https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/bavlnene-nakupni-tasky-vytvareji-docela-novou-krizi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Měly nahradit plastové, teď bavlněné nákupní tašky vytvářejí docela novou krizi

31.8.2021 11:53 | NEW YORK (ČTK)
Ukazuje se, že dobře myšlené přijetí bavlněných tašek ve skutečnosti vytvořilo nový problém. Bio-bavlněnou tašku by bylo potřeba použít 20 000krát, aby vynahradila celkový dopad na svou výrobu. Navíc najít způsob, jak takovou tašku zlikvidovat s ekologicky nízkým dopadem, není ani zdaleka tak prosté, jak by si lidé mohli myslet.
Ukazuje se, že dobře myšlené přijetí bavlněných tašek ve skutečnosti vytvořilo nový problém. Bio-bavlněnou tašku by bylo potřeba použít 20 000krát, aby vynahradila celkový dopad na svou výrobu. Navíc najít způsob, jak takovou tašku zlikvidovat s ekologicky nízkým dopadem, není ani zdaleka tak prosté, jak by si lidé mohli myslet.
Foto | Mel Poole / Unsplash
Před časem londýnská umělkyně Venetia Berryová spočítala bavlněné tašky zdarma, které se jí nahromadily ve skříni. Bylo jich tam nejméně 25 - tašky od ekologické módní značky Reformation a z retro-obchodů, tašky ze Soho House, butikových venkovských hotelů a nezávislých uměleckých krámků. Dvě tašky byly z optiky Cubbits a jeden dokonce z česnekové farmy. "Dostávám je, aniž bych měla na výběr," řekla 28letá Berryová listu The New York Times.
 

Bavlněné tašky se staly prostředkem, jak značky, obchodníci a supermarkety dávají najevo, že myslí na blaho naší planety - anebo si alespoň uvědomují, jak škodlivé je nadměrné používání plastů při balení. "V New Yorku je nyní trendy nosit bavlněné tašky z místních lahůdkářství, obchodů nebo oblíbených steakových restaurací," řekla designérka Rachel Comeyová.

Správný krok ekologickým směrem? Ne tak docela. Ukazuje se, že dobře myšlené přijetí bavlněných tašek ve skutečnosti vytvořilo nový problém. Bio-bavlněnou tašku by bylo potřeba použít 20 000krát, aby vynahradila celkový dopad na svou výrobu, zjistila v roce 2018 studie dánského ministerstva životního prostředí.

To se rovná každodennímu používání jediné tašky po dobu 54 let. Pokud by všech 25 tašek Venetie Berryové bylo bio, pak by musela žít více než tisíc let, aby zhodnotila svůj nynější taškový arzenál.

"Bavlna je nesmírně náročná na spotřebu vody," řekl Travis Wagner, profesor ekologie Univerzity v Maine. Je také spojená s nucenou prací vzhledem k odhalení toho, jak se zachází s ujgurskou menšinou v čínské oblasti Sin-ťiang, která produkuje 20 procent světové bavlny a dodává ji většině světových západních značek.

Navíc najít způsob, jak takovou tašku zlikvidovat s ekologicky nízkým dopadem, není ani zdaleka tak prosté, jak by si lidé mohli myslet. Nemůžete například dát bavlněnou tašku do kompostovací popelnice. A jen zhruba 15 procent ze 30 miliónů tun bavlny, která se každoročně vyrobí, najde cestu do textilního odpadu.

I v případě, že taška skončí ve speciálním zařízení zpracovávajícím textilní odpad, ve většině případů je k natištění loga použitá látka na bázi PVC - a ta není recyklovatelná.

"Je extrémně náročné tato loga chemicky rozpustit," řekl Christopher Stanev, spoluzakladatel firmy Evrnu v Seattlu, která se specializuje na recyklování textilu. Nemluvě o tom, že pak vyvstává otázka, jestli přeměnit staré oděvy na nové, což spotřebuje skoro stejně tolik energie, jako výroba zbrusu nových.

Dilema bavlněných nákupních tašek je opravdu dobrým příkladem toho, když se lidé snaží dělat pozitivní rozhodnutí a volby, aniž by chápali celkový obraz, řekla Laura Balmondová, projektová manažerka kampaně Nechte módu kolovat Nadace Ellen MacArthurové.

Byla to zřejmě britská designérka Anya Hindmarchová, která se zasloužila o prosazení opakovaně použitelné bavlněné nákupky. Její taška "Já nejsem igelitka" z roku 2007 vytvořená ve spolupráci s ekologickou agenturou Swift se prodávala v supermarketech za zhruba deset dolarů (asi 200 korun). Jejím cílem bylo povzbudit zákazníky, aby přestali kupovat igelitové tašky - a tato iniciativa se začala rychle šířit.

Je jen přirozené, že se z bavlněných tašek rychle staly reklamní nástroje. Slavná krémovo-černá taška listu New Yorker se stala symbolem postavení a týdeník jich od roku 2014 svým předplatitelům rozdal dva milióny. Řada firem a společností tyto tašky využívá nejen jako doklad společenské a ekologické udržitelnosti, ale také jako reklamu zdarma - a zákazníci, kteří jejich tašky nosí, jsou vlastně chodící billboardy.

Nikdo nechce tvrdit, že je bavlna horší než plasty, anebo že by tyto dva materiály byly vůbec srovnatelné. Zatímco při pěstování bavlny mohou být používány pesticidy (pokud nejde o bio-bavlnu) a kvůli spotřebě vody vysychají řeky, výroba lehkých igelitových tašek a sáčků spotřebovává fosilní paliva vylučující skleníkové plyny, tento materiál se nikdy biologicky nerozloží a zahlcuje oceány.

"Když budeme tyto dva materiály posuzovat jeden proti druhému, skončíme v ekologickém patu, kdy zákazníci nabydou dojmu, že žádné řešení neexistuje," řekla Melanie Dupuisová, profesorka ekologie na Paceově univerzitě.

Některé značky už se uchylují k jiným textilním řešením. Britská designérka Ally Capellinová nedávno vyměnila bavlnu za konopí, zatímco Hindmarchová nedávno představila novou verzi své originální tašky, která je tentokrát vyrobená z recyklovaných lahví na vodu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

31.8.2021 12:01
ad bavlna: kdyby byla syntetická vlákna vynalezena o 50 let dříve, nemusela Země přijít o Aralské jezero :-)
Odpovědět
sv

31.8.2021 18:59 Reaguje na
Obávám se, že devastace životního prostředí v russovětsku s umělými vlákny nesouvisí. Kdyby to nebyla bavlna, byla by to chruščovem oblíbená kukuřice nebo něco podobného.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2021 20:34 Reaguje na
Taky bych to tak viděl.
Navíc ten případ ukazuje na tvrdý moskevský centralismus vydobytý krvavými obětmi gulagů, hlavně za vlády Stalina. Jakýkoliv komunistický funkcionář, třeba předseda družstva, mohl být kvůli prakticky jakémukliv pochybení či odlišnosti od příkazů shora, ze dne na den obviněn jako sabotér a zrádce a poslán do gulagu nebo rovnou zastřelen.
V takovém prostředí se není čemu divit, že zemědělci okolo Aralského jezera produkovali bavlnu v takovém množství, v jakém jim to předepisovali z Moskvy a nijak se neozývali, když Aralské jezero vysychalo. Ozvali se až když museli, když plantáže byly zasoleny, napůl slaným prachem, který vítr přinesl z vyschlého jezera a dodávky bavlny Moskvě už splnit nešlo.
Mimochodem myslím, že podobný osud jako Aralské jezero taky potkal o dost menší tamější jezero Balchaš.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.8.2021 13:14
Kdyby zelený před mnoha lety při prosazování plastů do obalového hospodářství, zároveň řešili i jejich recyklaci/likvidaci, nebyly by současné problémy s nimi.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.8.2021 16:06 Reaguje na smějící se bestie
Zelení můžou za fšeckofšecičko. Vzpomínám na tu slavnou reklamu někdy z roku 85 se skvělým sloganem: "Nový JAR v lehkém nevratném obalu" - jsem netušil, že ti bolševici byli zelení
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.9.2021 12:22 Reaguje na Jakub Graňák
Ale taky byli...
Akorát že trochu jinak. tehdy se tomu říkalo racionalizace a úspory výrobních nákladů + nákladů na distribuci výrobků; o vlivu na životní prostředí se nemluvilo.

A na ty výkřiky zelených, jak drahá a energeticky náročná je výroba skla a o kolik dražší je přeprava skla v podobě láhví sem tam, na ty si pamatuju.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2021 14:53 Reaguje na Karel Ploranský
O tom, jak byli bolševici zelení, svědčí jistě i to, jak chtěli v Jižních Čechách mermomocí narovnat a enormně zkrátit v osmdesátých letech řeku Malši. Zajímalo by mne, jakou barvu byste přisoudil těm, kteří se snažili Malši zachránit a někteří její obránci byli kvůli tomu na popud komunistů vyhozeni ze zaměstnání. Naštěstí oběť těchto ochránců přírody nebyla zbytečná a Malši se – i díky sametu – nakonec podařilo z větší části zachovat v jejích původních meandrech.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2021 20:39 Reaguje na Majka Kletečková
Takové věci byly vždy dány úrovní tehdejších znalostí o přírodě. Kdyby tehdy komunisté věděli o systémech říčních a potočních menadrů ty běžné ekologické věci, jaké se ví dnes, určitě by spoustu z nich ponechali nebo dokonce ještě uměle udělali. Ale ty věci se tehdy prostě, minimálně v v tehdejším maistreamu, nevěděly.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.8.2021 17:39 Reaguje na smějící se bestie
Umělohmotné lžičky, které vtrhly do domácností na konci šedesátých let, připsal režisér Hřebejk v Pelíškách na vrub SOUDRUHŮM z východního Německa OMYLEM, že? Holt nebyl uvědomělý jako Vy.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.8.2021 15:02
Že by záchvěv racionálního myšlení uprostřed zeleného autodestruktivního šílenství?

Mám obavy že ne, že z toho bude nějaký ještě pitomější nápad, než dosavadní zákazy "igelitek".
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

31.8.2021 15:32
Problémem bavlněných tašek není to, že jsou z bavlny, ale že se jich vyrábí/vyhazuje opravdu hodně. Je to jako se vším - pokud vystačíte za život s pěti kusy šatů, bude fuk, že se na jejich výrobu vypěstuje bavlna, někdo je obarví a vy je po unošení (několikerém přešití a nakonec využití jako hadry na podlahu) spálíte v kamnech. Ale když těch šatů/oděvů máte ve skříni každý rok nových deset, dvacet kusů a každý rok ty neunošené, ale nemoderní vyhodíte, už je problém s odpadem na světě. Problém je "nadspotřeba", která tlačí na "nadvýrobu", ne nějaká bavlněná taška.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.8.2021 15:42 Reaguje na Marcela Jezberová
Jenže to je přesně proti systému konzumu, který naopak tlačí na co největší spotřebu, aby mohly fabriky chrlit kvanta výrobků.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.9.2021 12:28 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Když se to domyslí, celá dnešní ekonomická věda je v podstatě šílenost.
Svět podle ní funguje správně ne tEhdy, když se něčím šetří, když se všeho vyrábí tolik, kolik je toho reálně zapotřebí - ne! Zlatým teletem moderní ekonomiky je RŮST. SPOTŘEBA. ČÍM VÍC, TÍM LÍP...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.9.2021 12:56 Reaguje na Karel Ploranský
Uhodil jste hřebíček na hlavičku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 08:45 Reaguje na Karel Ploranský
Tohle je známo dost dlouho, jenže to není žádnou ekonomickou vědou.
Lidé chtějí vysokou životní úroveň.
Ta se dá zařídit jen tak, že ekonomika stále poroste.
A lidé si volí do vedení společnosti (státu) ty, kteří jim to zajistí.

Zcela komická situace by nastala, kdyby si lidé zvolili politickou stranu, která slíbí zvýšení daní na ekologii, nulový růst (snížení) HDP státu, snížení životní úrovně a omezení nabídky zboží v obchodech. A k tomu třeba brutální daň na energie, včetně benzínu a elektřiny.

Tohle by nemohlo nastat ani na Paroubkově Marsu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.8.2021 16:03 Reaguje na Marcela Jezberová
Paní Jezberová máte můj obdiv za tento příspěvek. Zároveň mě velice těší, že se najde na světě více lidí uvažujících mě sympatickým směrem (i zde na Ekolistu je to totiž vzácné)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.8.2021 17:42 Reaguje na Marcela Jezberová
1*
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.8.2021 17:50 Reaguje na Marcela Jezberová
Opět souhlasím, a i výměna bavlny za konopí je alibismus stejně škodlivý pro prostředí. 50 tašek doma nikdo nepotřebuje. Já jsem je začala v obchodech, kde mi je dávali, odmítat už před několika lety. Článek mi stejně připadá zastaralý, protože různé tašky jsou už několik let zpoplatněné a přestaly se ke zboží dávat. V málokterém obchodě se teď k nákupu přidá reklamní, navíc textilní taška zdarma.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

1.9.2021 06:06 Reaguje na Marcela Jezberová
Nadspodtřeba je i za našimi příliš odulými těly, stejně jako za většinou civilizačních nemocí. Méně jíst a více pohybu, toť recept na zdravé stáří.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 08:49 Reaguje na Katka Pazderů
Stáří má jednu nevýhodu, že se snižuje fyzický výkon, takže "více pohybu" je fyziologicky neproveditelné.
Ale hlad je stejný a i když důchodce jí výrazně méně, stejně kila nepatrně ale stále nabývají.
Odpovědět
KZ

Karotka Z

1.9.2021 10:39 Reaguje na Marcela Jezberová
Ty jo, ze vy jste to necetla. "Bio-bavlněnou tašku by bylo potřeba použít 20 000krát, aby vynahradila celkový dopad na svou výrobu, zjistila v roce 2018 studie dánského ministerstva životního prostředí.

To se rovná každodennímu používání jediné tašky po dobu 54 let"

Pokud si koupim tricko a opravdu intenzivne ho budu pouzivat s tim, ze nemam jine, budu ho stale dokola prat, tak mi vydrzi max. pul roku. A to bude uz sama dira a bude se rozpadat!
Takze s peti kusy satu, opravdu nevystacite. Ani s peti kusy tricek, mozna tak s peti kusy kalhot. Ale rozhodne ne na cely zivot.
Jasne, jsou lidi co vyhazuji nemoderni, ale ja osobne takove neznam a satnik obmenuji az ve chvili, kdy je vec opravdu na vyhozeni a to mam dohromady tak 50 tricek!

Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

1.9.2021 13:25 Reaguje na Karotka Z
Ty jo, že vy jste nikdy neslyšela o Amiších. Kupodivu i se třemi kusy šatů se dá žít. Ale pro nás je to nepředstavitelné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2021 20:54 Reaguje na Marcela Jezberová
Ono ale taky šaty v minulosti a asi taky i ty šaty Amišů jsou - byly dělány podstatně důkladněji než dnešní běžné šaty. Takže vydržely podstatně delší nošení než jsou schopny vydržet dnešní běžné šaty. Plus navíc byly dělány tak, aby jejich opravitelnost byla mnohem vyšší. Látka bývala pevnější, tlustší a těžší. Například ve švech byla běžně přidávána podstatně větší rezerva látky. Když člověk ztloustl (přiměřeně o číslo, dvě čísla atd), tak se šaty nevyhazovaly, ale švadlena je popustila - díky rezervě v těch švech zvětšila. Nebo se látka kabátů, sukní, kazajek atd obracela. Když se venkovní povrch látky vizuálně nějak ošoupal a opotřeboval, oděv se přešil tak, že se vnější opotřebovaný povrch látky převrátil dovnitř a ven šel ten vnitřní neopotřebovaný. A ten příslušný kus oděvu tak svým způsobem dostal druhý život - vypadal jakoby zase nový.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.9.2021 12:24 Reaguje na Marcela Jezberová
Paní Jezberová, problém není v té bavlně, nýbrž v reklamních potiscích na taškách.
Bavlna je velmi kvalitní surovinou pro papírny. Ty jsou ale zavedené na používání dřeva .
Takže je to stejné jako v mnoha jiných oblastech: Jen chtít...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 08:39 Reaguje na Marcela Jezberová
Přesně tak, problém je zbytečná spotřeba.
Ale dalo by se to řešit důslednou recyklací, ovšem to stojí peníze a ropáčci chtějí mít všechno zalevno.
Odpovědět

vladimír šmídl

31.8.2021 16:03
Existuje řada jakostních tříd bavlny. Ovšem čínské kalhoty maskáčového typu v člověku mé generace budí (ale jen jedenkrát) dojem nezničitelnosti na základě vzpomínky na vojnu. Mají přednost: není potřeba je prát. Po prvním ušpinění totiž zjistíte, že drobná trhlina jde dál trhat silou ne větší,než je potřeba k trhání novin.Na kompostu je pak proroste nějaká houba a je pokoj.Horší jsou košile, kam se naučili dávat tzv. elastan (PELD, nesprávně igelit). Po něm zůstane po biodestrukci v kompostu síťka. Chrlit miliardy zmetků, které zaplňují popelnice volá po zdanění zboží krátkého života. Prodejem zboží bez atestu dopadneme nedobře.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.8.2021 18:13
Dělat chyby je lidskou přirozeností. Je to způsob, kterým sbíráme zkušenosti, učíme se a posouváme se dál. Z předchozích chyb se musíme poučit a neopakovat je.
„Není větší chyby, než přestat zkoušet.“ (Johann Wolfgang von Goethe)
Odpovědět
sv

31.8.2021 18:57 Reaguje na Majka Kletečková
Pro info, stejnou chybu jste udělali i při prosazování dotací do tzv. biopaliv a tzv. oze, a při hysterickém pronásledování jaderné energetiky a geneticky modifikovaných organismů. Je tedy na čase, abyste se poučili a prosazování neefektivních dotací kamkoli okamžitě zrušili a rovněž zrušili hysterické zákazy výše uvedených technologií.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.8.2021 21:50 Reaguje na
Vážený nicku sv, nepište o mne v množném čísle. Jsem jen jedna osoba a píši pouze za sebe. Dotace do biopaliv a OZE jsem neprosazovala, ani jsem nepronásledovala jadernou energetiku a GMO. Ani jsem v tomto duchu nikdy nenapsala komentář na ekolistu.

Buď to nemáte v hlavě v pořádku nebo jste si mne s někým spletl, jiné zdůvodnění mne nenapadá pro vysvětlení Vaší nesmyslné reakce na můj příspěvek.
Odpovědět
sv

1.9.2021 19:38 Reaguje na Majka Kletečková
Copak, krom jaderné energetiky a GMO byste rádi zakázali i svobodu slova. "Jestli to máte v hlavě v pořádku" a pokud svá předchozí slova myslíte váženě a hlavně pokud myslíte vážně ochranu životního prostředí, tak se přestanete trapně vymlouvat a blábolit o "poučení z chyb", a začnete vyzývat své zelené soudruhy ke zrušení dotací do tzv. oze a tzv. biopaliv a začnete akceptovat JE a GMO jako technologie bezpečné a ekologické.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2021 22:57 Reaguje na
Vanitas vanitatum -
reagovat na Vaši umanutost a bludy považuji za marnost.
Odpovědět
sv

3.9.2021 14:28 Reaguje na Majka Kletečková
V tom případě je nelogické, že reagujete, umanutá kletečková. Ale máte pravdu, poučovat vás zelené o logice je marný.
Odpovědět

vladimír šmídl

2.9.2021 00:13 Reaguje na Majka Kletečková
Tady jde o úmysl(snížit kvalitu - ta už byla dosažena - zvýšit objem).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.8.2021 18:14
Delší dobu používám pár bavlněných tašek, které jsou kvalitní, nebyly levné a mně se moc líbí. Až doslouží, klidně si koupím tašku z konopí či vyrobenou z recyklovaných lahví na vodu, bude-li se mi líbit a zároveň bude kvalitní.
Odpovědět
KZ

Karotka Z

1.9.2021 10:41 Reaguje na Majka Kletečková
No vidite a kdybyste pouzivala igelitky, tak udelate pro zivotni prostredi vic
Odpovědět
kk

karel krasensky

31.8.2021 19:29
Stejně nejlepší byly sítovky.Člověk viděl,který soused si koupil pulitr rumu a pak jej šel hbitě navštivit
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.8.2021 19:54 Reaguje na karel krasensky
Navíc byly skoro nezničitelné. Do dneška si pamatuji souseda, jak v ní nosil otep lahváčů. -)))
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2021 15:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Síťovky jsou dnes zase běžně v prodeji. Některé jsou z bavlny, jiné z umělých vláken.
Na wikipedii jsem se dočetla, že první síťovky na světě byly vyrobeny v Československu ve 20. letech 20. stol.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.9.2021 07:57
bavlněné prádlo před 80 lety bylo branné za exkluzivní...problém není pěstování bavlny ale její masivní spotřeba.
Dnes se už taky oblékáme do pet láhví a myslíme si, že je to ekologické není. Jen se prodloužil životní cyklus ale likvidace " pet láhve bude to samé ač tomu říkáme bunda
Odpovědět

Jirka Černý

1.9.2021 08:32
A tak to mají ekologové se vším, nejdříve se rychle vyplašíme, pak něco nařídíme něco zakážeme a nakonec se nad tím zamyslíme.
Odpovědět
PH

Petr Holý

1.9.2021 10:27 Reaguje na Jirka Černý
To jste si to pane Černý nějak spletl. Ekologie je věda zabývající se popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem. Ekologové jsou vědci, zabývající se tímto vědním oborem. Ekologové nemají s tím co popisujete nic společného.
Odpovědět
KZ

Karotka Z

1.9.2021 10:43 Reaguje na Petr Holý
Nene, ekologie uz neni veda, ekologie je v posledni dobe uz jen metoda jak desit lidi. A to jenom pro to, ze si ji do ust berou opravdovi nezvdelanci
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.9.2021 12:32 Reaguje na Karotka Z
Ne. Ekologie je pořád stejně seriózní vědou.
Jen se za ni začalo schovávat tisíc věcí, které s ní nemají nic společného.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2021 15:10 Reaguje na Karel Ploranský
Ano.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2021 23:10 Reaguje na Karotka Z
Doufám, že drtivá většina pravidelných čtenářů ekolistu si z nevzdělanců nechce brát příklad.
Odpovědět
ig

1.9.2021 11:17 Reaguje na Petr Holý
Pozdě, termín byl již ukraden.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2021 15:08 Reaguje na Petr Holý
Dobře, že jste pana Černého upozornil na jeho chybné vnímání pojmu ekologie a ekologové. Bohužel pan Černý není sám, kdo má s chápáním tohoto pojmu potíže.
Odpovědět

Jirka Černý

1.9.2021 18:53 Reaguje na Majka Kletečková
Je možné že se pletu, definujte mi tedy prosím třeba pojem ekologický aktivista.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.9.2021 20:27 Reaguje na Jirka Černý
Životněprostřeďověochranářský aktivista. Ne, vážně, nepletete se, ekolog se používá desetiletí v přeneseném slova smyslu. Ať někdo vymyslí výstižnější slovo než ekologický aktivista nebo ekolog (nadávka), dostane... medaili.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2021 22:45 Reaguje na Jirka Černý
Pánové Petr Holý a Karel Ploranský to o ekologii a ekolozích napsali dobře. Přidávám, co na toto téma řekl paleoekolog Petr Pokorný.

Rolí aktivisty je odspodu aktivizovat společnost. Čeřit stojatou vodu s cílem něco konkrétního prosadit. To je přirozená součást novodobé politiky. Krizové to ale začíná být, když aktivismus převládne. A když proleze i do vrcholné politiky.
Podmínkou aktivismu je nepochybování. Aktivista musí mít svou jasnou pravdu, protože pokud ji nemá, nemá co obhajovat. Role vědce je úplně jiná. Ten má zajišťovat lepší poznání nepoznaného. Nástrojem vědce je neustálá pochybnost. O definitivní pravdivosti vlastního poznání například. Nástrojem aktivisty je naopak přesvědčení a nepochybování. Obě role se někdy kombinují. Existují i vědci – aktivisté. Život je pestrý. Ale nejsou typičtí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 08:51 Reaguje na Jirka Černý
Zkuste vyjmenovat, co ekologové nařídili a zakázali.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.9.2021 21:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Dobrá otázka na Jirku Černého. Jsem zvědavá, jak na ni odpoví resp. jestli raději místo odpovědi nebude dělat mrtvého brouka.
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.9.2021 15:13
Problém je v tom "když se lidé snaží dělat pozitivní rozhodnutí a volby"

Kdyby se lidé rozhodovali za sebe, nahradilo by "igelitky" bavlněnými taškami pár exotů, lidé s nazelenalým myšlením - a škody by byly minimální.
Jenže se toho ujali enviro aktivisté s obvyklým totalitním myšlením a vymohli si na státech, aby tohle "rozhodnutí a volba" byly lidem vnuceny, chceš nechceš - musíš. Takže i normálním lidem bylo zakázáno řídit se rozumem a musí se chovat jako pošahaní ekologisté.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 08:55 Reaguje na Viktor Šedivý
Vůbec netuším, co nám kdo vnucuje. Nikdo není povinen brát si bavlněnou tašku zadara, stačí si nosit svoji starou festovní tašku z domu.
Ta ženská, která jich má doma 25 je taky trochu mimo.
Kdyby každá stála těch 10 bucků, asi by měla jen dvě.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.9.2021 21:59 Reaguje na Viktor Šedivý
Na základě vlastních pozorování se domnívám, že v ČR „igelitky“ versus bavlněné tašky nejsou žádným problémem. V supermarketech, hypermarketech a ostatních obchodech, které jsem v několika posledních letech navštívila, jsem u pokladen ani v jejich blízkosti v drtivé většině případů neviděla, že by byly nabízeny bavlněné tašky (zadarmo nebo ke koupi). Zato mnozí si u pokladny přihodili ke svému kupovanému zboží tašky, které byly buď z papíru nebo z nějakých umělých vláken. Kupodivu přestože za tyto tašky spotřebitel musel zaplatit nějakou malou částku, hodně lidí si je kupovalo (hádám, že opakovaně).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2021 21:09 Reaguje na Majka Kletečková
Článek je nejspíš dost nekriticky převzat z tisku v USA. Kde je cenová úroveň pro reklamní tašky dávané hromadně zadarmo o dost vyšší než u nás.
U nás se do toho limitu vejdou tak potištěné reklamní igelitové sáčky nebo velmi tenké potištěné igelitky. V USA i potištěné plátěné bavlněné reklamní tašky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2021 21:02
Hm, u nás se za bavlněné tašky v obchodech obvykle platí. U nás je lid chudý a bavlněná taška v pořizovací ceně 50 - 100 - 200 Kč by příliš snížila dosažitelný zisk v našich obchodech.
Plátěné tašky, coby reklamní předměty se nás věnují zadarmo pouze při zvláštních příležitostech. Ne v obchodech, ale spíš při nějakých konferencích, ideálně dotovaných a hlavně v průmyslu. A když už ty reklamní tašky mají být plátěné, často se používá místo bavlny mnohem levnější materiál, například látka vyrobená z polypropylenu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.9.2021 07:13 Reaguje na Radim Polášek
Právě PP taska z recyklátu byla asi před 3 lety vyhodnocená jako nejšetrnější k prostředí ve srovnání s textilem a igelitem. Článek je o západní realitě tak před 5-10 lety, USA neznám. I tam jsou tašky v obchodech vzácnější a něco teď stojí. 20 centů je směšná cena, ale ani tak tašky nechci a nosím vlastní -starší reklamní:-)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist