Vysaďte zoostrom, vytvoříte vlastní minizoo
„Staré stromy často hostí stovky nejrůznějších druhů hmyzu, například brouků a včel, ale i vzácné lišejníky a mechy. Staré stromy ale nemají v dnešních lesích šanci. Buď je pokácí lesníci nebo uschnou, protože je les příliš hustý. Obyvatelé starých stromů jsou proto na vymření a přežívají hlavně mimo les. V alejích, starých parcích, sadech a městské zeleni.“, vysvětluje obvyklou praxi Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. A dodává: „Jenže i zde starým stromům hrozí kácení. Sice se obvykle vysadí strom nový, ale ten bude pro ohrožené obyvatele starých stromů zajímavý tak za sto let.“
Jeho slova potvrzuje i předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř a dlouholetý vedoucí Záchranné stanice pro zraněné živočichy David Číp. „Mnoho volně žijících živočichů – ať už se jedná o sýkory, strakapoudy, sovy nebo netopýry, využívá staré osluněné stromy nejen jako místo, kde se mohou ukrývat a hnízdit, ale i jako bohaté zdroje potravy. Jenže staré stromy mizí a není za ně dostatečná náhrada a tak mají ptáci i savci na ně vázaní dost velký problém“, vysvětluje Číp.
Ochránci přírody přemýšleli, jak tento nepříznivý trend zvrátit. A všimli si, že i v mladých hlavatých vrbách a dalších pravidelně ořezávaných stromech hnízdí spousta ptáků a žijí tam brouci, které by jinak museli hledat ve staletých dubech. Ořez mladých stromů totiž vytváří dutiny a další vzácná stanoviště typická pro mnohem starší stromy.
Proto se ochránci přírody rozhodli urychlit běh času tím, že na vhodných místech vytvářejí zoostromy. Stromy upravují tak, aby stárli rychleji a tím i rychleji vytvářely vhodná prostředí pro živočichy. Tuto praxi pak vítají i ornitologové nebo vědci zkoumající netopýry. Mezi lidi, kteří se věnují současně výzkumu a ochraně ptáků i netopýrů, patří i správce Ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek. „Záměrné ořezávání stromů vypadá možná pro někoho podivně, ale jde o návrat k tradici. Dnes známe hlavně hlavaté vrby, ale naši předkové stromy ořezávali zcela běžně. A před člověkem větve olamovali velcí býložravci. Stromům navíc ořez prodlužuje život. Nehrozí totiž, že je vyvrátí vítr.“
V Českých Budějovicích jsou zatím v aktivní ochraně zoologicky cenných stromů nejdál. Organizace Calla prosadila ořezy stromů na místo jejich kácení z důvodu ochrany vzácných brouků na území celého města. Jiří Řehounek, který za tímto úspěchem osobně stojí, k tomu dodává: „První reakce ze strany veřejnosti nebyly příliš pozitivní, ale lidé si zvykají a berou tato opatření jako běžnou praxi ochrany přírody. Pomáhá chránit stromy před jejich úplným pokácením a brouky před jejich zánikem.“
Zatím nikdo nezačal oficiálně a veřejně vysazovat stromy za účelem tvorby zoostromů. Tím by pomáhal tento nový a moderní trend podpory volně žijících živočichů ještě více prosadit do obvyklé praxe. A právě tohle se za pár dní změní. První oficiální zoostromy, ba co více, dokonce zoostromy svobody vysazené u příležitosti našeho stoletého státu, budou v České republice vysazeny v sobotu 3. listopadu 2018 a to na území dnes již kultovní přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové a neméně kultovní nevládní rezervaci – v ptačím parku Josefovské louky. Spouští se tím zcela nový trend výsadby dřevin? Pravděpodobně ano, ale to ještě potvrdí čas…
reklama
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález