Viděli jste v přírodě losa? Řekněte kde

Los evropský je samotář. V lese narazíte spíš na jeho stopy než na samotné zvíře.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Thomas Haeusler / Flickr

„Mapování losů je téměř detektivní práce. Přesto, že los evropský měří i více než 2 metry, dá se ve volné přírodě jen velmi těžko zahlédnout,“ popisuje Vladimír Dvořák ze Správy NP Šumava, jakou výzvou je monitoring.

Šumavské lesy a mokřady obývá největší volně žijící kopytník České republiky, los evropský, už od sedmdesátých let 20. století. Jednalo se o návrat po skoro 400 letech, kdy byl u nás vyhuben. Přišel k nám pravděpodobně z Polska. Los evropský je samotář, který má rád klid. V současné době je u nás silně ohroženým druhem, který je chráněn zákonem. Tím hlavním místem výskytu, kromě Jindřichohradecka je oblast Lipenska, kde se ještě po roce 2000 odhadovala velikost populace okolo 15 kusů.

„V roce 2017 však došlo na Lipensku ke třem dopravním nehodám, při kterých zahynuli tři losi. Předpokládáme, že tato smutná bilance má nepříznivý vliv na zdejší losí populaci, a proto jsme se s kolegy zaměřili na ověření aktuální početnosti losů na obou březích vodní nádrže Lipno až po hranice s Rakouskem,“ zdůvodňuje monitoring zaměřený na losa evropského vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.

Detailní monitoring, který probíhá ve spolupráci s lesníky Lesů ČR, konkrétně Lesní správy Vyšší Brod, odstartoval loni na podzim. V jeho rámci se zjišťují pobytové známky výskytu, jako jsou stopy, trus nebo okusy na dřevinách, případně i přímá pozorování.

„Součástí monitoringu jsou dlouhé hodiny strávené v terénu a také množství nachozených kilometrů. K nejdůležitějším, detektivní terminologií řečeno, „zajištěným důkazům,“ se řadí především trus. Ten následně putuje na analýzu DNA, díky které je možné identifikovat konkrétního jedince,“ představuje podrobnosti monitoringu jeho hlavní koordinátor Vladimír Dvořák. „Doufáme, že s pomocí shromážděných časoprostorových údajů o výskytu a analýzy trusu budeme schopni posoudit aktuální velikost populace a určit místa trvalejšího výskytu losů v krajině,“ doplňuje Dvořák.

Souběžně s tím jsou shromažďována pozorování od lesníků, myslivců nebo turistů i z jiných oblastí, než je Lipensko.

„A v této souvislosti prosíme veřejnost o spolupráci. Pomůžou nám jakékoli informace o pozorování losů nebo nalezení jejich pobytových znaků, jako jsou stopy, trus, nebo specifické okusy, případně přímá pozorování za posledních pět let. Zajímají nás přesuny těchto zvířat na větší vzdálenosti, než je jen oblast Šumavy, proto uvítáme pozorování losů z celých jižních a západních Čech,“ říká Vladimír Dvořák.

Případná pozorování nebo informace o nalezení pobytových znaků posílejte na e-mail: los@npsumava.cz. Každý záznam by měl, pokud možno, obsahovat údaje o druhu nálezu (přímé pozorování, stopy, trus, fotka z fotopasti atd.), datum, čas a místo nálezu či pozorování. V ideálním případě je dobré zaslat také fotografie nebo videa.

„Jsme přesvědčeni, že někteří lidé měli to štěstí, že losa ve volné přírodě viděli, možná si ho i natočili nebo pořídili fotografii. A to vše by nám v podrobném monitoringu pomohlo,“ apeluje Jan Mokrý.

Přečtěte si také |

Lesy ČR hledají zájemce o pronájem obory a 19 honiteb