https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/videli-jste-v-prirode-losa-reknete-kde
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Viděli jste v přírodě losa? Řekněte kde

11.2.2021 13:30 | VIMPERK (Ekolist.cz)
Los evropský je samotář. V lese narazíte spíš na jeho stopy než na samotné zvíře.
Los evropský je samotář. V lese narazíte spíš na jeho stopy než na samotné zvíře.
Kolik losů žije na Šumavě? Kde se nejčastěji pohybují? Přicházejí na Šumavu další? Na tyto a další otázky spojené s největším savcem obývajícím nejen národní park a CHKO Šumava, by měl odpovědět právě probíhající monitoring. Do něj může přispět každý, kdo losa, nebo jeho stopy zaznamenal, a to nejen na Šumavě.
 

„Mapování losů je téměř detektivní práce. Přesto, že los evropský měří i více než 2 metry, dá se ve volné přírodě jen velmi těžko zahlédnout,“ popisuje Vladimír Dvořák ze Správy NP Šumava, jakou výzvou je monitoring.

Šumavské lesy a mokřady obývá největší volně žijící kopytník České republiky, los evropský, už od sedmdesátých let 20. století. Jednalo se o návrat po skoro 400 letech, kdy byl u nás vyhuben. Přišel k nám pravděpodobně z Polska. Los evropský je samotář, který má rád klid. V současné době je u nás silně ohroženým druhem, který je chráněn zákonem. Tím hlavním místem výskytu, kromě Jindřichohradecka je oblast Lipenska, kde se ještě po roce 2000 odhadovala velikost populace okolo 15 kusů.

„V roce 2017 však došlo na Lipensku ke třem dopravním nehodám, při kterých zahynuli tři losi. Předpokládáme, že tato smutná bilance má nepříznivý vliv na zdejší losí populaci, a proto jsme se s kolegy zaměřili na ověření aktuální početnosti losů na obou březích vodní nádrže Lipno až po hranice s Rakouskem,“ zdůvodňuje monitoring zaměřený na losa evropského vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.

Detailní monitoring, který probíhá ve spolupráci s lesníky Lesů ČR, konkrétně Lesní správy Vyšší Brod, odstartoval loni na podzim. V jeho rámci se zjišťují pobytové známky výskytu, jako jsou stopy, trus nebo okusy na dřevinách, případně i přímá pozorování.

„Součástí monitoringu jsou dlouhé hodiny strávené v terénu a také množství nachozených kilometrů. K nejdůležitějším, detektivní terminologií řečeno, „zajištěným důkazům,“ se řadí především trus. Ten následně putuje na analýzu DNA, díky které je možné identifikovat konkrétního jedince,“ představuje podrobnosti monitoringu jeho hlavní koordinátor Vladimír Dvořák. „Doufáme, že s pomocí shromážděných časoprostorových údajů o výskytu a analýzy trusu budeme schopni posoudit aktuální velikost populace a určit místa trvalejšího výskytu losů v krajině,“ doplňuje Dvořák.

Souběžně s tím jsou shromažďována pozorování od lesníků, myslivců nebo turistů i z jiných oblastí, než je Lipensko.

„A v této souvislosti prosíme veřejnost o spolupráci. Pomůžou nám jakékoli informace o pozorování losů nebo nalezení jejich pobytových znaků, jako jsou stopy, trus, nebo specifické okusy, případně přímá pozorování za posledních pět let. Zajímají nás přesuny těchto zvířat na větší vzdálenosti, než je jen oblast Šumavy, proto uvítáme pozorování losů z celých jižních a západních Čech,“ říká Vladimír Dvořák.

Případná pozorování nebo informace o nalezení pobytových znaků posílejte na e-mail: los@npsumava.cz. Každý záznam by měl, pokud možno, obsahovat údaje o druhu nálezu (přímé pozorování, stopy, trus, fotka z fotopasti atd.), datum, čas a místo nálezu či pozorování. V ideálním případě je dobré zaslat také fotografie nebo videa.

„Jsme přesvědčeni, že někteří lidé měli to štěstí, že losa ve volné přírodě viděli, možná si ho i natočili nebo pořídili fotografii. A to vše by nám v podrobném monitoringu pomohlo,“ apeluje Jan Mokrý.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

11.2.2021 19:25
Nikdy bych ekologum a ochranařum neposkytl sebemenši informaci.A to jsem za 19 let prace v lese a celoživotni prochazky les,pole,louky atd viděl a pozoroval nějake rarity a vzacnosti.Ono to chce chodit pěšky a ne jezdit autem s ochranařskym logem jako mistr světa a taky vlezt do terenu a nešpacirovat po cestě a instalovat fotopasti
Odpovědět
kk

karel krasensky

11.2.2021 19:34
Zapomněl jsem napsat,že těch 19 let prace bylo v jedne CHKO
Odpovědět
MB

Miloš Bednář

11.2.2021 20:49
Máte pravdu,pane Karle.Já pozoruji živočichy také v jedné CHKO a ochranáři,tedy profíci,ti zásadně jezdí vozidlem ,ale někteří amatéři jsou naopak mnohem větší profíci,a pozorují tam rarity,o kterých se dozvídám,že tady nežijí.No jenom študiem se odborníkem na přírodu nestaneš.To spíš staří myslivci a pytláci jsou odborníci na přírodu a od nich se dá něco naučit.
Odpovědět
pa

pavel

11.2.2021 23:19
mám svoje fotopasti chodím fotit mám toho hodně od stop okusů i konkrétních objektů včetně to nemluvím o vlcích dokonce i celou smečku hejno jeřábů 12 kusů jak sedají při přeletu mám i fotky orlů 5 ptáků na jednom záběru mou perličkou je hnízdící dudek jak krmí mladé letos se chystám na vlhy ale informovat ty zelené šílence kde a co nejsem blázen
Odpovědět
Sl

Slovan

11.2.2021 23:39 Reaguje na pavel
Já si myslím, že se najde spousta a spousta jiných lidí, kteří ochráncům data a záběry rádi poskytnou a i poskytují :) Navíc cílem je extrémně vzácný los - toho taky máte?
Odpovědět
kk

karel krasensky

12.2.2021 10:24 Reaguje na pavel
Zdravim pane Pavel.Když pišete sva pozorovani tak na revanš napišu svoje co se mi povedlo.Dřemlik tundrovy,mandelik hajni sameček a poštolka rudonoha jeden sameček plus dvě samičky
Odpovědět
Hu

Hunter

12.2.2021 08:42
Ochranářům po mých zkušenostech bych žádnou informaci nikdy neposkytnul.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.2.2021 09:45
To poskytování informací mě taky opustilo, protože se tam pak "ochranáři"
zvědavě nahrnou i se svými pejsky a vozidly a vyplaší, co se dá. Pak tam
za dotace nechají udělat naučnou stezku a vše náležitě zpropagují, aby
se zviditelnili. Výsledkem jsou davy zvědavců, kteří se neumí v přírodě
ani chovat a po vzácných druzích je pak veta. Nechávám si podobné
informace pro sebe a důkladně prověřené kamarády. Jedině tak lze ještě
uchránit některé lokality před komercí a devastací. Losi často kdysi
procházeli i kolem nás z Polska(Bohumín), ale po vybudováni sítě cest
a dálnic už jsou migrační trasy přetnuty. Je to vše o těch plotech,
kterých všude přibývá a taky silniční dopravě. Bohužel divočina je už
utopie a nelze očekávat zvrat ani u jiných zvířat bez střetu s lidskou
civilizací.
Odpovědět
kk

karel krasensky

12.2.2021 10:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Zdravim pane Břetislav.Mam jedno svoje přislovi.Kam ochranař stoupne tam sto let trava neroste.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.2.2021 14:22 Reaguje na karel krasensky
To je i moje zkušenost. Losi nebudou přeskakovat ploty na ochranu ovcí proti vlkům. Tak se s nimi, na českém územ, íslavní ochranáři z AOPK rozlučte. Navíc losi nesnáší ani ovčácké psy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist