Měly nahradit plastové, teď bavlněné nákupní tašky vytvářejí docela novou krizi
Bavlněné tašky se staly prostředkem, jak značky, obchodníci a supermarkety dávají najevo, že myslí na blaho naší planety - anebo si alespoň uvědomují, jak škodlivé je nadměrné používání plastů při balení. "V New Yorku je nyní trendy nosit bavlněné tašky z místních lahůdkářství, obchodů nebo oblíbených steakových restaurací," řekla designérka Rachel Comeyová.
Správný krok ekologickým směrem? Ne tak docela. Ukazuje se, že dobře myšlené přijetí bavlněných tašek ve skutečnosti vytvořilo nový problém. Bio-bavlněnou tašku by bylo potřeba použít 20 000krát, aby vynahradila celkový dopad na svou výrobu, zjistila v roce 2018 studie dánského ministerstva životního prostředí.
To se rovná každodennímu používání jediné tašky po dobu 54 let. Pokud by všech 25 tašek Venetie Berryové bylo bio, pak by musela žít více než tisíc let, aby zhodnotila svůj nynější taškový arzenál.
"Bavlna je nesmírně náročná na spotřebu vody," řekl Travis Wagner, profesor ekologie Univerzity v Maine. Je také spojená s nucenou prací vzhledem k odhalení toho, jak se zachází s ujgurskou menšinou v čínské oblasti Sin-ťiang, která produkuje 20 procent světové bavlny a dodává ji většině světových západních značek.
Navíc najít způsob, jak takovou tašku zlikvidovat s ekologicky nízkým dopadem, není ani zdaleka tak prosté, jak by si lidé mohli myslet. Nemůžete například dát bavlněnou tašku do kompostovací popelnice. A jen zhruba 15 procent ze 30 miliónů tun bavlny, která se každoročně vyrobí, najde cestu do textilního odpadu.
I v případě, že taška skončí ve speciálním zařízení zpracovávajícím textilní odpad, ve většině případů je k natištění loga použitá látka na bázi PVC - a ta není recyklovatelná.
"Je extrémně náročné tato loga chemicky rozpustit," řekl Christopher Stanev, spoluzakladatel firmy Evrnu v Seattlu, která se specializuje na recyklování textilu. Nemluvě o tom, že pak vyvstává otázka, jestli přeměnit staré oděvy na nové, což spotřebuje skoro stejně tolik energie, jako výroba zbrusu nových.
Dilema bavlněných nákupních tašek je opravdu dobrým příkladem toho, když se lidé snaží dělat pozitivní rozhodnutí a volby, aniž by chápali celkový obraz, řekla Laura Balmondová, projektová manažerka kampaně Nechte módu kolovat Nadace Ellen MacArthurové.
Byla to zřejmě britská designérka Anya Hindmarchová, která se zasloužila o prosazení opakovaně použitelné bavlněné nákupky. Její taška "Já nejsem igelitka" z roku 2007 vytvořená ve spolupráci s ekologickou agenturou Swift se prodávala v supermarketech za zhruba deset dolarů (asi 200 korun). Jejím cílem bylo povzbudit zákazníky, aby přestali kupovat igelitové tašky - a tato iniciativa se začala rychle šířit.
Je jen přirozené, že se z bavlněných tašek rychle staly reklamní nástroje. Slavná krémovo-černá taška listu New Yorker se stala symbolem postavení a týdeník jich od roku 2014 svým předplatitelům rozdal dva milióny. Řada firem a společností tyto tašky využívá nejen jako doklad společenské a ekologické udržitelnosti, ale také jako reklamu zdarma - a zákazníci, kteří jejich tašky nosí, jsou vlastně chodící billboardy.
Nikdo nechce tvrdit, že je bavlna horší než plasty, anebo že by tyto dva materiály byly vůbec srovnatelné. Zatímco při pěstování bavlny mohou být používány pesticidy (pokud nejde o bio-bavlnu) a kvůli spotřebě vody vysychají řeky, výroba lehkých igelitových tašek a sáčků spotřebovává fosilní paliva vylučující skleníkové plyny, tento materiál se nikdy biologicky nerozloží a zahlcuje oceány.
"Když budeme tyto dva materiály posuzovat jeden proti druhému, skončíme v ekologickém patu, kdy zákazníci nabydou dojmu, že žádné řešení neexistuje," řekla Melanie Dupuisová, profesorka ekologie na Paceově univerzitě.
Některé značky už se uchylují k jiným textilním řešením. Britská designérka Ally Capellinová nedávno vyměnila bavlnu za konopí, zatímco Hindmarchová nedávno představila novou verzi své originální tašky, která je tentokrát vyrobená z recyklovaných lahví na vodu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (58)
Radim Polášek
3.9.2021 20:34 Reaguje naNavíc ten případ ukazuje na tvrdý moskevský centralismus vydobytý krvavými obětmi gulagů, hlavně za vlády Stalina. Jakýkoliv komunistický funkcionář, třeba předseda družstva, mohl být kvůli prakticky jakémukliv pochybení či odlišnosti od příkazů shora, ze dne na den obviněn jako sabotér a zrádce a poslán do gulagu nebo rovnou zastřelen.
V takovém prostředí se není čemu divit, že zemědělci okolo Aralského jezera produkovali bavlnu v takovém množství, v jakém jim to předepisovali z Moskvy a nijak se neozývali, když Aralské jezero vysychalo. Ozvali se až když museli, když plantáže byly zasoleny, napůl slaným prachem, který vítr přinesl z vyschlého jezera a dodávky bavlny Moskvě už splnit nešlo.
Mimochodem myslím, že podobný osud jako Aralské jezero taky potkal o dost menší tamější jezero Balchaš.
smějící se bestie
31.8.2021 13:14Jakub Graňák
31.8.2021 16:06 Reaguje na smějící se bestieKarel Ploranský
1.9.2021 12:22 Reaguje na Jakub GraňákAkorát že trochu jinak. tehdy se tomu říkalo racionalizace a úspory výrobních nákladů + nákladů na distribuci výrobků; o vlivu na životní prostředí se nemluvilo.
A na ty výkřiky zelených, jak drahá a energeticky náročná je výroba skla a o kolik dražší je přeprava skla v podobě láhví sem tam, na ty si pamatuju.
Majka Kletečková
1.9.2021 14:53 Reaguje na Karel PloranskýRadim Polášek
3.9.2021 20:39 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
31.8.2021 17:39 Reaguje na smějící se bestieViktor Šedivý
31.8.2021 15:02Mám obavy že ne, že z toho bude nějaký ještě pitomější nápad, než dosavadní zákazy "igelitek".
Marcela Jezberová
31.8.2021 15:32Zbyněk Šeděnka
31.8.2021 15:42 Reaguje na Marcela JezberováKarel Ploranský
1.9.2021 12:28 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSvět podle ní funguje správně ne tEhdy, když se něčím šetří, když se všeho vyrábí tolik, kolik je toho reálně zapotřebí - ne! Zlatým teletem moderní ekonomiky je RŮST. SPOTŘEBA. ČÍM VÍC, TÍM LÍP...
Pavel Hanzl
2.9.2021 08:45 Reaguje na Karel PloranskýLidé chtějí vysokou životní úroveň.
Ta se dá zařídit jen tak, že ekonomika stále poroste.
A lidé si volí do vedení společnosti (státu) ty, kteří jim to zajistí.
Zcela komická situace by nastala, kdyby si lidé zvolili politickou stranu, která slíbí zvýšení daní na ekologii, nulový růst (snížení) HDP státu, snížení životní úrovně a omezení nabídky zboží v obchodech. A k tomu třeba brutální daň na energie, včetně benzínu a elektřiny.
Tohle by nemohlo nastat ani na Paroubkově Marsu.
Jakub Graňák
31.8.2021 16:03 Reaguje na Marcela JezberováJarka O.
31.8.2021 17:50 Reaguje na Marcela JezberováKatka Pazderů
1.9.2021 06:06 Reaguje na Marcela JezberováPavel Hanzl
2.9.2021 08:49 Reaguje na Katka PazderůAle hlad je stejný a i když důchodce jí výrazně méně, stejně kila nepatrně ale stále nabývají.
Karotka Z
1.9.2021 10:39 Reaguje na Marcela JezberováTo se rovná každodennímu používání jediné tašky po dobu 54 let"
Pokud si koupim tricko a opravdu intenzivne ho budu pouzivat s tim, ze nemam jine, budu ho stale dokola prat, tak mi vydrzi max. pul roku. A to bude uz sama dira a bude se rozpadat!
Takze s peti kusy satu, opravdu nevystacite. Ani s peti kusy tricek, mozna tak s peti kusy kalhot. Ale rozhodne ne na cely zivot.
Jasne, jsou lidi co vyhazuji nemoderni, ale ja osobne takove neznam a satnik obmenuji az ve chvili, kdy je vec opravdu na vyhozeni a to mam dohromady tak 50 tricek!
Marcela Jezberová
1.9.2021 13:25 Reaguje na Karotka ZRadim Polášek
3.9.2021 20:54 Reaguje na Marcela JezberováKarel Ploranský
1.9.2021 12:24 Reaguje na Marcela JezberováBavlna je velmi kvalitní surovinou pro papírny. Ty jsou ale zavedené na používání dřeva .
Takže je to stejné jako v mnoha jiných oblastech: Jen chtít...
Pavel Hanzl
2.9.2021 08:39 Reaguje na Marcela JezberováAle dalo by se to řešit důslednou recyklací, ovšem to stojí peníze a ropáčci chtějí mít všechno zalevno.
vladimír šmídl
31.8.2021 16:03Majka Kletečková
31.8.2021 18:13„Není větší chyby, než přestat zkoušet.“ (Johann Wolfgang von Goethe)
Majka Kletečková
31.8.2021 21:50 Reaguje naBuď to nemáte v hlavě v pořádku nebo jste si mne s někým spletl, jiné zdůvodnění mne nenapadá pro vysvětlení Vaší nesmyslné reakce na můj příspěvek.
Majka Kletečková
1.9.2021 22:57 Reaguje nareagovat na Vaši umanutost a bludy považuji za marnost.
vladimír šmídl
2.9.2021 00:13 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
31.8.2021 18:14Karotka Z
1.9.2021 10:41 Reaguje na Majka Kletečkovákarel krasensky
31.8.2021 19:29Zbyněk Šeděnka
31.8.2021 19:54 Reaguje na karel krasenskyMajka Kletečková
1.9.2021 15:27 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNa wikipedii jsem se dočetla, že první síťovky na světě byly vyrobeny v Československu ve 20. letech 20. stol.
Jaroslav Řezáč
1.9.2021 07:57Dnes se už taky oblékáme do pet láhví a myslíme si, že je to ekologické není. Jen se prodloužil životní cyklus ale likvidace " pet láhve bude to samé ač tomu říkáme bunda
Jirka Černý
1.9.2021 08:32Petr Holý
1.9.2021 10:27 Reaguje na Jirka ČernýKarotka Z
1.9.2021 10:43 Reaguje na Petr HolýKarel Ploranský
1.9.2021 12:32 Reaguje na Karotka ZJen se za ni začalo schovávat tisíc věcí, které s ní nemají nic společného.
Majka Kletečková
1.9.2021 23:10 Reaguje na Karotka ZMajka Kletečková
1.9.2021 15:08 Reaguje na Petr HolýJirka Černý
1.9.2021 18:53 Reaguje na Majka KletečkováJarka O.
1.9.2021 20:27 Reaguje na Jirka ČernýMajka Kletečková
1.9.2021 22:45 Reaguje na Jirka ČernýRolí aktivisty je odspodu aktivizovat společnost. Čeřit stojatou vodu s cílem něco konkrétního prosadit. To je přirozená součást novodobé politiky. Krizové to ale začíná být, když aktivismus převládne. A když proleze i do vrcholné politiky.
Podmínkou aktivismu je nepochybování. Aktivista musí mít svou jasnou pravdu, protože pokud ji nemá, nemá co obhajovat. Role vědce je úplně jiná. Ten má zajišťovat lepší poznání nepoznaného. Nástrojem vědce je neustálá pochybnost. O definitivní pravdivosti vlastního poznání například. Nástrojem aktivisty je naopak přesvědčení a nepochybování. Obě role se někdy kombinují. Existují i vědci – aktivisté. Život je pestrý. Ale nejsou typičtí.
Pavel Hanzl
2.9.2021 08:51 Reaguje na Jirka ČernýMajka Kletečková
2.9.2021 21:30 Reaguje na Pavel HanzlViktor Šedivý
1.9.2021 15:13Kdyby se lidé rozhodovali za sebe, nahradilo by "igelitky" bavlněnými taškami pár exotů, lidé s nazelenalým myšlením - a škody by byly minimální.
Jenže se toho ujali enviro aktivisté s obvyklým totalitním myšlením a vymohli si na státech, aby tohle "rozhodnutí a volba" byly lidem vnuceny, chceš nechceš - musíš. Takže i normálním lidem bylo zakázáno řídit se rozumem a musí se chovat jako pošahaní ekologisté.
Pavel Hanzl
2.9.2021 08:55 Reaguje na Viktor ŠedivýTa ženská, která jich má doma 25 je taky trochu mimo.
Kdyby každá stála těch 10 bucků, asi by měla jen dvě.
Majka Kletečková
2.9.2021 21:59 Reaguje na Viktor ŠedivýRadim Polášek
3.9.2021 21:09 Reaguje na Majka KletečkováU nás se do toho limitu vejdou tak potištěné reklamní igelitové sáčky nebo velmi tenké potištěné igelitky. V USA i potištěné plátěné bavlněné reklamní tašky.
Radim Polášek
3.9.2021 21:02Plátěné tašky, coby reklamní předměty se nás věnují zadarmo pouze při zvláštních příležitostech. Ne v obchodech, ale spíš při nějakých konferencích, ideálně dotovaných a hlavně v průmyslu. A když už ty reklamní tašky mají být plátěné, často se používá místo bavlny mnohem levnější materiál, například látka vyrobená z polypropylenu.