https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vedkyne-z-evoluce-rostlin-je-mozne-predpovidat-jak-se-adaptuji-jine-organismy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědkyně: Z evoluce rostlin je možné předpovídat, jak se adaptují jiné organismy

8.5.2024 13:19 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na rostlinách je možné zkoumat takzvanou opakovanou adaptaci, která je důležitá pro pochopení a následné předvídání toho, jak se budou organismy přizpůsobovat svému okolí v budoucnosti, řekla v rozhovoru s ČTK evoluční genetička Magdalena Bohutínská. V současné době pracuje na výzkumu na univerzitě v Bernu, kde opakovanou adaptaci zkoumá na vysokohorských rostlinách.
 

"Zabývám se tím, jak se organismy přizpůsobují novým podmínkám v okolním prostředí. Já se konkrétně zaměřuji na vysokohorskou adaptaci. Zkoumáme rostliny, které byly původně nížinné a postupně v různých pohořích kolonizovaly horské prostředí a přizpůsobily se mu. Studium adaptace je důležité pro pochopení toho, jak se budou organismy přizpůsobovat v budoucnu různým výzvám jako například globálním změnám klimatu nebo antibiotikovým rezistencím a podobně," uvedla Bohutínská.

Při opakované adaptaci nastávají tyto změny vícekrát. Na základě toho lze pozorovat, které mechanismy se dějí pokaždé a jsou pravidlem, a které jsou naopak výjimečné a nelze je zobecnit. Ačkoliv Bohutínská zkoumá rostliny, v ideálním případě by její data měla být v co největší části zobecnitelná pro další organismy.

Bohutínská pracuje ve švýcarské laboratoři s kolegy, kteří zkoumají opakovanou adaptaci na rybách, konkrétně na koljuškách tříostných. Ty jsou zajímavé tím, že žijí v oceánech a mořích, ale když mají možnost kolonizovat řeku, tak to udělají. "I přesto, že zkoumáme jiné organismy, ve společné laboratoři sdílíme evoluční otázky. Například proč se evoluce za stejných podmínek opakuje, které geny se v té evoluci využijí a jestli jsme schopni vlastnosti takových ‘opakovatelných genů’ predikovat," řekla badatelka.

Mohla by se podle ní nabízet představa, že evoluce je pomalá, trvá miliony let a v životě jednotlivce se sledovat nedá. "Nicméně existují případy, kdy je evoluce neskutečně rychlá. Tudíž se dá navrhnout experiment na bakteriích nebo octomilkách. Můžete například simulovat silné nepohodlí v jejich prostředí, odborně se to nazývá selekční tlak. Oni se pak zvládnou za pár generací přizpůsobit, aby se jim dařilo lépe. A to je to možné pozorovat během krátkodobého experimentu, téměř ‘vlastním okem’," uvedla Bohutínská. Jindy jde o případy, kdy se proces adaptivní evoluce odehrála před tisíci generací a v současné době mohou vědci pozorovat v přírodě pouze její výsledek a musí ji zkoumat zpětně.

Zatím byla Bohutínská s kolegy schopná daty prokázat fakt, že čím jsou si dva druhy příbuznější, tím více stejných genů na adaptaci použijí. Když se přizpůsobí vysokohorskému prostředí dvě příbuzné rostliny, budou podstatnou část genů pro adaptaci sdílet. Z toho podle vědkyně také výplývá, že na základě znalostí o příbuzné rostlině lze odhadnout způsob adaptace nějaké nové rostliny.

Magdalena Bohutínská získala doktorský titul v botanice na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Je držitelkou postdoktorandského grantu v Bernu. Získala mimo jiné ocenění za přínos k evoluční biologii.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

9.5.2024 06:48
K přirozené evoluci=přírodnímu procesu dochází nejen u jednotlivých organizmů, ale i v celé přírodě = nahrazení původních organizmů novými.
Přílišné lpění na původních druzích (a jejich křečovité zachovávání) je proto nepřirozený = nepřírodní postup.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.5.2024 10:04 Reaguje na Honza Honza
“Přílišné lpění na původních druzích (a jejich křečovité zachovávání) je proto nepřirozený = nepřírodní postup.”

A kolik se sem těch nepůvodních a dnes invazivních druhů dostalo přirozeně bez přispění člověka? Co je na tomhle potom přirozeně evolučního? Řekl bych, že vůbec nic…
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist