, a jednak citlivost na houbovou infekci jak u ořešáku královského, tak u ořešáku černého.

Oba druhy ořešáků jsou sice v České republice nepůvodní, ale patří mezi významné dřeviny. „Ořešák královský rostoucí většinou ve volné krajině, zahradách a sadech vyniká svými plody. Jeho nutričně bohaté vlašské ořechy jsou všeobecně oblíbené a široce uplatnitelné v potravinářství. Naproti tomu ořešák černý pěstovaný v nížinných lesích je ceněný především pro své velmi kvalitní a dekorativní dřevo. Proto je třeba zdravotnímu stavu těchto dřevin věnovat náležitou pozornost,“ uzavřel téma Josef Kašák.

Kmen ořešáku černého s nápadným roněním tmavé tekutiny.
Kmen ořešáku černého s nápadným roněním tmavé tekutiny.
Foto | Josef Kašák / Mendelova univerzita v Brně

Studii, která přináší cenná zjištění pro detekci patogenu, uveřejnil mezinárodní vědecký časopis Journal of Plant Pathology. Nové poznatky využije odborná rostlinolékařská veřejnost, v České republice především Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.


reklama

 
foto - Pospíchalová Tereza
Tereza Pospíchalová
Autorka je tiskovou mluvčí Mendelovy univerzity v Brně

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

9.1.2025 10:15
No jo, no, globalizace patogenů.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

9.1.2025 14:51
No, jo, mně uschnul veliký ořešák, odumřela mu kůra, nejprve na části kmene, a také vlastně v kůře byly dírky. A to jsem 480 m n.m.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist